Cílem článku je okomentovat některé pracovněprávní aspekty činnosti výchovného poradce.
Některé pracovněprávní aspekty činnosti výchovného poradce
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialistka na školskou problematiku
ČINNOST VÝCHOVNÉHO PORADCE A PRACOVNĚPRÁVNÍ DOKUMENTACE
Činnost výchovného poradce typicky vykonává učitel základní školy nebo střední školy (případně zástupce ředitele základní školy nebo střední školy). Přesněji řečeno, činnost výchovného poradce vykonává zaměstnanec školy, který
v pracovní smlouvě
sjednal
druh práce
např. jako učitel 2. stupně základní školy, učitel odborných předmětů střední školy (resp. zaměstnanec, který byl jmenován zástupcem ředitele).Nařízení vlády č.75/2005 Sb ., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění, uvádí, že výkonem
funkce výchovného poradce
je pedagogický pracovník
pověřen
a že pedagogický pracovník tuto funkci vykonává.Skutečnost, že jako učitel (resp. zástupce ředitele) vykonává zaměstnanec činnost výchovného poradce, se
neprojevuje v pracovní smlouvě
(resp. jmenování).Projevuje se:
v pověření výkonem funkce výchovného poradce, v pracovní náplni,
při stanovení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti,
v platovém výměru.
Pracovní náplň
Pracovní náplň [bližší vymezení druhu práce dle ust. § 37 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění]
stanoví zaměstnavatel
a může ji měnit bez souhlasu zaměstnance (zaměstnavatel může např. změnit stávající pracovní náplň zaměstnance a vyjmout z ní činnosti výchovného poradce).Snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti
Snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti výchovného poradce působícího na veřejné škole vyplývá z ust. § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění.
§ 3 odst. 3 nařízení vlády č.75/2005 Sb., v platném znění
Učiteli / výchovnému poradci se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
a)
v základní a střední škole s počtem žáků
1.
do 150 o 1 hodinu týdně,
2.
do 250 o 2 hodiny týdně,
3.
do 550 o 3 hodiny týdně,
4.
do 800 o 4 hodiny týdně,
5.
nad 800 o 5 hodin týdně,
b)
v základní škole speciální s počtem tříd
1.
do 7 o 1 hodinu týdně,
2.
do 12 o 2 hodiny týdně,
3.
nad 12 o 3 hodiny týdně.
Snížení týdenního rozsahu
přímé pedagogické činnosti učiteli (výchovnému poradci) podle odpovídajícího počtu žáků nebo tříd na dané škole je obvykle
uvedeno ve vnitřním platovém předpisu nebo kolektivní smlouvě.
Snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti v případě, kdy je pověřeno výkonem funkce výchovného poradce více pedagogických pracovníků, je upraveno ust. § 3 odst. 5 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění.
§ 3 odst. 5 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění
Je-li pověřeno výkonem funkce metodika informačních a komunikačních technologií nebo výchovného poradce více pedagogických pracovníků, sníží se každému z nich rozsah přímé pedagogické činnosti podle ředitelem školy přiděleného počtu žáků nebo tříd.
Snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti v případě, kdy funkci výchovného poradce vykonává ředitel školy nebo zástupce ředitele, upravuje ust. § 3 odst. 6 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění.
§ 3 odst. 6 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění
Vykonává-li funkci metodika informačních a komunikačních technologií nebo výchovného poradce ředitel školy nebo zástupce ředitele školy, sníží se jim týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle odstavců 3 a 4, nejvýše však do poloviny týdenního rozsahu stanoveného pro ředitele školy nebo zástupce ředitele školy v příloze k tomuto nařízení.
Ustanovení upravující týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti výchovného poradce
ve veřejné škole jsou ustanovení, od kterých se zaměstnavatel nemůže odchýlit. Jinými slovy, jestliže je zaměstnavatelem veřejná škola (škola zřízená státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí), je zaměstnavatel povinen snížit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti výchovného poradce tak, jak to stanoví nařízení vlády.Platový výměr
V praxi se projevuje výkon funkce výchovného poradce v platovém výměru tehdy, jestliže je
výchovný poradce zařazen do 13. platové třídy.
Jak je známo, dle ust. § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 564/2004 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění,
„zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 123 odst. 2 zákoníku práce do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády, kterým se stanoví katalog prací (dále jen,katalog prací’), zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti“.
Do platové třídy zařazuje výchovného poradce zaměstnavatel
(tj. škola jako právnická osoba, kterou zastupuje statutární orgán). Jestliže činnost výchovného poradce vykonává ředitel školy, pak jej do platové třídy zařazuje zřizovatel.
Zařazení výchovného poradce ve veřejných školách do 13. platové třídy
se odvíjí od následující pasáže přílohy nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě:2.16.01 UČITEL
13. platová třída
1.
Tvorba koncepce rozvoje oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo oboru vzdělání ukončeného absolutoriem nebo rámcových vzdělávacích programů.
2.
Specializovaná metodologická činnost v oblasti pedagogiky a psychologie, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializace stanovené zvláštním právním předpisem.
3.
Tvorba a koordinace mezinárodních projektů zaměřených na vzdělávání a výchovu a projektů dalšího vzdělávání přesahujících rámec škol, tvorba a koordinace vzdělávacích programů vyšších odborných škol.
Komentář MŠMT věnovaný podmínkám zařazení výchovného poradce do 13. platové třídy1) je následující:
Uvedenou třídu zřizovatel nebo zaměstnavatel přizná, požaduje-li vykonávání náročnějších činností, tj. „specializované metodologické činnosti v oblasti pedagogiky a psychologie“.
Za specializované metodologické činnosti z oblasti pedagogiky a psychologie lze považovat: ...
- pro výchovného poradce - jde o činnosti přesahující standardní činnosti výchovného poradce (standardní činnosti výchovného poradce stanoví příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.) a spočívající v tvorbě a analýze metod práce při vykonávání odborných činností výchovného poradce, např. odborná práce se zájmovými dotazníky a profesiogramy, s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, odborná pomoc žákům při vyhledávání vhodných stylů učení, odborná intervence u žáků se specifickými poruchami učení a chování, řešení problémových situací, vyhledávání mimořádně nadaných dětí -participace na úpravách jejich učiva, odhalování šikany, projevů diskriminace, nepřátelství nebo násilí a jiných negativních jevů na škole, orientace v poradenské psychologii. Tyto činnosti na kvalitativně vyšší úrovni by měly být evidentní a měli by je oceňovat: vedení školy, třídní učitelé, pedagogický sbor, žáci a rodičovská veřejnost.
Podmínky studia pro výchovné poradce (nejméně 250 vyučovacích hodin v programu celoživotního vzdělávání na VŠ) ... stanoví s účinností od 1. září 2005 vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.
Absolvování uvedeného studia neznamená automatické zařazení do 13. platové třídy, ale je jedním z předpokladů.
Předpoklady zařazení výchovného poradce do 13. platové třídy jsou následující:
absolvování studia pro výchovné poradce,
vykonává specializované metodologické činnosti v oblasti pedagogiky a psychologie, k jejichž výkonu je nezbytné získání specializace stanovené zvláštním právním předpisem.
KARIÉRNÍ SYSTÉM
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, v platném znění, upravuje kariérní systém pedagogických pracovníků.
Kariérní systém
je systém, který zavádí provázanost dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, výkonu specializovaných činností a platových podmínek. Smyslem kariérního systému je motivovat pedagogické pracovníky k účasti na dalším vzdělávání, které jim mimo jiné umožňuje postup v jednotlivých stupních profesní kariéry.Pedagogický pracovník je
zařazován do kariérního stupně na základě:
složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané činnosti,
vykonávané specializované činnosti,
plnění odborné kvalifikace a dalších kvalifikačních předpokladů.
V souvislosti s pracovněprávními aspekty činnosti výchovné poradce je nutné zdůraznit následující:
pravidla kariérního systému nelze ztotožňovat s nezbytnými předpoklady výkonu činnosti pedagogického pracovníka; předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka zakotvuje ust. § 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění;
pravidla kariérního systému nelze ztotožňovat s pravidly jiných právních předpisů, na základě kterých vznikají určité platové nároky zaměstnanců; např. nelze zařadit pedagogického pracovníka do 12. platové třídy teprve po získání 1 roku praxe, jestliže po tomto zaměstnanci vyžaduje zaměstnavatel již po pěti měsících výkon práce, která svou náročností odpovídá 12. platové třídě.
ZÁVĚR
Zaměstnavatel pověřuje
pedagogického pracovníka (který sjednal se zaměstnavatelem určitý druh práce v pracovní smlouvě nebo který byl jmenován zástupcem ředitele, resp. ředitelem) výkonem funkce výchovného poradce.Pověření výkonem funkce
výchovného poradce je konkretizováno pracovní náplní zaměstnance.Zaměstnavatel je povinen
snížit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
výchovného poradce tak, jak to stanoví nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění.Absolvování studia pro výchovné poradce
neznamená automatické zařazení výchovného poradce do 13. platové třídy, ale je jedním z předpokladů. Další podmínkou je skutečnost, že výchovný poradce vykonává specializované metodologické činnosti v oblasti pedagogiky a psychologie, tj. činnosti přesahující standardní činnosti výchovného poradce (standardní činnosti výchovného poradce stanoví příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.) a spočívající v tvorbě a analýze metod práce při vykonávání odborných činností výchovného poradce.Je nutné
odlišovat zařazení v kariérním systému
a postup v rámci kariérního systému od
aplikace pracovněprávních (tj. i platových) předpisů
na činnost pedagogických pracovníků.1) Viz Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací čj. MSMT-11705/2013-201. [cit. 5. 2. 2015]. [online]. Dostupný z: http://www.msmt.cz/dokumenty/ostatni-dokumenty.