Školství zažívá rok konkurzů – stovkám ředitelů a ředitelek končí funkční období, a zřizovatelé tak mohou vypsat výběrové řízení. Průměrně se přihlásí dva uchazeči, někde dokonce žádný. Potenciální zájemce odrazuje zatížení administrativou, ztráta kontaktu s učením i netransparentní výběr. V důsledku má zájem o vedení školy jen 16 % učitelů, ukázala nová studie (De)motivace učitelů stát se řediteli organizace Učitel naživo.
Jen šestina učitelů má zájem vést školu, každý třetí pochybuje o férovém výběru ředitelů
Mgr.
Nicole
Martincová
advokační expertka, Učitel naživo
Zásadní překážkou, která brání učitelům přihlásit se do konkurzu, je zatížení ředitele administrativou, pro 37 % z nich je to nepřekročitelný problém. Ztráta kontaktu s učením dále odrazuje 51 % učitelů. Podle výzkumu TALIS čeští ředitelé tráví administrativou nejvíce času v Evropě, naopak pedagogickému vedení školy věnují jen 20 % svého času, což má neblahé dopady jak na kvalitu učení dětí a rozvoj učitelů, tak na samotný zájem o funkci.
V menších školách do 200 žáků jsou tyto obavy ještě výraznější: jako zásadní problém vidí vysoké pracovní nasazení a časové nároky 20 % učitelů, ve velkých školách jen 9 %. Jako větší bariéru vnímají uchazeči z malých škol i nutnost zorientovat se v různých odvětvích (28 % vs. 15 % ve velkých školách) pro zvládnutí všech činností spojených s ředitelskou funkcí. Také mají častěji obavu, že by byli na vše sami. To odpovídá realitě malých škol – nejčastěji je zřizují malí zřizovatelé, kteří nemají kapacitu na podporu správy školy.
Další výraznou bariérou je samotný výběr ředitelů. Třetina učitelů si myslí, že u konkurzu neuspěje ten nejlepší, ale politicky vyhovující kandidát, tedy že o výsledku rozhodují místní politické vazby. Častěji si to myslí ti, kteří se už v minulosti konkurzu zúčastnili. Celkem 35 % učitelů vadí, že o výběru ředitelů rozhodují politici, nikoliv odborníci. Uchazeče také odrazuje nejasný smysl rekonkurzů, kdy není zřejmé, jestli má zřizovatel v plánu současnou ředitelku nebo ředitele skutečně vyměnit, nebo se jedná pouze o formalitu, a tudíž nemá pro ostatní kandidáty smysl se o funkci ucházet.
Studie kromě zjištění bariér a motivací učitelů stát se řediteli také zkoumá potenciální dopady odstranění klíčových bariér. Nedostatek uchazečů o
post
ředitele je totiž problémem nás všech – bez dostatku kvalitních zájemců o vedení škol nebudeme mít kvalitní ředitele a ředitelky, a tudíž nebudeme mít ani kvalitní školy. Neexistuje totiž příklad kvalitní školy bez kvalitního vedení. Jak tedy do konkurzů nalákat více motivovaných kandidátů?Systémové změny mohou zvýšit počet zájemců více než dvojnásobně
Omezení administrativy, zajištění transparentního výběrového řízení a zlepšení podpory ředitelkám a ředitelům by mohlo vést k nárůstu zájemců z 16 na 39 %. Jen u 25 % učitelů, kteří zvažovali funkci, ale nepřihlásili se do konkurzu, je při současném stavu pravděpodobné, že se v budoucnu přihlásí. Při odstranění těchto bariér je to skoro 70 %. Také mezi současnými zástupci a zástupkyněmi by ochota vzrostla z 31 na 46 %. Jak na to?
Pomůže ředitele administrativně odbřemenit, možná ale také na příkladech dobré praxe ukázat, že ani v současných podmínkách ředitel nemusí být zavalený papíry, pokud umí efektivně delegovat (což neplatí v malých školách, kde není na koho delegovat). Uvnitř škol můžeme podporovat různé typy lídrovských rolí: zástupce ředitele, vedoucí učících se skupin, metodických kabinetů, různých projektů a iniciativ, třídní učitel a další. Čím více příležitostí budou mít učitelé postoupit do lídrovských rolí, tím více prostoru budou mít ředitelé na pedagogické vedení. A systém bude zároveň mít více kandidátů s vedoucí zkušeností.
Dále potřebujeme zvýšit transparentnost a důvěryhodnost konkurzů. Pomohlo by, kdyby zřizovatelé při hledání a výběru ředitele komunikovali svou vizi školy a požadavky na budoucího ředitele. Říct, že nehledají byrokraty, ale pedagogické lídry. Tomu má odpovídat popis role, inzerát, výběrová kritéria… Ale třeba i propagace role ředitele.
Konkurzem to nicméně nezačíná ani nekončí. Musíme ředitelům zajistit kvalitní podporu a vzdělávání, aby kandidáti neměli strach, že s tou obří odpovědností budou sami, bez přípravy, bez pomoci, a ještě pod tlakem zřizovatelů. Jedním z kroků je inovovat kvalifikační studium a zaměřit se v jeho rámci na rozvoj pedagogického leadershipu, což je něco, na čem MŠMT a NPI ČR již pracují v návaznosti na spuštění Lídra školy.
Klíčová je také profesionalizace školské správy. Aby v systému existovali kompetentní aktéři, kteří budou mít kapacity a ponesou odpovědnost za výběr, odměňování, hodnocení ředitelů na základě výsledků jejich práce i za jejich podporu. Cestou může být existence větších zřizovatelů (či jejich sdružení, například prostřednictvím společenství obcí), kteří mohou jednak převzít administrativu škol, jednak díky odbornému zázemí profesionalizovat výběr ředitelů, odstranit z něj lokální politické motivace a posílit podporu ředitelů v pedagogickém vedení školy.
Tyto změny nám pomohou nejen zvýšit počet kandidátů, ale zároveň do budoucna nalákat do ředitelen mnohem zajímavější lídry, kteří budou zlepšovat kvalitu učení stovek a tisíců dětí.
https://www.ucitelnazivo.cz/files/studie-de-motivace-ucitelu-stat-se-rediteli.pdf