Danuše Prokůpková

Povinnost schvalování ÚZ není pro vybrané ÚJ včetně PO povinností již novou. Povinnost je stanovena Vyhláškou č. 220/2013 se datuje již od roku 2013, v roce 2018 a  2019 se budou schvalovat ÚZ za období roku 2017, tedy v pořadí již sedmé období schvalování. Přesto přetrvávají pochybnosti o správnosti postupů při schvalování jak ze strany zřizovatelů PO, tak ze strany PO samotných.

Příspěvkové organizace - školy a školská zařízení jsou svými zdroji závislé na dotacích přijímaných od státu nebo územních rozpočtů.

Pravidla hospodaření příspěvkové organizace, ať už se jedná o hospodaření se „svěřeným majetkem“, nebo majetkem příspěvkové organizace, jsou pro příspěvkové organizace stále aktuálním tématem.

Tento článek si rozhodně neklade za cíl být fundovanou analýzou týkající se tolik diskutované reformy regionálního školství. Pouze se snaží sdělit pohled na ekonomickou problematiku venkovských škol z pozice zaujatého pozorovatele, kterému se jako optimální jeví jedno z nabízených řešení – zřízení svazkové školy.

Je zbytečně připomínat, že finanční hospodaření veřejné školy musí probíhat v souladu s požadavky zákona (např. zákona o veřejných zakázkách, zákona o účetnictví), ale i s požadavkem zřizovací listiny. Je však obecně známo, že v praxi např. peníze vybrané paní učitelkou „neprojdou účetnictvím“ nebo že byl ředitel školy odvolán kvůli nehospodárným smlouvám.

Inventarizací majetku a závazků rozumíme zjištění skutečného stavu veškerého majetku a závazků, jeho porovnání se stavem v účetnictví, posouzení výše ocenění majetku, závazků a vypořádání případných (inventarizačních) rozdílů. Stav majetku a závazků takto ověřují účetní jednotky zejména ke dni řádné účetní závěrky, případně ke dni mimořádné účetní závěrky. Na téma inventarizace jsou pro uživatele dostupná samostatná pojednání (knihy), která obsahují popis postupů do všech podrobností a jsou jistě užitečná zejména pro práci jmenovaných inventurních a inventarizačních komisí.

Vyhláška č. 270/2009 Sb., o inventarizaci majetku a závazků byla vydána v souladu s ustanovením § 29 odst. 4 zákona o účetnictví (dále ZoÚ) a v souladu s ustanovením § 30 odst. 5 ZoÚ. Požadavky vyhlášky ve srovnání s požadavky zákona o účetnictví jsou uvedeny ve značné podrobnosti. Vyhláška stanoví inventarizační činnosti, kterými vybrané účetní jednotky zajišťují a které jsou nutné pro vyhotovení inventurních soupisů, dodatečných inventurních soupisů, inventurních zápisů, inventurních závěrů a k vyhotovení dalších souvisejících účetních záznamů.

Vnitřní přepisy náleží také k nezbytné dokumentaci. Ve smyslu všech dosud uvedených pravidel a zásad je povinností organizace zpracovat samostatnou směrnici pro inventarizaci, která by měla respektovat všechna právní ustanovení a specifické podmínky dané organizace.

Cílem tohoto pojednání je seznámit uživatele (řídící pracovníky) srozumitelnou formou s obsahem a podstatou účetnictví do té míry, aby mohli vykonávat dohled nad vykonávanou činností. Dílčím cílem je zdůraznění významu účetnictví pro řídící a kontrolní procesy v každé organizaci, bez rozdílu organizačně právního uspořádání. Zároveň je na příslušných místech zdůrazněno, že podle stanoveného principu odpovědnosti je vedoucí pracovník / ředitel školy plně odpovědný za odpovídající úroveň vedení účetnictví ve smyslu naplnění úkolu a cíle daného procesu.

Podstatou účetnictví je věrně zachytit (zobrazit) ekonomickou realitu účetní jednotky, tj. jeho skutečnou majetkovou, finanční a důchodovou situaci, a poskytovat informace vymezeným uživatelům pro účely řízení a kontroly majetkové a zdrojové struktury a dalším odvozeným potřebám.

Mezi uznávané účetní zásady, na kterých je založena regulace prostřednictvím zákona o účetnictví a prováděcích vyhlášek, řadíme zásadu účetní (právní) jednotky, neomezeného trvání účetní jednotky, pravidelného zjišťování výsledku, zásadu opatrnosti, objektivity, konzistence, oceňování majetku. Základním uznávaným pravidlem je akruální princip. Pochopení obsahu daného pravidly a daných zásad umožní spolehlivou orientaci při rozhodování o výběru a použití vhodných účetních metod.

Požadavky na vedení účetnictví jsou uvedeny v § 8 odst. 1 až 6 zákona o účetnictví. Plnění požadavků je předpokladem k sestavení účetní závěrky, která má nabývat předem stanovených vlastností.

Metodu účetnictví lze definovat jako soustavu prvků (metodických prostředků) a účetních metod, pomocí nichž dosahuje účetnictví svých cílů, tj. zejména uspořádaně zjišťovat a příslušným uživatelům předkládat (komunikovat) vymezený soubor hodnotových informací, charakterizující činnost organizace – účetní jednotky.

Základem moderního pojetí je vedení účetnictví prostřednictvím účetních záznamů, kterými jsou především účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva a státní, resp. územní závěrečný účet. 

Předposlední změna vyhlášky zveřejněná pod č. 273/2017 Sb., uvádí:  V § 45 odst. 1 se písmena k) až m) včetně poznámky pod čarou č. 36 zrušují Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno k). 2. V příloze č. 5 se položky „K. Doplňující informace k poskytnutým garancím“, „L. Doplňující informace o projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru“ a „M. Doplňující informace k příjmům a výdajům“ zrušují.  

Obecný předpoklad, že účetní závěrka (dále také „ÚZ“) je vyvrcholením práce účetního, je třeba doplnit o tvrzení, že nejen účetního pracovníka. V jednotlivých etapách zpracování účetní závěrky se obvykle projeví všechny případné nedostatky, kterým účetnictví dané organizace trpí dlouhodobě a v hodnoceném období zvlášť. Pozdě se zjišťuje, že některé své funkce plní špatně nastavený vnitřní kontrolní systém (vlivem nevhodného uspořádání v organizaci) nedostatečně, neúplně nebo v krajním případě neplní vůbec.

Přípravné práce - vlastní uzavírání účetních knih - sestavení předepsaných výkazů a přílohy, analýza a vyhodnocení

V první etapě ÚZ byly učiněny patřičné kroky, aby byly zaúčtovány všechny účetní případy, které se týkají běžného účetního období a hospodářsky s tímto obdobím souvisejí, včetně zúčtování dotačních vztahů podle podmínek vyplývajících ze smluv.

Ze zákona o daních z příjmů (dále také „ZDP“) jsou pro příspěvkové organizace důležité, stejně jako pro ostatní poplatníky, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mimo jiné tyto paragrafy: