Mgr. Michal Kaderka

Zapojení do projektu Nory Fridrichové, učitelská setkání v regionech a diskuse k tématům seriálu Ochránce, podpora změn na pedagogických fakultách, spoluúčast na tvorbě vznikajícího středního článku či mentorská podpora pedagogům. To jsou příklady letošních aktivit Učitelské platformy.

Pro úspěšné zvládnutí extrémně náročného projektu je důležité, aby škola nechala studenty realizovat své nápady. Důležitá je ale i spolupráce s absolventy, kteří mohou přinést do školy nové technologie i postupy. To jsou doporučení Igora Žmajla, který vede na Smíchovské střední průmyslové škole předměty vývoj her a virtuální realita. Je taktéž garantem a konzultantem studentů při tvorbě virtuálního modelu Osvětim. Zároveň je smíchovským absolventem a nyní studuje třetí ročník Fakulty informačních technologií ČVUT.

Gymnázium Na Zatlance (GNZ) najdete na pražském Smíchově, v těsné blízkosti redakcí velkých mediálních skupin. Nabízíme čtyřleté studium ve dvou vzdělávacích programech (Objevovat a rozvíjet, ALT) a v obou programech si naši učitelé všímají, jak silně v poslední době rezonuje ve veřejném prostoru téma mediálního vzdělávání, které je ve školní praxi zastoupeno průřezovým tématem mediální výchova (MV).

Helena Sojková (18) z Karlínské obchodní akademie a VOŠE v Praze slaví se svým podnikatelským projektem Kupcake velké úspěchy. Výroba potravin bez použití jednorázových obalů zaujala porotu soutěže The Social Innovation Relay v rámci aktivit Junior Achievement, před Vánoci zabodovalo logo v soutěži JA Studentských Firem v Hradci Králové a získalo druhé místo v regionálním finále Soutěž a podnikej.

Mediální vzdělávání Co se vám bude hodit k mediální výchově - doporučené publikace Mgr. Michal Kaderka, učitel mediální výchovy na pražském Gymnáziu Na Zatlance a spoluzakladatel Aliance pro otevřené...

Než Matěj Prokop opustil střední školu, získal všechna možná ocenění, která mohou středoškoláci za své aktivity získat. Nyní je studentem vysoké školy a v rozhovoru popisuje, jaké bylo v 16 letech organizovat významnou regionální akci, co vše se naučil, jak lze zhodnotit různá studentská ocenění či co by měly školy dělat, abychom měli více lídrů.

„Učitelé mediální výchovy vtloukají dětem do hlavy, co je pravda a co lež! Cílem mediální výchovy je zkoušení dětí ze seznamů povolených a zakázaných zpravodajských webů.“ Proti těmto a dalším podobným mýtům vznikl web www.SvetMedii.info, který je rozcestníkem pro všechny, kdo se chtějí více dozvědět o mediální výchově v českých školách. Zároveň je učebnicí o mediální výchově a návodem, jak lze učit podle principů otevřeného vzdělávání. Autorem webu je Michal Kaderka, autor tohoto článku a zároveň dlouholetý spolupracovník redakce Řízení školy. Autor vyučuje mediální výchovu na Gymnáziu Na Zatlance a občanskou nauku na Karlínské obchodní akademii VOŠE.

Khan Academy je celosvětově oblíbený server s výukovými videi, k jehož více než 20 jazykovým mutacím se letos přidává i čeština. Vedle samotných videí jsou žákům i učitelům dostupná interaktivní cvičení či možnost sledovat pokrok žáků v reálném čase. Přístup k videím i cvičením je zdarma. Daniel Hollas z Khanovy školy v rozhovoru popisuje, jak lze výuková videa ve výuce využít.

Pro nejmenovaného, byť konkrétního obyvatele Frýdku-Místku muselo být velkým překvapením, když byl letos v dubnu obviněn za výrok „Tam by sednulgranát jak pr.l na prkýnko“, který adresoval teplickým prvňáčkům ze ZŠ Plynární. Pravděpodobně byla udivená i žena z Tachova, která se k diskusi pod fotografií romských, arabských a asijských dětí připojila a v červenci proti ní bylo zahájeno policejní stíhání. Internetová anonymita a domnělá vzdálenost totiž uvolňují stavidla nenávisti a umožňují diskutujícím projevit se tak, jak by si v offline prostředí nikdy nedovolili. Pokud to nevědí dospělí, není těžké se dovtípit, že stejně ztracené budou i děti. Jim sice trestní stíhání nehrozí, ale neznamená to, že bychom se neměli zajímat o jejich projevy v digitálním prostředí.

Kanály Martina Roty mají čtvrt miliónu sledovatelů, ale bylo mu to málo. Na dalším kanále Vědecké kladivo přes 100 000 lidí sleduje jeho výuková videa z oblasti přírodních věd. Známý youtuber boří mnohé představy, které učitelé o tvůrcích videí mají. Na střední škole vystudoval správcovství počítačových sítí, na skotské univerzitě studoval - byť nedokončil - sociální vědy a je sběratelem speciálních edic počítačových her. Od dětství se pohybuje jen o berlích, ale i tak zdolal Kilimandžáro nebo nejvyšší evropskou horu Elbrus.

Pro nejmenovaného, byť konkrétního obyvatele Frýdku-Místku muselo být velkým překvapením, když byl letos v dubnu obviněn za výrok "Tam by sednul granát jak pr..l na prkýnko", který adresoval teplickým prvňáčkům ze ZŠ Plynární. Pravděpodobně byla udivená i žena z Tachova, která se k diskusi pod fotografií romských, arabských a asijských dětí připojila a v červenci proti ní bylo zahájeno policejní stíhání. Internetová anonymita a domnělá vzdálenost totiž uvolňují stavidla nenávisti a umožňují diskutujícím projevit se tak, jak by si v offline prostředí nikdy nedovolili. Pokud to nevědí dospělí, není těžké se dovtípit, že stejně ztracené budou i děti. Jim sice trestní stíhání nehrozí, ale neznamená to, že bychom se neměli zajímat o jejich projevy v digitálním prostředí.

Pro nejmenovaného, byť konkrétního obyvatele Frýdku-Místku muselo být velkým překvapením, když byl letos v dubnu obviněn za výrok „Tam by sednul granát jak pr..l na prkýnko“, který adresoval teplickým prvňáčkům ze ZŠ Plynární. Pravděpodobně byla udivená i žena z Tachova, která se k diskusi pod fotografií romských, arabských a asijských dětí připojila a v červenci proti ní bylo zahájeno policejní stíhání. Internetová anonymita a domnělá vzdálenost totiž uvolňují stavidla nenávisti a umožňují diskutujícím projevit se tak, jak by si v offline prostředí nikdy nedovolili. Pokud to nevědí dospělí, není těžké se dovtípit, že stejně ztracené budou i děti. Jim sice trestní stíhání nehrozí, ale neznamená to, že bychom se neměli zajímat o jejich projevy v digitálním prostředí.

Twitter se zhruba 400 000 uživateli z ČR není sice mezi učiteli ani širokou veřejností příliš rozšířený, je ale oblíbený mezi politiky, novináři a z učitelské veřejnosti velmi zajímavými pedagogy. Vytváření obsahu pro Twitter je náročné, stejně tak získávání sledujících. Ale pokud se škola dokáže v této sociální síti dobře vyprofilovat, upozorní na sebe u názorově vlivné sociální skupiny.

Náš externí spolupracovník Michal Kaderka je vyučujícím mediální výchovy na pražském Gymnáziu Na Zatlance. Požádali jsme jej, aby napsal článek o vedení školního instagramového účtu, a on nám nabídl rozhovor se svými studenty, kteří se rozhodli v rámci výuky založit a rozvíjet neformální školní účet na Instagramu. "Zatlankovskými" studenty, kteří se do práce na Instagramu společně pustili, jsou Jiří Svoboda (19), jenž mimo jiné píše pro nejvýznamnější server o startupové scéně CzechCrunch.cz, a Jan Kopřiva (19), který do loňského roku působil jako redaktor oficiálního webu hokejové Sparty.

