Kognitivní předpoklady

Vydáno: 6 minut čtení

Dnes jsme si mnohem méně jistí než před padesáti šedesáti roky tím, jakou roli hraje v našem životě tradičně zjišťovaná inteligence a jaký má vztah ke školní a zejména k životní výkonnosti, tedy především k pracovnímu uplatnění. Sice už ani v té době neplatila těsná vazba mezi předpoklady a výkony, jako tomu bylo ještě o něco dřív, ale vztah mezi úrovní inteligence a školními i pracovními výsledky byl stále vnímán jako v zásadě lineární. V poradenských nálezech k volbě povolání z té doby jsme se mj. mohli dočíst, že klient nemá dostatečné intelektové předpoklady pro studium na příslušné střední škole, protože jeho IQ se pouze blíží horní hranici průměru, nebo je dokonce ještě trošku nižší. Zkrátka inteligence a její odraz v testech byly velmi ceněny.

Kognitivní předpoklady
PhDr.
Václav
Mertin
Dětský psycholog
Nanejvýš se uvažovalo, že rozličné okolnosti mohou snížit využití hypotetické vrozené kapacity, kterou zjistí testy – mluvilo se např. o podvýkonných dětech (tzv. underachievers). Využíval se rovněž koncept