Odpovědnost za chybně přiznanou platovou třídu

* nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě

* nařízení vlády č. 137/2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě

* vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání a kariérním systému pedagogických pracovníků

Z Vašeho dotazu se dá usoudit, že starostka obce rozhodla o Vašem zařazení do 13. platové třídy podle ustanovení § 123 odstavce 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, podle kterého – „zaměstnavatel zařadí vedoucího zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává“. Tedy na základě Vámi doložené skutečnosti, že řídíte práci zaměstnance ve 13. platové třídě. Starostka obce respektovala Vaše rozhodnutí o zařazení zaměstnance do 13. platové třídy, toto Vaše rozhodnutí jako statutárního orgánu školy nemohla ovlivnit, tam její kompetence nesahají. Vaše rozhodnutí musela respektovat, i kdyby o něm měla pochybnosti. A v návaznosti na Vaše rozhodnutí pak musela uplatnit ustanovení zmíněného § 123 zákoníku práce a zařadit Vás do stejné platové třídy jako Vámi řízeného zaměstnance.

Není povinností starostky kontrolovat správnost všech Vámi předkládaných údajů, ani to není technicky možné. Kompetence ředitele školy – statutárního orgánu jsou velmi široké, podle § 164 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb. A každá zvýšená možnost rozhodování přináší i zvýšenou odpovědnost. Měla by přinášet také umění přijímat důsledky chybných rozhodnutí.

Na základě Vašich stručných údajů lze konstatovat, že starostka obce jednala v souladu s právními předpisy, nedopustila se žádného pochybení, na zjištěném nedostatku nenese žádnou odpovědnost. Pokud by se rozběhlo podrobnější šetření o osobní zodpovědnosti jednotlivých zúčastněných tak, jak tuto možnost naznačujete, zřejmě by se otevřela otázka, kým byla prvotní chyba při platovém zařazení zaměstnance způsobena, zda k ní došlo nedbalostí, neodborností a tyto aspekty by mohly vést ještě k jinému pohledu na celý případ.

Otázkou zůstává, o jakou chybu šlo při platovém zařazení zaměstnance a proč k ní došlo. Tady jsou pravidla stanovena uvedenými právními normami naprosto jasně a srozumitelně a k pochybením proto dochází jen zcela výjimečně.

Možnosti ředitele základní školy při zařazování pracovníků do 13. platové třídy jsou totiž značně omezeny náročnými požadavky, které by takovýto pracovník musel splnit. Ty jsou jasně stanoveny a jejich dodržení lze snadno kontrolovat – zaměstnanec by musel absolvovat studium pro výchovné poradce podle § 8 vyhlášky č. 317/2005 Sb. a získat tak specializaci pro výkon „specializované metodologické činnosti výchovného poradce“. Tato formulace je velmi důležitá, zvláště termín „metodologická“ protože podle katalogu prací může být do 13. platové třídy zařazen pouze pedagog, který vykonává právě takovouto činnost – „specializovaná metodologická činnost v oblasti pedagogiky a psychologie, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializace stanovené zvláštním právním předpisem“. A to je pouze výchovný poradce. Další specialisté uvedeni ve vyhlášce č. 317/2005 Sb., tedy metodik prevence sociálně patologických jevů, koordinátor ŠVP, koordinátor ICT a EVVO po absolvování studia podle této vyhlášky získávají předpoklady pro výkon pouze „specializovaných činností“, a proto je nelze zařadit do 13. platové třídy (chybí tam slovíčko „metodologické“).