Ředitel školy (řídící učitel nebo správce školy obecné) byl od dob Rakouska-Uherska vždy součástí státního byrokratického aparátu. Státní úředník plnící příkazy vrchnosti, starající se o svěřený majetek, dodržování učiva, školního řádu a kontrolující výuku svých učitelů.
Ředitel ZUŠ v historickém kontextu
Mgr.
Hana
Trázníková
učitelka na
Toto pojetí ředitele školy do jisté míry převzal po roce 1918 i Československý stát. V osobnosti řídícího učitele se spojovala tři zásadní hlediska společenského hodnocení. Z hlediska státu byl nízkým úředníkem, který nemohl ovlivňovat jakékoli personální otázky nebo zaměření či způsob organizace školy. Z hlediska obyčejných lidí byl ale pan řídící místním nositelem kultury – „člověk studovaný“, který lidem s nízkým vzděláním pomáhal psát dopisy, žádosti nebo vyřizovat úřední jednání. Z hlediska společenského postavení byl člověkem „pod penzí“, patřil tak mezi ty „zabezpečené“, kteří měli své jisté.