Historie školní inspekce - 5. část: Školní inspekce v současnosti

Dne 13. prosince 1990 byl schválen zákon č. 564 České národní rady o státní správě a samosprávě ve školství, kde se ve čtvrté části ustanovuje Česká školní inspekce jako orgán státní správy. Ve své současné podobě pak byla Česká školní inspekce zřízena ke dni 1. ledna 2005 zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Česká školní inspekce tedy není organizací zřízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, ale institucí zřízenou přímo zákonem a úřadem státní správy s celostátní působností. V souladu se zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů je Česká školní inspekce také služebním úřadem České republiky.¹⁾

Česká školní inspekce je organizačně členěna na ústředí se sídlem v Praze a 14 inspektorátů v souladu s územním členěním České republiky do 14 krajů. V čele České školní inspekce stojí ústřední školní inspektor, jehož výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.²⁾ Ústřední školní inspektor je v souladu se zákonem o státní službě také vedoucím služebního úřadu a služebním orgánem vykonávajícím služební úkony směrem ke všem státním zaměstnancům (zaměstnancům České republiky zařazeným v České školní inspekci, tedy zaměstnancům ve služebním poměru) i ostatním zaměstnancům v pracovním poměru dle zákoníku práce.

V čele jednotlivých útvarů pak stojí představení, jejichž výběr, jmenování a odvolání se rovněž řídí zákonem o státní službě (případně vedoucí zaměstnanci v pracovním poměru, který upravuje zákoník práce). Představenými, resp. vedoucími zaměstnanci jsou kromě ústředního školního inspektora a náměstka ústředního školního inspektora, který je zároveň zástupcem vedoucího služebního úřadu, také ředitelé odborů, vedoucí oddělení a ředitelé krajských inspektorátů.

Hlavní činnost České školní inspekce jako národní autority pro hodnocení kvality a efektivity počátečního vzdělávání spočívá v zajištění pravidelného hodnocení a kontroly vzdělávací soustavy České republiky, a to v oblasti vzdělávání a školských služeb poskytovaných školami a školskými zařízeními.

Česká školní inspekce tedy provádí inspekční činnost ve všech školách a školských zařízeních zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení, ale také na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe, a to v pravidelných intervalech (tzv. inspekční cyklus). Dále Česká školní inspekce hodnotí a kontroluje splnění vyjmenovaných povinností a podmínek v zahraničních školách, v nichž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky, dále v místě, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáků (tzv. domácí vzdělávání), a vykonává inspekční aktivity také v systému Evropských škol.

Hodnoticí inspekční činnost je vykonávána na základě národního rámce kvality, který je tvořen modelem tzv. kvalitní školy a na něj navázanými kritérii hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, indikátory dosažení jednotlivých úrovní na čtyřstupňové hodnoticí škále, metodikou inspekční činnosti a nástroji pro zjišťování informací.

V rámci inspekční činnosti Česká školní inspekce zejména:

Dále poskytuje Česká školní inspekce součinnost při komisionálním přezkoušení žáků nebo při jejich opravné zkoušce, součinnost krajskému úřadu v rámci řízení o přezkumu průběhu a výsledků závěrečné zkoušky (v učebních oborech), maturitní zkoušky, absolutoria (např. u konzervatoří) či obhajoby absolventské práce. Inspekční činnost se provádí také na základě podnětů, stížností a petic, které svým obsahem spadají do působnosti České školní inspekce. Inspekční činnost je realizována také na základě žádosti za účelem přiznání dotací soukromým školám a školským zařízením, přičemž výsledek hodnoticí a kontrolní činnosti České školní inspekce ovlivňuje výši této dotace.

Inspekční činnost je vykonávána zejména ve formě šetření na místě, dále pak formou inspekčního elektronického zjišťování (vyplnění elektronického dotazníku v informačním systému České školní inspekce) nebo zjišťování výsledků žáků prostřednictvím inspekčního systému elektronického testování.

Česká školní inspekce tedy zajišťuje hodnocení kvality a efektivity vzdělávání jak v konkrétních školách a školských zařízeních, tak na úrovni systémové, tedy na úrovni hodnocení kvality a efektivity celé vzdělávací soustavy České republiky. Výstupem hodnoticí a kontrolní činnosti na úrovni školy či školského zařízení je inspekční zpráva a protokol o kontrole.

Inspekční činnost vykonávají školní inspektoři, kontrolní pracovníci³⁾ a tzv. přizvané osoby, tedy externí odborníci na konkrétní problematiky, kteří mohou být v souladu se zákonem rovněž členy inspekčních týmů. Skupina osob pověřených k výkonu inspekční činnosti ve škole či školském zařízení se označuje jako tzv. inspekční tým.

Česká školní inspekce rozlišuje několik typů inspekční činnosti, jež lze vhodně a účelně volit a případně kombinovat vzhledem k předmětu a zaměření příslušné hodnoticí či kontrolní aktivity (např. komplexní inspekční činnost, orientační inspekční činnost, tematická inspekční činnost, kontrola, šetření stížnosti apod.).

Kromě inspekčních výstupů určených konkrétní škole nebo konkrétnímu školskému zařízení Česká školní inspekce pravidelně publikuje také výstupy souhrnné (tematické zprávy), referující o jednotlivých vzdělávacích tématech napříč školami či školskými zařízeními a poskytující informace o podmínkách, průběhu a výsledcích vzdělávání v dané oblasti na úrovni celé vzdělávací soustavy. A právě taková souhrnná zjištění, jimž dominuje každoročně vydávaná výroční zpráva České školní inspekce jako komplexní kompendium o stavu počátečního vzdělávání v České republice z pohledu jeho kvality a efektivity, poskytují podrobný a ucelený snímek o výkonu vzdělávací soustavy České republiky s cílem přispět k nastavování efektivních vzdělávacích politik, podpořit řízení vzdělávání realizované na základě informací z přímé pedagogické praxe a pomoci třídit úvahy o silných i slabých aspektech vzdělávání v České republice a možných cestách, jak zajistit jeho kontinuální a kvalitativní rozvoj.

Tematické výstupy České školní inspekce jsou rovněž zveřejňovány na webových stránkách, elektronicky rozesílány a projednávány s relevantními aktéry působícími v segmentu počátečního vzdělávání (ministerstvo a jeho rezortní organizace, odborné školské asociace, zřizovatelé, poslanci a senátoři, vysoké školy apod.).

Při realizaci svých úkolů využívá Česká školní inspekce řadu metod, postupů a nástrojů, přičemž některé z nich jsou koncipovány tak, aby byly využitelné i v přímé praxi jednotlivých škol a školských zařízení, s cílem podporovat kulturu autoevaluace a zároveň i propojování vlastního hodnocení školy s hodnocením externím.

Konkrétně jde např. o:

Průběžné, důsledné a systematické hodnocení kvality vzdělávání jak na úrovni škol a školských zařízení, tak na úrovni vzdělávací soustavy jako celku je stěžejním předpokladem pro přijímání takových opatření, která přispějí ke zvyšování kvality vzdělávání každého dítěte, žáka či studenta. Česká školní inspekce jako národní autorita pro hodnocení kvality a efektivity vzdělávání a vzdělávací soustavy v uplynulém období významně inovovala portfolio metod, postupů a nástrojů, s jejichž využitím je externí hodnocení realizováno, a řadu z těchto nástrojů pak zpřístupnila školám a školským zařízením k individuálnímu užívání v rámci autoevaluace, která je rovněž velmi důležitou složkou průběžného hodnocení vzdělávacího procesu. Další nástroje nezbytné pro komplexní sledování a hodnocení kvality vzdělávání Česká školní inspekce průběžně připravuje.

Díky širokému portfoliu hodnoticích aktivit a díky propojování zjištění a informací z různých typů inspekční činnosti, jako je prezenční inspekční činnost, národní zjišťování výsledků žáků a studentů, mezinárodní šetření výsledků vzdělávání PISA, TIMSS, PIRLS apod., může Česká školní inspekce poskytovat kvalitativně silné, relevantní a komplexní informace o výkonnosti tuzemské vzdělávací soustavy i jejích jednotlivých složek, na jejichž základě a v souladu s evidence-based principy pak mohou být na jednotlivých úrovních přijímána efektivní opatření.

Česká školní inspekce provádí od roku 2013 zásadní změny v taktice a orientaci svých inspekčních činností. Ty spočívají zejména v umenšování významu formálních kontrol a naopak v posilování hodnocení pedagogických procesů a dalších kvalitativních aspektů souvisejících se vzděláváním. Tyto změny v přístupu k realizaci externího hodnocení škol a školských zařízení s sebou přinesly mj. metodologickou proměnu inspekčních činností založenou na výraznějším uplatňování formativních principů při hodnocení a také na poskytování konkrétních forem metodické podpory, která je na formativních prvcích rovněž založena a která by měla být postupně ještě více posilována.

Stěžejním úkolem České školní inspekce je tedy realizace takových aktivit, které budou podporovat kulturu externího i interního hodnocení kvality vzdělávání založenou na formativních prvcích, podpora formativního hodnocení na všech úrovních, rozšiřování metodického rozměru práce České školní inspekce, důsledné hodnocení škol a školských zařízení optikou vzdělávacích výsledků, a to i v mezinárodním kontextu, a podpora práce s výsledky a výstupy externího i interního hodnocení na všech úrovních tak, aby na jejich základě mohla být přijímána vhodná opatření a státní intervence.