Dokumenty - strana 112
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“), účinné od 25. května 2018, zavádí v čl. 30 novou povinnost vést záznamy o činnostech zpracování. V tomto příspěvku se zaměříme na to, co je záznam o činnostech zpracování a jak by školy měly přistoupit k povinnosti záznamy o činnostech zpracování vést.
Od 25. května 2018 bude oznamovací povinnost vůči ÚOOU nahrazena povinností vést záznamy o činnostech zpracování osobních údajů. Tyto záznamy se již nebudou hlásit na ÚOOÚ, ale budou k dispozici ve škole. Na rozdíl od současné registrační povinnosti však záznamy o činnostech zpracování bude nutné vést pro všechny agendy zpracování. Jinými slovy, tato povinnost se bude vztahovat i na zpracování osobních údajů, která se uskutečňují na základě jakéhokoli právního důvodu uvedeného v čl. 6 GDPR.
Cílem následujícího textu je popsat situaci, kdy správce získá osobní údaje od jiné osoby, než je subjekt údajů, a informační povinnost, která škole a školskému zařízení vzniká v této souvislosti.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „Nařízení“) často označované zkratkou GDPR (GDPR – General Data Protection Regulation) bude v evropském prostoru od 25. května 2018 stanovovat pravidla pro zpracování osobních údajů.
Cílem článku je ukázat pomocí příkladů splnění informační povinnosti správce dle čl. 13 Nařízení a dále splnění uvedené povinnosti okomentovat.
Lhůty, sankce a odpovědnosti, které vyplývají ze zákona o registru smluv.
V tomto díle se zaměříme na nejčastější chyby, se kterými se denně v rámci monitoringu setkáváme. A jelikož by bylo bezpředmětné pouze poukazovat na chyby, zaměříme se i na to, jak tyto chyby vznikají, jak je řešit a jak chybovosti předcházet.
V rámci profese pedagoga v jakémkoliv typu školského zařízení je téma psychické odolnosti velmi podstatné. Péče o vlastní psychickou stabilitu (která ovlivňuje základní ladění každého, jeho vnímání, komunikaci, mentální kapacitu, empatii, schopnost řešit konflikty atd.) stojí na předních místech v každém zaměstnání, kde se pracuje s lidmi.
Metodické doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“) ve školách a školských zařízeních v souladu se Strategií prevence rizikového chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy, Národní strategií protidrogové politiky, Strategií prevence kriminality – všechny strategie vždy na příslušná období, § 29 odst. 1 a § 30 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 18 písm. c) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeže:
vymezuje aktuální terminologii, která je v souladu s terminologií v zemích EU a začlenění prevence do školního vzdělávacího programu a školního řádu,
popisuje jednotlivé instituce v systému prevence a úlohu pedagogického pracovníka,
definuje Minimální preventivní program (u subjektů, které žádají o dotaci, Minimální Minimální preventivní program – dále jen Minimální preventivní program),
doporučuje postupy škol a školských zařízení (dále jen „školy“) při výskytu vybraných rizikových forem chování dětí a mládeže (viz příloha č. 1 – 14 ).
Protože si myslí, že jsou lepší než děti, ale nejsou. Tak by se dala stručně shrnout odpověď na otázku, proč tolik lidí uvěřilo naprosté pitomosti. A protože neví, že na sociálních sítích je nutné vše ověřovat a informace je nutné kriticky hodnotit.
Výjezd pedagoga školy do některého ze států EU - odměna minimální mzdou daného státu EU
(V tomto článku je vyjádřen právní názor jeho autorů. V případě sporu, včetně soudního řízení týkajícího se konkrétní věci, mohou být stanoviska a závěry třetích stran, včetně soudu, odlišná od těch, která jsou prezentována v tomto článku.)
Syndrom vyhoření (také „burnout“, vyhasnutí, totální ztráta energie, ztráta profesionálního nebo osobního zájmu atd.) poprvé popsal H. Freudenberger v roce 1975. Stav vyhoření můžeme jednoduše definovat jako extrémní nerovnováhu mezi příjmem a výdejem energie (fyzické, psychické, emocionální). Při opakovaném, dlouhodobém nebo extrémním výdeji bez doplnění vydané energie (investice) dochází k maximálnímu vyčerpání organismu, které je doprovázeno silným poklesem výkonnosti, psychické odolnosti a zájmu o vše kolem a různými dalšími psychickými a psychosomatickými obtížemi.
Doporučení je určeno zejména ředitelkám a ředitelům mateřských škol, jejichž zřizovatelem jsou obce či svazky obcí, krajským úřadům, které posuzují odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí dítěte, zřizovatelům, České školní inspekci, rodičům či jiným zákonným zástupcům dětí a široké veřejnosti.
V souladu s § 174 odstavec 13 školského zákona zveřejňuje Česká školní inspekce výroční zprávu za školní rok 2015/2016. Výroční zpráva obsahuje souhrnné poznatky o stavu vzdělávání a vzdělávací soustavy. Současně Česká školní inspekce zveřejňuje souhrnné vydání tematických zpráv za školní rok 2015/2016.
Problematika zveřejňování platů zaměstnanců bude vždy sporným tématem. Dochází totiž ke střetu dvou základních práv podle Listiny, a sice práva na informace podle čl. 17 Listiny a práva na ochranu lidské důstojnosti, soukromí podle čl. 10 Listiny. Poté, co Nejvyšší správní soud opakovaně[1] dospěl k závěru, že zaměstnanec, jemuž je odměna za práci vyplácena z veřejných rozpočtů, je příjemcem veřejných prostředků ve smyslu § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. A proto takovou informaci o konkrétní odměně takového zaměstnance, a to včetně její výše, je povinný subjekt zásadně poskytnout aniž by provedl tzv. test proporcionality dvou protichůdných základních práv, neboť takový test v obecné rovině provedl již zákonodárce.
[1] Rozsudek rozšířeného senátu NSS 8 As 55/2012 ze dne 22. 10. 2014, taktéž rozsudek NSS 5 As 57/2010-79 ze dne 27. 5. 2011
Přehled právních předpisů
Pracovní smlouvy a vznik pracovního poměru
Výběr zaměstnance a vyžadování údajů
Práva a povinnosti uchazeče
Vstupní lékařská prohlídka
Prokázání bezúhonnosti
Zákon o registru smluv: Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, je platný od 14. 12. 2015, tedy již více než dva roky. Účinnosti nabyl 1. 7. 2016, nicméně v plném znění, tedy i se všemi sankčními mechanismy, je účinný až od 1. 7. 2017. Zákon o registru smluv má v gesci Ministerstvo vnitra České republiky.
Povinnost schvalování ÚZ není pro vybrané ÚJ včetně PO povinností již novou. Povinnost je stanovena Vyhláškou č. 220/2013 se datuje již od roku 2013, v roce 2018 a 2019 se budou schvalovat ÚZ za období roku 2017, tedy v pořadí již sedmé období schvalování. Přesto přetrvávají pochybnosti o správnosti postupů při schvalování jak ze strany zřizovatelů PO, tak ze strany PO samotných.