Dokumenty - strana 70

Nedávno na mě na sociálních sítích vyskočila reklama cílící na učitele s nabídkou webinářů zaměřených na „zlobivé žáky“. Text mě zaujal natolik, že jsem se rozhodla Michala Prokeše z eduall.cz oslovit a zeptat se ho, jak to s těmi „zlobivými“ žáky vlastně je. Musím říct, že pokud má někdo všestrannou a bohatou zkušenost s dětmi s projevy náročného chování, je to právě on.

Kreativita je klíčová dovednost 21. století. Lidé ji potřebují v osobním životě i při práci. Pomáhá řešit složité společenské, sociální a environmentální výzvy. Stává se tématem, jehož důležitost se vyzdvihuje samozřejmě i ve školách. Právě učitele by proto mohl zaujmout nový mezinárodní projekt šesti evropských zemí. Ten pod vedením českého týmu vytvořil novou, inovativní metodu, která mění dosavadní postupy při řešení problémů, vzdělávání a týmové práce. Takzvanou kinetickou metodu, založenou především na kreativitě. Autoři při vývoji spolupracovali se stovkou uživatelů. Jedním z nich byla i lektorka a manažerka Aneta Bednářová, ředitelka a zakladatelka neziskové organizace Genesis. A s ní jsme si o kinetické metodě povídali.

„Prostě si to ani neumí přečíst.“ Kolikrát si takto leckterý pedagog povzdychl, když viděl bezradnost žáků nad písemným zadáním s jakýmkoliv nepatrně náročnějším textem. Kdo ale má naučit žáky číst rozmanité druhy textů, navíc s porozuměním? Češtináři?

Ve třeťáku na střední jsem se rozhodla stát se učitelkou. Nebyla jsem spokojená s tím, jak to na naší střední vypadalo, a v učitelství jsem viděla velký potenciál změny. A věřte mi, nejbližšímu okolí jsem své rozhodnutí musela dost vysvětlovat – ano, opravdu na ten peďák chci jít. Ne, není to omyl. A ano, opravdu po peďáku chci jít učit.

Autoritářská výchova dnes není v českých zemích příliš v oblibě veřejnosti. Snad až na výjimky se s ní v čisté podobě v praxi nesetkáme ani doma, ani ve škole. Z hlediska výchovy dítěte přináší možná krátkodobě přednosti a větší a rychlejší pokroky, dlouhodobě však vede člověka výlučně cestou vnějšího řízení, nepodporuje samostatné rozhodování, nevytváří osobní zodpovědnost za vlastní činy, neumožňuje mu vytvořit si vhodné vnitřní normy, jeho jednání je vedeno strachem ze ztráty lásky, odmítnutí, případně snahou vyhnout se trestu. Zvyšuje se pravděpodobnost klamání, podvodů, někdy i vzpoury a agrese či naopak rezignace. Ovšem řada rodičů i učitelů i dnes využívá některé její prvky. Vyhovuje jim totiž jednoduchost, větší rychlost, a tedy i efektivnost autoritářské výchovy i učení, současně i větší jistota úspěchu.

V předchozím čísle jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku budou metodiky poskytnuty školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku vám blíže představíme první tematickou oblast metodik, kterou je emoční gramotnost.