Cílem článku je popsat právní názory autorů ve vztahu k některým momentům zpracování osobních údajů, které jsou současně častými situacemi zpracování osobních údajů ve školách.1) Článek je pojat jako velmi krátká varianta odborné diskuse, kdy k určitému právnímu výkladu zaujímá stanovisko další autor.
Vývoj právní úpravy a některé problémové momenty zpracování osobních údajů ve školství
Mgr.
Alice
Frýbová
advokátka společnosti Holubová advokáti, s. r. o.
Dr.
Ing.Luboš
Sychra
pověřenec pro ochranu osobních údajů
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph.D.
specialistka na školskou legislativu, www.monikapuskinova.cz
Alice Frýbová: Po roce a půl „Souhlas s poskytnutím poradenské služby“ v souladu s GDPR
Všichni víme, že změnit zažitý postup nebo dokument může být fuška. Než se věci dají do pohybu, trvá to, ale jak se říká, trpělivost přináší růže. Proto jsme z naší pověřenecké praxe vybrali případ, kde trpělivost byla zapotřebí, začali jsme ho řešit na začátku školního roku 2018/2019 a uspokojivě ukončili v lednu 2020.
O radu nás požádalo školské poradenské zařízení, jehož činnost vykonává právnická osoba současně vykonávající činnost základní školy. Jako každé školské poradenské zařízení používalo i toto zařízení formulář nazvaný „Informovaný souhlas s poskytnutím poradenské služby a se zpracováním a uchováním osobních údajů ve školském poradenském zařízení“. Znění tohoto formuláře je upraveno v příloze č. 5 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Tento formulář, který musel žák nebo zákonný zástupce vyplnit, obsahoval dva souhlasy: 1) souhlas s poskytnutím poradenské služby a 2) souhlas se zpracováním osobních údajů. Problém nastal ve chvíli, kdy zákonný zástupce či žák souhlasil s poskytnutím poradenské služby, ale nesouhlasil se zpracováním osobních údajů, což bylo zejména těsně po účinnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) „in“.
Poradenská zařízení se tak dostávala do nepříjemné situace, kdy mohla teoreticky poskytovat poradenskou službu, ale nemohla přitom zpracovávat osobní údaje žáka, což prakticky nešlo dohromady. Jelikož jsme se domnívali, že poradenská zařízení nepotřebují souhlas se zpracováním osobních údajů, ale postačí jim pouze souhlas s poskytnutím poradenské služby, obrátili jsme se v říjnu roku 2018 na Úřad pro ochranu osobních údajů se žádostí o stanovisko. Ten nám za měsíc potvrdil, že poradenská zařízení mohou zpracovávat osobní údaje žáků bez souhlasu. Takzvaným právním důvodem je totiž čl. 9 odst. 2 písm. h) GDPR, který stanoví, že zpracovávat osobní údaje spadající do zvláštních kategorií osobních údajů (dříve „citlivé údaje“) je možné, pokud je zpracování nezbytné pro účely sociální péče.
Pro rychlou orientaci v problematice uvádím znění klíčových pasáží daného ustanovení GDPR.
Čl. 9
Zpracování zvláštních kategorií osobních údajů
1. Zakazuje se zpracování osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracování genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby a údajů o zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.
2. Odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o některý z těchto případů:
(…)
h) zpracování je nezbytné pro účely preventivního nebo pracovního lékařství, pro posouzení pracovní schopnosti zaměstnance, lékařské diagnostiky, poskytování zdravotní nebo sociální péče či léčby nebo řízení systémů a služeb zdravotní nebo sociální péče na základě práva Unie nebo členského státu nebo podle smlouvy se zdravotnickým pracovníkem a při splnění podmínek a záruk uvedených v odstavci 4;
(…).
Úřad pro ochranu osobních údajů tak podřadil činnost poradenských zařízení pod poskytování sociální péče. Současně nám Úřad pro ochranu osobních údajů doporučil obrátit se na MŠMT, které je oprávněno formulář změnit.
