Komunikace

Německá autorka Hergen Sasse přináší ve své knize Konflikty v mateřské škole zajímavý pohled na jejich zvládání pomocí nenásilné komunikace.

Spolupráce mezi kolegy je křehký a komplexní mechanismus, který výrazně ovlivňuje kvalitu vzdělávacího procesu a klima ve škole. Třídní učitel vystupuje jako klíčový koordinátor, jehož role spočívá v propojování informací a často i v nastavování komunikačních kanálů. Nestačí pouze formálně předávat informace, ale je třeba budovat skutečně profesionální vztahy založené na vzájemném respektu a otevřené komunikaci. Pojďme se společně podívat, jak na to.

„Paní učitelko, kluci se ve třídě perou…“ Věta, kterou slyšel nejeden pedagog. Konflikty mezi žáky jsou přirozenou součástí jejich sociálního a emočního vývoje. Děti se při nich učí vyjednávat, spolupracovat, zvládat frustraci a hledat kompromisy. Nicméně neřešené nebo nevhodně zvládané konflikty mohou mít negativní dopad na vztahy mezi dětmi, jejich sebevědomí i na celkovou atmosféru ve třídě. Pro učitele a rodiče je klíčové nejen rozpoznat, kdy a jak do konfliktu zasáhnout, ale také dětem poskytnout nástroje k tomu, aby situace zvládaly samy. Níže uvedu efektivní strategie, které mohou pomoci řešit konflikty mezi žáky a podporovat zdravé vztahy.

Škola má potenciál plnit komunitní roli v obci zcela přirozeně. Zřizovatel ji v tom může šikovným způsobem podpořit. Článek nabízí obvyklé, ale i méně známé tipy, jak to lze udělat, a vychází z online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

V prvních čtyřech částech našeho seriálu o třídním učiteli jsme podrobně vymezili jeho funkci a dotkli jsme se i vzdělávání a odměňování. Nyní nastává část začít se věnovat oblastem spolupráce mezi ním a dalšími aktéry vzdělávacího procesu. A začneme těmi, o kterých se na pedagogických fakultách studenti moc nedovědí, tedy rodiči.

„Mami, Honzík byl na mě ve škole zlý a zlomil mi pastelku.“ Věta, kterou slyšel, a situace, kterou musel řešit nejeden rodič. Záležitost, která je nepříjemná jak pro dítě, tak pro jeho rodiče, učitele. Děti se ve školním kolektivu setkávají s různými situacemi, v některých si nevědí rady a nastávají první konflikty. Mnohé konflikty jsou malé a končí omluvou a slibem kamarádství, jiné mohou narůstat a přejít v nepříjemné dění, které ovlivní nejednoho školáka. Někdy se přihodí, že se dítě stane obětí legrace či útoku jiné skupinky dětí a neví, co má dělat. Nechce být „žalobníčkem“, a tak si svou - ač bolavou - zkušenost, která může trvat, nechává pro sebe.

Jako třídní učitel máte jedinečnou příležitost ovlivnit vztahy mezi školou, rodiči a žáky. Přestože komunikace s rodiči může na první pohled vypadat náročně a někteří třídní učitelé z ní mohou mít obavy, není důvod k nejistotě. Klíčem je dobrá příprava, která vám pomůže získat jistotu a efektivně zvládnout jakýkoli rozhovor. Navíc dobře vedená komunikace s rodiči je příležitostí, jak posílit důvěru, budovat pozitivní vztahy a zlepšit spolupráci ve prospěch vašich žáků.

Komunikace a sociální dovednosti jsou základy, na kterých děti staví svůj budoucí úspěch. Ať už jde o budování přátelství, řešení konfliktů, nebo týmovou práci, tyto schopnosti jsou pro život nepostradatelné. Na základní škole mají děti ideální příležitost naučit se, jak být dobrými posluchači, jak vyjádřit své pocity a jak efektivně spolupracovat s ostatními. V dnešní rychle se měnící době je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro úspěch efektivní komunikace, a to nejen v profesním, ale i osobním životě. Děti, které si již na základní škole osvojí základy komunikace, jsou lépe připravené na budoucí výzvy – opět ať už v akademickém, nebo v osobním životě.

