Série článků o interních směrnicích školy se v prvé řadě zaměřuje na směrnice, které jsou pro školu nebo školské zařízení povinné. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, neobsahuje ustanovení o tom, že škola nebo školské zařízení musí zpracovat směrnici o poskytování informací. Z tohoto úhlu pohledu směrnice není povinná.
Směrnice věnovaná poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), však ukládá tzv. povinným subjektům povinnost poskytovat informace na žádost nebo informace zveřejňovat (a to i na webových stránkách). Fázi poskytování informací by měla logicky předcházet fáze, ve které povinný subjekt konkrétní postup poskytování informací a povinně zveřejňované informace obsahově vymezí vůči sobě samému – např. definuje a popíše organizační strukturu, pracovní pozice a povinnosti zaměstnanců na těchto pracovních pozicích, které jsou spojeny s poskytováním informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jinými slovy,
směrnicí o poskytování informací
se škola nebo školské zařízení (povinný subjekt) může vypořádat s tím, že
systematicky a systémově vymezí své povinnosti v oblasti poskytování informací.
POVINNOST POSKYTOVAT INFORMACE
Jak již bylo zmíněno, odůvodnění směrnice o poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím vychází z
vyčlenění tzv. povinných subjektů a jejich povinností.
Povinné subjekty, tj. subjekty, které mají podle zákona o svobodném přístupu k informacím povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou:
státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a
veřejné instituce
(§ 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím). K veřejným institucím lze zařadit
veřejné školy nebo školská zařízení
(školy nebo školská zařízení zřizovaná obcí, krajem, ministerstvem). V případě soukromých a církevních škol zřejmě nelze jednoznačně rozhodnout o zařazení, nebo nezařazení mezi povinné subjekty bez znalosti konkrétní školy. Důvodem je skutečnost, že se v činnosti mnoha institucí prolínají aspekty soukromoprávní s veřejnoprávními a rozhodující pro kvalifikaci instituce jako veřejné či soukromé je to, které aspekty převažují.1)subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti (§ 2 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím). Školský zákon uvádí případy, ve kterých ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, v § 165 odst. 2. Současný výklad výkonu veřejné správy ředitelů škol a školských zařízení je však založen na rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2011, č. j. 1 As 53/2011-109. Odsud mimo jiné vyplývá, že také rozhodování
škol, které nezřizuje stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí
se odehrává v oblasti státní (veřejné) správy.2)Každý povinný subjekt musí
poskytovat informace žadateli
na základě žádosti nebo zveřejněním (§ 4 zákona o svobodném přístupu k informacím). Na
zveřejňování informací
se kladou požadavky uvedené v § 5 zákona o svobodném přístupu k informacím:(1) Každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, tyto informace:
a)
důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost,
b)
popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob,
c)
místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat,
d)
postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat,
e)
přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí,
f)
sazebník úhrad za poskytování informací,
g)
výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací (§ 18),
h)
výhradní licence poskytnuté podle § 14a odst. 4,
i)
usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7,
j)
elektronickou adresu podatelny.
(2) Povinné subjekty jsou ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit
a)
právní předpisy vydávané v rámci jejich působnosti,
b)
seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv podle § 14a, a to tak, aby do nich mohl každý nahlédnout a pořídit si opis, výpis nebo kopii.
Podle § 5 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím povinné subjekty jsou povinny zveřejňovat informace uvedené v odstavci 1 a 2 též
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
OBSAH SMĚRNICE
Je vhodné, aby směrnice obsahovala:
Postup při poskytování informací na žádost, který vychází z ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím. Kromě obecných pravidel zákona lze rozvést postupy v případech, které vyvolávají dotazy nebo konflikty (např. způsob evidence stížností na postup při vyřizování žádostí o informace, vzor žádosti o poskytnutí informace)3) nebo konkrétní údaje o úsecích, resp. zaměstnancích pověřených poskytováním informací nebo zaměstnancích odpovědných za to, aby informace ve směrnici, informace povinně zveřejňované ve škole a na webových stránkách byly aktuální.
Informace, které jsou povinně zveřejněny v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím, nebo odkaz na přístup k dokumentům, které směrnice neobsahuje, ale jsou povinně zveřejněny (např. výroční zpráva o poskytování informací).
STRUKTURA INFORMACÍ ZVEŘEJNĚNÝCH NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH
Informace povinně zveřejňované na webových stránkách mají strukturu danou vyhláškou č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup, v platném znění.
ZÁVĚR
Směrnice o poskytování informací je vhodným základem pro bezproblémové vyřizování žádostí o poskytnutí informace nebo kompletní zveřejňování informací o škole nebo školském zařízení. Současně je vhodným „disciplinujícím prostředkem“, díky kterému se ve všech dokumentech používá správný název školy nebo další identifikační údaje školy.
1 V nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. I. ÚS 260/06, Ústavní soud konstatoval, že zařazení instituce pod instituci veřejnou či instituci soukromou musí vyplývat z „převahy“ znaků, jež jsou pro instituci veřejnou či soukromou typické. Za relevantní hlediska pro určení, zda se jedná o instituci veřejnou či soukromou, Ústavní soud označil: a) způsob vzniku (zániku) instituce (z pohledu přítomnosti či nepřítomnosti soukromoprávního úkonu); b) hledisko osoby zřizovatele (tedy zda je zřizovatelem instituce stát či nikoli); c) subjekt vytvářející jednotlivé orgány instituce (tj. zda dochází ke kreaci orgánů státem či nikoli); d) existence či neexistence státního dohledu nad činností instituce; e) veřejný nebo soukromý účel instituce.
2 Nejnověji se tento výklad objevuje v materiálu MŠMT Informace pro přijímání na střední školy a konzervatoře ve školním roce 2013/2014 čj. MSMT-42271/2013 (dostupné z: http://www.msmt.cz/file/32397).
3 Jako inspiraci lze použít např. publikaci KUŽÍLEK, O.
Dalších 106 odpovědí na Vaše dotazy (s rozsudky): příručka pro občany o svobodném přístupu k informacím a otevřenosti veřejné správy.
Praha: Otevřená společnost, 2004, 114 s. ISBN 80-903331-1-7.