Cílem autorů je pomoci školám a školským zařízením při vytváření smysluplného, konzistentního a obsahově správného systému interních předpisů (např. organizačního řádu, vnitřního platového předpisu, pracovního řádu).
Organizační řád příspěvkové organizace v pracovněprávních souvislostech
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph.D.
specialistka na školskou problematiku
JUDr.
Petr
Bukovjan
specialista na pracovní právo a pracovněprávní judikaturu
V sérii článků věnovaných jednotlivým vnitřním předpisům autoři
1)
popíší logické vazby dokumentů, které zaměstnavatel - příspěvková organizace1 - využívá při své činnosti, a
2)
okomentují obsah základních "uzlových bodů", které dokumenty propojují.
Každému vnitřnímu předpisu bude věnována dvojice článků. V prvním článku autoři znázorní vztah dokumentů tří úrovní: 1) zřizovací listiny příspěvkové organizace, 2) vnitřního předpisu příspěvkové organizace a 3) smluv uzavřených se zaměstnanci, jednostranných právních jednání vůči určitému zaměstnanci nebo dokumentů, které jejich obsah konkretizují. V navazujícím článku budou rozebrána základní problémová místa ovlivňující obsah určitého vnitřního předpisu.
Autoři používají obecný pojem "vnitřní předpis" jak pro vnitřní předpis ve smyslu § 305 zákoníku práce, tj. jako dokument vydávaný zaměstnavatelem, ve kterém zaměstnavatel hromadně upravuje práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích2, tak pro vnitřní předpis, který takovou povahu nemá (je spíše organizačního nebo technického charakteru). Za vnitřní předpis tak bude označen např. vnitřní platový předpis, pracovní řád nebo organizační řád.
Je možné, že školy a školská zařízení ve své praxi používají k označení "vnitřního předpisu" pojem "směrnice" nebo jiné označení. Podstata vnitřního předpisu a požadavků kladených na jeho zpracování se však jiným pojmenováním nemění.
Organizační řád jako "spojující prvek", jeho základní obsah a vydání
Obsah organizačního řádu není stanoven žádným právním předpisem. Vyplývá z "logiky věci" a podmínek, ve kterých příspěvková organizace vykonává svou činnost. Organizační řád obvykle obsahuje:
a)
popis právního postavení organizace,
b)
uvedení předmětu činnosti organizace,
c)
vymezení organizačního členění na organizační útvary,
d)
vymezení stupňů řízení,
e)
principy řízení,
f)
organizační schéma.3
Již z uvedeného obsahu organizačního řádu je zřejmé, že ho lze považovat za "spojující prvek" zřizovací listiny4 a dokumentů bezprostředně souvisejících s konkrétním zaměstnancem5.
Žádný právní předpis příspěvkové organizaci nepředepisuje, že musí vydat organizační řád. Jinými slovy, pro příspěvkovou organizaci organizační řád není povinným vnitřním předpisem. Vydání organizačního řádu však lze doporučit z důvodu systémovosti jejího řízení.
Předmět činnosti stanovený organizačním řádem a spojení se zřizovací listinou
Díky zřizovací listině je snazší si uvědomit, že v organizačním řádu je nutné odlišovat
a)
příspěvkovou organizaci jako celek
(např.
Základní škola a mateřská škola Rájec, příspěvková organizace
) ab)
jednotlivé činnosti příspěvkové organizace
(např.
základní škola
,
mateřská škola
,
školní jídelna
,
školní družina
,
školní klub
).Je samozřejmostí, že výčet činností příspěvkové organizace uvedený v organizačním řádu je totožný s výčtem uvedeným ve zřizovací listině.
Ryze praktický aspekt mívá přenesení okruhů doplňkové činnosti povolené zřizovatelem ve zřizovací listině (např.
zajištění stravování pro "cizí strávníky"
,
zájmová vzdělávací činnost pro dospělé
) do organizačního řádu. Pomocí důsledného dodržení tohoto vztahu se organizace vyvaruje vykonávání činností, které nemá povoleny jako doplňkovou činnost (např. vyhne se tomu, že nabízí "sportovní kroužek", který není veden v rámci hlavní činnosti a který současně neodpovídá žádnému z okruhů doplňkové činnosti povolených ve zřizovací listině).Předmět činnosti stanovený organizačním řádem a spojení se smlouvami zaměstnanců
Souvislost organizačního řádu se smlouvami jednotlivých zaměstnanců (resp. se jmenovacími dekrety) spočívá mimo jiné v tom, že
a)
zaměstnavatelem
zaměstnance je příspěvková organizace (nikoli činnost, kterou příspěvková organizace vykonává), např.
Základní škola a mateřská škola Rájec, příspěvková organizace
;b)
při vymezení druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě nebo prací sjednaných v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti a vykonávaných v rámci
doplňkové činnosti
je nutné brát v potaz, že zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu6 u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny (viz ustanovení § 34b odst. 2 zákoníku práce).Organizační členění, organizační schéma a procesy řízení stanovené organizačním řádem a spojení se zřizovací listinou
Organizační členění příspěvkové organizace
lze chápat dvěma způsoby, které se obvykle v textu organizačního řádu a v organizačním schématu prolínají:1)
organizační členění příspěvkové organizace jako takové (jako celku) na
organizační útvary
;
organizačním útvarem
se chápe jakýkoli vnitřní útvar vytvořený podle organizačního předpisu (organizačního řádu) vydaného zaměstnavatelem; v tomto smyslu jsou organizačně vyčleněny činnosti příspěvkové organizace a do organizačních útvarů mají být rozčleněny všechny činnosti příspěvkové organizace;2)
organizační členění příspěvkové organizace jako členění vedoucích zaměstnanců v rámci
stupňů řízení
; v tomto smyslu jsou zaměstnanci příspěvkové organizace zařazeni do hierarchické struktury nadřízenosti a podřízenosti.Z organizačního řádu musí být zřejmé,
a)
jaká je
souvislost mezi organizačními útvary a vedoucími zaměstnanci
na jednotlivých stupních řízení; jednoduše řečeno - má být jasné, který vedoucí zaměstnanec (míní se tím určitá pozice, rozhodně není vhodné v organizačním řádu uvádět jméno konkrétního zaměstnance) řídí určitý organizační útvar;b)
zda je, či není v organizaci vyčleněna pozice
"statutárního zástupce"
, který zastupuje ředitele v době jeho nepřítomnosti (např. ředitel byl odvolán, pracovní neschopnost ředitele) v plném rozsahu práv a povinností;c)
zda v rámci určitého organizačního útvaru pracuje zaměstnanec, který
není vedoucím zaměstnancem
, je však podle organizačního předpisu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim za tím účelem závazné pokyny (§ 124 odst. 4 zákoníku práce pro účely poskytování příplatku za vedení).Organizační členění, organizační schéma a procesy řízení stanovené organizačním řádem a spojení se smlouvami zaměstnanců a jednostranným (právním) jednáním
Ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci je nutné postupovat v souladu s organizačním řádem. To mimo jiné znamená:
a)
zakládat pracovní poměr zaměstnance v souladu se zákoníkem práce buď pracovní smlouvou, nebo jmenováním [podle § 33 odst. 3 písm. písm. f) zákoníku práce se jmenováním na vedoucí pracovní místo zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem; nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího organizačního útvaru příspěvkové organizace];
b)
jednoznačně ujasnit práva a povinnosti zástupce (zástupců) ředitele, a to zejména v souvislosti s vyčleněním "statutárního zástupce", a stanovit rozsah přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele, který řídí více činností příspěvkové organizace (např. řídí jak činnost základní školy, tak činnost školní družiny);
c)
v souladu se zákoníkem práce v organizaci zavádět činnost "pedagogického pracovníka, který není jmenován do funkce zástupce ředitele školy, ale řídí některou ze škol" (§ 3 odst. 1 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů);
d)
v souladu s organizačním řádem a pracovní smlouvou (resp. jmenovacím dekretem) sestavit pracovní náplň konkrétního zaměstnance a vydat platový výměr.
Shrnutí
Je vhodné, aby příspěvková organizace věnovala obsahu organizačního řádu dostatečnou pozornost. Organizační řád obsahuje celou řadu právních institutů, které tvoří základ pracovněprávních vztahů ke konkrétnímu zaměstnanci a určují obsah dalších vnitřních předpisů organizace.
1 Případné odlišnosti spojené s jinou právní formou zaměstnavatele (např. pokud je zaměstnavatel školskou právnickou osobou) budou zpracovány v
Řízení školy online
.2 To znamená, že ve vnitřním předpisu zaměstnavatel specifikuje práva zaměstnanců v konkrétních podmínkách zaměstnavatele, přitom však nemůže snížit nebo omezit práva zaměstnanců stanovená zákonem. Ve vnitřním předpisu může zaměstnavatel stanovit i povinnosti zaměstnanců. Musí se však jednat o konkretizaci povinností zaměstnanců stanovených zákonem. Vnitřní předpis nesmí zaměstnancům ukládat povinnosti nad rámec zákona.
3 Viz např. MIKÁČ, J. a M. PUŠKINOVÁ.
Vnitřní předpisy, směrnice a řády ve školství.
Praha: Wolters Kluwer, 2011, s. 34-42.4 Obsah zřizovací listiny příspěvkové organizace je stanoven § 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
5 Autoři upozorňují, že momenty, na které se v rámci komentáře zřizovací listiny, organizačního řádu a dokumentů souvisejících s konkrétním zaměstnancem zaměřují, nepředstavují veškerý povinný, resp. možný obsah uvedených dokumentů.
6 Dle § 3 zákoníku práce jsou základními pracovněprávními vztahy pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. právní vztahy založené dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce).