Informační technologie

Závěr školního roku bývá jedním z nejnáročnějších období pro každého ředitele. Vedle každodenního provozu je potřeba zvládnout uzavírání klasifikace, kontrolu formální správnosti hodnocení, tisk vysvědčení a jejich předání žákům. Pokud škola využívá slovní hodnocení, portfolia nebo jiné alternativní formy, administrativa se ještě násobí. V tomto náročném období se proto vyplatí mít k dispozici nástroje, které celý proces zjednoduší a zpřehlední. Jak by se vám líbil klidnější konec roku a hladší start toho nového?

Jak je možné, že Estonsko patří mezi lídry digitalizace, zatímco v Česku nedokážeme sehnat odborníky do IT? Tato otázka je zcela relevantní. Dá se předpokládat, že příčinou úspěchu je určitě i způsob vzdělávání v tomto oboru. Konkrétní odpověď bylo možné najít ve zmiňované pobaltské zemi.

Podle ICT revizí z roku 2021 učí povinně už všechny základní školy, střední to čeká od školního roku 2025/26. Jak na změnu, která přinesla rozvoj digitálních kompetencí do všech předmětů, navazuje současný revidovaný RVP ZV a v čem se můžeme poučit z revizí, které ve školách už naplno běží, popisuje Daniela Růžičková z NPI ČR. Na obou revizích se totiž podílela.

S panem učitelem Janem Brožkem ze ZŠ v Cholticích na Pardubicku jsme si povídali o nové digitální platformě Skoala, která pomůže s výukou finanční gramotnosti na českých školách. Jan se Skoalou nejenže učí, ale rovněž se spolu s dalšími 30 učiteli a řediteli podílel na jejím vývoji a testování.

Na redakci našeho časopisu se čtenáři obracejí s návrhy témat z oblasti rizikového chování, kterým by bylo vhodné se více věnovat. Někdy je tento zájem vyvolán jednorázovou dramaticky vyhrocenou situací, která má ohlas ve veřejném prostoru a médiích, ač ji zatím nevidíme zachycenou v řeči statistik výzkumných šetření. Jindy se problém odehrává mimo větší zájem veřejnosti, ale je právě statistikami zachycen a je mnoha pomáhajícím profesionálům pravidelnou náplní jejich preventivních, poradenských a terapeutických služeb. Do této druhé skupiny dle našeho názoru patří také rizikové herní chování dětí a mladých lidí v online prostředí. V článku bychom rádi ukázali, proč se jedná o problém a jakého je rozsahu. Možné postupy řešení budou obsahem navazujícího článku.

Z některých sociálních sítí by se mohlo zdát, že zásadnější změny ve vzdělávání stát dobře dělat neumí. Konkrétně mám na mysli kurikulární reformy, tedy změny rámcových vzdělávacích programů (RVP), podle kterých si školy vytvářejí vlastní školní programy. Opak je ale pravdou.

Téma umělé inteligence rezonuje v českých školách víc a víc. Ucelený a praktický rámec pro výuku AI na základních a středních školách přináší Kurikulum umělé inteligence. Pojďme si představit, jak vypadá koncepce pro výuku informatiky na 2. stupni ZŠ a SŠ a jaké dovednosti má u dětí rozvíjet.

Obecně zcela jistě platí, že otázka způsobu využití či zneužití technologií provází lidstvo od nepaměti. Ve škole se děje přesně totéž, jen o něco později. Zneužití umělé inteligence ve vzdělávání je doslova na spadnutí, a to nejen žáky, ale i učiteli. A tak není divu, že diskuse nad vhodností využití umělé inteligence se mnohdy ve školách nese v bipolárním rámci – buď ji vzývám jako spásu, nebo ji naopak zcela zatracuji. Jen se v našich končinách nějak zapomíná připomenout některé dlouhodobé dopady, kam až AI v lavicích může dojít. Podívejme se na nesourodý výpis možných dopadů. Nijak vás ale nezrazuji od smysluplného využití třeba právě pro vaši přípravu na výuku.

Proměna toho, co a jak se mají děti a studenti ve školách učit, je v posledních týdnech a měsících velkým tématem. Přispívá k tomu mimo jiné i skutečnost zrychlujícího se světa a častěji se měnících potřeb pracovního trhu. Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) proto zpracoval šetření o tom, jak si učitelé a školy stojí při implementaci RVP v oblasti digitálních technologií. A většina respondentů hlásí, že již začali.

