Dokumenty - strana 111

Pro nejmenovaného, byť konkrétního obyvatele Frýdku-Místku muselo být velkým překvapením, když byl letos v dubnu obviněn za výrok „Tam by sednul granát jak pr..l na prkýnko“, který adresoval teplickým prvňáčkům ze ZŠ Plynární. Pravděpodobně byla udivená i žena z Tachova, která se k diskusi pod fotografií romských, arabských a asijských dětí připojila a v červenci proti ní bylo zahájeno policejní stíhání. Internetová anonymita a domnělá vzdálenost totiž uvolňují stavidla nenávisti a umožňují diskutujícím projevit se tak, jak by si v offline prostředí nikdy nedovolili. Pokud to nevědí dospělí, není těžké se dovtípit, že stejně ztracené budou i děti. Jim sice trestní stíhání nehrozí, ale neznamená to, že bychom se neměli zajímat o jejich projevy v digitálním prostředí.

Odložení nového způsobu financování regionálního školství o jeden rok přináší všem zainteresovaným subjektům příležitost se na tuto změnu ještě více připravit. To je dobrá zpráva především pro ty školy a školská zařízení, které v minulosti nepřikládaly výkaznictví dostatečný význam. Stále ve větší míře se totiž údaje předávané těmito subjekty stávají rozhodnými informacemi, na základě kterých jsou jim pak přidělovány konkrétní objemy finančních prostředků – a při novém způsobu financování bude tato jejich zodpovědnost ještě více umocněna. Jakých údajů bude tedy potřeba?

Informace

Právo na vzdělání patří mezi základní lidská práva definovaná a zakotvená v Listině základních práv a svobod a vyplývá také z řady mezinárodních smluv. Právo a současně i povinnost zajistit výchovu a vzdělání svého dítěte mají rodiče. Právo na vzdělání každého dítěte je tak limitováno volbou rodičů ohledně způsobu, jakým budou své dítě vychovávat a vzdělávat. Rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům, ledaže by jí byl některý z rodičů soudem zbaven.

V rámci profese učitelky MŠ je téma psychické odolnosti velmi podstatné. Péče o vlastní psychickou stabilitu (která ovlivňuje základní ladění každého, vnímání, komunikaci, mentální kapacitu, empatii, schopnost řešit konflikty atd.) je na předních místech v každém zaměstnání, kde se pracuje s lidmi. Učitelka mateřské školy pracuje s velmi malými dětmi, jejichž nervová soustava není vyzrálá, a proto je nezbytné mít v našem školském systému dostatečně odolné a psychicky stabilní učitelky. Nejen proto, aby je práce s dětmi bavila, měly z ní radost a mohly tuto energii předávat dále dětem, ale především proto, aby učitelka mohla dobře učit a nebyla ve stresu, protože ve stresu se nikdo nic nového nenaučí. Jen přežívá. Člověk na hranici své psychické kapacity, na pokraji zhroucení nebo vyhoření nemá dobrou energii pro kontakt s dětmi. Práce ho nebaví, netěší, vše nového ho otravuje, vše je problém, nic se nedaří, vše je špatné…

Komisionální zkoušky dle vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „GDPR“)

Na konci června v médiích rezonovala polemika, zda používat Facebook ve výuce a či k jeho používání žáky nutit, pokud na nejrozšířenější sociální síti nemají účet. Někteří učitelé údajně vyžadují používání Facebooku i u žáků mladších třinácti let. To ovšem odvádí pozornost od skutečnosti, že Facebook je sice pohodlná a všem známá aplikace, ale má svá omezení. Takřka žádná firma ani organizace jej ke své práci nevyužívá a má to své důvody. Učitel by měl znát mnohem více platforem, které umožňují vzájemnou komunikaci či sdílení, a to nejen kvůli dětem, které odmítají být na FB.

V červnovém vydání časopisu Řízení školy (ročník 2018) vyšlo několik podnětných článků k "mediálnímu vzdělávání". Jejich shrnutí naleznete v této Pracovní situaci a v přiloženém PDF souboru. Nesnažme se zastavit digitální revoluci sentimentem ke starým médiím a respektujme mediální kulturu rodičů RVP pro mediální výchovu zestárly, učitel by měl proto sám vyhledávat nová témata a ta pak řešit ve výuce Vzdělávací systém potřebuje řádnou aktualizaci Učíme děti, jak nad problémem přemýšlet, ne co si o něm myslet Malý průvodce informační džunglí hoaxů a konspirací Ukážeme, co je datový stín Není nutné témata mediální výchovy do výuky tlačit násilím, lze je včlenit organicky Od Vybydlova k rezidentsví aneb Uvědomělý život v mediálním světě Na základní škole kombinujeme mediální výchovu s informatikou

Právní předpisy zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí Související judikatura a stanoviska rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999 sp. zn. 21 Cdo 2088/98 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2003 sp. zn. 21 Cdo 521/2003 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2003 sp. zn. 21 Cdo 581/2003 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2006 sp. zn. 21 Cdo 1825/2005 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2006 sp. zn. 21 Cdo 3016/2005 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010 sp. zn. 21 Cdo 5030/2008 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2010 sp. zn. 21 Cdo 1474/2009 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4897/2009 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2012 sp. zn. 21 Cdo 3201/2010 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011 sp. zn. 21 Cdo 4447/2010 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014 sp. zn. 21 Cdo 4113/2013 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 9.2015, sp. zn. 21 Cdo 759/2014 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2016 sp. zn. 21 Cdo 1659/2014 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2305/2015 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2376/2015 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. 21 Cdo 4930/2016 výkladové stanovisko AKV, 9b. část - k problémům pracovního práva, dokončení

Ve čtvrtek 8. 3. 2018 se konal kulatý stůl, jehož cílem bylo seznámit se se s problematikou sociálního začleňování v rámci městské části Praha 3, představit možné nástroje podpory, předat příklady dobré praxe, započít diskusi k hledání možností práce se školou a s okolní a rodičovskou veřejností.  

Individuální vzdělávací plány (díle IVP) tvoříme v souladu s paragrafem 16 školského zákona a dále na základě pokynů a doporučení uvedených ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění (k 31. 8. 2017 vešly v platnost některé změny, je možné, že další aktualizace budou platit také od následujících školních roků). IVP vždy vzniká na základě doporučení ze školského poradenského zařízení. Podle nové legislativy je nárokové, což znamená, že jakmile školské poradenské zařízení vydá pokyn k jeho vypracování, je povinností školy ho vytvořit. V současné době ovšem také platí, že žáci mohou mít přiznaná podpůrná opatření jakéhokoli stupně, ale není řečeno, že se IVP musí vytvořit.

Tematická zpráva

Dne 1. 1. 2017 nabyla účinnosti další část zákona č. 178/2016 Sb., kterým se postupně[1] novelizuje školský zákon. Podstatnou částí této novely bylo zavedení povinnosti předškolního vzdělávání pro určitou skupinu dětí. O povinnosti předškolního vzdělávání toho již bylo napsáno a řečeno mnoho, tato pracovní situace[2] se proto zaměřuje na opomíjenou, možná až zapomenutou, vazbu mezi touto novinkou a povinnostmi mateřských škol v oblasti stravování dětí. V této souvislosti ostatně hraje významnou roli další dílčí nabytí účinnosti zákona č. 178/2016 Sb. ke dni 1. 9. 2017. [1] Jednotlivé části zákona č. 178/2016 Sb. nabývají účinnosti postupně, a to od 1. 9. 2016 až do 1. 11. 2020. [2] V této pracovní situaci je vyjádřen právní názor jeho autorů. V případě sporu, včetně soudního řízení týkajícího se konkrétní věci, mohou být stanoviska a závěry třetích stran, včetně soudu, odlišná od těch, která jsou v tomto článku prezentovaná.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů účinné od 25. května 2018 (GDPR) zavádí v čl. 30 novou povinnost vést záznamy o činnostech zpracování. V tomto příspěvku se zaměříme na to, co je záznam o činnostech zpracování a zda jsou školní družiny povinny tyto záznamy vést.  

Cílem pracovní situace je okomentovat podmínky využití souhlasu se zpracováním osobních údajů a obsah souhlasu se zpracováním osobních údajů. Předmětem článku není souhlas se zpracováním osobních údajů spadajících do zvláštní kategorie osobních údajů.

Před třemi lety vešla v platnost vyhláška o školním stravování, která umožnila poskytování dietního stravování v rámci školního stravování. I přes veškerou snahu o informovanost se stále šíří dezinformace, které v mnoha případech nejsou založeny na nevědomosti, ale na záměrném zkreslování pravdy, tak, aby nemuselo býti vyhověno. Mezi nejčastější výmluvy patří: dietní stravování nemusíme poskytovat, je to finančně náročné, potřebujeme oddělené prostory, nemusíme u dětí s dietním režimem sledovat žádné výživové hodnoty pokrmů, rodiče podepíší nezávadnost za donesou stravu, a tím to pro nás hasne… Jak to tedy je u mateřských škol? Publikujeme článek ze Speciálu pro školní jídelny časopisu Řízení školy (3/2018)

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů účinné od 25. května 2018 (GDPR) zavádí v čl. 30  povinnost vést záznamy o činnostech zpracování. V tomto příspěvku se zaměříme na to, co je záznam o činnostech zpracování a zda jsou školní jídelny povinny tyto záznamy vést. Domníváme se, že školní jídelny mají povinnost vést záznamy o činnostech zpracování osobních údajů. Proto by si měly ujasnit, jaké osobní údaje v jakých procesech zpracovávají. Na základě toho vypracují tyto záznamy, které obecně popisují, jak jsou osobní údaje zpracovány v jednotlivých agendách školní jídelny.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“), účinné od 25. května 2018, zavádí v čl. 30 novou povinnost vést záznamy o činnostech zpracování. V tomto příspěvku se zaměříme na to, co je záznam o činnostech zpracování a jak by školy měly přistoupit k povinnosti záznamy o činnostech zpracování vést. Od 25. května 2018 bude oznamovací povinnost vůči ÚOOU nahrazena povinností vést záznamy o činnostech zpracování osobních údajů. Tyto záznamy se již nebudou hlásit na ÚOOÚ, ale budou k dispozici ve škole. Na rozdíl od současné registrační povinnosti však záznamy o činnostech zpracování bude nutné vést pro všechny agendy zpracování. Jinými slovy, tato povinnost se bude vztahovat i na zpracování osobních údajů, která se uskutečňují na základě jakéhokoli právního důvodu uvedeného v čl. 6 GDPR.  

Tematická zpráva