Dokumenty - strana 139
Funkcí účetnictví je mimo jiné plnění nástroje řízení a kontroly.
Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2009–2012 (zveřejněno pod č.j. 2006/2007-51) ve smyslu Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (č.j. 21291/2010-28).
Činnosti školního metodika prevence jsou vymezeny ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů – je poradenským pracovníkem školy.
Vůči odborové organizaci má zaměstnavatel řadu povinností (§ 108 zákoníku práce).
Podle § 29 odst. 2 školského zákona školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
Podle § 108 odst. 5 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat.
Požadavky na pracoviště jsou obsaženy v příloze nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Požadavky na pracoviště posuzuje odborně způsobilá pro oblast BOZP a PO.
V případě základního uměleckého vzdělávání vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, stanovuje požadavek zajištění BOZ (§ 1 odst. 11 až 13). Na rozdíl od vyhlášky č. 48/2005 Sb. je zajištění BOZ vztaženo na nezletilé žáky. I v tomto případě půjde zejména o dohled.
Právní předpisy vymezují pozici ředitele školy různě – ředitel, vedoucí organizace, vedoucí zaměstnanec, občas i nepřesně – zaměstnavatel. Ze všech těchto pozic však vyplývá povinnost ředitele organizovat a řídit provoz organizace, a to mimo jiné i vydáváním nejrůznějších řádů, směrnic, pokynů, předpisů. Pojmosloví není vždy sjednoceno – mluví se např. o školním řádu, provozním, organizačním, ale také jen neurčitě o vnitřním předpisu. Co mají jednotlivé dokumenty obsahovat, není většinou specifikováno nebo je stanoven jen velmi obecný rámec.
Jak má vypadat spolupráce výchovného poradce s vedením školy? Formálně výchovný poradce na počátku školního roku vypracovává svůj plán činnosti na celý školní rok, který předává vedení. Dále pak samostatně nebo na základně přesných pokynů vedení hodnotí svoji činnost na různých úrovních, k čemuž zpravidla slouží různorodé evaluační formuláře i dotazníky pro rodiče a žáky školy. Nutno říci, že tyto dokumenty škola vede v evidenci a jedná se o materiály, které bývají cílem kontroly ze strany externích organizací. Mezilidská komunikace, vzájemná spolupráce a vůbec práce v pomáhajících profesích, mezi něž učitelství, potažmo výchovné poradenství, patří, přinášejí ovšem v praxi mnoho dalších drobných i významnějších faktorů, kterým je třeba věnovat pozornost.
Významnou součást činnosti výchovného poradce představuje práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Pokud ve škole nepůsobí speciální pedagog ani psycholog, je v kompetenci výchovného poradce:
Jinou významnou oblast práce výchovného poradce představuje kariérové poradenství. Při individuální práci se žáky do této oblasti zpravidla vedení školy zasahuje minimálně. Výchovní poradci však v některých základních školách pořádají schůzky pro rodiče žáků osmých a devátých tříd, kde hovoří o možnostech dalšího studia žáků. Mimo to výchovní poradci někdy organizují exkurze pro žáky uvedených tříd.
V neposlední řadě se výchovní poradci podílejí na metodickém vedení a některých formách vzdělávání dalších učitelů školy.
Ve školách, v nichž poradenská činnost funguje skutečně efektivně, zpravidla VP velmi úzce spolupracují s metodiky prevence rizikového chování. Obě tyto funkce jsou ve škole povinné a je skutečně výhodné, když je plní dva různí učitelé, kteří se vzájemně dokážou shodnout a jejich postoje k poradenské problematice jsou podobné. V některých menších školách se stává, že obě pozice zaujímá totožný učitel.
V souladu s vyhláškou č. 72/2005 Sb. v platném znění zabezpečuje ředitel základní, střední a vyšší odborné školy poskytování poradenských služeb ve škole školním poradenským pracovištěm. V praxi se jedná o poradenský tým složený zpravidla z výchovného poradce a školního metodika prevence. Dále v něm může působit školní speciální pedagog, psycholog či další odborníci dle rozhodnutí ředitele školy a samozřejmě i ředitel školy osobně. Ukazuje se, že účinnost celého týmu je třeba podpořit několika základními postupy. V opačném případě naopak platí, že dynamické a výrazně nesourodé prostředí škol může činnosti podobných skupin komplikovat. Pro zajištění úspěšnosti práce se uvádějí následující kritéria: