Diagnostika

Spolupráce s rodinou je klíčovým prvkem efektivní pedagogické diagnostiky v mateřské škole. Článek přináší případovou studii dítěte s podpůrným opatřením prvního stupně a ukazuje, jak důležité je citlivé pozorování, systematická podpora a otevřená komunikace mezi školou a rodinou. V závěru nabízí doporučení pro praxi, která mohou pomoci pedagogům lépe nastavit prostředí pro individuální potřeby dítěte.

S účinností od 1. 9. 2025 nabývají obecné účinnosti dvě zásadní novely školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.). Obě novely předpokládaly také změny prováděcích právních předpisů. Dne 25. 8. 2025 proto byla publikována další novela, která mění některé vyhlášky v oblasti školství, a to s účinností od 1. 9. 2025. Novela této vyhlášky upřesňuje nové povinnosti, které vznikají především mateřským, ale návazně i základním školám v důsledku změn, které se týkají odkladů.

Dnes jsme si mnohem méně jistí než před padesáti šedesáti roky tím, jakou roli hraje v našem životě tradičně zjišťovaná inteligence a jaký má vztah ke školní a zejména k životní výkonnosti, tedy především k pracovnímu uplatnění. Sice už ani v té době neplatila těsná vazba mezi předpoklady a výkony, jako tomu bylo ještě o něco dřív, ale vztah mezi úrovní inteligence a školními i pracovními výsledky byl stále vnímán jako v zásadě lineární. V poradenských nálezech k volbě povolání z té doby jsme se mj. mohli dočíst, že klient nemá dostatečné intelektové předpoklady pro studium na příslušné střední škole, protože jeho IQ se pouze blíží horní hranici průměru, nebo je dokonce ještě trošku nižší. Zkrátka inteligence a její odraz v testech byly velmi ceněny.

Snižování nerovností a podpora žáků se sociálním znevýhodněním patří mezi zásadní úkoly našeho vzdělávacího systému. Na jaké žáky by ale měla být podpora v této oblasti zaměřena? S odpovědí na tuto otázku přichází metodika, která vznikla v projektu Národního pedagogického institutu ČR a je určená k identifikaci dětí a žáků se sociálním znevýhodněním v mateřských, základních a středních školách. Výsledky identifikace podle této metodiky by měly být do budoucna základem podpory škol vzdělávajících děti a žáky se sociálním znevýhodněním; od září 2025 budou výsledky identifikace také součástí pravidelného výkaznictví pro MŠMT.

Od září 2025 bude nově součástí pravidelného výkaznictví škol i kategorie „žáků se sociálním znevýhodněním“. Pro rozpoznávání a určení počtu těchto žáků byla v projektu NPI ČR vytvořena metodika identifikace žáků se sociálním znevýhodnění, která je aktuálně volně k dispozici všem poradenským pracovníkům škol i učitelům. Práce s touto metodikou se v praxi škol může dobře doplňovat s některými dalšími materiály, například u výrazně ohrožených žáků může být doplněna prací s kartou KID od neziskové organizace SOFA, u vícejazyčných žáků může být vhodně doplněna prací s materiály pro zjištění úrovně znalosti vyučovacího jazyka od neziskové organizace META.

Komplexnější diagnostika rozumových schopností dětí a diagnostické nástroje k posouzení adaptivního chování či sociálního znevýhodnění zajistí cílenější doporučení k edukaci a narovnání podmínek pro získání potřebného vzdělání.

Troufám si tvrdit, že největší problémy ADHD jsou v určitém věkovém období spojené s učením a s docházkou do školy, protože především základní škola má většinou poměrně striktní požadavky na výkon, vyžaduje jejich naplnění od všech žáků v předepsaném čase a navíc je hromadná, tedy individuální přístup zatím příliš nenaplňuje. Navíc škola bývá monotónně vyčerpávající. Zatímco venku divokost a roztěkanost i nesoustředění nebývají tak nápadné a vlastně s výjimkou organizovaných činností ani nemusejí působit žádné velké problémy, ve škole je tomu jinak. Dokonce i o přestávkách, kdy se množství dětí volně a uvolněně pohybuje na poměrně malém prostoru, výrazně zvyšují pravděpodobnost kolize.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) spolu s Národním pedagogickým institutem (NPI) připravily nástroje pro přesnější zacílení podpory pro sociálně znevýhodněné žáky a pro komplexnější diagnostiku rozumových schopností dětí a žáků.

Lze snížit počet odkladů, a přitom nemít selhávající prvňáčky? Cestou je důsledná diferenciace výuky a pro tu musí mít učitel informace o rozvojových potřebách dětí.

Alan Kaufman, přední americký psychometrik, odborník na měření kognitivních schopností a autor světoznámé stejnojmenné inteligenční baterie, v předmluvě ke 4. edici skvělé knihy Contemporary Intellectual Assessment: Theories, Tests, and Issues (2018, s. ix–x) uvádí: „… musím přiznat, že tato oblast psychologie [myšlena diagnostika inteligence, pozn. autora] není ve stavu, ve kterém jsem očekával, že se bude v současné době nacházet. (…). Před šesti lety, a vlastně se to možná už blíží dvanácti, jsme si mysleli, že oblast měření inteligence a školních dovedností bude kopírovat směřování zbytku světa a využívat inovace tzv. digitálního věku. Mysleli jsme si, že někde ve sklepě využije banda devatenáctiletých nerdů nejnovější technologie k vývoji nové generace IQ testů, které spustí v oblasti psychologické diagnostiky revoluci. (…) Ale přesně to se nestalo.“

Vydavatelství diagnostických nástrojů Propsyco, s. r. o., hledá základní a střední školy, které by byly ochotné zapojit se do procesu standardizace uvedených diagnostických nástrojů.

Evropské školy (EŠ) jsou oficiální nadnárodní vzdělávací instituce vzniklé na základě mezivládních dohod zemí Evropské unie, z nichž zásadní je tzv. Úmluva o statutu Evropských škol podepsaná v Lucemburku 21. června 1994. Ve všech zemích mají EŠ právní postavení veřejných institucí.

Náplně práce byly zpracovány na základě přílohy č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, rozdíly oproti legislativnímu textu vycházejí z potřeb pedagogického terénu škol a ŠPZ a připomínek zástupců odborných asociací (zkušenosti z MAP, KAP, RAMPS).

Náplně práce byly zpracovány na základě přílohy č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, rozdíly oproti legislativnímu textu vycházejí z potřeb pedagogického terénu škol a ŠPZ a připomínek zástupců odborných asociací (zkušenosti z MAP, KAP, RAMPS).

Speciální vzdělávací potřeby se u žáka ukážou většinou hned na prvním stupni> a diagnostika je také dnes již celkem snadno odhalí. Rozumové nadání může být ale ve spojení s různými obtížemi ve škole těžké rozpoznat. U žáků s dvojí výjimečností se nadání často skrývá nebo je přehlíženo přílišným soustředěním se na potřebnou reedukaci. V následujícím článku najdete tipy, jak u žáků se SVP odhalit nadání a jak s žáky s dvojí výjimečností pracovat.Pokud je žák nadaný sportovně či umělecky, většinou se to nedá přehlédnout. V případě, že má žák nějaké obtíže ve vzdělávání a potřebuje podpůrná opatření k naplnění svých potřeb, je situace složitější. Žákům se pak často nedostává potřebné podpory, aby mohli svůj talent dále rozvíjet. Je potřeba nejprve systematicky realizovat vhodná podpůrná opatření, následně je vhodné vytvořit podmínky pro efektivní rozvoj nadání. Předpokladem k odhalení obojího je všímavost pedagoga, komunikace mezi pedagogy a spolupráce učitelů s odborníky.

V listopadu 2021 pořádalo Centrum kognitivní edukace – Cogito desátou mezinárodní konferenci o vzdělávání. Čestným hostem této akce byl profesor Lou Falik. Pokud jste někdy drželi v ruce knihu od Reuvena Feuersteina, pak mezi spoluautory vždy figurovalo také jeho jméno. Mnoho let patřil k propagátorům intervenčního programu instrumentálního obohacování i diagnostické baterie dynamického vyšetření LPAD. Jeho víra v potenciál rozvoje každého člověka čiší z veškeré jeho práce. Současně si ale stále více uvědomuje, že chceme-li rozvíjet žáky, musíme rozvíjet prostředí, v němž vyrůstají a učí se. Je nutné přemýšlet o proměnách rodičů, učitelů i školských systémů.

Multilanguage Assessment Battery of Early Literacy (MABEL) je vícejazyčný soubor diagnostických testů a normativních údajů určený pro diagnostiku předpokladů rozvoje raných gramotnostních dovedností a dovedností souvisejících s rozvojem čtení a psaní. Je vhodná pro užití při diagnostické a poradenské práci s monolingvními a bilingvními dětmi i s dětmi, které si osvojují gramotnost v jiném než ve svém mateřském jazyce.

Vyvíjíme GIS – Invenio, screeningový online systém pro vyhledávání rozumově nadaných dětí pomocí psychodiagnostických počítačových her Michal Jabůrek doktorand Katedry psychologie a odborný pracovník IVDMR FSS MU Šárka Portešová...

Cílem pracovní situace je popsat změny vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, účinné od 1. 1. 2020, a to se zaměřením na doporučení školského poradenského zařízení, pomůcky dle přílohy č. 1 a zvláštní ustanovení o vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona (zařazování žáků do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona; převedení žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální; přezkoumání podmínek; víceoborové třídy; počet žáků ve skupině odborného výcviku a ostatních součástech praktického vyučování).