AI (umělá inteligence)

V dubnu dánské úřady zveřejnily krátké formální sdělení, ve kterém informují, že překladatelé – redaktoři, kteří upravují strojově přeložené texty, nemají nárok na veřejné kompenzace, například z knihovních poplatků, protože uvedená díla vlastně nejsou autorským dílem, ale jen redakční prací.

V období od prosince 2024 do března 2025 jsme realizovali průzkum 1) (Scio Research, 2025) zaměřený na zjišťování postojů k umělé inteligenci (AI) a zkušeností s ní. Kromě dalších aspektů jsme se věnovali zjišťování toho, jaké emoce v žácích AI vyvolává. Data ukazují, že mezi emocemi, které si žáci s AI nejčastěji spojují, dominují zvídavost a nejistota. V tomto článku vám představíme hlavní zjištění této konkrétní oblasti a doplníme je o doporučení, jak by bylo možné s těmito emocemi pracovat a využít je pro vzdělávací praxi.

Vzdělávací politika posledních let jasně zdůrazňuje význam moderních technologií jako nezbytné součásti kompetencí, jež žáci potřebují pro život v dynamicky se vyvíjejícím světě.

Navazujeme na předchozí článek o postojích žáků a rodičů k umělé inteligenci ve vzdělávání.1) Tentokrát se zaměříme na to, jak se jejich očekávání promítají do školní praxe a jaké jsou skutečné zkušenosti pedagogů s umělou inteligencí.

Digitální technologie už nejsou jen vizí budoucnosti, ale stávají se běžnou součástí školního prostředí. O přístupu k digitalizaci a práci s moderními nástroji v ZŠ Zeleneč jsme si povídali s jejím ředitelem Mgr. Jiřím Ptáčníkem.

Umělá inteligence (AI) už dávno není novinkou – ale její vliv na vzdělávání, vztahy i duševní zdraví žáků se teprve začíná naplno projevovat. Přináší nové příležitosti, ale také zásadní výzvy pro učitele a školské preventisty: otázky odpovědnosti, etiky, ochrany soukromí, citové závislosti i hranic mezi realitou a manipulací.

Finské školství je dlouhodobě inspirací pro mnohé země, včetně České republiky. Jeho důraz na smysluplnost, pohodu ve výuce i využívání digitálních nástrojů zcela bez stresu přináší výsledky, o kterých se často mluví s obdivem. Jedním z nástrojů, který právě z Finska přichází a získává si pozornost i v Česku, je platforma Eduten – digitální prostředí pro výuku matematiky, jež klade důraz na radost z učení, adaptivní přístup a chytrou práci s daty. Mezi první, kteří se této platformě u nás začali věnovat systematicky, patří pedagog, didaktik i laureát Global Teacher Prize Tomáš Chrobák. A právě jeho jsme oslovili, abychom se dozvěděli více. Co Eduten umí, proč má smysl se o něj zajímat a jaké výzvy i příležitosti jeho zavádění do českých škol přináší?

„Myslím, tedy jsem.“ Tento citát předznamenává mou dnešní úvahu naprosto dokonale. Na síti LinkedIn se O. Neumajer pokusil na základě průzkumu Kalibro a zprávy ICILS popsat stav, ve kterém prý rozhodně nedochází k úpadku vědomostí u našich žáků, a snaží se to dokázat na digitální gramotnosti a angličtině. A hned se této zprávy chytili mnozí věrozvěsti a začali požadovat „ještě větší houšť AI do lavic“. Je nepochybné, že v těchto oblastech jsme dosáhli opravdu skvělý výsledek. A jak už to tak v dnešní politicko-marketingové době bývá, každý úspěch je nutno prodat. Jsem přesvědčen, že snad mne osobně nikdo nemůže považovat v oblasti digitální osvěty za diluviálního dinosaura. Přináším však neucelený souhrn docela jiných faktů.

Na stále více místech se ukazuje, že zatímco někteří dospělí diskutují o rizicích umělé inteligence, děti s ní už běžně pracují. Pokud patříte k těm, kteří se k využití umělé inteligence ve vzdělávání staví optimisticky, rádi bychom vám představili jeden z dalších nástrojů, který pro tento účel můžete se žáky využívat. Od září je na stránce www.sciobot.cz nově dostupný ScioChat.

