V úterý 2. července 2019 schválil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga po projednání v poradě vedení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2019/2020. Ten je členěn na úkoly stálé, specifické, další a rozvojové. Plné znění dokumentu včetně příloh je k dispozici na webových stránkách České školní inspekce www.csicr.cz, následující článek poskytne stručný komentář k vybraným specifickým úkolům, jimž se bude Česká školní inspekce v nadcházejícím školním roce věnovat. Výstupem realizace níže popsaných specifických úkolů bude buď samostatná tematická zpráva, nebo budou příslušné kvalitativní informace využitelné jak pro nastavování efektivních vzdělávacích politik a řízení vzdělávací soustavy, tak pro zvyšování kvality vzdělávání v jednotlivých školách součástí Výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2019/2020.
Vybrané specifické úkoly České školní inspekce ve školním roce 2019/2020
Vydáno:
Vybrané specifické úkoly České školní inspekce ve školním roce 2019/2020
Mgr.
Tomáš
Zatloukal
MBA
ústřední školní inspekto
Vzdělávání v SŠ dlouhodobě vykazujících vysokou neúspěšnost u maturit
Segment středního vzdělávání Česká školní inspekce standardně hodnotí v souladu se svým zákonným zmocněním. Stejně tak Česká školní inspekce pravidelně provádí kontrolu organizace a průběhu maturitních zkoušek. Cílem realizace tohoto úkolu, který navazuje na shodně koncipovaný úkol realizovaný v uplynulých třech školních letech, je z různých hledisek důsledně posoudit kvalitu a efektivitu vzdělávání v těch středních školách, jejichž žáci jsou při maturitních zkouškách dlouhodobě neúspěšní. V rámci inspekční činnosti tak Česká školní inspekce bude sledovat např. to, jakým způsobem dotčené školy na vysokou neúspěšnost svých žáků reagují, zda a jakým způsobem průběžné výsledky svých žáků sledují a vyhodnocují, jaká opatření školy pro snižování školní neúspěšnosti přijímají a jaký dopad přijímaná opatření mají, jakým způsobem provádějí výběr žáků při přijetí do maturitních oborů, jak probíhá vlastní vzdělávací proces apod.
Společné znaky vzdělávání v úspěšných SŠ s učebními obory
Jedním z obecně vnímaných problémů středního školství v České republice je značně nevyrovnaná kvalita vzdělávání v oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem (obory kategorie H). Na kvalitě vzdělávání v těchto oborech se podílí různou měrou jak faktory stojící mimo samotné střední školy (vstupní úroveň uchazečů o tyto obory, často nízká prestiž vzdělávání v oborech kategorie H u veřejnosti apod.), tak samotná činnost škol (kvalita výuky a obecně pedagogická práce). Přesto samozřejmě existují školy, které se s vnějšími i vnitřními výzvami dokážou úspěšně vyrovnat a které se svými žáky dosahují výborných vzdělávacích výsledků i v segmentu oborů kategorie H. Cílem realizace tohoto dvouletého úkolu bude identifikovat takové společné znaky průběhu vzdělávání v těchto oborech, které mohou mít souvislost s vysokou kvalitou vzdělávání jako celku a s dobrými vzdělávacími výsledky žáků. Výstupy inspekční činnosti přinesou mimo jiné inspirativní příklady (konkrétní nebo v podobě podložených tezí) pro ostatní školy s potenciálem přispět ke zvyšování kvality v českých středních školách v souladu s principy Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 a také kvalitativní informace využitelné pro nastavování vzdělávacích politik.
Úspěšné ZŠ ve vyloučených lokalitách
Významným problémem českého vzdělávacího systému je diferenciace škol, ovlivněná do značné míry různými formami znevýhodnění žáků. V některých lokalitách dochází ke koncentraci takových žáků v konkrétních školách, přičemž školy se s tímto objektivním vnějším faktorem vyrovnávají s různou mírou úspěšnosti. Cílem realizace tohoto dvouletého úkolu je popsat a zhodnotit vzdělávání v takových školách s vysokým podílem znevýhodněných žáků, které i přesto dosahují dobrých výsledků, neboť dokážou v rámci vzdělávání taková znevýhodnění různými nástroji či mechanismy omezovat či kompenzovat. Během prvního roku realizace úkolu byly na základě posouzení řady objektivizovaných informací od různých aktérů vzdělávání identifikovány školy vzdělávající znevýhodněné žáky způsobem, který dokáže dopady znevýhodnění žáků snižovat, byla připravena metodika takto tematicky zaměřeného inspekčního šetření a provedeno a vyhodnoceno pilotní ověření připravených inspekčních nástrojů. Náplní druhého roku realizace úkolu bude identifikovat a hodnotit, jakými konkrétními způsoby tyto školy znevýhodnění snižují a jak se zavedené příkladné postupy promítají do průběhu a výsledků vzdělávání. Výstupy inspekční činnosti přinesou mimo jiné i inspirativní příklady pro jiné školy působící ve znevýhodněných lokalitách s ambicí přispět k překonávání a snižování rozdílů v kvalitě vzdělávání v českých základních školách.
