Komunikace

Komunikace – slovo, které nás denně provází. Je základním kamenem mezilidských vztahů. Mluvíme, píšeme, gestikulujeme. Komunikace je jako neviditelná nit, která propojuje lidi, týmy i celé společnosti. Dokáže budovat důvěru, inspirovat, posouvat věci kupředu, ale stejně tak může vyvolat nedorozumění a konflikty. Dá se říci, že komunikace je dovednost, kterou používáme od prvního dne života, a přesto ji nikdy zcela neovládáme. Je to dynamický proces, ve kterém nejde jen o slova, ale také o tón hlasu, gesta, emoce a kontext. Říká se, že nelze nekomunikovat, a skutečně, i mlčení nebo pouhý pohled jsou pro druhého zprávou. V tom právě tkví kouzlo i nástraha komunikace – je všudypřítomná, a přitom ji lze tak snadno zkreslit.

Učitelská profese není snadná. Kromě předávání znalostí se učitelé setkávají s různorodými situacemi, které studenty mohou ovlivnit emočně, sociálně a psychicky. Tyto situace mohou zahrnovat osobní problémy, konflikty ve třídě nebo mimo ni či jiné těžkosti, které ovlivňují jejich schopnost učit se a růst. Jako učitelé máte jedinečnou příležitost a odpovědnost být záchytným bodem v životě žáků. Klíčové nástroje v této snaze můžeme najít v různých přístupech a způsobech komunikace. Některé si představíme níže a snad i prakticky.

Slovo „restorativní“ se postupně usazuje v oborovém slovníku justičního prostředí nebo sociální práce. Nadešel čas jej blíže představit i pedagogické veřejnosti a postupně ukázat na příkladech ze školní praxe. V Řízení školy jsme čtenáře postupně seznamovali s různými podobami školní mediace, v Učitelském měsíčníku vychází seriál o školní facilitaci. Rádi bychom nyní představili východisko, ze kterého tyto konkrétní nástroje čerpají.

Spolupráce s rodinou je klíčovým prvkem efektivní pedagogické diagnostiky v mateřské škole. Článek přináší případovou studii dítěte s podpůrným opatřením prvního stupně a ukazuje, jak důležité je citlivé pozorování, systematická podpora a otevřená komunikace mezi školou a rodinou. V závěru nabízí doporučení pro praxi, která mohou pomoci pedagogům lépe nastavit prostředí pro individuální potřeby dítěte.

Vstup do mateřské školy není jen výzvou pro dítě, i rodiče prožívají adaptační období intenzivně. První díl seriálu o rodičovské zkušenosti mapuje, jak rodiče vnímají školku v prvních týdnech nové etapy.

Rodičů, kteří se zajímají o vizi a strategii školy nebo o inovace ve vzdělávání, je podle ředitele pražské ZŠ Hanspaulka Ondřeje Bárty hodně. Klíčové je s nimi správně komunikovat. A to nejen o velkých systémových změnách, jako je zavádění nového kurikula nebo změna pohledu na hodnocení, ale prakticky o všem. Rozhovor s ním vedla Klára Bezděková, která se v Národním pedagogickém institutu ČR věnuje podpoře vedení škol. S O. Bártou se znají ze vzdělávacích akcí zaměřených na pedagogický leadership, a tak si v rozhovoru tykají.

Nová Linka PRISON neziskové organizace Romodrom přináší krizovou pomoc pro osoby ve výkonu trestu, jejich děti a blízké. Jde o unikátní projekt a první takto zaměřenou službu v České republice, která reaguje na dlouhodobě přehlížené potřeby rodin ovlivněných vězením.

Může zákon změnit, jak vychováváme naše děti? Sám o sobě ne. Ale může nám pomoci jasně pojmenovat postoj a hodnoty společnosti, a to že násilí do výchovy nepatří. Centrum LOCIKA a Iniciativa Dětství bez násilí dlouhodobě usilují o to, aby Česká republika uznala nepřijatelnost tělesných trestů a právo dětí na bezpečné dětství. Nyní se tato změna stala skutečností. Novela občanského zákoníku byla schválena a od 1. ledna 2026 vstoupí v účinnost. Co to znamená pro školy, pro rodiče a pro děti? A jak se můžeme jako odborníci zapojit do vytváření bezpečnějšího a respektujícího prostředí pro všechny?

Každý rodič to zná - snaží se zjistit, kdy bude třídní schůzka, zda má dítě napsaný domácí úkol nebo proč dostalo špatnou známku, a musí „lovit“ informace v nekonečném množství zpráv a aplikací. Školy dnes sice používají školní informační systémy, ale pro běžnou komunikaci s rodiči často sahají po jiných kanálech: e-mail, WhatsApp, SMS nebo i papírová oznámení. Výsledek? Roztříštěná komunikace, která ztěžuje práci učitelům, rodičům i vedení školy. Jak lze zajistit, aby byla komunikace mezi školou a rodiči nejen rychlá a efektivní, ale také bezpečná a přehledná? Klíčem k řešení je školní informační systém s integrovanou komunikační sítí, která propojí všechny důležité informace na jednom místě.

Jak si představujete spolupráci s rodinou? Takto? „Zítra si děti do školy přinesou listy z alespoň třech různých stromů. Budeme s nimi pracovat na výtvarné výchově.“ „Jak to, že...

Je jen málo škol, kde byste nezachytili větu: „S dětmi to ještě jakž takž jde, s těmi se domluvíte. Ale ti rodiče?!“ Ten povzdech je jednak častý, jednak realistický.

