Mgr. Martina Chmelová

Máme za sebou více než první měsíc školní docházky, která probíhá na mnohých místech nestandardním způsobem – od karantény jednotlivých žáků, uzavření některých tříd nebo rovnou celé školy až po převedení výuky na distanční vzdělávání. Nouzový stav už opět vstoupil mezi nás a zatím nikdo nemá představu, co přesně bude přinášet. Neustále se měnící postupy a doporučení vyžadují být ve střehu a permanentně sledovat, vyhodnocovat a přemýšlet, jak potřebná opatření zajistit. Mnohé věci nyní známe, už nejsou nové, neznámé. Dalo by se říci, že z „akutního onemocnění“ v podobě jarní karantény, nouzového stavu a totálního lockdownu celé společnosti na všech úrovních přecházíme do „chronické fáze onemocnění“ podzimní epidemie s nyní vyhlášeným nouzovým stavem, o kterém zatím máme mlhavé představy.

V dnešním textu se budeme věnovat fenoménu syndromu vyhoření, definici vyrovnávacích mechanismů a prevenci vyhoření.

V minulém díle (Speciál pro MŠ 5/2018) jsme si přiblížili definici stresu a krize, popsali jsme, co se konkrétně děje v lidském organismu. Dnes se podíváme na oblast specifických dovedností vedoucích k podpoře psychické stability učitelek MŠ.

V rámci pohledu na učitele jako pomáhajícího pracovníka, kdy nedílnou součástí výkonu pedagogické práce je navázání a udržování vřelého emočního vztahu, se seznámíme se základními informacemi o stresu a krizi v souvislostech, díky kterým více porozumíme určitým situacím, jež prožíváme my sami, naši žáci i rodiny, ze kterých pocházejí, a podíváme se, jak tyto situace ovlivňují komunikaci.

V minulých dílech seriálu jsme si přiblížili definici stresu a krize, popsali jsme, co se při nich konkrétně děje v lidském organismu, podívali jsme se na stres z pohledu komunikace, definovali jsme adaptační mechanismy a jejich důležitost a vysvětlili jsme fenomén syndromu vyhoření a jeho prevenci. Dnes se podíváme na oblast specifických dovedností vedoucích k podpoře psychické stability pedagogů.

Ve čtvrtek 8. 3. 2018 se v budově radnice městské části Prahy 3 uskutečnilo setkání u kulatého stolu, kterého se zúčastnili zástupci škol a školských zařízení z Prahy 3, z Prahy 5 a Kopřivnice, radní MČ Prahy 3 a 5, zástupci neziskových organizací, Agentury pro sociální začleňování a České školní inspekce.

V minulých dílech seriálu jsme si přiblížili definici stresu a krize, popsali jsme, co se při nich konkrétně děje v lidském organismu, podívali jsme se na stres z pohledu komunikace, definovali jsme adaptační mechanismy a jejich důležitost a vysvětlili jsme fenomén syndromu vyhoření a jeho prevenci. Dnes se podíváme na oblast specifických dovedností vedoucích k podpoře psychické stability pedagogů.

V minulých dílech jsme si přiblížili definici stresu, popsali jsme, co konkrétně se děje v lidském organismu, podívali jsme se na to, jak ovlivňuje stres komunikaci. Dnes se budeme zabývat syndromem vyhoření a jeho prevencí.

V minulých dílech jsme si přiblížili definici stresu, popsali jsme, co konkrétně se děje v lidském organismu, podívali jsme se na to, jak ovlivňuje stres komunikaci. Dnes se budeme zabývat syndromem vyhoření a jeho prevencí.

V rámci pohledu na vychovatelku školní družiny jako pomáhajícího pracovníka, kdy nedílnou součástí výkonu pedagogické práce je navázání a udržování vřelého emočního vztahu s dětmi, rodiči i kolegyněmi, se seznámíme se základními informacemi o stresu v souvislostech, které postupně přinesou zvýšení porozumění určitým situacím, které prožíváme my sami, děti i rodiny, z kterých pocházejí.

V tomto článku se budeme věnovat problematice stresu a jeho ovlivňování u provozních zaměstnanců školských zařízení. Seznámíme se se základními informacemi o stresu v souvislostech, které postupně přinesou zvýšení porozumění určitým situacím, které prožíváme my sami, naše kolegyně a kolegové, děti i rodiny, ze kterých pocházejí.

V minulém díle jsme si více přiblížili definici stresu a krize, popsali jsme, co se konkrétně děje v lidském organismu, jak se projevují a co jsou adaptační mechanismy. Nyní se podíváme, zda je stres vidět a slyšet v komunikaci.

V tomto článku se budeme věnovat povolání vychovatelky ve školní družině z pohledu kategorie pomáhající profese. Ukážeme si některá specifika a důležité souvislosti vývoje dětí, potřeby poskytované podpory a z toho plynoucích nároků na vychovatelskou činnost.

V rámci pohledu na učitele jako pomáhajícího pracovníka, součástí jehož práce je navázání a udržování vřelého emočního vztahu, se seznámíme se základními informacemi o stresu a krizi v souvislostech, které nám postupně pomohou lépe porozumět určitým situací, které prožíváme my sami, naši žáci i rodiny, ze kterých pocházejí.

V tomto článku se budeme věnovat problematice provozních zaměstnanců školských zařízení z pohledu kategorie pomáhající profese. Ukážeme si některá specifika a důležité souvislosti vývoje dětí, potřeby poskytované podpory a z toho plynoucí nároky.

V tomto článku se budeme věnovat povolání učitele z pohledu kategorie pomáhající profese. Ukážeme si některá specifika a důležité souvislosti vývoje dětí, potřeby poskytované podpory a z toho plynoucích nároků na učitelské povolání. Po celý rok se nyní budete setkávat s tématy, která budou představovat různé oblasti osobnostního rozvoje učitele jako nedílné součásti profesního vzdělávání.

V tomto článku se budeme věnovat povolání učitelky v mateřské škole z pohledu kategorie pomáhající profese. Ukážeme si některá specifika a důležité souvislosti vývoje dětí, potřeby poskytované podpory a z toho plynoucích nároků na učitelské povolání. Po celý rok se nyní budete setkávat s tématy, která budou představovat různá témata osobnostního rozvoje učitelky jako nedílné součásti jejího profesního vzdělávání.