Co kdyby vaši žáci mohli vytvořit vlastní film o životě ve starověkém Římě nebo vizuálně zpracovat své stanovisko k přechodu lidstva k zemědělství? S pomocí AI generátorů videa to zvládnou během jedné vyučovací hodiny. Podívejme se na konkrétní možnosti využití ve výuce.

Metodiky AI kurikula pro výuku informatiky na 1. stupni ZŠ nabízejí prostřednictvím robotů Ju a Pí zábavné a jednoduché způsoby, jak bez použití zařízení seznámit děti s klíčovými koncepty a pojmy umělé inteligence.

Na úvodní text, který se týkal komplexnosti obtíží žáků s vývojovou poruchou jazyka, navázal v předchozím čísle Učitelského měsíčníku článek se zevrubnými informacemi o možných přístupech či pojetích strategií k podpoře porozumění a jazykových kompetencí ve výuce prostřednictvím technologií a softwarů, jež mohou znatelně usnadnit inkluzivní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, konkrétně žáků s vývojovou dysfázií. Tuto část níže rozšiřují další, navazující informace.

Nejen v průmyslu, zábavě, ale i ve vzdělávání se s nasazením umělé inteligence roztrhl pytel. Vznikají dokonce osnovy, jak umělou inteligenci zavádět. Člověk by řekl, že učitel, který dnes s AI nepracuje, jako by nebyl. Gemini a Microsoft se předhánějí v nabídkách nástrojů. Mnohé další aplikace umožňují omezené přístupy (k tomu se vrátíme). Konference střídá konferenci, chat i videosemináře. AI je modlou dnešní doby, což jsem sice napsal už dříve, ale s odstupem několika měsíců to platí beze zbytku. Některé nabídky renomovaných firem jsou ale postaveny na bezmezném obdivu k možnostem, aniž by vůbec přemýšlely v dlouhodobém kontextu, což je u vzdělávání téměř kruciální otázkou.

Mnohá média se stále rozplývají nad možnostmi AI a stále pozapomínají na důvody, pro které tito agenti vznikli a proč se jimi vůbec renomované a i ty méně známé spolky zabývají. Mezi ně patří především zisk, přinejmenším pak benefity plynoucí z reklam.

V malotřídních školách, kde se každodenní výuka odvíjí v komorním prostředí, často vyvstává otázka, jak efektivně propojit individuální přístup k žákům s moderními metodami vzdělávání. Základní škola a Mateřská škola Věšín ukazuje, že i menší instituce mohou využít digitální technologie k optimalizaci výuky a zvýšení její atraktivity.

Od roku 2021 všechny základní a střední školy v České republice pracují na novém pojetí informatického vzdělávání. Do výuky se dostávají nové tematické celky, jako jsou informační systémy, algoritmizace, programování, práce s daty, šifrování, bádání nad tím, jak digitální technologie fungují a ovlivňují naše životy. To vše bude probíhat od prvního stupně ZŠ (nejpozději od čtvrté třídy) až po konec studia na střední škole.

Dospívání je klíčovým obdobím, během kterého se utváří identita jedince, jeho emoční regulace, vztahy a celkové pojetí sebe sama (Erikson, 1968). V tomto období hrají sociální interakce zásadní roli v procesu formování identity a moderní technologie, především internet a sociální sítě, poskytují zcela nové prostředí, ve kterém tyto interakce probíhají. Obsah, se kterým se adolescenti v online prostoru setkávají, může mít velký vliv na jejich psychiku a prožívání, a proto je nezbytné věnovat tomuto aspektu zvýšenou pozornost.

Až 16 miliard eur ročně by evropské ekonomice přineslo vyšší zapojení žen do technických profesí. Počty strojařek, inženýrek nebo ICT odbornic ale příliš nerostou. Evropský program Girls Go Circular pomáhá dívkám objevit jejich potenciál pro technické obory, předsudkům navzdory. V Česku ho už vyzkoušely první střední školy. O tom, co program přináší a jak je možné se do něj zapojit, jsme si povídali s Gabrielou Káninskou Repkovou, projektovou manažerkou JA Czech.

Změny, které přinesl vývoj posledních desetiletí, se nutně musí promítnout do vzdělávání na základní škole. Technologie budou přirozeně pronikat do všech vyučovacích předmětů, domnívá se pedagog Josef Mach. A sám k tomu jako učitel a lektor aktivně přispívá.

Ucelený vzdělávací koncept AI pro informatiku na 1. stupni (ideálně třetí a čtvrté ročníky), který vzniká v rámci Kurikula umělé inteligence pro základní a střední školy, se jmenuje Ju a Pí.