Je zbytečně připomínat, že finanční hospodaření veřejné školy musí probíhat v souladu s požadavky zákona (např. zákona o veřejných zakázkách, zákona o účetnictví), ale i s požadavkem zřizovací listiny. Je však obecně známo, že v praxi např. peníze vybrané paní učitelkou „neprojdou účetnictvím“ nebo že byl ředitel školy odvolán kvůli nehospodárným smlouvám.
Některé finanční vztahy veřejné školy
Bc. et PhDr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
Ing.
Danuše
Prokůpková
auditorská a poradenská činnost, lektorka pro vzdělávání auditorů veřejných financí
Následující článek není vyčerpávající analýzou finančního hospodaření veřejné školy. Jeho cílem je upozornit na některé případy, ve kterých škola nepostupuje v souladu se zákonem nebo zřizovací listinou.Tyto případy se týkají
vztahů zejména k obdarovaným, kupujícím, příjemcům určité služby, a to včetně žáků (resp. jejich rodičů),
vztahů k zaměstnancům (odměňování vedoucích zájmových útvarů v základní nebo střední škole).
V textu článku jsou uvedeny následující právní předpisy:
zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění,
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění,
zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění,
zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění,
zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění,
zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění,
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění,
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění,
vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb.,
vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, v platném znění,
vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, v platném znění,
vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek.
DARY ŠKOLOU PŘIJÍMANÉ A ŠKOLOU POSKYTOVANÉ
V praxi je zažito respektování pravidla spojeného s přijímáním darů, a tím
nabývání majetku do vlastnictví školy s předchozím písemným souhlasem zřizovatele
[§ 27 odst. 5 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., v platném znění].Předchozí písemný souhlas, o kterém hovoří § 27 zákona č. 250/2000 Sb., je dále popsán v § 39b odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., v platném znění.
Předchozí souhlas zřizovatele podle tohoto zákona, anebo stanoví-li tak zřizovatel podle § 27 odst. 4, se poskytuje vždy pouze pro jeden právní úkon a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel poskytnout předchozí souhlas společný pro více právních úkonů. Bez předchozího souhlasu je příslušný právní úkon neplatný.
V konkrétních zřizovacích listinách je samozřejmě různě upraven předchozí souhlas zřizovatele v případě peněžitého daru účelově neurčeného. Můžeme se setkat např. s následujícím vymezením práva školy přijímat dar:
Příspěvková organizace je oprávněna nabývat
do svého vlastnictví
pouze majetek potřebný k výkonu činností, pro které byla zřízena, a to majetek nabytý darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Předchozí písemný souhlas musí být pro jednotlivý právní úkon s výjimkou přijetí peněžitého neúčelového daru do výše 10 tis. Kč v jednotlivém případě.
Touto zřizovací listinou poskytuje zřizovatel předchozí souhlas pro přijetí darů finančních účelově neurčených do výše 10 tis. Kč za jednotlivý dar.
Školy – příspěvkové – jsou
osvobozeny od daně darovací
[§ 20 odst. 1 písm. b), § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., v platném znění] a nepodávají daňové přiznání k dani darovací (§ 21 odst. 5 zákona č. 357/1992 Sb., v platném znění).Náhodný pohled na webové stránky škol svědčí o tom, že komplikovanější je situace, kdy škola dary poskytuje. Škola
není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb
a s výjimkou postupu podle § 27 odst. 6 (§ 37) zákona č. 250/2000 Sb., v platném znění.Jedinou výjimkou prolamující výše uvedený postup je výjimka daná § 27 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., v platném znění. Darování má charakter bezúplatného převedení vyřazeného nepotřebného majetku do vlastnictví zřizovatele:
pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví podle odstavce 5 písm. a), pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli.
Uvedená ustanovení znějí abstraktně a při prvním přečtení si je nemusíme spojit s konkrétní situací. Znamenají však například, že
škola nesmí poskytovat dar
a tímto darem „adoptovat zvíře v zoo“ nebo „na dálku adoptovat dítě v Africe“.Při pozorném přečtení informací na webových stránkách a návrhu smluv ředitel školy zjistí, že škola v těchto případech uzavírá právě darovací smlouvu. Jistě výchovnou a chvályhodnou „adopci“ lze realizovat jinak, například prostřednictvím daru, který poskytne sdružení rodičů. Pokud je z právního hlediska všechno v pořádku a dar neposkytuje škola, ale například sdružení rodičů, je nutné tuto informaci právě takto prezentovat.
Jestliže škola poskytuje dětem, žákům drobné odměny nebo návštěvám upomínkové předměty, z právního hlediska se nejedná o poskytování darů, ale o
náklady na reprezentaci
školy. Ty škola hradí z provozního příspěvku.V rámci úplnosti textu jsou uváděny základní účetní postupy pro školy – příspěvkové organizace, které jsou vybranými organizacemi ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. a které účtuji podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.
PRODEJ VÝROBKŮ ŽÁKŮ
Není žádnou raritou, že školy pořádají například vánoční bazary, na kterých se prodávají výrobky (např. keramické výrobky, kresby) žáků. Výnos z prodeje používá na zajištění činnosti školy. Prodej výrobků a využití výnosu tohoto prodeje vykazuje znaky činnosti, kterou popisuje zákon č. 455/1991 Sb., v platném znění, jako
činnost podléhající živnostenskému oprávnění.
Problém nastává, jestliže škola prodej výrobků žáků nemá uveden ve zřizovací listině jako doplňkovou činnost a neohlásí předmět činnost jako živnost volnou podle živnostenského zákona. Pak je případný prodej výrobků žáků nedovoleným podnikám s možností sankce.
ÚHRADA ZA OPISY, STEJNOPISY, VYBÍRÁNÍ POPLATKŮ
Škola (přesněji řečeno – právnická osoba vykonávající činnost školy) vydává za úhradu opisy a stejnopisy vysvědčení, výučních listů, diplomů o absolutoriu. V interních dokumentech některých škol se lze setkat s tím, že ředitel školy stanoví výši úhrady za vydání opisu a stejnopisu podle své úvahy. Usoudí, že vydání opisu nebo stejnopisu je prací, které odpovídá úhrada např. 300 Kč.
Podle § 28 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb., v platném znění, však školy
za vystavení uvedených stejnopisů či opisů mohou požadovat úhradu
vynaložených nákladů, jejíž výše
nesmí překročit 100 Kč.
Ve školních řádech se lze setkat i s neočekávanými případy vybírání poplatků školou – střední škola vydává cizincům potvrzení o studiu za úhradu v eurech nebo mateřská škola vybírá od rodičů dětí poplatky za pozdní vyzvedávání dítěte.
Uvedené platby jsou v rozporu s platnou právní úpravou. Školský zákon (§ 123) a § 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., v platném znění, připouštějí
úplatu jen za vzdělávání
neposkytující stupeň vzdělání a za školské služby. Úplata za vydání potvrzení a peněžitá sankce za pozdní vyzvedávání dítěte z mateřské školy nepatří ani do jedné z těchto dvou kategorií. Odůvodněním poplatku za pozdní vyzvedávání dítěte z mateřské školy by mohla být jen náhrada škody vzniklé mateřské škole (§ 420 a násl. občanského zákoníku).VYBÍRÁNÍ PENĚZ – RŮZNÉ VARIANTY
„Vybírání peněz paní učitelkou“ je spojeno s různými následujícími postupy, ke kterým patří:
škola nevydá žákům doklad o zaplacení,
škola hradí určité zboží nebo služby z peněz, které jsou od rodičů vybírány (např. kino, fotografování); disponuje účetními doklady na zboží nebo služby, ale tyto účetní doklady „neprocházejí“ účetnictvím školy,
škola vybírá např. za fotografování, studijní průkazy vyšší částku, než je cena zboží nebo služby, rozdíl mezi vybranou částkou a skutečnou cenou tvoří jakýsi neoficiální finanční fond; variantou tohoto postupu je případ, kdy škola za určitou službu (typicky fotografování žáků) vybere částku a poskytovatel služby z vybrané částky ponechá škole určité procento (provizi).
Zákon č. 634/1992 Sb., v platném znění, ukládá v § 16 prodávajícímu povinnost na žádost spotřebitele vydat
doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby
s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího, obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.Ideální postup (v praxi těžko realizovatelný) je takový, že každý žák zaplatí pokladníkovi školy a obdrží příjmový pokladní odklad. Obecně není vhodné, aby učitel vybíral od žáků peníze a dále nakládal s finančními prostředky. Pokud budeme důslední, je nutné konstatovat, že tato činnost neodpovídá druhu práce uvedenému v jeho pracovní smlouvě. Jestliže učitel (vychovatel atd.) přesto vybírá od žáků peníze, je nutné uzavřít s ním
dohodu o odpovědnosti
k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (§ 252 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění).Někdy se stává, že dodavatel zboží nebo služeb vystaví účetní doklad na zboží nebo služby (např. zajištění dopravy na exkurzi) na školu. Faktura však „neprochází“ účetnictvím školy a učitel fakturu zaplatí z vybraných peněz. V tomto případě účetnictví školy neodpovídá jedné z hlavních účetních zásad –
neposkytuje věrný obraz finančně majetkové situace účetní jednotky
(§ 7 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., v platném znění). Pro školy – příspěvkové organizace může mít tento postup nepříjemnou dohru spočívající v tom, že schvalující orgán (orgán obce, kraje) neschválí účetní závěrku školy (§ 7 vyhlášky č. 220/2013 Sb.).V této souvislosti je nutné doplnit, že veškeré doklady (smlouvy, objednávky, faktury atd.) týkající se podobných akcí podléhají finanční kontrole podle zákona č. 320/2001 Sb. a vyhlášky č. 416/2004 Sb.
Variace na výše uvedenou modelovou situací vyplývá z toho, že v důsledku množstevní slevy nebo „provize“ poskytnuté škole poskytovatelem zboží nebo služeb škola zaplatí částku nižší, než je ta částka, kterou vybrala od žáků (resp. rodičů). Rozdíl mezi těmito částkami je zdrojem „černého fondu“, ze kterého se např. dětem nakupují výkresy. Škola, pokud nemá živnostenské oprávnění na nákup a prodej zboží, nemá prodávat zboží nebo služby za vyšší cenu, než za jakou je pořídila, a nemá bezprostředně nebo zprostředkovaně vůči žákům účtovat jakoukoli přirážku (marži). V opačném případě by se mohlo jednat o nedovolené podnikání. Dále je jasné, že i v tomto případě účetnictví školy neposkytuje věrný obraz finančně majetkové situace účetní jednotky.
Další, nejožehavější, může být úhrada zboží nebo služeb, které v sobě spojují peněžní prostředky vybrané od žáků a neoprávněné použití peněžních prostředků z rozpočtu obce nebo kraje. Je zřejmé, že ve vztahu k peněžním prostředkům z rozpočtu obce nebo kraje se jedná o
porušení rozpočtové kázně
s odpovídajícími sankcemi (§ 22 zákona č. 250/2000 Sb., v platném znění).ÚHRADA VÝUKY PLAVÁNÍ
Často vyvstanou dotazy spojené s tím, co má hradit škola a co mají hradit rodiče v souvislosti s výukou plavání. MŠMT uvádí následující:
V případě realizace výuky plavání lze z prostředků státního rozpočtu, poskytnutých krajským úřadem právnické osobě vykonávající činnosti školy či školského zařízení (zřizované krajem, obcí či svazkem obcí) na základě § 160 školského zákona, hradit:
náklady na plat nebo mzdu pracovníka školy, který se výuky a výcviku účastní (ať již jako učitel plavání nebo např. jako dozor), popř. učební pomůcky k tomuto výcviku určené (na základě § 160 odst. 1 písm. c) a d) školského zákona),
náklady vyplývající ze smlouvy o zajištění výuky a výcviku, fakturované jako služba (na základě § 160 odst. 2 písm. a) školského zákona), přičemž hrazeny mohou být opět pouze mzdové náklady pracovníka, který výcvik plavání zajišťuje a vede (např. instruktor plavání), popř. učební pomůcky k tomuto výcviku určené.
Náklady na provoz bazénu (vytápění, úklid, čištění vody atd.) je i nadále povinna hradit škola z příspěvku na provoz od svého zřizovatele a náklady na dopravu žáků hradí jejich rodiče.
1)UČEBNICE A UČEBNÍ TEXTY SE SCHVALOVACÍ DOLOŽKOU MŠMT
Finanční hospodaření školy
týkající se samozřejmě i rodičů je spojeno s tím, kdo zaplatí učebnice a pracovní sešity, kterým byla udělena schvalovací doložka MŠMT. Pokud škola po rodičích požaduje, aby tyto učebnice a pracovní listy zaplatili, jedná v rozporu se školským zákonem.2)Podle § 27 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., v platném znění, žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd (§ 47)
jsou bezplatně
poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1 (tj. učebnice a učební texty, kterým byla udělena schvalovací doložka MŠMT).Viz příklad na darování zásob.
ODMĚŇOVÁNÍ VEDOUCÍCH ZÁJMOVÝCH ÚTVARŮ
Jestliže učitelé základní školy nebo střední školy vedou zájmové útvary (např. kroužek keramiky, kroužek stolního tenisu), nemohou je vést v rámci pracovní doby učitele a
nemohou být odměňováni za jejich vedení prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu na plat učitele
(např. osobním příplatkem). Důvodem je skutečnost, že zájmové útvary nejsou součástí RVP a ŠVP, a proto jejich vedení není činností učitele základní školy nebo střední školy.Zájmové útvary se mají organizovat v rámci doplňkové činnosti školy a mimo pracovní dobu učitele. Jejich vedoucí mají být odměňováni platem na základě pracovní smlouvy s jiným druhem práce než učitel (např. lektor) nebo na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
ZÁVĚR
Jako závěrečné doporučení řediteli školy lze uvést:
dary poskytované nikoli školou, ale např. třídním kolektivem, sdružením rodičů atd. skutečně takto prezentovat, aby nevznikl dojem, že škola porušuje zákon a ustanovení zřizovací listiny,
při akcích pořádaných školou důsledně vyžadovat, aby byly veškeré doklady spojené s akcí vystavené „na školu“ a veškeré finanční operace zachyceny na nákladových a výnosových účtech školy, a to v souladu se zákonem o účetnictví,
neztotožňovat činnost učitele základní nebo střední školy s vedoucím zájmového kroužku jak z pohledu pracovní doby, tak z pohledu odměňování.
1 MŠMT. Časté otázky k plnění povinné školní docházky a základnímu vzdělávání [online]. © 2013 MŠMT [cit. 15. 8. 2013]. Dostupné z:
http://www.msmt.cz/file/24641
.2 Krajský úřad Jihomoravského kraje zveřejnil odpověď Ing. Petra Špirhanzla, ředitele odboru financování a rozvojových nástrojů MŠMT, na dotaz týkající se pracovních sešitů. V odpovědi je mimo jiné uvedeno:
Pro využití učebnic a učebních textů v souladu s ustanovením § 27 školského zákona je rozhodující, zda učebnice a učební texty mají platnou schvalovací doložku MŠMT. Není tedy podstatné, zda se jedná o učebnice či pracovní sešity. Na základě sdělení odborného útvaru MŠMT dále uvádím, že škola se může s rodiči dohodnout, že budou hradit některé pracovní sešity, ale tuto úhradu nelze po rodičích vymáhat a souhlas všech rodičů je v tomto případě nezbytný. Pokud tedy rodiče pracovní sešity uhradí, žáci si je na konci školního roku ponechají. V opačném případě jsou žáci povinni pracovní sešity vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Pokud však rodič s úhradou pracovních sešitů nesouhlasí, škola žáka nesmí diskriminovat. Viz Metodický materiál - Učebnice a učební texty.
[online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupný z: http://www.jmskoly.cz/organizace/org-1270/oddeleni_organizacni_a_spravni/metodicky-material-ucebnice-a-ucebni-texty