Wellbeing

V posledních letech se pojem wellbeing stal jedním z klíčových slov pedagogických debat. Hovoří se o bezpečném klimatu školy, o podpoře duševního zdraví, o respektujících vztazích, o potřebě vnímat žáka jako celek – nejen jako nositele výkonu, ale jako lidskou bytost s emocemi, obavami, motivací i limity. Na úrovni kurikulárních dokumentů i školních vizí se wellbeing stále častěji objevuje jako hodnota, ke které bychom měli směřovat. Přesto však existuje moment v životě mnoha žáků, kdy se tento ideál dostává do ostrého kontrastu s realitou: jednotná přijímací zkouška.

Učitelská profese – zkusme si ji představit. Brýle, „slušné“ oblečení, distingované vystupování, člověk, ať už muž, či žena, který má nadhled, spoustu znalostí, jež předává, a pokaždé ví, jak se zachovat správně.

Nedávno jsem navštívila školu v Anglii. Šlo o instituci s přísným režimem, kde mají problém s mobily vyřešen technicky dokonale: telefony jsou celý den zamknuté ve skříňkách, žáci k nim nemají přístup. Člověk by čekal pedagogický ráj a studenty soustředěné jen na výuku. Když jsme se však zeptali paní ředitelky, co vnímá jako největší problém současnosti, bez váhání odpověděla: „Sociální sítě a kyberšikanu.“

Z pohledu rychlého řešení kázně se může zdát zákaz lákavý. Nicméně studie věnující se vzdělávací politice a digitálnímu wellbeingu (dále jen „DW“) varují, že silně restriktivní a paternalistické politiky nejsou produktivní. Zavedení zákazů ve vybraných zemích nepřineslo očekávaný pozitivní efekt.1)

Zakladatel gymnázia Přírodní škola František Tichý je také autorem několika úspěšných a dobře hodnocených knih určených zejména mladým lidem. Loni vyšla zatím poslední z nich s názvem „Meditace je i legrace. Jak v bláznivé době najít nadhled, radost a klid“. „Nejdřív jsem to zamýšlel jako takový manuál k meditačním setkáním a výjezdům, které jsme ve škole zavedli někdy před třemi lety,“ říká Fr. Tichý, se kterým se v rozhovoru věnujeme tématu wellbeingu a tomu, jak ho ve školách podpořit. „Děti mají dostat možnost konat něco pro druhé, to je vyvede z pasti zahledění do sebe,“ říká.

V rámci Partnerství pro vzdělávání 2030+ jsme se spolu s desítkami českých stakeholderů, zástupců škol, univerzit, neziskových organizací a státní správy, vydali do Anglie, abychom poznali, jak britský školský systém podporuje wellbeing žáků i učitelů, rovné příležitosti a efektivní vedení škol.

V Praze 6 realizujeme několik programů, které mají za cíl jediné – přispět ke spokojenému a zdravému prostředí ve školách, ale také ke včasnému identifikování problémů a jejich řešení, pokud se u nějakého dítěte vyskytnou. Otázka duševního zdraví našich dětí je čím dál důležitější a škola již dávno není vnímána jen jako instituce, kde děti získají vědomosti a kompetence. Děti tráví ve škole většinu dne, je proto důležité vnímat, jak se ve škole cítí, identifikovat, zda se nepotýkají s nějakými rodinnými problémy, nebo dokonce šikanou.

Více než čtvrtina pedagogů má nízký až velmi nízký wellbeing, 15 % má střední až těžké symptomy úzkosti a 17 % má symptomy střední až těžké deprese. Jako protektivní faktory fungují naučené copingové strategie, emoční stabilita, vědomá sebepéče a regenerace. Stresorem, s nimž se pedagogičtí pracovníci setkávají nejčastěji a který jim zároveň způsobuje nejintenzivnější stres, je nadměrná administrativa. To jsou příklady zjištění, která přináší nový výzkum duševního zdraví pedagogů v Ústeckém kraji.

Lenka Hovorková vede školní poradenské pracoviště v Základní škole Sluníčko v Lipníku nad Bečvou. Škola s komunitním charakterem má přibližně sto žáků a před více než rokem začala zavádět program socio-emočního učení podle metodik Respekt, Rozmanitost, Rovnost, Resilience (RRRR) organizace SOFA (Society for All). Celý pedagogický sbor prošel školením a předmět Socio-emoční výchova se stal součástí rozvrhu od 1. do 9. třídy. Škola je také zapojena do pilotního programu zavádění modelových ŠVP navázaných na revizi RVP. V rozhovoru Lenka Hovorková popisuje, jak implementace probíhala, co přinesla a jak se do ní zapojují rodiče.

Praktický průvodce vám pomůže naplánovat a zařídit relaxační koutek tak, aby skutečně plnil svůj účel.

Když rtuť teploměru klesá, mnozí z nás mají tendenci zůstávat uvnitř nebo vyrazit jen na chvilku na řízenou procházku. Přitom právě zima nabízí jedinečné příležitosti pro jedinečné hraní, tvoření, objevy a tím i podporu wellbeingu dětí i nás dospělých. Příroda se totiž nikdy nezavírá – jen mění svá lákadla a nabídku her.

Od 4. do 11. února 2026 se opět můžeme napříč Českou republikou propojit v tématu podpory zdravého rozvoje žáků ve škole. Už potřetí se totiž uskuteční Týden pro wellbeing ve škole, jehož cílem je zdůraznit důležitost tohoto tématu ve vzdělávání a zároveň porozumět jeho komplexnosti.

Výzkumy stále více upozorňují na význam vztahů ve škole nejen pro školní klima a wellbeing žáků, ale i pro kvalitu jejich vzdělávacích výsledků. Žáci, kteří ve škole od svých učitelů zažívají upřímný zájem a pociťují sounáležitost se školou, mají vyšší motivaci k učení, rozvinutější exekutivní funkce, lepší vzdělávací výsledky a vyšší pocit osobní účinnosti. Naopak méně často se u nich rozvinou obtíže v duševním zdraví, s menší pravděpodobností se dopouštějí násilí a méně často čelí diskriminaci nebo stigmatizaci.

Konference pro wellbeing ve škole 2026, která se uskuteční 4. února 2026 v Praze, otevře třetí ročník Týdne pro wellbeing ve škole. Letošní ročník konference s podtitulem O nás bez nás? Hlas mladých ve vzdělávání se zaměří na participaci žactva a studujících jako klíčový předpoklad pro vznik bezpečného školního klimatu, smysluplných opatření a dlouhodobě udržitelného wellbeingu ve školách.

Wellbeing je dnes klíčové téma, které přímo ovlivňuje výsledky i atmosféru ve školách. Jaké faktory jej podle samotných studujících určují nejvíce? A jaká je v tom role učitelky/učitele? Skupina Young SOFA, poradní orgán organizace SOFA složený z dospívajících, provedla mezi svým spolužactvem průzkum, který jasně ukázal, jak zásadní je pro duševní pohodu ve třídě vztah s vyučujícími a jejich nálada. Přinášíme vám unikátní vzkazy přímo z lavic.

K plánování šetření vede ministerstvo mj. i zjištění, že čeští žáci jsou na tom v mezinárodním srovnání velmi špatně ve vztahu ke škole. Chceme proto prozkoumat různé aspekty wellbeingu, které se na tomto stavu mohou podílet, a případné souvislosti analyzovat v lokálním kontextu detailněji.

Jak podpořit studenty, aby se nebáli mluvit, rozhodovat a ovlivňovat svět kolem sebe? A jak s participací souvisí jejich školní wellbeing? Učitel, skaut a zakladatel projektu Politika nejen pro mladé Jan Dvořák, který v loňském roce převzal Medaili za zásluhy o stát, v rozhovoru popisuje, proč má hlas mladých skutečnou hodnotu, co jim brání se zapojovat a jak může škola vytvářet prostředí, kde se děti cítí bezpečně, respektovaně a kompetentně.

Mít možnost ovlivňovat prostředí, ve kterém žijeme, je klíčová podmínka naplňování základní lidské potřeby bezpečí. Pro děti a dospívající je to obzvlášť důležité, protože mají pro ovlivňování toho, co se jim nebo kolem nich děje, omezenější možnosti než dospělí. Když nás něco tíží v práci, můžeme ji změnit. Děti samy ale domov ani školu bez následku opustit nemohou. Podpora participace žáků ve škole je proto důležitým prvkem podpory jejich osobního wellbeingu. Výzkumy dokládají, že pokud mají žáci možnost podílet se na dění ve škole, zlepšuje se jejich sebedůvěra, životní dovednosti i vztahy s vyučujícími a v důsledku i celkové klima školy (Manger a Nowak, 2012).

Finalistka GTP1) (výběr z písemné odpovědi): „Vedu žáky k sebehodnocení (…), aby nás učitele časem k hodnocení nepotřebovali. Při učení spolupráci je potřeba se naučit sdělit ostatním svoje potřeby, svůj cíl, dát prostor ostatním k vyjádření, vyhodnocovat, jaké kroky pro skupinu budou nejlepší, říci si o pomoc a nabídnout ji. Tomu se děti nenaučí jen a pouze tím, že je necháme ve skupině pracovat. Je potřeba si dát cíl; spolupráci vyhodnotit, popsat, co se dělo, co nás posouvalo vpřed, co nás brzdilo, pojmenovat, co příště můžeme udělat lépe, co uděláme. Pojmenování, co potřebují, co oceňují u druhých, odpovědnost za to, jak se ve škole cítí. Pravidelné ‚intervizní‘ kruhy v každé třídě, kde se s jasně danými pravidly tomuto vyříkávání věnujeme. Povzbuzujeme žáky, aby pojmenovávali, co jim vyhovuje, co jim vadí a co by potřebovali jinak.“ Poznámka porotce: „Co kolegyně píše, to taky v hodinách dělá.“

Konstruktivní argumentace, kritické myšlení, mediální gramotnost, uvědomění si vlastních názorů a postojů, schopnost prezentace, naslouchání a spolupráce jsou klíčové dovednosti, které mohou výrazně přispět k posílení wellbeingu žáků. Soutěžní debatování je výuková metoda, která přitažlivě a efektivně podporuje rozvoj nejen těchto, ale i mnohých dalších užitečných dovedností.