Kriminalita, mládež, výchova, 4. část - Drogy ve škole z pohledu práva

Vydáno: 14 minut čtení

Titulek v celostátním deníku z počátku dubna minulého roku: „Téměř každý čtvrtý žák devátého ročníku základní školy z Orlové na Karvinsku užívá nelegální drogy, ať už marihuanu, nebo třeba pervitin. Ten je dokonce častější. Toto šokující zjištění ukázal průzkum, který provedla městská policie ve spolupráci se školami.“1 Otevřel se další problém ve školách, který nechceme pojmenovat a o kterém se nemluví.

 

 

 

 

Kriminalita, mládež, výchova
JUDr.
Jana
Mahdalíčková
Ph. D.
odborná lektorka, oblast trestního práva
Česká republika patří v Evropě mezi země s nejvyšší prevalencí (podílem počtu jedinců trpících danou nemocí a počtu všech jedinců ve sledované populaci) užívání většiny sledovaných drog s výjimkou těkavých látek. U konopných drog dosahuje ČR zdaleka nejvyšších prevalencí v Evropě, zkušenost s konopnými látkami má 45 % českých šestnáctiletých. Vyplývá to z mezinárodní zprávy školní studie ESPAD. Česká republika patří také mezi země, které vykazují u většiny sledovaných látek nejvyšší podíl studentů, kteří s nimi mají zkušenost.
Zkusíme se podívat na celou situaci z pohledu práva. Český právní řád nezná pojem droga, přestože se tento pojem používá i v odborné literatuře. V řeči práva se jedná o návykovou látku podle § 130 trestního zákoníku: Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.
Omamnými látkami jsou látky, s jejichž užitím je spojeno riziko chorobného návyku a vzniku psychických změn. Jde například o heroin nebo kokain, ale také o opium a morfin. Jejich výčet je obsažen v přílohách č. 1 až 3 nařízení vlády ČR č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. Psychotropními látkami jsou látky působící na psychiku člověka a zásadně ji ovlivňující. Patří mezi ně například amfetamin nebo efedrin, ale i takové sloučeniny jako pervitin. Jejich seznam tvoří přílohy č. 4 až 7 nařízení vlády ČR č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. Ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování jsou takové, které jsou běžně používány, například čisticí prostředky nebo ředidla, nakládání s nimi není nijak regulováno nebo omezováno, ale platí, že nepříznivě ovlivňují jednání člověka.
Pro českou veřejnost je blízké zejména téma konopných látek. Pro legalizaci marihuany se vyjadřuje 22 % společnosti, je v ní zahrnuto mnoho jejích uživatelů a jejich blízké okolí. Konopné látky jsou řazeny mezi omamné a psychotropní látky. Samotná rostlina konopí je zařazena mezi omamné látky v příloze č. 3 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ovšem ve stejné příloze je zařazena také pryskyřice z konopí. Usušené květenství rostliny konopí je běžně nazýváno jako marihuana a pryskyřice květů je nazývána jako hašiš. Také tzv. konopný extrakt a tinktura jsou zařazeny v uvedeném vládním nařízení mezi jiné druhy omamných látek v příloze č. 1.
Z rostliny konopí jsou získávány kanabinoidy, což jsou specifické psychotropní konopné látky zařazené v příloze č. 4 citovaného vládního nařízení. Mezi ně patří THC -tetrahydrokanabinoly, všechny jejich izomery a jejich stereochemické varianty. Užívání konopných látek s sebou nese množství konkrétních rizik, která souvisí nejen s drogou samotnou, ale též s okolnostmi jejího užívání a psychickými dispozicemi uživatele. Tato rizika nelze předem s jistotou odhadnout a určit, jaký bude mít droga okamžitý nebo dlouhodobý vliv na konkrétního jedince.
Stále zůstává v platnosti strategie tzv. nulové tolerance. V České republice je neoprávněné nakládání s drogami vždy protiprávní bez ohledu na jejich druh nebo množství. Takové jednání může být na základě zjištěných okolností posouzeno buď jako přestupek, nebo jako trestný čin. Zákon sice nezmiňuje samotné užívání drogy, logicky ale nemůže existovat užívání, kterému by nepředcházelo protiprávní jednání. Užívání drog není v ČR trestné. Držení drogy pro vlastní potřebu může být v závislosti na množství zadržené drogy a na koncentraci účinné látky v droze obsažené kvalifikováno jako přestupek podle § 30 přestupkového zákona nebo jako trestný čin (přečin nebo zločin). Jedná se o tzv. „drogové“ trestné činy podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v posledním znění. Jsou to trestné činy podle:
-
§ 283 Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy
-
§ 284 Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu
-
§ 285 Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku
-
§ 286 Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu
-
§ 287 Šíření toxikomanie
Drogová kriminalita je definována nejen jako trestná činnost páchaná v souvislosti s uvedenými paragrafy, tj. primární drogová kriminalita, ale do této definice se zahrnuje také majetková trestná činnost pod vlivem nebo za účelem získání drogy, tj. sekundární drogová kriminalita. Jak se tedy lze postavit k tomuto problému ve škole?
Testování na přítomnost omamných a psychotropních látek může škola požadovat jen za zákonem stanovených podmínek,2 jen na základě důvodného podezření (zápach, chování, zorničky) u konkrétního žáka, a kdy tedy existuje předpoklad porušení školního řádu. To znamená prokázat, že žák užíval omamnou látku přímo ve škole (a tím se dopustil porušení školního řádu) nebo že žák je pod vlivem omamné látky a nemůže se tedy zúčastnit odborného výcviku či vyučování. Orientační test moči v tom případě nestačí, je nutná krevní zkouška provedená ve zdravotnickém zařízení. Škola by se navíc odebíráním vzorků moči ve svých prostorách vystavila riziku porušení hygienických předpisů (moč je biologický materiál).
Ohrožení zdraví žáka v důsledku požití omamné látky je pro školy obdobný případ, jako když přijde žák do školy s horečkou. Žák není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.3 Pokud hrozí akutní zdravotní nebezpečí, má škola povinnost vyrozumět rodiče a přivolat lékaře přímo do školy. Pokud však akutní nebezpečí nehrozí, je jediným možným postupem vyrozumět rodiče a poslat žáka domů. K tomu škola potřebuje v případě nezletilých žáků souhlas jejich rodičů. V případě, kdy nelze situaci z nějakého důvodu řešit ve spolupráci s rodiči, je třeba kontaktovat orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). V návaznosti na zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, se ve všech případech škola obrací na Policii ČR, která postupuje podle zákonem stanovených podmínek.
