Výmaz školy a dalších údajů ze školského rejstříku

Výmaz z rejstříku škol a školských zařízení je upraven v ustanoveních § 150 a § 151 školského zákona. V ustanovení § 150 odst. 1 jsou taxativně (tedy úplně, konečně) vypočteny důvody, pro které orgán, který vede rejstřík, může školu nebo školské zařízení (případně jen některý údaj o nich, viz dále) z rejstříku vymazat. Z jiných důvodů výmaz údajů možný není.

Řízení o výmazu je samozřejmě stejně jako řízení o zápisu údajů správním řízením, které se řídí správním řádem, což mj. znamená, že rozhodnutí o výmazu je přezkoumatelné nadřízeným správním orgánem (tedy Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v případě, že v prvním stupni rozhoduje krajský úřad, a ministrem školství v případě, že v prvním stupni rozhoduje ministerstvo). Rozhodnutí odvolacího orgánu je pak dále přezkoumatelné správními soudy.

Důvody pro výmaz lze rozdělit do dvou skupin – na ty, které jsou odrazem vůle právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení (řízení zahajované z těchto důvodů je zpravidla zahajováno na žádost této právnické osoby), a na ty, které jsou na této vůli nezávislé (tato řízení se naopak zpravidla zahajují z úřední povinnosti).

Budeme se zabývat pouze těmi důvody pro výmaz, které vyvolávají určité výkladové obtíže. Vynecháme tedy relativně bezrozporné důvody (žádost navrhovatele; uplynutí doby, na kterou byla právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zřízena; pravomocné odsouzení právnické osoby k trestu zákazu činnosti školy nebo školského zařízení).

K výmazu školy (pro zjednodušení budeme dále užívat jen tento výraz, obdobně však uvedené platí i o školských zařízeních) na žádost navrhovatele je však vhodné uvést, že orgán, který vede rejstřík, nemá v případě podání žádosti o výmaz jinou možnost než takové žádosti vyhovět. Ovšem v případě, kdy by výmazem školy došlo k porušení povinnosti zřizovatele (obce) zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky, musí orgán, který vede rejstřík, řízení přerušit a podat podnět orgánu příslušnému k výkonu dozoru nad samostatnou působností obcí, tedy Ministerstvu vnitra. Tato situace může nastat jak u výmazu základní školy, tak u výmazu mateřské školy, jelikož obec je povinna taktéž zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných.

Potíže nevyvolávají ani důvody uvedené pod písmenem e), spočívající ve skutečnosti, že škola nebo školské zařízení ve třech po sobě jdoucích rocích nevykonává činnost, a pod písmenem g), spočívající v tom, že vyšší odborná škola nemá akreditovaný žádný vzdělávací program. K těmto důvodům je snad vhodné uvést pouze to, že ani při výmazu takovýchto škol – a to platí obecně pro všechny důvody k výmazu – nemá orgán, který vede rejstřík, prostor pro další správní uvážení. Pokud správní orgán zjistí, že je naplněn jeden z důvodů pro výmaz školy nebo školského zařízení, nezbývá mu než tento výmaz provést. Pokud tedy např. škola nevykazuje více než tři po sobě jdoucí roky žádné žáky, je naplněn důvod pro výmaz uvedený v ustanovení § 150 odst. 1 písm. e) a správní orgán musí takovou školu z rejstříku vymazat. Argumenty, že škola přijme žáky v následujícím školním roce či že se jedná o školu s jedinečným oborem vzdělání, nemohou tento závěr zvrátit.

Výkladově obtížnějším je důvod uvedený pod písmenem c), tedy skutečnost, že škola nebo školské zařízení neposkytuje vzdělávání v souladu se zásadami a cíli uvedeními v § 2 nebo v souladu se vzdělávacími programy uvedenými v § 3 školského zákona. Tento důvod v sobě tedy skrývá dvě odlišné situace. Škola může poskytovat vzdělávání v rozporu s cíli vzdělávání nebo v rozporu se vzdělávacími programy. Naplnění byť jen jednoho je důvodem pro výmaz školy z rejstříku. Podívejme se alespoň na jeden z těchto důvodů podrobněji.

Zásady a cíle vzdělávání uvedené v § 2 školského zákona mají zejména funkci interpretační ve vztahu ke školskému zákonu, dále obecné cíle vzdělávání slouží jako východisko při formulaci všech druhů vzdělávacích programů (včetně rámcových vzdělávacích programů a školních vzdělávacích programů). Ustanovení § 150 odst. 1 písm. c) školského zákona ovšem předpokládá, že obecné cíle vzdělávání mají také normativní obsah – tedy že jsou i konkrétním pravidlem chování. Orgán, který vede rejstřík, tedy musí v konkrétních řízeních o výmazu vyhodnotit skutkové okolnosti a vyložit dotčené zásady a cíle vzdělávání a zhodnotit, zda došlo k jejich porušení. Takové zhodnocení může být poměrně triviální např. v případě, že škola diskriminuje žáky v přístupu ke vzdělávání (porušení zásady rovného přístupu ke vzdělávání). Ve většině případů však bude posouzení velice náročné a bude vyžadovat důkladné odůvodnění rozhodnutí orgánu, který vede rejstřík. Uveďme příklad střední školy, která vykazuje extrémně vysokou (okolo 90 %) hrubou neúspěšnost žáků školy u maturitních zkoušek. Jsou takovéto výsledky žáků školy porušením některé ze zásad či cílů vzdělávání?

Jedním z obecných cílů vzdělávání je získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání. Pokud žák nesloží maturitní zkoušku (tedy pokud nevykoná úspěšně jak společnou, tak profilovou části maturitní zkoušky), nebyl u tohoto žáka naplněn obecný cíl vzdělávání uvedený v § 2 odst. 2 písm. b) školského zákona, tedy získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání. Nenaplnění cíle vzdělávání v podobě získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání některými žáky daného oboru vzdělání však ještě automaticky neznamená, že příslušná střední škola v tomto oboru vzdělání neposkytuje vzdělávání v souladu s cíli uvedenými v § 2 školského zákona. Rozhodná je míra neúspěšnosti žáků u maturitních zkoušek a její dlouhodobý trend jakožto objektivní ukazatele případného systémového selhání dané školy. Pokud jsou naplněna kritéria vysoké míry neúspěšnosti žáků daného oboru vzdělání u maturitních zkoušek a tato neúspěšnost je dlouhodobá, jsou dány předpoklady pro výmaz oboru vzdělání z rejstříku škol a školských zařízení.

Tento závěr vychází z faktu, že vzdělávání poskytované podle školského zákona je veřejnou službou, jak výslovně stanoví ustanovení § 2 odst. 3 školského zákona. Stát tedy garantuje dostupnost a kvalitu vzdělávání, a to u všech zřizovatelů (veřejných i neveřejných). Stát nemůže garantovat kvalitu vzdělávání pouze tzv. na vstupu, tedy při zápisu nových škol a školských zařízení, popřípadě oborů vzdělání do rejstříku škol a školských zařízení. Pro zachování elementární kvalitativní úrovně vzdělávání je nezbytná průběžná kontrola a efektivní mechanismus pro korekci vzdělávací soustavy v případě zjištěných závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení. Dalším podstatným aspektem je fakt, že na rozdíl od základní školy střední škola (resp. její ředitel) má v rukou nejen samotný vzdělávací proces, ale také výběr žáků školy.

Důvodem k výmazu školy však samozřejmě nemusí být pouze vysoká neúspěšnost žáků u maturitní zkoušky. Orgán, který vede rejstřík, ve většině případů vychází z inspekčních zpráv České školní inspekce, popřípadě přímo z návrhu ústředního školního inspektora na výmaz školy, školského zařízení nebo oborů vzdělání ze školského rejstříku podle § 175 odst. 2 školského zákona.

Dalším důvodem pro výmaz školy z rejstříku je skutečnost, že právnická osoba vykonávající činnost školy závažným způsobem nebo opakovaně poruší právní předpisy související s poskytováním vzdělávání nebo školských služeb. Důležité je, že se musí jednat o porušení předpisů souvisejících se vzděláváním (což samozřejmě není pouze školský zákon). Porušení právních předpisů souvisejících s případnou vedlejší činností právnické osoby tedy nemůže být způsobilé k výmazu školy.

Porušení předpisů musí být buď závažné, nebo opakované. Závažnost porušení samozřejmě musí posoudit orgán, který vede rejstřík, a bližší apriorní vymezení je velmi obtížné. Obecně však půjde o taková porušení, která významně zasáhnou do veřejných subjektivních práv účastníků vzdělávání, případně zaměstnanců právnické osoby, dále např. úmyslné pochybení související s nakládáním s finančními prostředky. Co se týče opakovaného porušení právních předpisů, je zřejmé, že se musí jednat alespoň o dva samostatné případy porušení právních předpisů. Považuji za nezbytné, aby právnická osoba vykonávající činnost školy v tomto případě byla na porušení právních předpisů upozorněna a k výmazu došlo až v situaci, kdy nedostatky nebyly odstraněny.

Posledním důvodem k výmazu školy je skutečnost, že právnická osoba vykonávající činnost školy uvede v žádosti o zápis do školského rejstříku nesprávné údaje rozhodné pro povolení zápisu nebo že došlo k takovým změnám, za kterých by zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku nemohl být proveden. Tento důvod, skrytý pod písmenem f) § 150 odst. 1 školského zákona, v sobě opět zahrnuje dva samostatné důvody k výmazu.

Prvním je fakt, že právnická osoba vykonávající činnost školy v žádosti o zápis do školského rejstříku uvedla nepravdivé údaje. Tento důvod má velký význam při zápisu škol. V žádostech o zápis se totiž mj. uvádí popis materiálního (majetkového), personálního a finančního zabezpečení činnosti školy. Jelikož se o zápis žádá téměř rok před samotným zahájením činnosti školy (do 30. září na následující rok), jedná se skutečně jen o popis a zejména majetkovým vybavením a personálním zajištěním žadatel v době podání žádosti nemusí disponovat (nemusí tedy mít např. pořízený školní nábytek a pomůcky, uzavřené pracovní smlouvy). Tyto náležitosti je však povinen v rozsahu, který uvedl v žádosti, obstarat, a to do data zahájení činnosti školy. Pokud tak neučiní a správní orgán, který vede rejstřík, se o tom dozví (zpravidla z první inspekční zprávy), je to důvod pro zahájení řízení o výmazu školy právě z důvodu uvedení nepravdivých údajů v žádosti o zápis do školského rejstříku.

Druhým důvodem pro výmaz je fakt, že došlo k takovým změnám, za kterých by zápis školy do rejstříku nemohl být proveden. Tímto důvodem je myšlena zejm. situace, kdy škola požadovaným vybavením (a dalšími náležitostmi zápisu) v době zahájení činnosti školy sice disponuje, o toto vybavení však následně přijde a již nadále podmínky pro zápis do rejstříku nesplňuje – např. dojde k vypovězení nájmu prostor, ve kterých probíhá vzdělávání, a škola nezajistí jiné vhodné prostory nebo dojde k odchodu ředitele školy a právnická osoba nejmenuje ředitele nového.

Spíše spekulativní je pak úvaha, zda oněmi změnami, za kterých by zápis školy nemohl být proveden, mohou být i objektivní změny skutkového stavu, tedy změny mimo vůli a působnost právnické osoby vykonávající činnost školy. K takovým situacím by mohlo dojít zejména ve vztahu k dlouhodobým záměrům vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, s nimiž musí být žádost o zápis školy do rejstříku v souladu, aby mohla být škola do rejstříku zapsána. Nabízí se otázka, zda by po přijetí nového dlouhodobého záměru (ať již na celostátní, či krajské úrovni) neměl orgán, který vede rejstřík, posuzovat, zda je zápis všech škol v souladu i s tímto záměrem, například kdyby v dlouhodobém záměru bylo nově upraveno, že kapacita víceletých gymnázií může tvořit pouze XY % kapacity základních škol, což by neodpovídalo faktickému stavu. Změna stavu nemusí spočívat ani ve změně kritérií uvedených v dlouhodobých záměrech, jelikož pozdější rozpor s dlouhodobými záměry může vzniknout i bez jejich změny, např. pokud dlouhodobý záměr určuje kritéria pro zápis školy v návaznosti na počet dětí/žáků či jejich demografický vývoj a tento údaj se od doby zápisu školy dramaticky změní.

Proti závěru, že i z těchto důvodů by mohlo dojít k výmazu školy, silně hovoří zejména zájem na právní jistotě právnických osob vykonávajících činnost školy. Tyto právnické osoby nemohou předvídat budoucí znění dlouhodobých záměrů ani vývoj skutkového stavu (to ostatně nemůže ani orgán, který vede rejstřík; kdyby toho byl schopný, měl by tyto úvahy zohlednit již při samotném zápisu do rejstříku). Na druhou stranu argumentem pro možnost výmazu škol na základě změny dlouhodobých záměrů nebo skutkových okolností je, že bez této možnosti nemá stát účinné právní nástroje na regulaci vzdělávací soustavy, a nemůže ji tedy efektivně řídit (např. v případě, že by se rozhodl omezit kapacity již zmíněných víceletých gymnázií, neměl by stát z hlediska školského rejstříku nástroj, jak snížení kapacit dosáhnout). V minulosti však k žádnému takovému výmazu ze školského rejstříku nedošlo, a jedná se tedy spíše o akademickou (a k tomu přiměřeně kontroverzní) úvahu.

Závěrem je vhodné dodat, že důvody k výmazu školy nebo školského zařízení jsou aplikovatelné i na výmaz oboru vzdělání, popřípadě na snížení kapacity oboru vzdělání nebo snížení kapacity školy nebo školského zařízení. Výmazem ze školského rejstříku pak škola nebo školské zařízení ztrácí právo vykonávat činnost, vydávat doklady o vzdělávání a zaniká taktéž nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územních samosprávních celků, jak je explicitně uvedeno v § 151 odst. 2 školského zákona.