V prosinci 2018 jsme tedy oslovili MŠMT s podnětem na změnu tohoto formuláře. Změna měla spočívat v odstranění problematické věty: „Souhlasím/nesouhlasím se zpracováním a uchováním osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.“
Přes průtahy v komunikaci jsme se nakonec přece jen dokázali s příslušným pracovníkem spojit a vysvětlit mu nadbytečnost souhlasu se zpracováním osobních údajů.
Z komunikace s MŠMT následně vyplynulo, že změna formuláře bude provedena při příští novele vyhlášky o poskytování poradenských služeb, což se skutečně stalo. V souvislosti s poslední novelou tzv. inkluzivní vyhlášky byla měněna též vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Ve formuláři byla s účinností od 1. 1. 2020 problematická věta o souhlasu se zpracováním osobních údajů skutečně vypuštěna. Poradenská zařízení by se tak nyní měla vyhnout „handrkování“ s rodiči, kteří trvali na poskytnutí poradenské služby, ale odmítali udělit souhlas se zpracováním osobních údajů svých dětí.
Vyjádření Luboše Sychry
Jak bylo popsáno v příspěvku Alice Frýbové, podstatný nedostatek přílohy č. 5 vyhlášky č. 72/2005 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2019 spočíval v tom, že příloha spojovala souhlas s poskytnutím poradenské služby s udělením souhlasu se zpracováním osobních údajů a tím vytvářela patovou situaci při poskytování poradenských služeb.
Pokud se na uvedené spojení „souhlasů“ podíváme z úhlu pohledu zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka či studenta, je zřejmé, jaké důsledky text přílohy vyvolával. Zákonný zástupce žáka, zletilý žák nebo student mohli oprávněně očekávat, že udělený souhlas lze kdykoli odvolat. A to jak souhlas se zpracováním osobních údajů, tak souhlas s poskytnutím poradenské služby.
Současně však odvolání souhlasu se zpracováním osobních údajů (stejně jako neudělení souhlasu se zpracováním osobních údajů hned na začátku poskytování poradenské služby) mělo za následek
*
de facto nemožnost poskytnutí poradenské služby nebo
*
vynucení souhlasu se zpracováním osobních údajů.
Je proto zřejmé, že příloha č. 5 vyhlášky č. 72/2005 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2019 neměla obsahovat „souhlas se zpracováním osobních údajů“, ale spíše poskytovat informace o zpracování osobních údajů podle čl. 13 GDPR.
S účinností od 1. 1. 2020 je text přílohy č. 5 vyhlášky č. 72/2005 Sb. změněn. Pro přehlednost tyto úpravy shrnuji, neboť změny, které spočívají v odstranění textu, se velmi obtížně zjišťují:
a)
není uvedeno, že souhlas je informovaným souhlasem se zpracováním a uchováním osobních údajů; z označení přílohy č. 5 je zřejmé, že se jedná pouze o informovaný souhlas s poskytnutím poradenské služby ve školském poradenském zařízení;
b)
v prohlášení o informování není uvedena část, ve které zákonný zástupce nebo zletilý žák či student prohlašuje, že byl předem srozumitelně a jednoznačně informován o právu žádat kdykoli o poskytnutí poradenské služby znovu;
c)
není uvedena část, ve které zákonný zástupce nebo zletilý žák nebo student vyznačuje, zda souhlasí/nesouhlasí se zpracováním a uchováním osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Podoba přílohy č. 5 vyhlášky č. 72/2005 Sb., která vyvolávala otázky související se zpracováním osobních údajů, je od 1. 1. 2020 minulostí. Přesto je vhodné rekapitulovat, jak mělo být znění přílohy č. 5 vyhlášky č. 72/2005 Sb. vnímáno. Jasné vyjádření přístupu k vyhlášce může sloužit jako poznatek, který škola případně použije v podobných situacích nebo souvislostech. Jsem toho názoru, že ač byl ve vyhlášce č. 72/2005 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2019 ve vzoru souhlasu s poskytnutím poradenské služby uveden i „souhlas se zpracováním osobních údajů“, od okamžiku nabytí účinnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů (tedy GDPR), tj. od 25. 5. 2018, byl tento text irelevantní (evropský právní předpis, který je přímo aplikovatelný, má přednost před národní právní úpravou) a nebylo třeba takový souhlas od zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce nezletilého žáka vyžadovat (resp. vyžadování takového souhlasu nebylo v souladu s GDPR).
Ohledně zákonného důvodu zpracování osobních údajů, ke kterému dochází při poskytování poradenské služby, dodávám následující:
*
Domnívám se, že se nejedná primárně o zpracování podle čl. 9 odst. 2 písm. h) GDPR. V čem spatřuji důvody? Při jakémkoli zpracování osobních údajů musí být splněn požadavek zákonnosti. To znamená, že při každém zpracování osobních údajů musí být naplněna alespoň jedna podmínka zpracování osobních údajů podle čl. 6 odst. 1 GDPR. V případě, že některé z údajů, které se mohou zpracovávat podle zákonného důvodu vymezeného v čl. 6 odst. 1 GDPR, mají charakter zvláštní kategorie osobních údajů (podle dřívější terminologie „citlivé údaje“), je třeba následně zohlednit také čl. 9 GDPR, který upravuje zpracování zvláštních kategorií osobních údajů. To znamená, že je nutné zajistit zpracování osobních údajů na základě některého důvodu zpracování vymezeného v čl. 9 odst. 2 GDPR.
K rychlejší orientaci v problematice a podrobnějšímu vysvětlení slouží následující uvedení čl. 6 odst. 1 GDPR a příklad.
Čl. 6 odst. 1 GDPR
Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:
a)
subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro jeden či více konkrétních účelů;
b)
zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu údajů;
c)
zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje;
d)
zpracování je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby;
e)
zpracování je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce;
f)
zpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů, zejména pokud je subjektem údajů dítě.
Příklad
Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči zpracovává informaci o žákovi, kterému poskytuje poradenskou službu. K uvedeným informacím patří
*
informace o tom, že žák je žákem 6. ročníku Základní školy Kostelec, příspěvková organizace,
*
informace o tom, že žák trpí dyslalií.
Obě informace jsou osobním údajem a speciálně pedagogické centrum je primárně zpracovává proto, že zákonný zástupce žáka speciálně pedagogické centrum požádal o poskytnutí poradenské služby. Uvedená žádost zakládá mezi žadatelem a školským poradenským zařízením vztah svým smyslem odpovídající smluvnímu vztahu (speciálně pedagogické centrum se zavazuje poskytovat poradenskou pomoc, zákonný zástupce žáka se zavazuje poskytovat informace, postupovat při poskytování poradenské činnosti podle pokynů speciálně pedagogického centra). Proto je primárním zákonným důvodem zpracování osobních údajů skutečnost, že zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů. Uvedený zákonný důvod zpracování je zakotven v čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR.
Informace o tom, že žák je žákem 6. ročníku Základní školy Kostelec, příspěvková organizace, není osobním údajem spadajícím do zvláštních kategorií osobních údajů. Nutným a současně dostačujícím zákonným důvodem jeho zpracování je skutečnost, že zpracování je nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů [čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR].
Informace o tom, že žák trpí dyslalií, je osobním údajem o zdravotním stavu žáka a spadá do zvláštní kategorie osobních údajů (čl. 9 odst. 1 GDPR). Jak je známo, zpracování osobních údajů spadajících do zvláštních kategorií osobních údajů se zakazuje, pokud nenastane některý z důvodů uvedených v čl. 9 odst. 2 GDPR. Odsud plyne následující: Pokud má zpracovatel legálně zpracovávat uvedený osobní údaj, nemůže se omezit pouze na zákonný důvod stanovený dle čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR a musí zajistit, aby byl splněn některý z důvodů zpracování podle čl. 9 odst. 2 GDPR.
V případě osobního údaje o dyslalii žáka se bude jednat o důvod stanovený v čl. 9 odst. 2 písm. h) GDPR a osobní údaj se legálně zpracovává, protože zpracování je nezbytné pro účely poskytování zdravotní nebo sociální péče či léčby a současně jsou splněny podmínky a záruky dle čl. 9 odst. 4 GDPR.
Lze proto uzavřít, že nezbytnou a nutnou podmínkou zpracování osobního údaje o dyslalii žáka je spojení zákonného důvodu zpracování dle čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR (zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů) a zákonného důvodu zpracování dle čl. 9 odst. 2 písm. h) GDPR (zpracování je nezbytné pro účely poskytování zdravotní nebo sociální péče či léčby).
*
Dále podle mého názoru může být v některých případech prvotním zákonným důvodem zpracování osobních údajů čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR, a to tehdy, když poradenské zařízení plní povinnost danou rozhodnutím orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu. Podle § 16a odst. 1 školského zákona totiž poradenské zařízení poskytne poradenskou pomoc dítěti, žákovi nebo zákonnému zástupci dítěte nebo žáka: 1) na základě jeho žádosti nebo 2) na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu, např. podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
Dotčené klíčové ustanovení školského zákona je pro názornost uvedeno níže.
§ 16a odst. 1 školského zákona
Školské poradenské zařízení poskytne poradenskou pomoc dítěti, žákovi, studentovi nebo zákonnému zástupci dítěte nebo žáka na základě jeho žádosti nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu.
I v tomto případě však platí, že legální zpracování osobních údajů spadajících do zvláštní kategorie osobních údajů (např. porucha chování) je možné pouze na základě spojení zákonného důvodu dle čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR a některého z důvodů zpracování dle čl. 9 odst. 2 GDPR.
*
Rovněž je namístě uvést i to, že podle dle § 1 odst. 4 vyhlášky č. 72/2005 Sb. je podmínkou pro poskytnutí poradenské služby poskytnutí potřebné součinnosti, tedy žadatel sám může rozhodnout, které údaje poradenskému zařízení poskytne.
Monika Puškinová: Předávání informací o odkladu povinné školní docházky
Častou problematickou praxí je postup, kdy základní škola sděluje mateřské škole údaje o dětech, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.
Zápis k předškolnímu vzdělávání a odklad povinné školní docházky školy administrují jednou v průběhu školního roku a po uplynutí delšího časového období, ve kterém se škola nezabývala touto agendou, může vzniknout dotaz: Jedná se v tomto případě o zpracování osobních údajů?
Aplikace definic obsažených v GDPR na danou situaci je uvedena dále v tabulce.
|
Jedná se o osobní údaj?
|
Sděluje se informace o identifikované fyzické osobě (čl. 4 odst. 1 GDPR), proto je údaj o povolení nebo nepovolení odkladu povinné školní docházky osobním údajem.
|
|
Jedná se o zpracování osobních údajů?
|
Zpracováním osobních údajů se rozumí jakákoli operace s osobními údaji prováděná s pomocí nebo bez pomoci automatizovaných postupů (čl. 4 odst. 1 GDPR).
Proto je zpracováním osobních údajů i předání, sdělení osobního údaje. Stejně tak je zpracováním osobních údajů shromáždění nebo zaznamenání osobních údajů.
|
Ředitelé mateřských škol argumentují tím, že potřebují vědět, kolik dětí „odejde“ z mateřské školy, kolik jich naopak „zůstane“ v mateřské škole a kolik nových dětí budou moci přijmout k předškolnímu vzdělávání. Manažersko-organizační úvaha ředitelů mateřských škol (potřeba včas zjistit počet dětí, které je možné přijmout k předškolnímu vzdělávání od začátku následujícího školního roku) je jasná a srozumitelná. V jejím rámci je však nutné se vypořádat s otázkou: Jaký je právní základ zpracování osobních údajů a za jakým účelem základní škola a mateřská škola zpracovává uvedené údaje?
K připomenutí právních základů zpracování osobních údajů slouží následující schéma.
Podle názoru autorky nelze předání informací o tom, kterým dětem byl povolen odklad povinné školní docházky, základní školou mateřské škole podřadit pod žádný z právních základů zpracování podle čl. 6 odst. 1 písm. b) až f) GDPR.
Pokud mateřská škola nezískala od zákonného zástupce dítěte, které požádalo o odklad povinné školní docházky, souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely předání údajů mateřské škole, nemůže mateřské škole uvedené údaje předávat. Shrnující schéma je uvedeno na následující straně.
Vyjádření Luboše Sychry
Jak vyplývá z textu Moniky Puškinové, praxe spojená s předáváním osobních údajů může vyhovovat základní škole a mateřské škole, a to zejména proto, že spolu komunikují pouze dva subjekty a předávání informací je rychlé a efektivní. Zásadní otázka však spočívá v tom, zda je tento efektivní postup v souladu s právními předpisy.
Pokud mateřská škola požaduje informace o tom, které děti mají povolen odklad, musí si takové informace získat od rodičů. V žádném případě nemá základní škola povinnost informovat mateřskou školu o tom, které dítě má odklad povolen, ale není ani žádným právním předpisem zmocněna k předání takového údaje mateřské škole. Tuto povinnost nelze také dovozovat na základě § 8 odst. 2 správního řádu, tj. na základě následujícího pravidla: Správní orgány vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy. Podle mého názoru se příslušné ustanovení použije v situacích, kdy správní orgány mají povinnost na řešení správního řízení spolupracovat. V případě odkladu povinné školní docházky dítěte však základní a mateřská škola tuto povinnost nemají a ani nespolupracují.
Monika Puškinová: Předávání informací o uchazečích přijatých ke vzdělávání
Někteří zřizovatelé spádových základních škol po ředitelích uvedených škol vyžadují, aby jim po ukončení zápisu do 1. ročníku předali seznam dětí, které byly k základnímu vzdělávání ve spádové škole přijaty.
Také v tomto případě je dále v tabulce znázorněna aplikace definic obsažených v GDPR na danou situaci.
|
Jedná se o osobní údaj?
|
Sděluje se informace o identifikované fyzické osobě (čl. 4 odst. 1 GDPR), proto je údaj o přijetí k základnímu vzdělávání v určité základní škole osobním údajem.
|
|
Jedná se o zpracování osobních údajů?
|
Zpracováním osobních údajů se rozumí jakákoli operace s osobními údaji prováděná s pomocí nebo bez pomoci automatizovaných postupů (čl. 4 odst. 1 GDPR).
Proto je zpracováním osobních údajů i předání, sdělení osobního údaje. Stejně tak je zpracováním osobních údajů shromáždění nebo zaznamenání osobních údajů.
|
Zřizovatelé uvádějí, že kontrolují, zda škola v obci plní funkci, ke které je určena, tj. zda a nakolik se poskytuje základní vzdělávání dětem, které mají místo trvalého pobytu v obci.
V případě předávání osobních údajů o dětech mezi spádovou školou a zřizovatelem je nutné rozlišovat, kdo má osobní údaje předávat, kdy a za jakým účelem:
1.
Podle § 36 odst. 8 školského zákona platí: Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4 [tj. povinnost přihlášení k zápisu k povinné školní docházce – doplněno autorkou]. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.
2.
„Informační tok“ spojený s osobními údaji směřující po skončení zápisu k povinné školní docházce od spádové školy k obecnímu úřadu školský zákon nevymezuje.
Z výše uvedeného plyne, že zpracování osobních údajů, při kterém dochází k poskytování seznamu dětí spádové škole před termínem zápisu k povinné školní docházce, je plněním právní povinnosti správce (konkrétně právní povinnosti stanovené § 36 odst. 8 školského zákona) a obecní úřad zpracovává osobní údaje v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR.
Podle názoru autorky poskytnutí seznamu přijatých uchazečů obecnímu úřadu nespadá pod žádný z právních základů zpracování podle čl. 6 odst. 1 písm. b) až f) GDPR. Proto může spádová škola předat obecnímu úřadu údaj o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání pouze tehdy, když k uvedenému zpracování osobních údajů zákonný zástupce dítěte udělil souhlas odpovídajících vlastností (svobodný, konkrétní, informovaný, jednoznačný).
Je zřejmé, že spádová škola může sdělit zřizovateli souhrnné, „statistické“ informace o počtu přijatých a nepřijatých uchazečů. V tomto případě však nedochází ke zpracování osobních údajů a škola i zřizovatel jednají bez vazby na GDPR.
Shrnující schéma je uvedeno na následující straně.
Vyjádření Luboše Sychry
Otázku předávání informací o uchazečích, kteří byli přijati k základnímu vzdělávání, je vhodné vnímat i v kontextu § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 6 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb. se ochrana zaměřuje zejména na děti, jejichž rodiče (mimo jiné) neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti (tj. např. povinnost přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce nebo povinnost zajistit docházení dítěte a žáka do školy podle § 22 odst. 3 či § 36 odst. 4 školského zákona).
Podle § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb. jsou školy povinny oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o takové skutečnosti dozvědí.
Z uvedeného je zřejmé, že spádová škola má povinnost oznamovat děti (potažmo jejich zákonného zástupce), které se k zápisu povinné školní docházky nepřihlásily a ve vztahu k jejichž zákonnému zástupci vzniklo podezření na spáchání přestupku dle § 182a odst. 1 písm. a) bod 1 školského zákona, nikoliv však oznamovat děti k povinné školní docházce zapsané.
K tomu je namístě doplnit, že pokud je k povinné školní docházce dítě přijato jinou než spádovou školou, je ředitel této školy povinen tuto skutečnost oznámit řediteli příslušné spádové školy.
Dále je nutné zdůraznit, že spádová škola má oznamovací povinnost podle zákona č. 359/1999 Sb. vůči tomu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který je příslušný k projednání a posouzení přestupku, tedy tomu úřadu, v jehož správním obvodu měl být přestupek spáchán (v jehož správním obvodu se nachází sídlo spádové školy).
Tento obecní úřad nemusí být totožný s obecním úřadem, který před zápisem spádové škole poskytl seznam dětí, pro které je škola spádová a které mají povinnost se přihlásit k zápisu k povinné školní docházce.
Schematické shrnutí je uvedeno níže.
Shrnutí
Novela vyhlášky č. 72/2005 Sb. účinná od 1. 1. 2020 a s ní spojená změna přílohy č. 5 bezesporu přispívá k jednoznačnému odlišení zákonného důvodu zpracování osobních údajů a souhlasu s poskytováním poradenských služeb školským poradenským zařízením.
Popis argumentů, ze kterých se vyvozuje předávání (nebo „nepředávání“) osobních údajů o dětech, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky, může školám a jejich pověřencům sloužit jako základ dalšího, stereotypy nezatíženého uvažování o praxi, která je ve škole zavedena.
1) V tomto článku je vyjádřen právní názor jeho autorů. V případě sporu, včetně soudního řízení týkajícího se konkrétní věci, mohou být stanoviska a závěry třetích stran, včetně soudu, odlišná od těch, která jsou v tomto článku prezentována. Vyjádření Dr. Ing. Luboše Sychry není oficiálním stanoviskem MŠMT v oblasti zpracování osobních údajů. Je součástí profesionální diskuse, výměny názorů bez jakékoli závaznosti vůči školám nebo školským zařízením.