Umělá inteligence (AI) postupně proniká do všech aspektů našeho života, tedy i do oblasti vzdělávání. Stává se jeho součástí. Naši žáci a studenti ji už do svého života aktivně začlenili. Učitelé se tak ocitají před jedinečnou příležitostí, jak efektivně využít generativní AI ve výuce. Ano, umělá inteligence přináší nejen pozitivní aspekty, ale také výzvy, se kterými je třeba se smysluplně vypořádat. Vyhýbat se vlivu umělé inteligence dnes již není možné. Pojďme otevřít dialog o tom, jak ji optimálně začlenit do školního prostředí.

Pro mnohé ze škol se sociální sítě staly další formou marketingové propagace – jsou jakousi živou nástěnkou činnosti školy a zpětnou vazbou k některým událostem formou komentářů. Facebook a Instagram jsou dnes prostě přímou součástí propagace školy. Nepochybuji, že drtivá většina škol má k dispozici platný souhlas zákonných zástupců ke zveřejňování vizuálních záznamů na síti.

Náročné chování žáků patří dlouhodobě mezi hlavní výzvy, se kterými se učitelé ve třídách potýkají. Ať už jde o různé formy vyrušování, nedodržování pokynů, pasivitu, nebo odmítání spolupráce, podobné situace ovlivňují nejen kvalitu výuky, ale i psychickou pohodu a profesní jistotu pedagogů.

Umělá inteligence (AI) se stává běžnou součástí života mladých lidí – jak v osobní rovině, tak při učení. Pro školy to představuje zároveň výzvu i příležitost. Zatímco mnoho žáků AI nástroje aktivně využívá například při přípravě do školy, rodiče ani učitelé si často nejsou jisti, jak děti při jejich používání podpořit a jak nastavit smysluplná pravidla.

Když v roce 2023 ChatGPT 3.5 vstupoval na scénu, sliboval školám zářnou budoucnost plnou personalizovaného vzdělávání, predikce výsledků žáků a efektivnější správy školy. Nyní, na jaře 2025, jsme se zeptali několika ředitelů a členů vedení škol, jak jim AI skutečně pomáhá v každodenní práci. Jejich zkušenosti ukazují, že umělá inteligence se pro ně stala důležitým pomocníkem – nikoli však univerzálním všelékem.

Umělá inteligence představuje v současném školství revoluční nástroj, který otevírá nové možnosti pro žáky, učitele i vedení škol. Jedná se zejména o personalizaci vzdělávání, která vede k zefektivnění celého výukového procesu a přizpůsobení se potřebám jednotlivých žáků. Pro pedagogické pracovníky představují nástroje využívající umělou inteligenci možnost rychlejšího zvládnutí rutinních povinností, ale také tvůrčí činnosti.

Používáte už AI, nebo zatím váháte? Jasně, pořád žijeme stejné muzikantské životy. Ale co kdybychom mohli jít mnohem dál?

Na konci roku 2024 se spojili učitelé dvou ZUŠek, aby zahájili vzájemné „ochytřování“ ve využívání umělé inteligence v ZUŠ. Postupně se přidali další a v duchu, že spolupráce je lepší než konkurence, si začali předávat zkušenosti.

Jeden z plodných autorů v oblasti umělé inteligence rozvířil na LinkedIn žhavou diskusi nad tématem, jak to bude s námi lektory a následně učiteli, když dnes máme všude okolo sebe „chytrou“ AI. Poměrně často v následných příspěvcích zaznívalo, že opravdu dojde k tomu, že učitel bude zbytným doplňkem plastokovového monstra ve třídě či posluchárně. V diskusi také zaznělo, že první na řadu půjdou lektoři, kteří školí typická periodická témata, jako je BOZP, pracovní právo či ochrana osobních údajů. Tady prý stačí, když materii oddeklamuje mašinka, protože o ničem jiném prý taková školení nejsou… Má vůbec cenu tuto slabomyslnou myšlenku komentovat právě v těchto oblastech, kde aktualizace a živá reakce lektora tvoří jádro opravdového poznání všech souvislostí?

Umělá inteligence dnes již patří mezi běžné a užitečné pomocníky nejen v kreativních průmyslech, ale i v mediální sféře nebo bankovnictví. Nápomocná je studentům a jejich rodičům, ale také učitelům ve školách během výuky. Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) proto vydal před začátkem nového školního roku tři materiály s doporučeními, jak AI ve výuce a běžném školním provozu využívat. Radí například, aby si z ní učitelé udělali virtuálního kolegu. Formou častých otázek a odpovědí pokrývají vedle virtuálního asistenta také témata umělá inteligence a právo a AI ve výuce.