Řízení pracovního výkonu

Vydáno:

Řízení pracovního výkonu je integrální součástí personální práce ve škole. Umožňuje řediteli školy, stejně jako ostatním vedoucím pracovníkům školy řídit a vést podřízené pedagogické i nepedagogické pracovníky školy k vykonávání sjednané práce, dosahování požadovaného výkonu a realizaci strategických cílů školy.

Řízení pracovního výkonu
Ing.
Martin
Šikýř
Ph. D.
Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o.
Pracovní výkon je
výsledek práce a chování pracovníka
vyjádřený množstvím práce, kvalitou práce, včasností práce, přístupem k práci, přítomností v práci a podobně. Pracovní výkon pracovníka je funkcí schopností, motivace a podmínek pracovníka k vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného pracovního výkonu.
Schopnosti, motivace a podmínky pracovníků určují výsledky práce a chování pracovníků, které určují výsledky fungování a hospodaření školy. Dosahování očekávaných výsledků školy cestou dosahování požadovaných výsledků práce a chování pracovníků je podstatou řízení pracovního výkonu.
PROCES ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU
Řízení pracovního výkonu je systematická činnost ředitele školy i ostatních vedoucích pracovníků, která směřuje k realizaci strategických cílů školy, zejména dosahování očekávané úrovně vzdělávání a výchovy ve škole, cestou dosahování požadovaného pracovního výkonu podřízených pedagogických i nepedagogických pracovníků školy.
Řízení pracovního výkonu je založeno na vzájemné
dohodě
mezi vedoucími a podřízenými pracovníky o požadovaném pracovním výkonu (včetně rozvoje požadovaných schopností, dosahování žádoucí motivace a vytváření příznivých podmínek k vykonávání sjednané práce) a přímé
odpovědnosti
vedoucích pracovníků za řízení a vedení podřízených pracovníků k vykonávání sjednané práce, dosahování požadovaného pracovního výkonu a realizaci strategických cílů školy.
Řízením pracovního výkonu, respektive personalistkou jako takovou, by se kromě ředitele školy měli zabývat všichni vedoucí pracovníci, kteří jsou ve škole oprávněni a povinni řídit a vést ostatní pedagogické i nepedagogické pracovníky, to znamená například vedoucí učitel, vedoucí metodického orgánu, vedoucí školní družiny, vedoucí školní jídelny, výchovný poradce, školní psycholog, hospodář, školník a podobně. Efektivní řízení pracovního výkonu ve škole dále vyžaduje realizovat řízení pracovního výkonu v souladu s podmínkami školy, integrovat řízení pracovního výkonu do systému personálních činností nebo aplikovat řízení pracovního výkonu na všechny pracovníky.
Proces řízení pracovního výkonu, který vychází z definování role pracovníka ve škole, probíhá jako neustále se opakující cyklus:
 
uzavírání dohody o pracovním výkonu na určité období,
 
řízení pracovního výkonu v průběhu určitého období,
 
hodnocení pracovního výkonu za určité období.
DOHODA O PRACOVNÍM VÝKONU
Smysluplné řízení pracovního výkonu vychází z definování role pracovníka ve škole, kdy vedoucí pracovník spolu s podřízeným pracovníkem specifikují úlohu pracovníka v rámci školy, to znamená, co se od pracovníka očekává (obsah práce), čeho má pracovník dosáhnout (výsledky práce) a co k tomu pracovník potřebuje (schopnosti, motivace a podmínky k práci).
Definování role pracovníka ve škole je předpokladem
uzavření dohody o pracovním výkonu na určité období
(zpravidla na rok), ve které vedoucí pracovník spolu s podřízeným pracovníkem specifikují požadovaný pracovní výkon, včetně rozvoje požadovaných schopností, dosahování žádoucí motivace a vytváření příznivých podmínek k vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného pracovního výkonu. Dohoda o pracovním výkonu obvykle obsahuje:
 
dohodnuté pracovní a rozvojové cíle,
 
normy a ukazatele pracovního výkonu,
 
předpoklady a požadavky výkonu práce,
 
podmínky a prostředky výkonu práce,
 
základní standardy a hodnoty školy.
Dohoda o pracovním výkonu se ideálně uzavírá
písemně
a zpravidla na rok, ovšem podle podmínek a požadavků školy je možné dohodnout i jiné období, například pololetí nebo čtvrtletí, popřípadě vymezit dohodnuté období výkonem určité práce, realizací určitého projektu a podobně.
ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU
Na dohodu o pracovním výkonu navazuje řízení pracovního výkonu v průběhu určitého období (zpravidla roku), kdy vedoucí pracovník řídí a vede podřízeného pracovníka k dosažení dohodnutých pracovních a rozvojových cílů. Nástrojem řízení a vedení podřízeného pracovníka v průběhu určitého období je systematické hodnocení, získávání a poskytování hodnotící informace,
zpětné vazby
zaměřené na výsledky, schopnosti, motivaci i podmínky podřízeného pracovníka. Účelem je včasné rozpoznání a řešení případných odchylek skutečného pracovního výkonu od požadovaného pracovního výkonu a určení vhodného způsobu nápravy. Zjištěné problémy pracovního výkonu musí vedoucí pracovník společně s podřízeným pracovníkem okamžitě řešit, přičemž je možné uplatnit následující postup:
 
vedoucí pracovník spolu s podřízeným pracovníkem definují problém, určí příčinu problému a rozhodnou o krocích vedoucích k řešení problému;
 
vedoucí pracovník (za součinnosti podřízeného pracovníka) vytvoří podmínky pro úspěšné řešení problému a podřízený pracovník (za součinnosti vedoucího zaměstnance) realizuje kroky vedoucí k řešení problému;
 
vedoucí pracovník hodnotí realizaci a výsledek řešení problému, získává a poskytuje podřízenému pracovníkovi odpovídající zpětnou vazbu.
Uvedený postup se opakuje, dokud není problém vyřešen. Důležité je, aby
vyřešení problému
bylo společným cílem vedoucího a podřízeného pracovníka.
HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU
Na řízení pracovního výkonu navazuje formální hodnocení pracovního výkonu za určité období (zpravidla za rok), kdy vedoucí pracovník spolu s podřízeným pracovníkem projednávají, zpravidla formou hodnotícího rozhovoru, dosažení dohodnutých pracovních a rozvojových cílů. Podřízený pracovník má možnost vyjádřit se k závěrům hodnocení a součástí hodnocení je vzájemná dohoda o nápravě zjištěných nedostatků a zlepšování pracovního výkonu podřízeného pracovníka, včetně rozvoje požadovaných schopností, dosahování žádoucí motivace a vytváření příznivých podmínek k vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného pracovního výkonu.
Formální hodnocení pracovního výkonu podřízeného pracovníka za určité období vychází z minulosti, ale směřuje do budoucnosti. Vedoucí pracovník informuje a projednává s podřízeným pracovníkem skutečný pracovní výkon v uplynulém období s cílem dosáhnout požadovaného pracovního výkonu v období následujícím:
 
Co se stalo?
 
Proč k tomu došlo?
 
Jak postupovat dál?
Smysluplné odpovědi na podobné otázky jsou předpokladem úspěšného řešení zjištěných nedostatků pracovního výkonu podřízeného pracovníka v uplynulém období, stejně jako využití možných příležitostí ke zlepšení pracovního výkonu podřízeného pracovníka v období následujícím.
Výsledky formálního hodnocení pracovního výkonu podřízeného pracovníka za určité období slouží jednak k uzavření dohody o pracovním výkonu na další období, jednak k rozhodování vedoucího pracovníka v dalších oblastech souvisejících s řízením pracovního výkonu podřízeného pracovníka (výběr, odměňování, vzdělávání a podobně). Takto se proces řízení pracovního výkonu neustále opakuje během celého působení pracovníka v organizaci.

POUŽITÉ A DOPORUČENÉ ZDROJE
 
ARMSTRONG, M. Řízení pracovního výkonu v podnikové praxi: Cesta k efektivitě a výkonnosti. 1. vyd. Praha: Fragment, 2011. 400 s. ISBN 978-80-253-1198-1.
 
KOUBEK, J. Řízení pracovního výkonu. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 209 s. ISBN 80-7261-116-X
 
ŠIKÝŘ, M., BOROVEC, D., LHOTKOVÁ, I.
Personalistika v řízení školy.
1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 200 s. ISBN 978-80-7357-901-2.