Dobré vztahy mezi rodinou a školou vedou ke spokojeným žákům a jejich dobrým výsledkům. Certifikace Rodiče vítáni garantuje vstřícné jednání mezi školou a rodiči a usnadňuje tak rodičům výběr školy. Jaká jsou kritéria a proč po své škole certifikaci požadovat, popisuje produktová manažerka Klára Stáňová.

Rodiče z komunitní MŠ a ZŠ Archa úzce spolupracují s vedením školy. Podílejí se na tvorbě rozpočtu a pomáhají s fundraisingem. Ve škole funguje sdružení rodičů, které provozuje mikrobus a pořádá velké komunitní akce. V době covidové krize tu vznikla i jakási „širší rada“ (smíšená skupina vedení školy, zástupců rodičů a pedagogů), která diskutuje důležitá strategická témata z různých úhlů pohledu. Participativní přístup se osvědčil a škola na něm začíná stavět dlouhodobou vizi spolupráce s maminkami a tatínky. Zástupci rodičů v této radě jsou i Petra Macháčková (PM) a Jiří Richter (JR).

Třístranné třídní schůzky, jejichž aktivním účastníkem je i samotný žák a při nichž učitel sehrává roli průvodce či facilitátora, neodmyslitelně patří k moderní škole současnosti. Přes možnou organizační náročnost mají nesčetné výhody, posilují spolupráci rodičů se školou, aktivní zájem dítěte o učení, ale i vztahy mezi účastníky konzultace. V tomto článku přinášíme krátké empirické ukotvení třístranných schůzek a zejména příklad dobré praxe ze Základní a Mateřské školy Tehov, kde třídní schůzky touto formou realizují již pět let a od školního roku 2023/2024 zvyšují kvalitu vzdělávání také postupným přechodem ze známek na formativní pojetí školního hodnocení. Tímto článkem chceme kromě ukázky inspirativní praxe dodat odvahu těm, kteří mají ze zavádění formativního hodnocení nebo tripartit obavy.

Ve svém profesním životě jsem se vyprofiloval v soukromém školství. Ve veřejném segmentu mě brzdilo příliš pomalé tempo změn spojené s komplikovanou školskou a komunální politikou. Naproti tomu soukromé školství mi dalo mnohem větší autonomii a svobodu - nejen při tvorbě vizí, ale také při jejich realizaci. Během dvaceti let jsem měl příležitost podílet se na vzniku tří soukromých škol, které jsem pomáhal založit a vést. Mým cílem vždy bylo posouvat školu vpřed, hledat a vytvářet prostor pro inovace a moderní přístupy ke vzdělávání. Myslím, že jsem v jádru podnikavý člověk, který se nebojí výzev. Baví mě objevovat nové cesty, učit se a hledat řešení. V různých osobnostních testech mi vychází zaměření na rozjezd jako silná stránka. Rád stojím u zrodu nových projektů a dávám jim směr. Právě proto vnímám práci v soukromém školství jako své místo na tomto světě.

Komunikace s rodiči během náboru není jen marketingovou technikou - je to první kapitola příběhu společné cesty rodiny a školy. Profesionální, autentická a citlivá komunikace v této fázi vytváří základ pro úspěšnou spolupráci v dalších letech. Pojďme se společně podívat, jak můžeme tuto cestu zahájit správně a efektivně.

„Vyjednávání není nic jiného než komunikace s cílem ovlivnit chování a jednání druhé strany.“ Slova Adama Dolníka, elitního vyjednavače s únosci, odborníka na terorismus, ale také lektora výcvikových kurzů a tatínka čtyř dětí, naznačují téma našeho rozhovoru. Fotografii Adama Dolníka můžete vidět v knihkupectvích po celé republice, jeho knižní rozhovor s Martinem Moravcem se stal nejen bestsellerem, ale hlavně knihou, ve které najdete soustu návodů na efektivní komunikaci.

České školství prochází zásadní proměnou. Místo memorování znalostí je kladen důrazna rozvoj kompetencí, které mají děti připravit na život v rychle se měnícím světě. Pro úspěch této změny je zásadní, aby ji pochopili i rodiče. „Pokud rodičům nevysvětlíme, co a proč se mění, budou od školy čekat to, co sami zažili. A to už dnes nestačí,“ říká Mgr. Marcela Murgašová, zakladatelka iniciativy Měníme osnovy. V rozhovoru popisuje, jak školám i rodičům pomáhat překonat strach ze změn, proč je partnerský přístup zásadní a co se můžeme naučit od zahraničních škol.

S rodiči našich žáků a žákyň pravidelně komunikujeme prostřednictvím zpráv v Bakalářích. Se dvěma zástupci z každé třídy, kteří tvoří hlavní výbor Spolku příznivců obchodní akademie, se pravidelně dvakrát ročně vždy před třídními schůzkami scházíme, abychom projednali novinky, zhodnotili uplynulé období a aby členové a členky výboru schválili využití finančních prostředků z fondu spolku, který tvoří příspěvky rodičů. Tito zástupci pak ve svých třídách o všem informují ostatní rodiče na následných třídních schůzkách.

Volba školy, ať už mateřské, nebo základní, je pro rodiče zásadní otázkou. Co všechno při volbě školy zvažují? A v souvislosti s tím: Na co má ředitel/ředitelka mateřské či základní školy cílit, aby získali co nejvíce nových dětí? Možná to zatím neřešíte, ale sami víte, že doba se mění, a i když teď máte zájemců hodně, příští rok to tak být nemusí. Shrňme proto zjištění studentů vysokých škol, kteří v rámci svých závěrečných prací mapovali položky, které rodiče upřednostňovali při výběru školy, a pojďme je využít ve školské praxi.