Absence

Žáci se sociálním znevýhodněním představují velmi zranitelnou žákovskou skupinu, jejíž výsledky významným způsobem ovlivňují celkovou efektivitu vzdělávacího systému. Text je prvním příspěvkem ze série článků NPI ČR, který podporuje přes 400 škol vzdělávajících žáky se sociálním znevýhodněním. Data z robustního vzorku základních škol z Ústeckého kraje ukazují, že ve srovnání s ostatními mají žáci se sociálním znevýhodněním významně vyšší absence a výrazně horší prospěch. Dokládají tak nutnost věnovat této žákovské skupině pozornost a zajistit jí potřebnou vzdělávací podporu.

Dne 5. února 2024 vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Metodické doporučení k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování, č. j. MSMT-780/2024-1, kterým nahradilo starší Pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, č. j. 10 194/2002-14, ze dne 11. března 2002. Jedním z cílů vydání doporučení bylo zpřesnit podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování. Mám nicméně za to, že ani po vydání doporučení nejsou některé základní pojmy správně chápány, a dochází proto k nesprávnostem při řešení nepřítomnosti dětí, žáků a studentů ve vyučování.

Máme jako střední škola právo si určit maximální možnou hranici tolerované absence? Např. 30 % v každém předmětu za pololetí a v případě překročení žádat např. přezkoušení? Zejména u studentů posledních ročníků bývá ve druhém pololetí docházka tristní. 

Žák 8. ročníku je v 1. pololetí nehodnocen ze šesti předmětů. Náhradní termín uplynul bez toho, aby žák do školy docházel a hodnocení mohlo být doplněno. Absence je dílem omluvená, dílem neomluvená, řešíme s OSPOD. Jak postupovat při hodnocení dál? Znamená to, že automaticky opakuje ročník?

Cílem doporučení je silnější podpora prevence záškoláctví v základních školách včetně přípravných tříd, v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a na středních školách. 

Zaměstnanec pracující na DPP (učitel náboženství - kněz) se nedostavil do výuky - důvod čerpání dovolené v jeho organizaci. Jak zaevidovat (dle novely zákona) jeho nepřítomnost na našem pracovišti?

Při dlouhodobější absenci zaměstnance v práci mohou vznikat otázky, jakým způsobem se s návratem tohoto zaměstnance vypořádat a co by měl zaměstnavatel při návratu učinit. V tomto článku se proto zaměřím na možné problémy, kterým může zaměstnanec při návratu do práce čelit, a povinnosti zaměstnavatele související s návratem zaměstnance do práce.

Při dlouhodobější absenci zaměstnance v práci mohou vznikat otázky, jakým způsobem se s návratem tohoto zaměstnance vypořádat a co by měl zaměstnavatel při návratu učinit. V tomto článku se proto zaměřím na možné problémy, kterým může zaměstnanec při návratu do práce čelit, a povinnosti zaměstnavatele související s návratem zaměstnance do práce.

Učitelé sdružení v Učitelské platformě nesouhlasí s návrhem ministra Mariana Jurečky odebírat sociální dávky rodinám, jejichž děti mají neomluvené absence. Podle pedagogů jsou neomluvené hodiny důsledkem rodinné situace, která by se měla řešit v součinnosti školy se sociálními pracovníky a neziskovým sektorem. Problém záškoláctví mohou řešit i sociální pedagogové, ti ale ve školách chybí.

Záškoláctví je běžné označení pro neomluvené či úmyslné absence dítěte ve vyučování a je to nejčastější výchovný problém, který školy řeší. Jedná se o jev, který je řazen mezi poruchy chování a sociálně patologické jevy...

Právní předpisy, metodika, informace

Metodický pokyn

Povinnost zákonných zástupců zajistit řádnou docházku dítěte do školy má svůj ústavní i mezinárodněprávní základ. Podle čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je právo na vzdělání jedním ze základních lidských práv. Současně však platí, že školní docházka je povinná, a to po dobu, kterou stanoví zákon. Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku svého věku (ust. § 36 odst. 1 školského zákona).

V souvislosti s plněním povinné školní docházky, ale i té nepovinné v případě středních škol, dochází ke zpracování celé řady informací. Pokud jde o informace, které se týkají fyzických osob (určeného nebo určitelného subjektu), jedná se o osobní údaje ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 1 Obecného nařízené (GDPR). Učitelé na školách všech typů musí denně řešit množství případů, při nichž dochází ke zpracování osobních údajů žáků a studentů. Někdy je to zpracování nahodilé (např. zaslání SMS rodičům, že jejich dítě onemocnělo a rodič by si jej měl vyzvednout), jindy systematické (např. provedení prezence).