Dokumenty - strana 68

Operační program Jan Amos Komenský přinesl, zdá se že bez větší pozornosti pedagogické veřejnosti, nenápadnou, ale podstatnou změnu v čerpání finančních prostředků na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Jen pozorní čtenáři si všimli, že se v šablonách Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ nachází věta: „Vzdělávání je možné realizovat formou akreditovaných i neakreditovaných kurzů nebo vzdělávacích programů, stáží, nebo formou supervize/mentoringu/koučinku.“

V minulých dvou částech našeho seriálu o skupinách spolupracujících učitelů jsme se podívali na jejich historii a popsali náplň činnosti. V dnešní části se zaměříme na personální obsazení, a to včetně zařazení vedoucího metodického sdružení nebo předmětové komise do organizační struktury školy.

Na stránkách Řízení školy se setkáváme s osobnostmi, které v současné době působí ve Stálé konferenci ředitelů (SKŘ). Jak žáky, pedagogy i kolegy ze SKŘ vnímá Mgr. Aleš Hajíček, ředitel ZUŠ Teplice, pedagog na teplické konzervatoři a člen Kolegia předsedy UR ZUŠ ČR? Jaký přístup při řízení školy v této složité době pokládá za správný?

Představte si vzdělávací systém, kde mají jednotlivé školy velkou míru autonomie. Systém, kde jsou vážným problémem vzdělávací nerovnosti a kde je vysoký počet soukromých škol. Systém, který není příliš centralizovaný a ústřední orgán (ministerstvo) má velmi omezený dosah na práci v jednotlivých třídách.

Ministr Vladimír Balaš označil požadavky ředitelů základních škol v souvislosti s financováním za hysterii a vydírání.

Myšlenku pořádat kulaté stoly ke vzdělávací politice přinesl po svém návratu z Francie do vlasti první ředitel Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK PhDr. Ladislav Čerych. SVP pak pořádalo kulaté stoly v letech 1994–1998 jako diskusní platformu akademické sféry. V roce 2001 byla jejich tradice obnovena z iniciativy a v režii Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) a ve spolupráci se SVP. Od roku 2010 se stal spolupořadatelem kulatých stolů EDUin.

Článek je zaměřen na čtyři důležité činnosti základní a střední školy ve školním roce 2022/2023: prevenci školní neúspěšnosti, přijímání ke vzdělávání ve střední škole, vzdělávání cizinců a pedagogické vedení školy. Informace jsou určeny základním a středním školám bez ohledu na zřizovatele.

Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení Změny za období listopad 2022 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. Poradenské služby ve školství Informace MŠMT Zdroj: www.msmt.cz,...

Schola Empirica dlouhodobě podporuje pedagogy MŠ v rozvoji socio-emočních dovedností dětí pomocí metodiky Dobrý začátek, jež vychází z principů amerického programu Incredible Years. Metodika Dobrý začátek má prokázané efektivní výsledky v podpoře inkluzivního přístupu v prostředí MŠ (podpora pochopení mezi učiteli, rodiči a dětmi, odstranění komunikačních bariér, rozvoj porozumění a tolerance, přijímání odlišností) a podpoře sociálních, emočních a kognitivních dovedností u předškolních dětí.

Mateřská škola Srdíčko sídlí v pražských Modřanech, nedaleko známé asijské tržnice Sapa. Ředitelka Mgr. Radana Mikšová s celým svým týmem má dlouholeté zkušenosti se vzděláváním dětí s odlišným mateřským jazykem, vedle vietnamsky mluvících dětí sem už léta chodí i další děti-cizinci. S příchodem nových ukrajinských dětí ve větším měřítku ještě vice na adaptaci a intervenci zapracovali. Přesvědčte se sami a nechte se inspirovat!

Mateřská škola je jediným druhem školy a školského zařízení, kde se učitelé potkávají s rodiči dětí zpravidla 2x denně. Tato skutečnost vytváří podmínky pro úzkou a kvalitní oboustrannou spolupráci. Oblast této spolupráce je velká proměnná, každý rok se sejdou v mateřské škole jiní rodiče se svými specifickými možnostmi i motivací a záleží na ředitelích a učitelích každé konkrétní školy, jakými směry spolupráci s rodiči rozvinou. Prostřednictvím následujícího seriálu nabízíme inspiraci, jakým způsobem můžeme ke spolupráci využít různé profese a zájmy rodičů.

Moderní technologie jsou všude kolem nás. Dnes představují již nedílnou součást našich životů a většina z nás si bez mobilního telefonu, počítače či internetu pravděpodobně nedokáže představit ani jediný den. Po mnoha stránkách nám tyto technologie usnadňují život. Mohou nám ho ale také pořádně znepříjemnit, a to tehdy, pokud nebudeme dodržovat zásady kyberbezpečnosti.

Hudbu podle vědců vnímají děti ještě před narozením a vážnou prý mají vůbec nejraději, říká jeden výzkum Institutu Marques v Barceloně. Tóny houslí, harfy nebo klarinetu tak zdaleka nepatří jen na pódia koncertních sálů.

Až budete přemýšlet, jakou písničku s dětmi nacvičit pro letošní vánoční besídku, můžete sáhnout po Hejblíkovic Dětské vánoční. Je vhodná pro menší děti i předškoláky, děti se ji snadno a rychle naučí, ale hlavně je bude náramně bavit. A nejen je, také jejich rodiče.

Nejkrásnější čas vánoční je opět tady a děti Vánoce milují. Nejen proto, že na ně o Štědrém dnu čeká nadílka pod stromečkem, ale také kvůli úžasné vánoční náladě a atmosféře, která panuje všude kolem nás, doma, ve školce, škole i venku na ulici. A naším vánočním tvořením můžeme celou tu dokonalou atmosféru ještě vylepšit. S dětmi si vyrobíme vánoční dárečky pro rodiče, kamarády nebo paní učitelky, které předškolní děti zvládnou zcela hravě. Dnes budeme pracovat s hlínou, kterou nebudeme pálit v žádné peci, ale použijeme hlínu samoschnoucí.

Nová kniha autorky Vladimíry Ottomanské mě zaujala svým neotřelým názvem – Svět objevů a vynálezů. V mateřských školách není zcela běžné věnovat se v rámci vzdělávací činnosti těmto tématům, avšak pro děti jsou jistě objevy a vynálezy lákavé a jejich zkoumání napínavé a zajímavé.

Lesní mateřské školy jsou již několik desetiletí úspěšně provozovány v Dánsku, Německu, Švédsku a v dalších zemích Evropy. Existují také ve Švýcarsku i Kanadě a své příznivce nachází tato myšlenka také v Japonsku. Na území České republiky se lesní školky začaly objevovat před více než 10 lety a po několikaletém vyjednávání Asociace lesních MŠ byl v roce 2016 do školského zákona zakotven paragraf s definicí lesní mateřské školy (zákon č. 561/2004 Sb.), kdy se lesní MŠ stala plnohodnotným druhem mateřské školy. Jak v současné době vypadá lesní mateřská škola? To se snažilo zjistit mapování Asociace lesních mateřských škol mezi jejími 150 členy, kterým položila 99 otázek pokrývajících širokou oblast jejich fungování.

Přemýšlejí děti nad tím, co jedí? Vědí, odkud se vzaly potraviny na jejich talířku? Mají možnost vyzkoušet si přípravu jednoduchého pokrmu? Dáváme jim příležitosti k bližšímu poznávání například jednotlivých druhů ovoce a zeleniny? Mohou je děti s pomocí dospělých samy zpracovat? Následující seriál nabízí inspiraci, jakým způsobem můžeme děti blíže seznamovat s plody a rostlinami, které samy vypěstují.

Chybí vám speciální pedagog nebo etoped? Trápí vás vysoká absence některých dětí a cítíte, že komunikace s rodiči vázne? Řešíte dluhy na stravném? Nejen v těchto případech vám může pomoci Platforma pro včasnou péči, která podporuje rodiny a děti ze znevýhodněného prostředí od narození do 8 let. Jednou z činností Platformy je i spolupráce s mateřskými školami – tak, aby byl pro všechny děti bez rozdílu zajištěn přístup k předškolnímu vzdělávání.

Dostala jsem příležitost seznámit se s knihou od německé novinářky Julie Leuze „Výchova vysoce citlivých dětí“. Při čtení knihy se mi zarámovaly zkušenosti s vlastními vysoce citlivými dětmi. Již od jejich narození jsem vnímala, že musím respektovat jejich potřeby. Byla to pro mě spíše intuitivní záležitost. A tak bych se ráda podělila se čtenáři o několik málo postřehů, které jsou pro výchovu vysoce citlivých dětí důležité.