pedagogický leadership

Neuroleadership je poměrně nová a rychle se rozvíjející interdisciplinární oblast, která propojuje neurovědu s principy a praxí vedení lidí a organizací. Využívá poznatky o fungování lidského mozku k tomu, aby vedoucí pracovníci lépe porozuměli sobě, svým týmům a způsobům, jak dosahovat efektivního vedení. Klíčovou otázkou neuroleadershipu je, jak neurobiologické procesy ovlivňují myšlení, chování a rozhodování leaderů a jak toho lze využít pro zlepšení pracovních výsledků i osobních vztahů na pracovišti.

O prázdninách se pozornost celého světa upírala k výkonům na olympiádě. Avšak blýskavé medaile, které sportovci vybojovali, jsou jen pomyslným vrcholkem ledovce – ten vidíme, zatímco pod hladinou zůstává skryta nejméně čtyřletá každodenní příprava olympioniků, která tomu předcházela. Pokud se chceme od našich sportovců o úspěchu něco naučit, měli bychom se soustředit právě na toto období potu a dřiny, pokusů a nezdarů, vytrvalosti a houževnatosti.

Se začátkem nového školního roku pravděpodobně plánujete zavést ve škole nějaké změny. Avšak skutečné ukotvení změn v praxi je – jak známo – mimořádně obtížná disciplína. V managementu změny existuje příhodná analogie označovaná jako „marathon effect“, která přináší nový pohled na dynamiku zavádění nových postupů a technologií v organizacích. Tento koncept, inspirovaný průběhem maratonu, nám pomáhá pochopit, jak různé skupiny lidí přijímají změny a adaptují se na ně různým tempem. V následujícím textu se podíváme na to, jak tento efekt funguje, jaké paralely můžeme nalézt mezi běžeckým závodem a procesem změny a jak tento vhled může pomoci manažerům lépe navigovat své týmy skrze náročné transformační období.

Chyby jsou s námi stále a je jen na nás, jak se k nim postavíme. My ve Škole rodu ženského jsme si vybraly poučení a sdílení. Poučení ideálně znamená chyby již neopakovat. A sdílíme je, aby se z nich poučili i ostatní. V dnešní sedmé části se podíváme na klasickou chybu, kterou představuje přetěžování pilířů.

Rozhlédněte se kolem sebe a uvědomte si všechny věci v okruhu 360 stupňů, které mají bílou barvu. Sestavte si v duchu jejich seznam. Nyní opravdu PŘERUŠTE ČTENÍ a udělejte toto jednoduché cvičení. Nečtěte, rozhlížejte se! Máte hotovo? Teď zavřete oči nebo je nezvedejte od textu a dejte dohromady, kolik zelených věcí si vybavíte. Žádnou? Jednu? Dvě? Tak nyní oči otevřete a znovu se pozorně podívejte na všechny strany! Kolik zelených věcí jste opomněli? Tato zkušenost by nás měla poučit, že máme přirozenou tendenci všímat si jen toho, co hledáme, a příliš se soustředit jen na to, co chceme vidět/najít. Na co zaměříme pozornost, to se nám zjevuje.

Publikujeme netradičně pojatou recenzi knihy Jana Vody Jaký leader chcete být?, kterou jsme pokřtili na konferenci Škola jako místo setkávání v rámci programu sekce Pedagogický lídr.

Cílem článku je popsat normy, které jsou právním základem pedagogického vedení školy, a proto i základem „pedagogického lídrovství“ ředitele školy.

V polovině září 2022 sedělo v přednáškové místnosti na Senovážném náměstí 72 studentů – budoucích ředitelů a ředitelek. Přihlásili se do nového typu kvalifikačního studia Lídr školy, který pod záštitou ministerstva školství vytvořily Národní pedagogický institut ČR a organizace Učitel naživo. Propojení nejdůležitějších systémových hráčů a inovátorů z neziskového sektoru vzniklo s ambicí v praxi ukázat, jakou cestou se může ubírat profesní příprava osobností, které se mohou stát lídry českého vzdělávání.

Současná doba je charakterizována rychlým tempem změn a neustálým vývojem nových technologií. Ve všech oblastech společnosti je důležité být inovativní a přinášet nové myšlenky a řešení. Existuje skupina lidí, kteří jsou v tomto procesu klíčoví, protože mají schopnost vytvářet vize a nápady a přinášet do oboru inovace. Jsou také důležití pro svou dovednost inspirovat a motivovat ostatní. Své představy a myšlenky dokáží komunikovat ostatním lidem a tím je přesvědčit, aby se připojili a společně pracovali na vytváření odvážných řešení pro budoucí svět. Mají schopnost vést týmy a organizace ke společnému, ačkoli dosud nepoznanému cíli. Často působí jako mentoři a podporují další lidi v rozvoji jejich vlastních myšlenek a nápadů.

S účinností od 1. 9. 2023 se další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „DVPP“) realizuje prostřednictvím „forem“ (demonstrativní výčet uvádí § 24 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících). - - DVPP vedoucí ke zvýšení či prohloubení kvalifikace a jeho financování, akreditace MŠMT.

O přínosech pedagogického leadershipu toho bylo napsáno mnoho. Snadno bychom mohli nabýt dojmu, že tento inspirativní styl vedení a rozvoje lidí se v našich školách zabydlel. Pravdou je, že ačkoli u nás takových škol přibývá, ideálu se ani zdaleka neblížíme. Naše společnost zatím málo vnímá, že lídry ve školách potřebujeme jako sůl. Ovšem daleko smutnější je skutečnost, že je často nepožadují rodiče, samotní učitelé, a dokonce ani zřizovatelé. Abychom to změnili, je důležité aktivně sdílet zkušenosti škol, které umožňují pedagogům odborně i lidsky růst a výrazně tak zkvalitňují výuku.

O kom jiném by mohl být tento Letní speciál než o nich?! Po roce plném výzev se ukázalo, že naši Avangers: ředitelky a ředitelé škol, mají speciální „super“ schopnosti. V jejich roli se snoubí potřeba být efektivními manažery, dobrými hospodáři a provozními řediteli, odborně erudovanými pedagogickými leadery a k tomu osobnostmi přirozeně vůdčími, osvícenými a obdařenými odolností i „šestým smyslem“, který je dokáže nasměrovat na trendy budoucnosti i varovat před (někdy nečekanými) hrozbami. A je jasné, že stejně jako Avengers potřebují mít dobré (hmotné) zázemí, skvělý trénink, vynikající vybavení a aktuální informace. To si vy, ředitelé škol, plně zasloužíte a na tom chceme společně s vašimi zřizovateli pracovat!

O středním článku se diskutuje v souvislosti se státní vzdělávací Strategií 2030+. Jde o jedno z hlavních systémových opatření, které má pomáhat zlepšovat kvalitu učení dětí a začíná se již pilotně ověřovat v prvních dvou okresech ČR. Smyslem tohoto textu je přispět k diskusi o tom, proč střední článek potřebujeme a co má umět. Autor vychází ze zkušeností členů pracovní skupiny Střední článek v projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Asi nikoho nepřekvapí, že kvalifikace učitelů a jejich průběžné vzdělávání zvyšuje kvalitu pedagogického procesu a tím pádem ve velké míře ovlivňuje dosahované výsledky žáků. Pro to, aby zlepšování pedagogických kompetencí mělo potřebný efekt, je vedle vlastní snahy učitelů podstatná jejich podpora ze strany vedení školy.