Mgr. Tomáš Zatloukal, MBA, LL.M., MSc.

Od roku 2000 do současnosti prošel český vzdělávací systém řadou změn, u kterých se očekávalo, že budou mít zásadní dopad na jeho fungování a kvalitu. Tyto změny se týkaly zejména zrušení odvětvového řízení ve školství, nabytí právní subjektivity škol, zavedení dvouúrovňového kurikula, menší i podstatnější úpravy rámcových vzdělávacích programů, nárokového financování podpůrných opatření žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a reformy financování škol .

Česká školní inspekce se ve školním roce 2021/2022 kromě jiného věnovala také problematice podpory vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků v základních a středních školách. V rámci tohoto tematického šetření se Česká školní inspekce zaměřovala zejména na to, jak mají školy nastaven systém vyhledávání, identifikace a podpory nadání, jaké metody a formy práce uplatňují při výuce nadaných a mimořádně nadaných žáků, nebo na to, zda a do jaké míry školy při vzdělávání těchto žáků spolupracují s relevantními externími subjekty s cílem maximalizovat kvalitu péče o nadané a mimořádně nadané žáky. V srpnu 2022 pak Česká školní inspekce vydala samostatnou tematickou zprávu, která je k dispozici na www.csicr.cz. Následující text je shrnutím hlavních zjištění, závěrů a doporučení.

Ke konci školního roku 2021/2022 zpřístupnila Česká školní inspekce dvě nové webové platformy. První z nich představuje metodickou podporu pro vedení škol a učitele s cílem nabízet náměty k propojování externího hodnocení s vlastním hodnocením školy a inspiraci pro zvyšování kvality vzdělávání (metodický portál Kvalitní škola). Druhá platforma pak navazuje na specifickou analytickou studii s názvem České školství v mapách a vizualizuje důležitá a různorodá vzdělávací data na úroveň jednotlivých okresů (platforma Vzdělávání v datech).

Již přes tři roky je v platnosti novelizovaná vyhláška o náležitostech konkurzního řízení a konkurzních komisích, která přinesla dvě podstatné změny. Došlo ke zvýšení počtu členů konkurzní komise a k jejímu posílení o dva odborníky určené Českou školní inspekcí (měli by mít příslušnou odbornost v oblasti státní správy, organizace a řízení ve školství, v psychologii nebo v personalistice) a současně byla definována konkrétní témata pro vedení řízeného rozhovoru s uchazečem – primárně se má zaměřit na pedagogické aspekty práce ředitele školy, na pedagogickou koncepci, na představy uchazeče o vedení pedagogického sboru i celého pedagogického procesu, na jeho znalosti v oblasti trendů ve výchově a vzdělávání nebo na schopnost koncepčně pracovat v oblasti vzdělávání.

Národní i mezinárodní šetření, která se zaměřují na hodnocení výsledků ve vzdělávání, dlouhodobě poukazují na existenci významných rozdílů mezi českými školami. Tato skutečnost tak přirozeně motivuje zájem o hledání faktorů, které by mohly úspěšné školy charakterizovat. Jaké jsou tedy společné znaky, které stojí za úspěchem těchto škol? Jak podpořit změnu ve školách, kterým se prozatím z různých důvodů tolik nedaří? Porozumění odpovědím na tyto otázky v sobě skrývá důležitý praktický přínos spojený s možnostmi učení se z příkladů inspirativní praxe úspěšných škol.

Od roku 1995 se Česká republika postupně zapojuje do různých mezinárodních šetření výsledků žáků, která přinášejí důležitou externí zpětnou vazbu o výkonnosti českého vzdělávacího systému a jeho jednotlivých složek v mezinárodním srovnání. Vedle těchto šetření se Česká republika účastní také mezinárodního šetření o vyučování a učení TALIS, které nesleduje výsledky žáků, ale zaměřuje se na zkušenosti, názory a postoje učitelů a ředitelů škol. Hlavním organizátorem šetření je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), přípravu, organizaci, realizaci a vyhodnocování šetření v České republice zajišťuje Česká školní inspekce.

V minulém čísle Učitelského měsíčníku (6/2021) jsme představili několik vybraných faktorů, které ovlivňují vzdělávání a výsledky, kterých žáci ve vzdělávání dosahují. Konkrétně šlo o rodinné zázemí žáků, tzv. wellbeing a třídní klima. Tyto faktory a jejich vliv jsme ilustrovali na konkrétních datech a zjištěních z mezinárodního šetření PISA 2018. V následujícím článku zmíníme další proměnné, které významně ovlivňují průběh i výsledky vzdělávání a jejichž vliv lze také doložit na zjištěních z PISA 2018.

Již od roku 2000 se Česká republika pravidelně zapojuje do mezinárodního šetření PISA, které sleduje úroveň čtenářských, matematických a přírodovědných dovedností u patnáctiletých žáků. Poslední cyklus šetření PISA byl realizován v roce 2018 a jeho součástí bylo také sledování konceptu nastavení mysli žáků. Mezinárodní výsledky k této problematice byly publikovány ze strany OECD na jaře 2021 a následně Česká školní inspekce zpracovala sekundární analýzu ve vztahu k českému prostředí. V ní naznačujeme, do jaké míry u českých žáků převažuje tzv. růstové myšlení 1) a zda žáci s růstovým myšlením dosahují lepších výsledků ve čtenářských dovednostech ve srovnání se svými vrstevníky s tzv. fixním způsobem uvažování  2) . Sekundární analýza je k dispozici na www.csicr.cz; následující text shrnuje několik vybraných zjištění.

Česká školní inspekce je vedle svých národních aktivit také realizátorem mezinárodních šetření výsledků žáků, kterých se Česká republika průběžně účastní již mnoho let. Jedním z nejdůležitějších je šetření PISA, jež každé tři roky zjišťuje úroveň dosaženou patnáctiletými žáky ve vybraných dovednostech. Poslední cyklus – PISA 2018 – byl dominantně zaměřen na čtenářskou gramotnost, neboť čtenářské dovednosti jsou naprosto zásadní jak pro budoucí úspěch žáků při dalším vzdělávání, tak pro jejich uplatnění v životě.

Po vydání zákazu přítomnosti žáků ve školách v souvislosti s koronavirovou pandemií nastala pro český vzdělávací systém mimořádná situace. Učitelé museli ze dne na den začít se svými žáky pracovat distančními metodami, rodiče byli mnohem více než kdykoli předtím vtaženi do vzdělávání svých dětí a školství se dostalo do popředí zájmu velké části společnosti.

V úterý 16. června 2020 schválil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga po projednání v poradě vedení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2020/2021. Ten je členěn na úkoly stálé, specifické, další a rozvojové. Následující článek poskytne stručný komentář k vybraným specifickým úkolům, jimž se bude Česká školní inspekce v nadcházejícím školním roce věnovat.

V prosinci 2019 zveřejnila Česká školní inspekce svou výroční zprávu pojednávající o kvalitě a efektivitě vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2018/2019. Zpráva je k dispozici na www.csicr.cz. I když je zřejmé, že většina kvalitativních zjištění České školní inspekce má plošný, resp. systémový charakter, pohled z úrovně jednotlivých krajů a jejich specifik může řadu informací ukázat v ještě trochu jiném světle. A právě sledování a vyhodnocování krajských odlišností, resp. faktorů, které kvalitu a efektivitu vzdělávání a zejména výsledky, kterých ve vzdělávání žáci v jednotlivých regionech České republiky dosahují, výrazněji determinují, považuje Česká školní inspekce za nezbytný příspěvek ke komplexnosti svých výpovědí o vzdělávací soustavě.

Ve čtyřech minulých vydáních časopisu Řízení školy pojednával historik Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského v Praze Jan Šimek o historii školní inspekce v českých zemích od předtereziánských dob po konec osmdesátých let dvacátého století. V poslední části této série nastíníme podobu školní inspekce v současnosti.

