Školní poradenské pracoviště - strana 28

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo metodický pokyn k registraci škol na tuto platformu. Po registraci můžete jako škola  poskytnout pomoc, ale i pomoc přijímat. Platforma se snaží sjednotit již existující databáze nabídek pomoci od různých...

Tento text shrnuje právní pohled na situaci, kdy některý z žáků ve škole veřejně schvaluje agresi Ruské federace proti Ukrajině. Shrnuje především právní aspekty věci. Těžiště působení školy však leží ve výchovném a vzdělávacím působení. Rovněž je třeba dbát na to, aby uplatňováním právních nástrojů nepřispívala v dnešní vyostřené situaci k vytváření prostředí, v němž bude ohrožena fyzická či psychická bezpečnost určitých žáků např. pro jejich příslušnost k ruské národnosti.

Fungování třídního kolektivu i atmosféru ve třídě může ztěžovat přítomnost dítěte s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a současně s poruchou chování. V tomto článku najdete tipy, jak lze takového žáka začlenit a zároveň ošetřit, aby zbytek třídy spolužáka přijal, podporoval a aby se eliminovaly možné krizové situace.

Předčasné odchody ze vzdělávání, tedy situace, kdy žák opouští vzdělávací systém před dokončením 9. třídy základní školy nebo vypadává ze studia v průběhu střední školy a nedosáhne tak fakticky žádné kvalifikace, jsou závažným problémem s komplexním celospolečenským dopadem (Matoušek, 2019). Počet žáků předčasně opouštějících vzdělávání je v České republice dlouhodobě ve srovnání s jinými státy Evropy poměrně nízký. Oproti celoevropskému trendu, který se vyznačuje poklesem či stagnací míry odchodů ze vzdělávání (ze 14 % na 9,9 % mezi roky 2009 a 2020), však dochází v České republice v posledních letech k jejímu nárůstu z 5,4 % na 7,6 % mezi roky 2009 a 20201). Zároveň v ČR zaznamenáváme značné mezikrajové rozdíly: v roce 2020 dosáhla míra předčasných odchodů v Karlovarském a Ústeckém kraji 17,4 %, což je proti celorepublikovému průměru přímo alarmující rozdíl.

Předkládaný text popisuje důvody vedoucí k ukončení studia na střední škole a přestupu na jinou školu, a to v České republice a v Jihomoravském kraji, na základě dat ze školních matrik. Navazuje tak na předchozí dva články k tomuto tématu, prohlubuje je a téma uzavírá.

Projekt společnosti Člověk v tísni – online kurz S asistenty k lepší škole – se zaslouženě probojoval mezi deset finalistů ceny EDUína 2021. O kurzu samotném a také o možnostech pomoci dětem s nedostatečnou podporou ze strany rodiny jsme si povídali s lektorkami Adélou Lábusovou a Alexandrou Petrů.

V následujícím textu bych rád čtenářům nabídl alespoň krátký vhled do problematiky zavádění inkluzivního vzdělávání. Asi by bylo možné vystačit pouze s mimoprávními argumenty – přičemž tímto nenarážím ani tak na iracionální a paušální odmítnutí inkluzivního vzdělávání, ale spíš na morální hodnoty založené na úctě k jednotlivci a jeho důstojnosti vyplývající z tradic evropského náboženství1) a filozofie2). Tento článek je však zaměřen na právní argumenty. I když bez obecného zakotvení důstojnosti jednotlivce (zakotvené již na úrovni ústavního práva) se ani tak neobejdu.  

S vysokou pravděpodobností nově příchozí žáci z Ukrajiny prožívají akutní stresovou reakci. Jestliže jsme pod tlakem a ve stresu, je pro náš mozek velmi složité se učit, vzdělávat. Mějme na paměti Maslowovu pyramidu potřeb a fakt, že většina těchto žáků je traumatizována. Péče o psychické zdraví a bezpečí těchto žáků je pro školní psychology v nastalé situaci zásadní zakázkou. Z důvodu jazykové bariéry je však velmi složité poskytovat naše služby. To, co mimo jiné můžeme, je komunikovat s laskavostí, klidem, přehledně a srozumitelně. I proto jsem vytvořila rozcestník v ukrajinštině, kde je možné se zorientovat v tom, kam je v Praze možné se obrátit s žádostí o psychologickou či psychoterapeutickou pomoc v ukrajinštině.  Anglika Sbouli, školní psycholožka a herečka na volné noze

S ohledem na vývoj migračních událostí, které jsou důsledkem válečné agrese Ruské federace na území Ukrajiny, upravuje Česká školní inspekce v kontextu souvisejících činností realizovaných v rámci rezortu školství, mládeže a tělovýchovy priority své práce do konce školního roku 2021/2022 a výraznou metodickou pozornost, podporu i personální kapacity bude směřovat k vybraným školám (zejména základním) s cílem pomoci přímo na místě zvládnout náročnou situaci spojenou s příchodem ukrajinských dětí a žáků do českého vzdělávacího systému, s jejich začleňováním a s udržitelným vzděláváním smíšených kolektivů českých a ukrajinských dětí a žáků.

