Ředitelky a ředitelé chtějí být pedagogickými lídry, ukázal nový průzkum

Studie ve shodě s mnoha dosavadními výzkumy ukázala, že čeští ředitelé a ředitelky nadále tráví nejvíce svého času ekonomicko-administrativními činnostmi. Každý třetí respondent uvedl, že jimi tráví až třetinu svého času. Zahlcení administrativou potvrzuje vedení všech typů škol, o něco více času tráví administrativou vedení základních škol a lídři škol, kteří jsou v roli kratší dobu (méně než 6 let). Až 72 % ředitelek a ředitelů by přitom chtělo trávit ekonomicko-administrativními činnostmi méně času. Zároveň více než polovina dotázaných uvedla, že právě tyto činnosti jim brání věnovat více času pedagogickému leadershipu.

Naopak nejméně svého času tráví ředitelé a ředitelky škol osobním rozvojem a vzděláváním. Až 2/3 vedení škol jím tráví méně než 5 % svého času. Přitom 80 % ředitelek a ředitelů uvedlo, že by osobním rozvojem chtěli trávit více času. V ideálním případě by většina ředitelek a ředitelů chtěla trávit více času čtyřmi činnostmi: kromě osobního rozvoje (80 %) také strategickým plánováním a vizí školy (71 %), motivací a podporou učitelského sboru (82 %) a sledováním dopadu výuky na žáky (75 %). To jsou činnosti, které definují pedagogický leadership škol a shoda na nich je zásadním zjištěním tohoto výzkumu. Je zároveň zprávou o tom, čím by ředitelky a ředitelé chtěli být a které činnosti považují za nejdůležitější pro kvalitní výkon vedení školy.

Jak efektivně podpořit vedení škol v pedagogickém leadershipu? Kromě snížení administrativní zátěže, které si přeje 93 % ředitelek a ředitelů, kteří s pedagogickým leadershipem zápasí, je pro 64 % těchto lídrů škol také přínosné sdílení s kolegy řediteli, ředitelkami nebo s odborníky. To potvrzuje také otázka na preferovanou formu vzdělávacího programu, kde největší procento vedení škol uvedlo právě sdílecí komunitu (vyhovuje až 95 % ředitelů a ředitelek) a návštěvy jiných škol, tedy exkurze nebo stáže (vyhovuje 87 % respondentů). Jako vyhovující uváděli respondenti také prezenční workshop a přednášky nebo mentoring / koučink. Při volbě vzdělávacího programu je přitom nejdůležitější jeho obsah (zásadní pro 89 %) a kvalita lektorů (zásadní pro 84 %). Naopak možnost získat certifikát je pro ředitelé nejméně důležitá, když se rozhodují, jak se vzdělávat.

Klíčovými aktéry vzdělávací politiky, kteří mohou ředitele efektivně podpořit a vést, jsou zřizovatelé škol. Ti mají možnosti ovlivnit kvalitu pedagogického leadershipu. Proto výzkum zjišťoval také postoj zřizovatelů ke vzdělávání ředitelů v oblasti pedagogického leadershipu. Zde se ukázal velký rozdíl mezi základními a středními školami. Až 43 % vedení základních škol uvedlo, že se zřizovatel o jejich vzdělávání nezajímá. U středních škol je to 17 %, což svědčí o rozdílných přístupech k podpoře a vedení ředitelů škol u velkých a malých zřizovatelů.

Více než polovina lídrů středních škol (56 %) naopak uvedla, že zřizovatel vzdělávání podporuje (u základních škol to uvedlo 41 % ředitelek a ředitelů). U středních škol je také mnohem častější, že zřizovatel vzdělávání vyžaduje a kontroluje (14 % u SŠ oproti 2 % u ZŠ). Jak již zjistily jiné výzkumy, 90 % zřizovatelů základních škol má na starosti jen jednu školu¹⁾. Tito zřizovatelé často nemají odborné kapacity ani vedení škol systematicky podporovat a vést, což se projevuje i na jejich postoji k podpoře vzdělávání ředitelů a ředitelek jimi zřizovaných škol.

Výzkum realizovala organizace Učitel naživo, sběr dat vykonala výzkumná organizace STEM od 3. do 21. 10. 2024. Dotázaných bylo 786 ředitelek a ředitelů napříč ČR s reprezentativitou podle kraje, typu zřizovatele a velikosti (kapacity) školy. Plné znění můžete najít na webu ucitelnazivo.cz/materialy.