Na konci června v médiích rezonovala polemika, zda používat Facebook ve výuce a jestli k jeho používání žáky nutit, pokud na nejrozšířenější sociální síti nemají účet. Někteří učitelé údajně vyžadují používání Facebooku i u žáků mladších 13 let. To ovšem odvádí pozornost od skutečnosti, že Facebook je sice pohodlná a všem známá aplikace, ale má svá omezení. Takřka žádná firma ani organizace jej ke své práci nevyužívá a má to své důvody. Používání Facebooku ve výuce totiž nevede k získání dovedností, které by současné děti pro práci v digitálním věku potřebovaly.

Na konci června v médiích rezonovala polemika, zda používat Facebook ve výuce a jestli k jeho používání žáky nutit, pokud na nejrozšířenější sociální síti nemají účet. Někteří učitelé údajně vyžadují používání Facebooku i u žáků mladších 13 let. To ovšem odvádí pozornost od skutečnosti, že Facebook je sice pohodlná a všem známá aplikace, ale má svá omezení. Takřka žádná firma ani organizace jej ke své práci nevyužívá a má to své důvody. Používání Facebooku ve výuce totiž nevede k získání dovedností, které by současné děti pro práci v digitálním věku potřebovaly.

Na konci června v médiích rezonovala polemika, zda používat Facebook ve výuce a či k jeho používání žáky nutit, pokud na nejrozšířenější sociální síti nemají účet. Někteří učitelé údajně vyžadují používání Facebooku i u žáků mladších třinácti let. To ovšem odvádí pozornost od skutečnosti, že Facebook je sice pohodlná a všem známá aplikace, ale má svá omezení. Takřka žádná firma ani organizace jej ke své práci nevyužívá a má to své důvody. Učitel by měl znát mnohem více platforem, které umožňují vzájemnou komunikaci či sdílení, a to nejen kvůli dětem, které odmítají být na FB.

V červnovém vydání časopisu Řízení školy (ročník 2018) vyšlo několik podnětných článků k "mediálnímu vzdělávání". Jejich shrnutí naleznete v této Pracovní situaci a v přiloženém PDF souboru. Nesnažme se zastavit digitální revoluci sentimentem ke starým médiím a respektujme mediální kulturu rodičů RVP pro mediální výchovu zestárly, učitel by měl proto sám vyhledávat nová témata a ta pak řešit ve výuce Vzdělávací systém potřebuje řádnou aktualizaci Učíme děti, jak nad problémem přemýšlet, ne co si o něm myslet Malý průvodce informační džunglí hoaxů a konspirací Ukážeme, co je datový stín Není nutné témata mediální výchovy do výuky tlačit násilím, lze je včlenit organicky Od Vybydlova k rezidentsví aneb Uvědomělý život v mediálním světě Na základní škole kombinujeme mediální výchovu s informatikou

Dříve se přistupovalo k mediální výchově tak, že učitel měl dětem předat to, co sám umí, nyní se ale doporučuje navazovat na znalosti a dovednosti, které už děti získaly dříve, například v mimoškolním prostředí. Třeba při diskusi o sociálních sítích by měl navazovat na činnosti, které děti na sociálních sítích dělají, může také lépe využívat počítačové hry i celý herní kulturní kontext. Více se dozvíte v rozhovoru s přední specialistkou na mediální výchovu Lucií Šťastnou z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

Učitelé mediální výchovy jsou novodobí Koniášové a společnost se třese strachy, že se implementací mediální výchovy vracíme před rok 1989. To jsou hlavní obavy, které rezonují společností na sociálních sítích. Učitelé mediální výchovy se však musejí vypořádat s migrací z masových do síťových médií a měli by upozornit žáky a studenty na názorově silné výroky, které by je mohly v dospělosti vést k trestnímu stíhání.