MŠMT ve spolupráci s NPI připravilo pro mateřské a základní školy česko-ukrajinské vzory žádostí o přijetí ke vzdělávání a vzory informace o přijetí či nepřijetí. Správní řízení je vždy vedeno v úředním jazyce, tedy v českém jazyce. Doporučujeme, aby ředitel akceptoval také dvojjazyčnou přihlášku podle vzoru MŠMT. V případě přijetí přihlášky výhradně v ukrajinském jazyce se má postupovat podle § 16 odst. 2 správního řádu a účastník řízení ji má předložit jak v originálním znění, tak v úředně ověřeném překladu do českého jazyka, pokud ředitel školy nesdělí, že překlad nevyžaduje.

Tento metodický materiál doporučuje postupy pro školská poradenská zařízení (dále ŠPZ) v souvislosti s poskytováním poradenských služeb žákům z Ukrajiny. Poradenské služby ze strany ŠPZ budou poskytovány pouze ve výjimečných případech, a to u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona. Nedostatečná znalost českého jazyka sama o sobě není důvodem k vyšetření ŠPZ. V této souvislosti nebyla přijata žádná zvláštní právní úprava, a proto se poskytování poradenských služeb žákům z Ukrajiny řídí běžnými pravidly.

Dětské duševní zdraví je křehké a zejména nyní, v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině, vyvstává řada situací, ve kterých si ani zkušení dospělí – rodiče i učitelé – nemusí vědět rady.

- poskytování žáku - cizinci podporu při jeho adaptaci na nové kulturní prostředí a odlišné životní podmínky

Zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Účinnost: 21. 3. 2022 Ukončení platnosti: zákon pozbývá platnosti uplynutím dne 31. března 2023; výjimka z požadavku znalosti českého jazyka do 31. 8. 2022

Právní předpisy, metodika, informace, judikatura zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, ve znění pozdějších předpisů vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů

502 intervencí, 132 klientů, 5 zrealizovaných seminářů, 3 školení pro pedagogy, několik osvětových akcí v rámci Týdnů duševního zdraví, nespočet mezioborových setkání, spolupráce s mnoha institucemi, neustávající snaha o vzdělávání se… Tak vypadaly první měsíce působení Týmů duševního zdraví pro děti na Kutnohorsku, které jsou financované z fondů EHP a Norska.

Přinášíme rozhovor s asistentkou pedagoga v ZŠ Meteorologická v Praze-Libuši paní Monikou Bukovskou.

S Barborou Pšenicovou z České asociace streetwork, odbornou garantkou projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání, jehož aktivity jsou realizovány v rámci projektu financovaného z fondů EU prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (MŠMT), jsme si povídali o multidisciplinárních týmech, které se budou následující dva roky v pražských školách věnovat prevenci předčasných odchodů žáků ze vzdělávání.  

Hodně mi pomohlo, když jsem porozuměla svým odlišnostem a přijala je do svého sebepojetí…

Hledání a vymezování si svého místa v kolektivu, ve třídě je pro žáky běžnou věcí. To, že ne všichni při tom jednají férově, s respektem k ostatním, také. Někteří k oslabení pozice svých soků používají pomlouvání či zesměšňování, kterými se snaží vybraného žáka dostat na okraj kolektivu, vyřadit jej ze hry o třídní „místo na slunci“. Jiní se takto chovají k žákům, kteří již na okraji jsou, např. pro svoji jinakost. Proces známe z přírody – není to nic výjimečného. Zákon smečky říká, že slabost a odlišnost dráždí: vyvolává ostrakizaci, tedy vytlačuje oslabené na okraj, vyřazuje odlišného jedince z kolektivu. Tomuto přirozenému chování ani ve škole nezabráníme, nicméně můžeme předcházet tomu, aby se z ostrakizmu plně vyvinula šikana. Musíme ale preventivně a opakovaně pracovat se všemi třemi skupinami zaangažovanými v tomto procesu – s agresory, oběťmi i přihlížejícími.