Shrnutí změn v zákoně o pedagogických pracovnících vyvolaných novelou zákona od 1. září 2012

Odborná kvalifikace učitele všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy předpokládá Předpis ukládá v prvé řadě přímo absolvování vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy. a to alespoň absolvováním programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou.

Jde o případy, kdy zaměstnanec dosáhl:

V případě učitele s zavedla novela zákona s účinností od 1. září 2012 novou a jednodušší možnost získání chybějící specializace pro střední školy, a to Podobně jako v případě absolvování programu celoživotního vzdělávání (jako tradiční formy získání chybějící specializace pro střední školy) jde o vzdělávání na vysoké škole, ale v kratší a jednodušší formě. Délku tohoto vzdělávání stanoví prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.).

Zákon také nově uznává splnění pro výuku tělesné výchovy na střední škole. To znamená, že je jako učitel tělesné výchovy bez dalšího uznán za plně kvalifikovaného i absolvent například trenérského oboru nebo oboru rekreologie na tělovýchovných fakultách vysokých škol.

Výhradně pro je dostačující magisterské vzdělání, které sice není primárně zaměřeno na přípravu učitelů střední školy, ale připravuje učitele cizích jazyků (viz § 12 zákona č. 563/2004 Sb.).

Do systému posuzování kvalifikace se od 1. září 2012 vrátilo pravidlo, kdy je pro postačující kvalifikace učitele 2. stupně základní školy bez nutnosti doplnit si specializaci pro školu střední.

---

Odborná kvalifikace učitele odborných předmětů střední školy předpokládá Předpis ukládá v prvé řadě přímo absolvování vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů odborných předmětů střední školy. U absolventů magisterského vysokoškolského (včetně neučitelského) vzdělání ve studijním oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, je možné pouhé doplnění chybějícího pedagogického vzdělání.

Na rozdíl od předchozích kategorií se přitom realizovaných v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (tedy mimo vysokou školu). Minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.). Dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.

Novela zákona umožnila od 1. září 2012 pokud obor vysokoškolského studia učitele všeobecně vzdělávacích předmětů odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu. V tomto případě je učiteli uznáno splnění předpokladu odborné kvalifikace bez nutnosti doplňovat si další specializaci.

¹⁾

Učiteli praktického vyučování doplněné vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo učitelů 2. stupně základní školy. Tento vysokoškolský vzdělávací program může být nahrazen studiem pedagogiky v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (tedy i mimo vysokou školu).

nahrazující absolvování vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou v tomto případě již zákon nepodmiňuje tříletou praxí v oboru, jako tomu bylo za předchozího právního stavu. Minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.). Dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.

s účinností od 1. září 2012 Dřívější právní úprava vyžadovala u učitele odborného výcviku (dříve mistra odborné výchovy) k uznání plné kvalifikace získání alespoň středního vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a současně středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a dále doplňující pedagogické studium.

Platná právní úprava uznává jako dostačující buď získání středního vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a k tomu doplňující pedagogické studium, nebo získání středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a k tomu doplňující pedagogické studium.

Požadované doplňující pedagogické studium lze získat a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo učitelů 2. stupně základní školy. Tento vysokoškolský vzdělávací program může být (tedy i mimo vysokou školu).

Studium pedagogiky mimo vysokou školu nahrazující absolvování vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou v tomto případě již zákon nepodmiňuje tříletou praxí v oboru, jako tomu bylo za předchozího právního stavu.

Minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.). Dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.

Pro práci učitele ve třídě nebo ve škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se vždy vyžaduje a to v jedné z uvedených forem.

³⁾.

Rozhodnutí musí být vydáno písemnou formou. Tímto rozhodnutím se pro pracovněprávní účely považuje předpoklad odborné kvalifikace učitele na dané škole za splněný.

Způsoby získání odborné kvalifikace učitele uměleckých předmětů v uvedených druzích škol jsou zřejmě nejrozmanitější ze všech pedagogických profesí a lze je shrnout takto:

Specifickým způsobem splnění podmínek odborné kvalifikace učitele uměleckých předmětů je postup uvedený v odstavci 2. Podle něj Tímto rozhodnutím se pro pracovněprávní účely považuje takový učitel za plně kvalifikovaného a nelze již po něm (např. později) požadovat splnění předpokladu odborné kvalifikace. Zákon stanoví písemnou formu tohoto rozhodnutí.

Ustanovení § 67 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), stanoví, že Uměleckým výkonem pak je podle stejného ustanovení nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí či jinak provádí umělecké dílo včetně výtvorů tradiční lidové kultury.

Zákon č. 121/2000 Sb. pak dále stanovuje Výkonným umělcem je tedy ten, na něhož lze vztáhnout výše uvedenou charakteristiku. I když tato definice není jednoznačná, lze bez větších pochybností uvést, že je plně v kompetenci ředitele školy rozhodnout, kdo je (byl) výkonným umělcem, tedy kdo splňuje výše uvedenou definici výkonného umělce.

Takový přístup k plnění odborné kvalifikace je evidentně motivován snahou umožnit působení vynikajících umělců v uměleckých školách i v případech, kdy tito nedisponují odpovídajícím vzděláním.

⁴⁾

Existuje jeden základní rozdíl ve způsobu získání odborné kvalifikace učitele vyšší odborné školy v porovnání s učitelem střední školy.

U všech kategorií učitelů vyšší odborné školy (učitel všeobecně vzdělávacích předmětů, odborných předmětů, praktického vyučování a odborné praxe) se získává odborná kvalifikace stejně jako u příslušné kategorie učitele střední školy, ale

Stačí tedy vždy jen příslušný stupeň vzdělání v oboru, který odpovídá charakteru předmětu nebo praktického vyučování.

U učitelů praktického vyučování vyšší odborné školy, kteří dosáhli středního vzdělání s maturitní zkouškou, upustil zákon v důsledku novely od 1. září 2012 od praxe v oboru v trvání minimálně 3 let.

U učitelů uměleckých předmětů vyšších odborných škol připouští předpis stejnou možnost upuštění od splnění odborné kvalifikace, jako je tomu u učitelů uměleckých předmětů uměleckých škol (základní umělecká škola, konzervatoř).

které však v případě pod písm. b) stačí v bakalářském stupni. S účinností od 1. září 2012 platí přísnější podmínka posouzení odborné kvalifikace spočívající v tom, že je třeba Předchozí právní úprava uznávala splnění kvalifikace i v případě, že absolvované studium neodpovídalo vyučovanému jazyku.

Pokud získá zaměstnanec toto vzdělání studiem cizího jazyka v neučitelském studijním programu (např. odborná filologie, překladatelství a tlumočení apod.), je nutné doplnit si alespoň celoživotního vzdělávání pedagogických pracovníků; minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.

Od 1. září 2012 je v důsledku novely uznána kvalifikace také v případě, kdy učitel cizího jazyka absolvuje vysokoškolské vzdělání v magisterském neučitelském oboru, pokud si doplní pedagogickou způsobilost absolvováním programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřeného na přípravu učitelů a dále vykoná jazykovou zkoušku z příslušného cizího jazyka na úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce (této úrovni odpovídá mj. státní jazyková zkouška).

Získání odborné kvalifikace učitele jazykové školy je využitelné rovněž pro výuku cizích jazyků na 1 a 2. stupni základní školy a na střední škole.

Kromě podmínek kladených obecně na učitele odborného výcviku střední školy je v případě působení v zařízení sociální péče (tedy zařízení stojící mimo soustavu škol a školských zařízení) v zařízení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Ve způsobu získávání předpokladu odborné kvalifikace této profesní skupiny pedagogů nepřinesla novela zákona žádné změny.