V úterý 2. července 2019 schválil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga po projednání v poradě vedení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2019/2020. Ten je členěn na úkoly stálé, specifické, další a rozvojové. Plné znění dokumentu včetně příloh je k dispozici na webových stránkách České školní inspekce www.csicr.cz, následující článek poskytne stručný komentář k vybraným specifickým úkolům, jimž se bude Česká školní inspekce v nadcházejícím školním roce věnovat. Výstupem realizace níže popsaných specifických úkolů bude buď samostatná tematická zpráva, nebo budou příslušné kvalitativní informace využitelné jak pro nastavování efektivních vzdělávacích politik a řízení vzdělávací soustavy, tak pro zvyšování kvality vzdělávání v jednotlivých školách součástí Výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2019/2020.

Na konci loňského roku Česká školní inspekce zveřejnila svou výroční zprávu za školní rok 2017/2018, která komplexně vypovídá o kvalitě a efektivitě vzdělávání a vzdělávací soustavy České republiky v daném školním roce. V jeho průběhu Česká školní inspekce realizovala několik tisíc inspekčních akcí v jednotlivých druzích škol a školských zařízení a provedla více než 30 000 hospitací u více než 15 000 pedagogických pracovníků. Kromě hodnoticích aktivit pak Česká školní inspekce vykonala také několik stovek samostatných kontrol dodržování právních předpisů a nakládání s finančními prostředky státního rozpočtu, šetřila téměř 750 stížností a absolvovala více než 1 700 konkurzních řízení na ředitele škol a školských zařízení.

V úterý 3. července 2018 schválil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga po projednání na poradě vedení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2018/2019. Ten je členěn na úkoly stálé, specifické, další a rozvojové. Plné znění dokumentu včetně příloh je k dispozici na webových stránkách České školní inspekce www.csicr.cz, v následujícím článku komentujeme vybrané specifické úkoly, jimž se bude Česká školní inspekce v nadcházejícím školním roce věnovat. Výstupem realizace níže popsaných specifických úkolů bude zpravidla samostatná tematická zpráva, případně budou příslušné kvalitativní informace využitelné pro nastavování efektivních vzdělávacích politik a řízení vzdělávací soustavy součástí výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2018/2019.

Česká školní inspekce si je dobře vědoma klíčové role vedení škol v zajišťování kvality vzdělávání. Proto jsou také dvě první oblasti modelu tzv. kvalitní školy, z nějž vycházejí kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, úzce spojeny s hodnocením kvality práce ředitele školy.

V rámci realizace projektu Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (NIQES) vyvinula Česká školní inspekce mimo jiné také univerzální elektronickou platformu, jejímž prostřednictvím lze pravidelně ověřovat výsledky vzdělávání. Testovací systém InspIS SET i proces testování jako takový byl několikrát po všech stránkách pilotován, zejména prostřednictvím dvou celoplošných generálních zkoušek ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol (2012, 2013).

Česká školní inspekce v prosinci loňského roku zveřejnila na svých webových stránkách www.csicr.cz výroční zprávu za školní rok 2015/2016, která poskytuje komplexní informace o kvalitě a efektivitě počátečního vzdělávání v ČR za daný školní rok. Tuto výroční zprávu předkládáme s přesvědčením, že bude užitečným kompendiem informací pro všechny, kterým záleží na kvalitě a efektivitě vzdělávání dětí, žáků a studentů a že její obsah přispěje k tvorbě efektivních vzdělávacích politik založených na datech z přímé pedagogické praxe.

Česká školní inspekce se stejně jako v minulých letech bude i ve školním roce 2016/2017 věnovat v rámci svých hodnoticích a kontrolních činností také několika specificky pojatým tématům. Jejich celkový přehled je součástí Plánu hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2016/2017, který ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová schválila po projednání na poradě vedení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dne 26. 7. 2016 a který je k dispozici na webových stránkách České školní inspekce. V následujícím článku přibližuji ty specifické úkoly, které se dotýkají segmentu středního školství.