Ing. Veronika Pevná

Předsudků se člověk nejlépe zbaví tak, že se o věci a dění kolem sebe aktivně zajímá a zapojuje se do něho. Členové žákovského parlamentu ze základní školy v litvínovském Janově se proto rozhodli zapojit do městského participativního rozpočtu a vybudovat v okolí své školy příjemné místo pro sousedské setkávání. Na místě vybydleného panelového domu, ve kterém bydleli kdysi jejich příbuzní, nechali vybudovat venkovní kuličkovou dráhu.

S charitativními sbírkami mají členové parlamentu ze Základní školy Novolíšeňská v Brně dlouholetou zkušenost, takže když začali na jejich školu přicházet spolužáci z Ukrajiny, rozhodli se uspořádat sbírku. Stejně jako v minulých letech se zaměřili na podporu svých vrstevníků.

Sedmdesát dětí prezentovalo své projekty na půdě Senátu PČR před porotou, která rozhodla o tom, který z žákovských parlamentů z celé ČR si odnese titul Nejinspirativnější projekt roku 2023. Slavnostnímu vyhlášení předcházelo on-line hlasování veřejnosti, do něhož se zapojilo 2 328 hlasujících.

Každoročně si členové žákovského parlamentu ze Základní školy Masarova v Brně zvou na své „horké křeslo“ zajímavé osobnosti a ptají se jich na to, co je nejvíce zajímá. V minulých letech pozvali například ředitele školy a vedoucího školní jídelny. Tento rok na křeslo usedl starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan.

Projekt zaměřený na seniory, kteří na sklonku svého života často propadají stesku a pasivitě, vymysleli členové parlamentu ze Základní školy Byšice. Ne nadarmo se říká, že děti a staří lidé toho mají mnoho společného.

Kdokoliv chce, může ovlivnit svůj svět a nejbližší okolí. Stačí se jen zvednout a něco dělat. To je to, co se během realizace projektu Perníkové srdce naučili členové parlamentu ze základní školy v Chýni. O co vlastně šlo?

Na jaře letošního roku otevírá CEDU – Centrum pro demokratické učení, o. p. s., již po několikáté účastníky oceňovaný Koučovací výcvik. Jaké místo může mít koučování ve škole a co bývá pro ředitele škol nejtěžší při vedení hospitací se dozvíte přímo od zkušených lektorů Mgr. Kamily Šimůnkové (KŠ) a Mgr. Jana Froňka, Ph.D. (JF).

Velkým benefitem žákovského parlamentu je, že si všímá věcí, které se ve škole dějí, a svou činností je ovlivňuje. Hledá řešení v různých krizových situacích. Jednou takovou byla i dlouhodobá uzavírka škol v době covidu. Děti ze Základní školy profesora Švejcara v Praze vymyslely, jak si se svými spolužáky vynahradit absenci sociálního kontaktu.

Vše začalo nápadem posunout nepoužívané knihy těm, pro které by byly znovu hodnotou. Prostředky získané prodejem odložených knih využili členové žákovského parlamentu Čápata ze Základní školy Dolní Žandov smysluplně.

Současní žáci a studenti znají pád komunistického režimu v lepším případě jen z vyprávění, v horším si myslí, že to byla akce s cinkáním klíčů, něco, co souviselo s otevřením hranic anebo s koncem třicetileté války. Ve výuce není dost prostoru, aby se tento významný moment české a slovenské historie důkladně probral. Na Základní škole 28. října v Turnově proto žákovský parlament uspořádal projektový den k oslavě demokracie v naší zemi.

Dušičkové období už je za dveřmi. Nejeden žákovský parlament se chystá si ho se svými spolužáky náležitě užít. Unikátní oslava Halloweenu může například probíhat podle scénáře dětí ze Základní školy U Vršovického nádraží v Praze. Skoro celou akci včetně přípravy zvládnou děti samy. Stačí jim k tomu dát příležitost.

Nejlépe se lidé poznají, když se spolu scházejí. Ani ve škole tomu není jinak. Setkání učitele s dětmi během výuky neposkytuje dostatečný prostor. Vzájemný vztah je dobré posilovat průběžně. Třídnické hodiny jsou k tomu skvělým prostředkem.

Začátek školního roku je nejlepší dobou pro založení nebo oživení žákovského parlamentu, který jakožto komplexní vzdělávací nástroj pomáhá připravovat děti a mladé lidi na jejich budoucí život. Zároveň může být užitečný při vyrovnávání se s důsledky covidových opatření minulých let a také se zařazením dětí z Ukrajiny do českého vzdělávacího systému.

Na začátku všeho byl jeden nevzhledný podchod, kterým každý den chodí děti a jejich rodiče do školy, ale také návštěvníci do blízkého zdravotnického zařízení. Členové žákovského parlamentu ze Základní školy Pošepného náměstí v Praze se rozhodli, že podchod vymalují. Projekt byl na světě. Děti se do něho vrhly se vším, co uměly, a zbytek se učily za pochodu nejen v podchodu.

Žákovský parlament je vytvořený, role v něm jsou rozdělené, spolupráce s třídními učiteli navázaná, projekty rozjeté. Všechno je, jak má být, ale přitom děti přestávají chodit na zasedání a nezajímají se o potřeby svých spolužáků. Jejich motivace klesá. Jak ji znovu probudit?

Na půdě Senátu PČR rozhodla porota o tom, který z projektů deseti žákovských parlamentů z celé republiky bude pro tento rok tím nejinspirativnějším. Slavnostnímu vyhlášení předcházelo on-line hlasování veřejnosti, do něhož se zapojilo 3 827 hlasujících. Letošním vítězem se stal projekt žáků ze základní a mateřské školy Byšice „Senioři, pojďte ven!“.

Žákovský parlament je vytvořený, role v něm jsou rozdělené, spolupráce s třídními učiteli navázaná, projekty rozjeté. Všechno je, jak má být, ale přitom děti přestávají chodit na zasedání a nezajímají se o potřeby svých spolužáků. Jejich motivace klesá. Jak ji znovu probudit?

Na půdě Senátu PČR v rámci akce „Co dělají školy pro demokracii?“ už deset let představujeme projekty žákovských parlamentů, které děti samostatně zrealizovaly a které jsou zajímavé i pro ostatní školy. Součástí programu je vyhlášení nejinspirativnějšího projektu žákovského parlamentu. Cílem je rozšířit myšlenku občanského vzdělávání na školách, ukázat dětem, jak přijímat odpovědnost a aktivně ovlivňovat své prostředí.

Žákovský parlament bez podpory třídních učitelů je jako židle o třech nohách. Pokud učitelé s parlamenťáky nespolupracují, je postavení parlamentu ve škole velmi vratké. Třídní učitelé jsou těmi, kteří realizují volby ve třídách, dávají žákům prostor v třídnických hodinách, iniciují třídní projekty. Právě oni mohou podpořit dobrou komunikaci mezi parlamentem a třídou.

Žákovský parlament potřebuje mít za sebou viditelné výsledky. Měl by se snažit měnit školu a klima v ní k lepšímu. K tomu, aby projekty proběhly zdárně, je dobré si v rámci parlamentu rozdělit role a funkce.