Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci je součástí povinné i dobrovolné péče o zaměstnance vyplývající z právních předpisů i personální strategie školy. Bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky pozitivně ovlivňují motivaci, schopnosti, výsledky i chování zaměstnanců a jsou předpokladem úspěšného vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného výkonu.
Jak pečovat o bezpečnost a ochranu zdraví při práci?
Ing.
Martin
Šikýř
Ph. D.
odborný asistent, katedra personalistiky, fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze
Povinnou péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen „BOZP“) upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Zákoník práce upravuje
předcházení ohrožení života a zdraví při práci
(§ 101a 102),
povinnosti zaměstnavatele
(§ 103 až 105),
práva a povinnosti zaměstnance
(§ 106) i
účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP
(§ 108).Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP upravuje další požadavky BOZP v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. K provedení zákoníku práce a zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci slouží
prováděcí právní předpisy.
Zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce (§ 101 odst. 1 zákoníku práce).
Rizikem
ohrožujícím životy a zdraví zaměstnanců při práci se rozumí
možnost vzniku škody na životě a zdraví zaměstnanců při práci. Škodou
na životě a zdraví zaměstnanců při práci se rozumí
pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
Péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností
vedoucích zaměstnanců
na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají (§ 101 odst. 2 zákoníku práce).
Povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích
(§ 101 odst. 5 zákoníku práce). Náklady spojené se zajišťováním BOZP je povinen hradit zaměstnavatel, nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance (§ 101 odst. 6 zákoníku práce). Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům (§ 102 odst. 1 zákoníku práce).PREVENCE RIZIK
Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a z opatření zaměstnavatele, jejichž cílem je (§ 102 odst. 2 zákoníku práce):
předcházet rizikům;
odstraňovat rizika;
minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek
a zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění je zaměstnavatel povinen vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. Za tím účelem je zaměstnavatel povinen pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav výrobních a pracovních prostředků, vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek (§ 102 odst. 3 zákoníku práce).
Jestliže není možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen rizika vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení
tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních je zaměstnavatel povinen
vést dokumentaci
(§ 102 odst. 4 zákoníku práce).VŠEOBECNÉ PREVENTIVNÍ ZÁSADY
Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad (§ 102 odst. 5 zákoníku práce):
omezovat
vznik rizik;
odstraňovat rizika
u zdroje jejich původu;přizpůsobovat pracovní podmínky potřebám zaměstnanců s cílem
omezit působení negativních vlivů
práce na jejich zdraví;nahrazovat fyzicky namáhavé práce
novými technologickými a pracovními postupy;
nahrazovat nebezpečné technologie, výrobní a pracovní prostředky, suroviny a materiály méně nebezpečnými nebo méně rizikovými;
omezovat počet zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a další rizika na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu;
plánovat provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí;
upřednostňovat prostředky kolektivní ochrany
před prostředky individuální ochrany;provádět opatření směřující k
omezování úniku škodlivin
ze strojů a zařízení;udílet vhodné pokyny
k zajištění BOZP.Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek (§ 102 odst. 7 zákoníku práce).
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE
Zaměstnavatel je povinen (§ 103 zákoníku práce):
nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali
zakázané práce
a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jejich schopnostem a zdravotní způsobilosti;zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce
dostatečné a přiměřené informace
a pokyny o BOZP, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště;zajistit zaměstnancům poskytnutí
první pomoci;
nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k
ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců;
zajistit
dodržování zákazu kouření
na pracovištích stanoveného zákonem č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;zajistit zaměstnancům
Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení;
školení
o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Školení je zaměstnavatel povinen zajistit:
při nástupu zaměstnance do práce,
při změně pracovního zařazení,
při změně druhu práce,
při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů,
v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na BOZP.
vést
dokumentaci
o poskytnutých informacích a pokynech, stejně jako o provedených školeních k zajištění BOZP.PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE
Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření (§ 106 odst. 3 zákoníku práce).
Zaměstnanec má právo:
na
zajištění BOZP, stejně jako na informace o rizicích jeho práce a opatřeních na ochranu před jejich působením (§ 106 odst. 1 zákoníku práce);
odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popř. život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance (§ 106 odst. 2 zákoníku práce).
Zaměstnanec je povinen (§ 106 odst. 4 zákoníku práce):
dbát
podle svých možností
o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví
i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, příp. opomenutí při práci;účastnit se školení
zajišťovaných zaměstnavatelem a zaměřených na BOZP včetně ověření svých znalostí;dodržovat právní a ostatní předpisy
a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele;dodržovat
při práci
stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu;
nepožívat alkoholické nápoje
a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci;oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci;
oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popř. úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin;
podrobit se
na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem
zjištění, zda není pod vlivem alkoholu
nebo jiných návykových látek.POUŽITÉ A DOPORUČENÉ ZDROJE
DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 485 s. ISBN 80-7179-893-2.
JANÁKOVÁ, A. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 5. rozšířené vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2011. 501 s. ISBN 978-80-7263-685-3.
KOUBEK, J.
Personální práce v malých a středních firmách.
4. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. 261 s. ISBN 978-80-247-3823-9.Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.