Kateřina Přidalová se před lety vydala na náročnou misi. Rozhodla se usilovat o rozvoj vizuální gramotnosti jakožto stěžejní kompetence pro kritické myšlení. Publikuje, vyučuje, spolupracuje s učiteli v mnoha regionech a je zakladatelkou oceňované vzdělávací organizace Designeři dětem. Nyní připravila edukační program pro výstavu Identita – příběh českého grafického designu, která mapuje dějiny české vizuální kultury. V rozhovoru si povídáme o významném nárůstu obrazové komunikace i o tom, jak mohou školy pomoci žákům s jejím kritickým vnímáním.

Navazujeme na předchozí číslo Učitelského měsíčníku a přinášíme čtenářům další odpověď na dotaz týkající se digitálního světa v prostředí škol, tentokrát týkající se třídnických chatovacích skupin. Své dotazy a náměty můžete zasílat autorce na e-mail akretikova@gmail.com.

Důvěra a respekt jsou základními pilíři všech mezilidských vztahů, ať už jde o osobní, pracovní, či společenské. Oba koncepty jsou úzce propojené a vzájemně se posilují, tvoří základ, na kterém mohou jednotlivci i skupiny stavět pevné a stabilní vztahy. Ale co přesně tyto pojmy znamenají a proč jsou tak důležité?

Na začátku vyučování ke mně ke katedře přichází žákyně s lehce agresivním tónem: „Na třídních schůzkách jste mi napsal za pět a to nemůžete.“ Klidně jí odpovídám: „Podle tónu hlasu, s kterým ke mně hovoříte, jestli tomu rozumím, se vám to nelíbí.“ Dívka odpovídá o něco klidněji: „Ne, to se mi nelíbí.“

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice/trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si budeme v tomto školním roce povídat s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na zavádění triád, tedy setkávání učitel – žák – rodič.

Propojení rodiny a školy představuje spojení dvou zásadních sfér, které mají významný vliv na vývoj dětí. Vzájemný respekt, aktivní dialog a efektivní spolupráce mezi rodiči, jejich dětmi a školou jsou základními pilíři pro rozvoj a vzdělávání. Tato synergie posiluje důvěru mezi všemi zúčastněnými stranami a zároveň podněcuje radost z vyučování a učení se. Pojďme se společně podívat, jak komunikaci co nejlépe nastavit ve prospěch dětí.

Děti se dnes hýbou bohužel čím dál méně, což potvrzují mnohé průzkumy. Proto je tu projekt „Hýbeme se s NOTÝSKEM“, který to chce změnit. Jeho cílem je podpořit u dětí přirozenou radost z pohybu, posílit jejich fyzické zdraví a pomoci jim vytvořit si pevný základ pro aktivní a zdravý životní styl.

Než dnešní děti vyrostou, náš svět se výrazně změní. Můžeme jen hádat, jaké profese budou žádané – možná to budou zcela nové profese, které zatím ani neexistují. Jak tedy připravovat děti na život v tak rychle se měnícím světě? Jaké klíčové dovednosti budou potřebovat pro úspěšnou práci v budoucnosti a jak mohou rodiče pomoci tyto dovednosti rozvíjet?

Když věnujete čas důkladné přípravě, dovede vás to k vyšší sebejistotě a menší nervozitě.

Přesvědčivé vystupování je základ. Je to dovednost, která se dá trénovat. 

Se začátkem nového školního roku pravděpodobně plánujete zavést ve škole nějaké změny. Avšak skutečné ukotvení změn v praxi je – jak známo – mimořádně obtížná disciplína. V managementu změny existuje příhodná analogie označovaná jako „marathon effect“, která přináší nový pohled na dynamiku zavádění nových postupů a technologií v organizacích. Tento koncept, inspirovaný průběhem maratonu, nám pomáhá pochopit, jak různé skupiny lidí přijímají změny a adaptují se na ně různým tempem. V následujícím textu se podíváme na to, jak tento efekt funguje, jaké paralely můžeme nalézt mezi běžeckým závodem a procesem změny a jak tento vhled může pomoci manažerům lépe navigovat své týmy skrze náročné transformační období.

Důvěra a dobře nastavená spolupráce mezi zřizovatelem a ředitelem školy jsou nutnou podmínkou k tomu, aby škola mohla dobře pracovat a většina rodičů mohla být v klidu. Existuje několik principů, které je dobré respektovat a které zaručují, že se každá ze stran „drží svého kopyta“ a vzájemně svou autoritu nepodrývají. Článek vychází z online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.