Zvyšování psychické odolnosti učitelek MŠ

V rámci profese učitelky mateřské školy je téma psychické odolnosti velmi podstatné. Péče o vlastní psychickou stabilitu (která ovlivňuje základní ladění každého, vnímání, komunikaci, mentální kapacitu, empatii, schopnost řešit konflikty atd.) je na předních místech v každém zaměstnání, kde se pracuje s lidmi.

U učitelky mateřské školy, která patří do kategorie pomáhajících profesí, se potřeba péče o vlastní psychickou stabilitu ještě mnohonásobně zvyšuje, a to vzhledem k tomu, že pracuje s velmi malými dětmi, jejichž nervová soustava dosud není vyzrálá. Jinými slovy vzhledem k vývojovému zrání dětí je nezbytné mít v našem školském systému dostatečně odolné a psychicky stabilní učitelky. Nejen proto, aby je práce s dětmi bavila, měly z ní radost a mohly tuto energii předávat dále dětem, ale především proto, aby učitelka mohla dobře učit a nebyla ve stresu. Ve stresu se nikdo nic nového nenaučí. Jen přežívá. Člověk na hranici své psychické kapacity, na pokraji zhroucení nebo vyhoření nemá dobrou energii pro kontakt s dětmi. Práce ho nebaví, netěší, vše nové ho otravuje, vše je problém, nic se nedaří, vše je špatné…

Ano, v našem životě nejsou jen krásné a úspěšné chvíle, ale právě proto je třeba si osvojovat citlivost, techniky a pomůcky, které pomáhají lépe rozumět sobě, chránit se a řešit těžké situace. Nutno podotknout, že těmto schopnostem a dovednostem se neučí na žádné škole. Během výuky studenti pedagogických fakult teoreticky proberou základní kapitoly z psychologie, jejíž součástí jsou i termíny psychická odolnost, stres, krize, syndrom vyhoření, možná deprese a další stavy.

Ale co s tím? Cesta ven z bludného kruhu je věnovat tomu tématu stejnou pozornost, jako věnujeme rozvíjení dovedností a technik pro jakýkoliv výukový předmět. Dávat důraz v rámci výběru DVPP na osvojení si technik a prožitků zaměřených na poznávání sebe, seznámení a osvojení si podpůrných, komunikačních a relaxačních technik. Výborným doplňkem je práce v supervizi.

Obecně můžeme psychickou odolnost definovat jako naši kapacitu odolávat a čelit požadavkům, které přicházejí z prostředí. Vnitřního i vnějšího. Psychická odolnost je do určité míry vrozená, ale také ovlivněná prostředím, ve kterém vyrůstáme a žijeme. Dá se samozřejmě posilovat a zvyšovat. V každodenních situacích se do pevné psychické odolnosti nepočítá umění přepínat se, kladení velkých nároků na sebe sama, snaha vše dovést do perfektního konce. Naopak se může stát, že s velkým vlastním očekáváním psychická stabilita klesá a vzrůstá vnitřní napětí, frustrace, strach ze selhání. Psychická odolnost nám pomáhá v případech, že se děje nějaká složitá situace, které čelíme. Situaci můžeme tak díky své odolnosti zvládnout s profesionálním nadhledem, diplomaticky jen s úměrným množstvím vynaložené energie. Můžeme se tedy dobrat řešení. Ale pokud jsme na hranici svých sil, kapacit a naše odolnost je malá, netrénovaná, pod tíhou prožitku zpanikaříme, nezvládneme své emoce nebo se zhroutíme.

Naši psychickou odolnost ovlivňuje řada faktorů – kromě již výše zmíněných vrozených předpokladů, výchovy a prostředí, které nás formovalo. Existují techniky a přístupy, kterými můžeme vlastní psychickou odolnost posilovat a zvyšovat. Zamysleli jste se někdy nad tím, jak je možné, že určitou silně vypjatou situaci někdo přejde se zvýšeným hlasem, ale bez větší újmy, a někdo druhý se zhroutí?

Pro svoji psychickou odolnost uděláte nejvíce, pokud budete sami sebe podporovat a zaměřovat se především na to, co děláte dobře, co se vám daří a co jste úspěšně vyřešili. Tím posilujete sami sebe pro situace, které budou vyžadovat, abyste je ustáli a nehroutili se. Je dobré si postupnými kroky přivolávat a uvědomovat, co bylo to dobré, jak jste to udělali, co jste pro to potřebovali. Nepřecházet úspěšné situace jako samozřejmost. Umět se ocenit, podpořit a „vyhmátnout“, co se podařilo. Tím svoji dobrou zkušenost upevníte. Naopak vnitřní kritika, výčitky nebo zaměření na chyby vaši psychickou odolnost velmi oslabují. Možná, že tato vnitřní mentální mapa vznikla již v dětství, kdy se vám nedostávalo ocenění. Ale i tak se v dospělosti s tímto jevem dá pracovat.

Je velmi důležité dbát na vlastní hranice a stavění sebe a svých potřeb na první místo. Člověk, který je nastaven na to, aby neustále monitoroval potřeby druhých a případně byl k dispozici, pokud druhý něco potřebuje, velmi často přehlíží vlastní potřeby a dochází k jeho postupnému vyčerpání. Ve chvíli, kdy musí například řešit konflikt nebo vypjatější situaci, těžko hledá pro tuto situaci kapacitu. Je to stejné jako v letadle, kde v případě potřeby si kyslíkovou masku nejprve nasadí dospělá osoba, teprve potom přichází na řadu dítě. Své potřeby tedy mějte zdravě na prvním místě, jen tak můžete být k dispozici druhým. Začíná to čistě fyziologickými potřebami a končí to například přáním požádat si o dovolenou nebo věnovat se svým koníčkům, přátelům, zkrátka dělat něco, co „já sám chci“.

Toto pravidlo je platné pro všechny oblasti života. Umět říci ne, abych neměla výčitky svědomí, umět říci ne, aby druhý neměl pocit, že je odmítnut? Říci to laskavě, ale srozumitelně a věcně. V dospělé a zdravé komunikaci je zcela nezbytné umět říci: … promiň, teď na to nemám kapacitu, ale za hodinu jsme ti k dispozici… nebo…toto už opravdu vzhledem ke všem svěřeným úkolům nezvládnu, prosím zadej úkol někomu jinému…

Může to být cokoliv, co pomůže oddělit pracovní od nepracovního. Platí to zejména pro ty, kteří mají tendenci si nosit práci domů a doma dlouho u večeře i po ní přemýšlet o pracovních záležitostech. Podoba rituálu může být různá. Může to být to, že při odchodu z kanceláře vědomě vypnete počítač s tím, že vypínáte i své pracovní myšlenky, může se jednat o to, že před odchodem ze školy si na stůl napíšete seznam věcí, se kterými chcete další ráno hned po příchodu začít. Může to být umytí hrnku od kávy či čaje v kuchyňce nebo jen hluboký nádech a výdech při odchodu z budovy. Podstatné je, že tento rituál vykonáte vědomě s tím, že odcházíte z práce a veškeré pracovní starosti a témata zanecháváte ve škole. Velmi pomáhá také oddělovací rituál při příchodu domů. Jakýkoliv. Převléknu se do pohodlného oblečení, udělám si čaj nebo kávu, stačí jen pár vědomých minutek a jsem doma ve svém těle i hlavě a bez práce.

Tímto doporučením myslím v první řadě dokázat si o podporu nebo pomoc včas požádat. Pokud se i sama nabízí, umět jí využít, ať už je to zájem kolegů, rady, nebo mentoring nadřízeného nebo například nabídka supervize či jiné podpory. Jako zásada platí, že jakmile pracujete s lidmi, tak problémy, napětí, stres či otázky a nedorozumění z toho pramenící nevyřešíte sami se sebou. Je opět potřeba zapojit do toho lidi (zvenčí problému), ale právě takové, které si pro podporu své psychické stability sami zvolíme, kterým důvěřujeme nebo jejichž doporučení a rady nám fungují.

Naše tělo prakticky okamžitě reaguje na to, co v průběhu celého dne prožíváme, o čem přemýšlíme a jak tyto myšlenky zpracováváme. Svoji psychickou odolnost můžeme v tomto případě posílit tím, že budeme pozorní k tomu, co se s námi na fyzické úrovni děje. V oblasti prevence syndromu vyhoření a psychické stability se jedná hlavně o tělesné signály stresu, jako je například nedostatečné dýchání, tenze v ramenou, za krkem, v zádech, opomíjená žízeň, hlad, únava.

Tento bod souvisí s bodem předchozím. Ve více či méně vypjatých situacích se tělo přirozeně dostává do tenze, aby připravilo samo sebe na vyrovnání se se stresovou reakcí. Po odeznění takové situace je však velmi vhodné zaměřit svoji vědomou pozornost na uvolnění celého těla a není třeba žádných speciálních metod. Stačí se jen posadit co nejpohodlněji, na několik minut úplně uvolnit celé tělo a zhluboka dýchat. Již po několika vteřinách zaznamenáte změnu v podobě klidu, nárůstu energie a odeznění napětí v těle.

Níže uvedená relaxace je zaměřena na zklidnění, zpomalení myšlenek a přerušení dotěrného myšlenkového proudu, uvolnění svalového napětí.

Doporučení – k nastavení času můžete použít příjemné zvonění na vašem budíku v mobilním telefonu

Dobrou zprávou je, že výše uvedené technice se lze naučit! Dobrou zprávou je, že většina relaxačních a meditačních technik sloužících k podpoře psychické stability je velmi účinná a příjemná. Stačí trénovat!