V minulém čísle Učitelského měsíčníku (6/2021) jsme představili několik vybraných faktorů, které ovlivňují vzdělávání a výsledky, kterých žáci ve vzdělávání dosahují. Konkrétně šlo o rodinné zázemí žáků, tzv. wellbeing a třídní klima. Tyto faktory a jejich vliv jsme ilustrovali na konkrétních datech a zjištěních z mezinárodního šetření PISA 2018. V následujícím článku zmíníme další proměnné, které významně ovlivňují průběh i výsledky vzdělávání a jejichž vliv lze také doložit na zjištěních z PISA 2018.
Různé podoby vztahů mezi učitelem a žákem jsou dlouhodobě v popředí zájmu České školní inspekce. Všechny dosavadní analytické zprávy z posledních let se zabývaly problematikou nejen z úrovně žáků, ale také z úrovně učitelůa celých škol. Primárním zájmem analýz výsledků šetření PISA 2018 je dílčí problematika adaptability výuky ze strany učitele a vnímání samotných žáků, jak takové vztahy s učitelem vypadají a jaký mohou mít vliv na úroveň čtenářských dovedností.
Vzhledem k tomu, že obdobně jako wellbeing a rušivé klima ve třídě je problematika vztahů mezi žáky a učitelem velmi abstraktní a je měřena mnoha koncepty, lze ji vyjádřit celou řadou indexů.