Dalším možným případem je nalezení neznámé látky, která může být drogou, u žáka. Škola může za dodržení určitých pravidel prohledat věci konkrétního podezřelého žáka a zadržet mu nedovolený předmět, nemůže však v době vyučování, ani mimo ni pořádat plošné prohledávání věcí a prostor, protože se nejedná o činnost spadající do výuky. Zadržené předměty - s výjimkou těch, jejichž držení může být nezákonné - musejí být po vyučování vráceny. Vizuální posouzení učitelem nestačí. Ne každý podezřelý bílý prášek je drogou... Obdrží-li nebo zjistí-li pedagog podezřelou látku a je podezření, že se jedná o drogu, v přítomnosti dalšího člena pedagogického sboru uloží tuto látku do obálky. Na obálku vypíše datum, čas a místo zajištění látky. Obálku přelepí, přelep opatří razítkem školy a uschová ji do školního trezoru. Poté je bezodkladně třeba vyrozumět Policii ČR. Ta provede další úkony ke zjištění, o jakou látku se jedná. Identifikaci provede vždy policie, v žádném případě pedagog, a to ani chemik. Pokud je zajištěna podezřelá látka u dítěte, které jeví známky otravy, předá se látka (stejným způsobem uložená) přivolanému lékaři. Usnadní to další léčbu, protože u řady látek jsou známy účinné protijedy. Další postup týkající se identifikace látky zajistí ošetřující lékař ve spolupráci s Policií ČR. Neznámou látku pak škola musí předat policii ke zjištění, o co se jedná.
Z konzumace drog ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uživatele. Uživatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, užívání drog je porušením školního řádu. Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání.
Spolupráce s Policií ČR je potřebná v rámci prevence rizikových jevů a mnohdy i při řešení problémů vzniklých v souvislosti s těmito jevy ve školách a školských zařízeních. Mezi ně patří i problematika zneužívání návykových látek, násilí a šikana a setkáváme se s nimi ve větší či menší míře na všech stupních škol i ve školských zařízeních. Z tohoto důvodu by měla být navázána spolupráce s Policií ČR včas, a nikoliv až při řešení problémů spojených s výskytem těchto jevů. Vedení školy by mělo spolupracovat s obvodním oddělením Policie ČR podle místa příslušnosti školy. Škola by v rámci preventivních programů a projektů měla být v kontaktu s Preventivní informační skupinou Policie ČR, která je zřizována u krajských či městských ředitelství Policie ČR. Činnost těchto skupin je informační a poradenská.
Všichni zaměstnanci školy mají povinnost ohlašovat řediteli své poznatky, které svědčí o tom, že žák užívá omamné látky, dopouští se gamblerství, šikany, trestné činnosti nebo je ohrožen jinými sociálně patologickými jevy, dále je-li vystaven šikaně či týrání, případně jinému nežádoucímu zacházení ve škole i mimo školu. Tím není dotčena povinnost zaměstnanců vyplývající ze zvláštních předpisů. Ředitel školy a školského zařízení zajistí, aby v řádu školy nebo školského zařízení byl uveden zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy nebo školského zařízení včetně sankcí, které z porušení tohoto zákazu vyplývají, dále ošetří v řádu školy nebo školského zařízení potírání projevů rasismu a šikanování. Při výskytu rizikových jevů ve škole nebo ve školském zařízení uvědomí o této skutečnosti krajského školského koordinátora prevence nebo jiného odpovědného pracovníka krajského nebo obecního úřadu.
Školy a školská zařízení mají také zákonem stanovenou povinnost oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti nasvědčující tomu, že jde o děti vyžadující sociálně-právní ochranu, a to bez zbytečného odkladu po tom, kdy se o takové skutečnosti dozví.4 Dětmi vyžadujícími sociálně-právní ochranu jsou mimo jiné také děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití.5 Oznamovací povinnost je dána také ustanoveními § 367 a § 368 trestního zákoníku (nepřekažení trestného činu a neoznámení trestného činu), kdy je trestný ten, kdo spáchání nebo dokončení tam uvedených trestných činů nepřekazí, nebo jejich spáchání neoznámí.
V případě výskytu rizikových jevů ve škole nebo školském zařízení je třeba
eliminovat
to, aby oznámení rodičům o výskytu těchto problémů mělo někdy i velmi nepříznivý dopad pro rodinu. Proto je potřebná dobrá připravenost pedagogů na odborné řešení těchto problémů. Je velmi nezodpovědné a nebezpečné, pokud škola při řešení těchto záležitostí nedostatečně spolupracuje s rodiči, někdy i z falešné potřeby nepoškodit svůj kredit. Problémy spojené s drogami a dalšími asociálními jevy je třeba řešit ve vzájemné spolupráci s rodiči, nejlépe podle předem dohodnutých postupů. Vždy je vhodné, když se řešení každého konkrétního problému účastní ze strany školy více pracovníků. I v případě opakovaného nezájmu rodičů o řešení problému po oznámení školy je vhodné sepsat o tom protokol, podepsaný dvěma školskými pracovníky.
Zákaz držení omamných a psychotropních látek a nakládání s nimi ve škole je třeba upravit ve školním řádu. Škola je instituce, které zákon svěřil vedle vzdělávací funkce také výslovně funkci výchovnou.6 Může včas rozpoznat takové jevy ve vývoji dítěte nebo v rodině, které již vyžadují zásah státních orgánů. Má tak zvláštní povinnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Jednou ze základních povinností školy je předcházet vzniku sociálně patologických jevů, jejichž závažnou formou je také zneužívání návykových látek žáky. V uvedeném smyslu tak působnost školy přesahuje základní výchovnou a vzdělávací úlohu.
ZDROJE
-
MAHDALÍČKOVÁ, Jana. Víme o drogách všechno?. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 122 s. ISBN 978-80-7478-589-4.
-
Metodické pokyny MŠMT
-
ŠEJVL, Jaroslav a Lenka REICHELOVÁ. Testování dětí a mladistvých ve školách a školských zařízeních při podezření z užití návykové látky: manuál vhodného postupu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. 87 s. ISBN 978-80-7478-024-0.
-
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v posledním znění
-
zákon č. 379/2005 Sb., tabákový zákon, v posledním znění
-
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v posledním znění
-
zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, v posledním znění
-
zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v posledním znění
-
zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v posledním znění
-
zákon č. 200/1990 Sb., přestupkový zákon, v posledním znění
1 Novinky, Právo, 6. 4. 2016
2 § 16 zákona č. 379/2005 Sb., tabákový zákon, v posledním znění
3 § 7 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 72/2005 Sb.
4 § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v posledním znění
5 § 6 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v posledním znění
6 § 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