Společné znaky vzdělávání v úspěšných ZŠ
Jednou z nejefektivnějších cest směřujících k plošnému zkvalitňování vzdělávání je přenos inspirativních postupů z úspěšných škol k ostatním školám. Česká školní inspekce v souladu se svými zákonnými kompetencemi zjišťuje a hodnotí průběh a výsledky vzdělávání a také efektivnost vzdělávací soustavy. Při svých zjištěních pak zohledňuje také podmínky, které školy ke své činnosti mají, a zároveň vyhledává, identifikuje a popisuje faktory a vlivy, které jsou společné školám, jež jsou všeobecně vnímány jako kvalitní. Cílem realizace tohoto dvouletého úkolu bude identifikovat takové společné znaky průběhu vzdělávání v běžných základních školách pracujících v různých podmínkách, které mohou mít souvislost s vysokou kvalitou vzdělávání jako celku, případně s dobrými vzdělávacími výsledky žáků. Také výstupy z této inspekční činnosti přinesou inspirativní příklady pro ostatní školy ve snaze přispět ke zvyšování kvality vzdělávání.
Čtenářská, matematická a sociální gramotnost
V rámci inspekční činnosti se Česká školní inspekce zaměřuje zejména na hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v souladu s požadavky příslušných rámcových vzdělávacích programů, přičemž oblast hodnocení gramotností je nedílnou součástí výpovědí o kvalitě počátečního vzdělávání. Česká školní inspekce hodnotí podporu, dosaženou úroveň a výsledky vzdělávání v šesti vybraných gramotnostech (čtenářská, matematická, sociální, přírodovědná, jazyková, informační), přičemž každý školní rok je hodnocena skupina tří gramotností, každá na jiném stupni škol (I. stupeň ZŠ, II. stupeň ZŠ, SŠ). Opakující se zaměření na jednotlivé gramotnosti umožňuje formulovat závěry o žádoucích i nežádoucích posunech v podmínkách, rozvoji i úrovni žáků v různých fázích vzdělávací dráhy. Cílem České školní inspekce tedy bude posoudit úroveň podpory, rozvoje a dosažených výsledků ve čtenářské, matematické a sociální gramotnosti na základních a středních školách, identifikovat společné a rozdílné prvky a uplatňované přístupy ve školách s rozdílnou úrovní rozvoje a výsledků v jednotlivých gramotnostech a mezi různými gramotnostmi, formulovat nad analýzou získaných poznatků obecná doporučení pro podporu rozvoje sledovaných gramotností na úrovni vzdělávacího systému, získat dílčí podklady pro hodnocení vzdělávání v jednotlivých školách a poskytnout školám dílčí zpětnou vazbu o míře naplňování vzdělávacích cílů relevantních k vybraným aspektům sledovaných gramotností.
Vzdělávání v tématech souvisejících s environmentální výchovou
Environmentální výchova je jedním z průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Česká školní inspekce bude sledovat a hodnotit formy, rozsah, kvalitu i dopady environmentální výchovy v základních školách a v nižším stupni víceletých gymnázií ve vztahu k výstupům RVP ZV a k dovednostem potřebným pro adekvátní chování jedince v souladu s principy udržitelného rozvoje. Výstupem z inspekční činnosti bude mimo jiné doporučení směrem k obsahu RVP ZV, k metodické podpoře poskytované učitelům, k materiálnímu vybavení škol apod. Vyhodnocena bude kvalitativní změna v oblasti environmentálně zaměřených témat sledovaných dílčím způsobem Českou školní inspekcí v dřívějších letech.
Společné vzdělávání
Ve školním roce 2019/2020 budou již čtvrtým školním rokem naplňovány principy společného vzdělávání, zavedené novelou školského zákona účinnou od 1. 9. 2016. Česká školní inspekce bude v rámci tohoto specifického úkolu navazovat na činnosti realizované ve vztahu ke společnému vzdělávání v uplynulých školních letech a sledovat a hodnotit, jakým způsobem jsou zákonné požadavky uplatňovány v praxi, jak se daří naplňovat principy společného vzdělávání definované školským zákonem a k jakým změnám v dané oblasti činnosti škol dochází. Součástí bude také monitoring obtíží, rizik a systémových limitů v souvislosti s nastavenými parametry společného vzdělávání, se kterými se školy potýkají. Současně bude inspekční činnost zaměřena také na dopady podpůrných opatření.
Vzdělávání v běžných ZŠ s třídami zřízenými podle § 16 odst. 9 školského zákona
Základní školy mohou na základě § 16 odst. 9 školského zákona zřizovat v běžných školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami speciální třídy. V některých případech je možné realizovat vzdělávání žáků z takových speciálních tříd v určitém rozsahu společně se žáky bez speciálních vzdělávacích potřeb, přičemž takové společné vzdělávání může mít pozitivní dopady na obě skupiny žáků. Česká školní inspekce bude ve druhém roce tohoto dvouletého úkolu sledovat a hodnotit formy, rozsah a přínosy společného vzdělávání žáků ve školách s uvedenými třídami s cílem formulovat obecné principy, které vedou v případě vzdělávání žáků takových škol k úspěšnějšímu dosahování cílů vzdělávání.
Vzdělávání žáků ZŠ v oblasti Umění a kultura
Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence – umění a kulturu. Kulturu jako procesy i výsledky duchovní činnosti umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce), umění pak jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky. Cílem realizace tohoto specifického úkolu bude identifikovat, posoudit a hodnotit formy a metody, jimiž školy podporují kulturní smýšlení žáků, usilují o aktivní zapojení žáků do nejrůznějších aktivit prezentujících jejich pozitivní hodnotovou orientaci v dané oblasti a přispívají k osobnostnímu rozvoji žáků opřenému o zdravě sebevědomé, sebekritické uvědomění si sama sebe. Výstupy inspekční činnosti přinesou podněty pro šíření příkladů inspirativní praxe škol v dané oblasti, impulzy pro cílenou podporu na úrovni škol i pedagogických pracovníků a případně také pro úpravy rámcových vzdělávacích programů.