Dokumenty - strana 69

Abeceda – nejen manažerská, začíná písmenem A. V první části našeho seriálu jsme zvládli nejen A (analýza), ale také B (brainstorming/brainwriting), C (cíl nebo raději cesta) a D (důvěra). Dnes se zastavíme u dalších čtyř písmen abecedy a popíšeme si další nástroje využitelné v praxi ředitelky mateřské školy.

Mezi rodiči dětí často dochází ke sporům, a to bez ohledu na to, zda v danou chvíli probíhá rozvod/rozchod, jsou již rozvedeni nebo stále žijí spolu. Tyto spory se pak obvykle dotýkají i jejich dítěte či dětí a následně se přenášejí na půdu školy, která je tím do konfliktu zatahována.

U každého zaměstnance může vzniknout potřeba nechat se vyšetřit u lékaře. V dnešním článku vysvětlím, jaké nároky zaměstnanci v souvislosti s vyšetřením u lékaře vznikají.

V posledních letech je stále častější, že žáci středních škol stráví pololetí nebo jeden celý školní rok v zahraničí. Buď na to získají stipendium, nebo jim rodiče vzdělávání v zahraničí jednoduše zaplatí.

Když se bavíme s učiteli o lyžařských výcvicích, často se konverzace stočí na téma bezpečnosti a poučení o bezpečnosti. U všech poučení o bezpečnosti platí, že musí směřovat vůči žákům a musí bezprostředně předcházet školní akci nebo musí být žáci poučeni přímo na školní akci.

V dalším díle seriálu o dílnách čtení se seznámíme se zkušenostmi dvou základních škol – v Mostě a v Třinci –, které tento formát zavedly.

V rámci série Inspirující učitelé Česka vyzvalo hnutí Otevřeno studenty a studentky středních škol, aby napsali svůj pohled na učitelství. Tento článek je jedním ze série pěti vítězných úvah, ve kterých se dozvíte, jak učitelství vnímá dnešní mladá generace. Blýská se nám v našem vzdělávání na lepší časy?

Aplikace Comenio (https://comenio.cz) pomáhá bourat jazykovou bariéru a díky tomu umí lépe integrovat ukrajinské žáky do českého školství. Zároveň dokáže pomoci českým učitelům se zvládnutím momentální situace.

Nové přístupy ve vzdělávání nejsou v malém jihočeském městě častým tématem hovorů. Přesto právě tady proběhl na začátku října festival o současných trendech ve vzdělávacích přístupech s názvem Labyrint vzdělávání. Rodiče, učitelé a vychovatelé dostali v Soběslavi možnost seznámit se s moderními pedagogickými koncepty a přehodnotit obvyklé postupy.

Co se vám vybaví, když slyšíte spojení „nejlepší opylovatelé“? Pravděpodobně včely. Tedy ještě pravděpodobněji včela medonosná. Skutečnost ale není ani tak jednoduchá, ani tak jednoznačná. Spolek Včelí stráž se prostřednictvím projektu Brouček, motýl, čmelák, včela – přírodu nám dělá snaží o edukaci pedagogů.

Představte si, že za vámi přijde člověk třeba z Malajsie, který o moderní historii Evropy neví absolutně nic. Tabula rasa, deska nepopsaná, co se evropské historie týče. A tento člověk se vás zeptá, zda mu můžete vyjmenovat pět momentů, které považujete za zásadní pro československé 20. století. Které by to byly? Zkuste nad tím zapřemýšlet!

Třídní schůzky představují tradiční interakci a důležitý komunikační kanál mezi školou a rodiči. Co je však pojmout trochu netradičně? I z třídních schůzek totiž můžete vykouzlit příjemné příležitosti k utužení vztahů a spolupráce s rodiči, co se vzdělávání dětí týká. Nechte se inspirovat konceptem Roberta Čapka nebo praxí ze škol, které se rozhodly zavést nové pojetí.

Zeměpis je specifický nejen svým přesahem do dalších předmětů, a tím pádem širokým spektrem nejrůznějších témat, ale také terénní výukou. Naskýtá se zde tedy velký prostor pro různé badatelské aktivity.

V minulosti byly tělesné tresty součástí výchovy a představovaly jednu z možností, jak učitel dosahoval kázně u žáků. I když existovala řada jiných výchovných prostředků, kantoři běžně tělesné tresty používali. Mezi ty nejznámější patřila facka, rána ukazovátkem či pravítkem, častý byl také pohlavek. V dnešní době je v České republice nepřípustné a nelegální, aby učitel fyzicky trestal žáky, ale bylo tomu tak vždy?

Normativní definicí spisové služby je, že „výkonem spisové služby [se rozumí] zajištění odborné správy dokumentů vzniklých z činnosti původce, popřípadě z činnosti jeho právních předchůdců, zahrnující jejich řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním řízení, a to včetně kontroly těchto činností“ [§ 2 písm. l) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AZ“].

Vlastní zkušenost je pro osvojení klíčových dovedností a pro zapamatování důležitých poznatků nezbytná. Na učení skrze osobní prožitek neboli learning by doing jsme ve vzdělávacím programu JSNS (Jeden svět na školách) organizace Člověk v tísni postavili i celou sadu lekcí Hledá se novinář. Díky nim a nové praktické příručce si mohou žáci a studenti na čas vyzkoušet roli novinářů a dozvědět se tak podrobnosti o fungování mediálního světa.

Vše začalo nápadem posunout nepoužívané knihy těm, pro které by byly znovu hodnotou. Prostředky získané prodejem odložených knih využili členové žákovského parlamentu Čápata ze Základní školy Dolní Žandov smysluplně.

V minulých článcích jsme zmínili tzv. vysoce funkční prostředí a wellbeing. Pokud je cílem pomáhat žákům k rozvoji jejich základních kompetencí, musíme dbát i na prostředí, ve kterém vzdělávání probíhá, a na to, za jakých okolností. Ostatně je to i v zájmu samotných učitelů, které má jejich práce bavit. Vyšší zájem o wellbeing a stav prostředí pro učení s sebou přinesly i minulé roky, poznamenané pandemií covidu.

Za dveřmi ředitelny se často odehrávají nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

Co může učitel udělat, pokud se mu nějaký jeho žák nezdá v pohodě? Kam se může obrátit a jak získat ke spolupráci rodiče? Otázky spojené s duševním zdravím dětí se ve školách řeší čím dál častěji. „Volají nám učitelé a ptají se třeba na to, co můžou udělat, pokud si dítě z jejich třídy ubližuje,“ říká Veronika Vejvodová, vedoucí Domu Přemysla Pittra pro děti, který nabízí krizovou pomoc ambulantní i pobytovou dospívajícím od 12 do 18 let. „Učitelé si všímají, když se něco děje, ale často nevědí, co dál,“ dodává.