Změna

Chceme-li v myšlení provést nějakou změnu, nestačí být pouze změnám dostatečně otevřený. Je potřeba tomuto procesu dobře rozumět. Následující text proto může být užitečný nejen pro ty, kteří chtějí otevřít školu pro společné vzdělávání, ale i těm, kteří mají zájem otevřít sami sebe.

Je logické, že při edukaci dětí je třeba zohledňovat nemalé množství okolností. Zdravotní, psychické, sociální, společenské… Všechny ovlivňují jejich vývoj a rozvoj, přednosti i nedostatky, trvalé problémy i aktuální rozpoložení. Ale také s nimi souvisejí i vhodné edukační přístupy.

Rámcový vzdělávací program byl začleněn do českého vzdělávacího procesu v roce 2005. V roce 2011 přišel stát se státní maturitní zkouškou. V letech 2015/2016 byla začleněna inkluze do vzdělávací soustavy a pojďme to zatím uzavřít státními přijímacími zkouškami, které se poprvé objevily ve školním roce 2016/2017. Od té doby samozřejmě došlo k dalším dílčím revizím, jako jsou malá revize ICT nebo implementace digitálních kompetencí.

Pro pátý rozhovor o vzdělávací politice jsme vybrali prof. PhDr. Vladimíru Spilkovou, CSc., která je významnou osobností v oboru pedagogika. Vladimíra Spilková vystudovala učitelství pro 1. stupeň ZŠ a tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, později se pak v rámci postgraduálních studií zabývala pedagogickou psychologií. V letech 1990 až 2016 působila na PedF UK, kde vedla katedru primární pedagogiky. Vytvořila tam reformní projekt studia učitelství pro 1. stupeň základní školy, který se stal inspirací k proměnám v celostátním měřítku. Nyní působí na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice na katedře anglistiky a amerikanistiky. Je autorkou a spoluautorkou řady monografií, publikovala odborné statě také v zahraničí. Za to, že se zásadním způsobem podílela na porevoluční transformaci českého školství a významně posunula českou pedagogiku a přípravu budoucích učitelů, byla v roce 2020 uvedena do Auly slávy ceny EDUína.

Změna je nedílnou součástí našeho života. Měli bychom ji tedy brát s přehledem a být na ni zvyklí. Jenže - nejen že nás občas překvapí, ale také nám může přinést spoustu starostí a práce. V českém školství se v poslední době odehrává množství změn, a nejsou to jen změny pedagogické. Školních jídelen se od září budou pravděpodobně týkat dvě velké změny - úprava spotřebního koše a převedení financování platů na zřizovatele. Pojďme se tedy v dnešním článku podívat na změnu jako na příležitost a zaměřme se na to, co můžete více ovlivnit - a tím je úprava jídelníčku v souvislosti se změnou spotřebního koše.

Letní speciál Řízení školy v minulém roce by od začátku do konce zaplněn články na jediné téma – změna. Při čtení jsem se nemohla zbavit myšlenek na změny, ke kterým za dlouhá desetiletí nikdy nedošlo v našich školách, v ZUŠ.

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice / trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si v letošním školním roce povídáme s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na změnu ve vedení školy. A povídat si tentokrát budeme netradičně pouze s paní ředitelkou. Mgr. Štěpánka Černá, MBA, ředitelka 6. základní školy v Chebu, totiž Ředitele naživo absolvovala s původním panem zástupcem a teprve poté se rozhodla pro změnu ve vedení školy.

„Změna je to jediné, co je v životě jisté“ – určitě tento výrok znáte a nezbývá vám než s ním souhlasit. Ve školství možná platí více než jinde. Zkušenější zažili školské úřady a nyní hledají podobnou podporu ve středním článku. Všichni jsme smířeni s neustále se měnící legislativou a statečně udržujeme krok s nabízejícími se výzvami ve formě projektů. Nově nám do toho všeho ještě vstupuje umělá inteligence s téměř neomezenými možnostmi. A tak jsme usoudily (opravdu s „y“, protože jsme tři autorky), že je potřeba vše trochu teoreticky učesat, doplnit konkrétní pedagogickou změnou a také nabídnout nové inspirace. Ač jsme se společně se Zuzkou Svobodovou věnovaly spíše školskému managementu, pod vlivem Terky Bočanové jsme zamířily více pedagogickým směrem. A přicházíme s knihou Nově projektově: O změnách nejen ve školství.

Úpravy v souvislosti s revizemi vzdělávacího programu jsou dnes nezbytnou součástí cesty ke kvalitnímu a modernímu vzdělávání. Ředitelé a pedagogové tak čelí výzvě, jak tyto změny vhodně, smysluplně a citlivě začlenit do školního prostředí a zároveň udržet motivaci všech zúčastněných. Pojďme se zaměřit na klíčové kroky, které mohou školám pomoci projít tímto transformačním procesem úspěšně.

Ve školství jde o docela oblíbené a neustále se vracející téma. Mladí, dynamičtí, nadšení, novátorští učitelé ztrácejí chuť i energii v prostředí plném starých, neměnných pořádků, konzervativních kolegů a ještě konzervativnějších ředitelů, takže poměrně rozladění a zklamaní odcházejí po poměrně krátké době působení ze školství. A tento popis určitě odpovídá skutečnosti. A pak existuje ještě druhý pohled.

Jak se mění školství doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D., ministr školství, mládeže a tělovýchovy Milé čtenářky, milí čtenáři, po roce mám opět příležitost oslovit vás v úvodu Letního speciálu...

Slovo úvodem Naďa Eretová, šéfredaktorka Řízení školy Změna je život, říká se. A je to také název článku, který najdete v 8. vydání Letního speciálu Řízení školy, jež se...

Změny ve školství? Kdo je iniciuje a kdo si s nimi poradí? Začínají od státních institucí, nebo od konkrétních škol? Od jednotlivců? Nad těmito otázkami se zamýšlí hned v úvodním článku Letního speciálu Silvie Pýchová. A není jediná. Inovace ve školství z širšího pohledu rezonují ve všech ostatních článcích. Paralelu se stavbou nabízejí Ludmila Třeštíková a Jan Mareš, kteří zároveň zdůrazňují nepřetržitost procesu. Slovenským pohledem na změnu a heslem „Spomaľme. Neusilujme o množstvo a rýchlosť, ale o hĺbku a zmysel“ inspiruje pan ředitel Jiří Stárek. O procesu realizace změny tedy víme, ale jak má změna začít? Podle zahraničních zdrojů vzpourou! Nevěříte? Přečtěte si článek Jana Vody a možná změníte svůj pohled. Poslední dva články první části Letního speciálu nás vrací zpátky do Česka. Pavel Škramlík popisuje svou cestu ve školství a způsob svého lídrovství „od papíru k radosti“. Rozhodně se můžete inspirovat. A můstkem mezi změnami ve státní sféře a v konkrétních školách je závěrečný článek Petra Žáka Změna je život.

Ministerstvo školství realizuje dle návrhů Strategie 2030+ opatření pro modernizaci školství. Jak je možné takové změny v systému připravit a prosadit? S trochou nadsázky vám to za Sekci vzdělávání a mládeže, kde máme tuto oblast na starosti, ukážeme. A pokud přijmete příměr v názvu našeho sdělení o tom, jak se „staví“ inovované školství, tak také akceptujete, že každá stavba začíná vizí, pokračuje projektem a realizací a že tyto kroky pak přinášejí i úpravy a změny.

Nedávno jsem byl pozván na Slovensko na konferenci „Učíme pre život“. U vchodu do hotelu nás vítal plakát s velkým nápisem „Spomaľme“! V tu chvíli jsem si řekl - tak tady jsem správně.

Druhá část Letního speciálu se více zaměřuje na konkrétní školy. Nicméně v úvodu dostala prostor Lenka Krejčová kriticky popisující smysl jednotných přijímacích zkoušek. Jak se na ně děti připravují a jak si vybírají střední školy, najdete v článku kariérové poradkyně Jany Králové doplněném profesním rodinným rodokmenem jedné žákyně. A pak že se povolání nedědí... Když se dítě dostane na vysněnou střední školu, ještě to neznamená, že uspěje. Proto je nutné mu tuto změnu ulehčit - a jak to udělat, to se dozvíte v dalším článku. A následují další inspirace: celoroční meziročníkový projekt, propojení předmětů a využití Bee-Botů nabízí Základní škola Bohumila Hrabala. Nebo vás láká podnikavost? Možná už vaše škola podnikavá je - zkuste si test v článku Anny Kačabové z Asociace podnikavé Česko a přesvědčte se. Do škol patří i občanské vzdělávání, které může být rovněž nositelem změny. Více o něm v článku Tomáše Hazlbauera. Les do školy asi nepřeneseme, ale program se stejnojmenným názvem pozitivní změnu určitě přinese. Stejně jako vlídnost, byť jí musí předcházet neúnavnost, urputnost a paličatost. O tom všem je příspěvek pana ředitele Jana Horkela. Každopádně ať jsou změny jakékoliv, slušnost se dlouhodobě vyplácí. Proto si rozhodně přečtěte závěrečný rozhovor druhé části.

Ve školství žijeme v permanentní změně, protože se vše kolem nás vyvíjí čím dál tím rychleji, a bylo by smutné, kdybychom na tento vývoj nijak nereagovali.

Uvědomujeme si, jak je pro naše žáky náročný přechod ze základní na střední školu, mezi nové spolužáky a učitele, navíc do neznámé budovy. Proto se snažíme, aby pro ně tato významná změna byla co možná nejpříjemnější.

Zdánlivě jednoznačné sousloví „občanské vzdělávání“ v sobě nese po letech používání podobné pasti a úskalí jako mega pojem „demokracie“. Vedly se a povedou se o těchto pojmech další debaty, které nebudou mít uspokojivé definice pro všechny. My v CEDU se občanským vzděláváním (OV) zabýváme dennodenně a profesionálně více než 14 let. A došli jsme k tomu, že než tvořit vlastní definici, je funkčnější vycházet z již existujících a všeobecně uznávaných strategických dokumentů, se kterými jsme v souladu.

Změny jsou prostě všude! Mění se i příprava budoucích pedagogů a jejich podpora prostřednictvím provázejících učitelů. O jejich důležitosti píše Anna Francová z Učitele naživo. Všichni víme, že tělesné tresty nic nevyřeší, nicméně přiznejme si, že se mohou objevit a rozhodně mají dopad na chování a práci dítěte ve škole. O jaký dopad se jedná, popisují autorky z Centra LOCIKA. Když jsme u trestů, jaký dopad na děti měl učitel Igor Hnízdo ve Svěrákově Obecné škole? Byl vhodnou náhradou za rezignující učitelku Maxovou? Do světa filmu nás zavede článek dramaturga a scénáristy Tomáše Feřteka, který vidí budoucnost v seriálu, který reálně ukáže, co se v dnešní škole děje v dobrém i špatném, ovšem ze znalostí věci. Psychologicky je zaměřený článek Václava Mertina o stereotypech nejen ve školách. Generace X,Y, Z... Nestačí o nich jen vědět, musíme s nimi i počítat. O tom, jak se zástupci jednotlivých generací ve školách komunikovat, píše Zuzana Svobodová. A ptáte se, jak to mají se změnami autoři Letního speciálu? Odpovědi najdete v závěru třetí části před pozitivně a varovně negativně uchopenou asociační abecedou.