 

 

 

Související dokumenty

Pracovní situace

Shrnutí základních legislativních změn ovlivňujících činnost škol a školských zařízení ve školním roce 2017/2018
Školský rejstřík
Založení pracovního poměru jmenováním – zástupce ředitele
Školy a cestování žáků: školní zájezdy
Maturita - právní předpisy, pokyny, informace, výklady, zdroje informací
Maturita - přehledy obsahu právních předpisů
Informace o zkušebních předmětech profilové části maturitní zkoušky - příklad
Školská rada - základní údaje
Účetní závěrka vybraných (příspěvkových) organizací
BOZP - přehled základní legislativy
Únor 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Březen 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Květen 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Duben 2021:Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Činnost školní družiny a školního klubu v prvním pololetí školního roku 2021/2022
Červen 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Novela vyhlášky o školním stravování
Informace k mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví k provozu škol od 1. do 10. září 2021 v souvislosti s pandemií covid-19
Co dělat, když škole nepřijde zboží, které si objednala?
Leden 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení

Poradna

Cestovní náklady v případě cesty na soutěž - odborná poradna, odpověď na dotaz
Zahraniční výjezd ředitele školy - odborná poradna, odpověď na dotaz
Cestovní náhrady při cestě na školení - odborná poradna, odpověď na dotaz
Čipy ve školní jídelně - odborná poradna, odpověď na dotaz
Volby do školské rady
Dohoda o výkonu práce z domova
Úplata za zájmové vzdělávání
Směrnice
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost
Škola v přírodě

Články

Kriminalita, mládež, výchova
Kriminalita, mládež, výchova, 5. část - Extremismus a škola
Kriminalita, mládež, výchova, 2. část - Rizikové faktory a agresivita
Kriminalita, mládež, výchova, 6. část - Domácí násilí a škola
Kriminalita, mládež, výchova, 3. část - Šikana ve škole z pohledu práva

Zákony

200/1990 Sb. o přestupcích
359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí
561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů
40/2009 Sb. trestní zákoník

Vyhlášky

72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních