Dánský obrat. Regulace smartphonů jako globální trend ve školství, 2. díl

Případ Dánska je pozoruhodný mimo jiné proto, že – na rozdíl od například Francie – po desetiletí platilo za průkopníka digitalizace v mnoha oblastech včetně školství a regulace, kterou oznámili Dánové v únoru 2025, má být jednou z nejpřísnějších na světě. Žáci a studenti až do 17 let nebudou smět vlastní přístroje používat ve škole ani ve družině a v mimoškolních klubech.

Regulace smartphonů na půdě škol je jedním ze 35 doporučení na podporu duševního zdraví dětí a dospívajících, která zveřejnila tzv. wellbeingová komise zřízená dánskou vládou v roce 2023 a vedená Rasmusem Meyerem. Podobně jako ve Francii a v jiných zemích pracovala komise, složená z odborníků z různých oborů, více než rok. Výsledkem jsou výše zmíněná doporučení, z nichž některá míří i mimo školu, jako například doporučení nepořizovat smartphony a tablety dětem do 13 let. Co je za tímto radikálním obratem?

Motivaci v kostce vystihuje věta ministra školství Mattiase Tesfaye: „Je třeba znovu udělat ze školy vzdělávací prostor, kde je prostor pro přemýšlení (…).“¹⁾ Předseda wellbeingové komise R. Meyer v rozhovoru pro britský deník uvedl, že všechny evropské země by měly zakázat mobilní telefony ve školách, a vyzval k regulaci této problematiky na úrovni EU: „A pokud za pět let zjistíme, že to s telefony bylo lepší, můžeme je znovu zavést. Ale nemyslím si, že se tak stane.“²⁾ Školy by měly být bez telefonů, „aby si mladí lidé mohli dát pauzu od online života, aby se naučili být v analogových komunitách a trénovali svou schopnost pozornosti… Je to také způsob, jak ochránit školy a respektovat je jako důležité instituce v naší společnosti, které by neměly být kolonizovány digitálními platformami,“ uvedl Meyer v citovaném rozhovoru. Děti, které nemají ve školách povolené telefony, podle něj lépe udržují pozornost, lépe si hrají mezi sebou a jsou tišší během vyučování. Doufá se, že společný čas strávený ve škole bez telefonů pomůže „vytrénovat“ děti v tom, jak se chovat ke svým vrstevníkům mimo školu. „Technologický vývoj probíhá tak rychle, že jako společnost reagujeme se zpožděním. Tohle je náš pokus předběhnout vývoj a postavit se proti této komercializované digitalizaci života dětí,“ řekl Meyer. „Můžete to vnímat jako zpětný ráz nebo i způsob, jak bránit dětství před technologiemi, které prokazatelně poškozují sebevědomí a pozornost mnoha dětí.“

Severské země se v roce 2024 v rámci tzv. Severské rady domluvily, že proti nadměrné digitalizaci budou postupovat koordinovaně. „Online obsah má jak pozitivní, tak negativní účinky. Digitální řešení mohou mít pozitivní vliv na sociální interakci, ale studie také ukázaly, že delší čas strávený před obrazovkami a používání chytrých telefonů od raného věku mají nepříznivý vliv na spánek, pohodu a sebevědomí dětí a mladých lidí,“ uvedli ministři ve společném prohlášení v dubnu 2024.³⁾ „Jsme hluboce znepokojeni škodlivými účinky dlouhého času stráveného před obrazovkami na zdraví a pohodu [dětí].“

Je důležité zdůraznit, že regulace smartphonů neznamená, že by skandinávské země ustupovaly od podpory výuky technických předmětů nebo opouštěly kompletně technologie ve vzdělávání. Snaží se najít novou rovnováhu a jejich přístup je nuancovaný. Na nižších stupních vzdělávání sice od digitalizace upouštějí,⁴⁾ na druhou stranu švédský ministr školství Johan Pehrson představil letos v únoru strategii v oblasti STEM ( ). Jedním z cílů je, aby se více lidí rozhodlo studovat tyto obory. „Úsilí o posílení pozice Švédska jako vedoucí technologické země začíná ve školách. Potřebujeme více lidí s rozsáhlými znalostmi v oblastech vědy, technologie, inženýrství a matematiky (…),“ řekl J. Pehrson.

Profesor Michal Miovský, přednosta kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, uvádí: „Skandinávie, ale třeba i Francie jsou co do úrovně veřejné diskuse progresivní a je nutné si uvědomit jejich obrovský náskok. Lze je chápat jako vzor nebo minimálně referenční rámec pro tato témata v Evropě. My ve vývoji problému digitálních závislostí i používání smartphonů ve školách fakticky nejsme tak opoždění, jinými slovy problém je u nás podobně rozsáhlý a vážný. Zachraňuje nás stále ještě poměrně stabilní a především homogenně institucionálně stavěný systém a vysoká kvalifikovanost majoritní části pedagogů. Co nás ale dostihuje, to je skutečně rozpadající se schopnost vedení odborné a veřejné diskuse, hledání shody a řešení, a především pak koncepční uchopení podobně komplexních problémů a implementace jejich řešení v praxi. Zde začínáme až děsivě upadat. Tedy jednoduše: je známá epidemiologická situace, máme odborné kapacity problém konceptualizovat a najít řešení. Potřebujeme jasné politické rozhodnutí a přijetí zodpovědnosti na ose MŠMT, kraje a obce, dosažení kompromisní podoby řešení a skutečně důslednou okamžitou implementaci. Není co dále diskutovat a chodit okolo,“ říká profesor Miovský.

Že je regulace smartphonů skutečně trendem, to ukazuje mimo jiné aktuální mapa evropských států, které již přistoupily k regulaci smartphonů celoplošným předpisem. Rozsah je různý: zatímco v Lotyšsku se regulace týká jen prvních šesti ročníků základní školy, v Dánsku, Nizozemí či Francii a jinde jde regulace až do věku 15–17 let. Liší se také typ právního předpisu, pomocí něhož státy regulaci zavedly.

Důležitou roli v rozhodování vlád hrají i zdravotní a sociální dopady technologií, zejména sociálních sítí a smartphonů jako nosiče, na němž jejich obsah děti a mladiství konzumují. Vlády nezviklal ani relativní nedostatek kauzálních studií, které jsou proveditelné obtížněji než studie prokazující korelaci. Mimo jiné proto, že, jak uvedl např. časopis letos v únoru,⁵⁾ je všeobecně známo, že nezávislí vědci jsou nuceni pracovat „s oběma rukama svázanýma za zády“. Podle Amy Orbenové z University v Cambridge, jejíž velký výzkum 17 tisíc dětí vyšel v roce 2022 v časopise , odmítají společnosti provozující sociální sítě poskytovat nezávislým výzkumníkům přístup k podrobným údajům o chování svých uživatelů. Dnes již převažující postoj tak shrnul singapurský ministr školství letos v lednu: „Dosáhli jsme kritického bodu. Máme dostatek důkazů, které nás vedou k závěru, že musíme konat a nečekat, až se objeví další důkazy.“⁶⁾

Pro pořádek uveďme, že zatím první britská studie Univerzity v Birminghamu z února 2025⁷⁾ neukázala, že by regulace mobilů pouze ve školách vedla ke snížení jejich používání ani ke zlepšení školních výsledků dětí. Výzkum však potvrdil souvislost mezi častým používáním mobilů a zhoršením psychického zdraví, spánku i školního výkonu. Odborníci proto vyzývají k širším opatřením zahrnujícím i mimoškolní prostředí. Studie se bohužel nezabývala dopady na výskyt kyberšikany, což je oblast, kde podle ředitelů prestižních mezinárodních škol v Česku (jejich poznatky shrneme ve třetím díle seriálu) jsou výsledky nejvýraznější.

Míra penetrace technologií do běžného života i jejich používání všemi věkovými kategoriemi – nejen dětmi – se během pandemie skokově zvýšily. Jak uvádí studie poradenské firmy McKinsey z roku 2020,⁸⁾ již během pouhých několika prvních měsíců pandemie došlo k digitálnímu posunu, který by jinak trval roky. Firmy urychlily digitalizaci zákaznických a dodavatelských interakcí i interních operací o 3–4 roky a podíl digitálních produktů vzrostl jako za 7 let. Většina společností zavedla alespoň dočasná digitální řešení rychleji, než si dříve představovala, a očekává jejich dlouhodobé udržení díky strategickým investicím.

Tuto disrupci vzniklou za abnormálních okolností logicky nemohla reflektovat , která v běžných dobách organicky následuje vývoj společnosti. Náskok technologických firem zůstává od pandemie zásadní, odvětví trpí nedostatkem transparentnosti, protože mnoho technologických firem střeží data ze svých interních výzkumů pod hrozbou přísných sankcí pro každého účastníka, který by porušil mlčenlivost,⁹⁾ takže pochopit fungování algoritmů zvenku je velmi obtížné. I když se objevují nové právní regulace jako britský (2023) či evropský (, 2024) a americký (, 2024), které mají za cíl nastavit férové online prostředí i ve vztahu k dětem. Je důležité říci, že výše uvedené zákony jsou zpravidla přijímány na základě široké shody napříč politickým spektrem (v USA tzv. podpora) s ohledem na závažnost tématu. Vymáhání nové legislativy je však teprve v počátcích a je jasné, že bude velmi obtížné.

Řada vlád a institucí proto čím dál důrazněji apeluje na samoregulaci technologického odvětví a vyzývá jeho zástupce, aby mj. odstranili ze svých produktů a služeb tzv. temné vzorce a design vyvolávající závislost, což jsou techniky, které mají za cíl obelstít uživatele a mohou např. způsobit vznik závislosti.¹⁰⁾

V příštím díle uvedu příklady veřejných úřadů a institucí, které důrazně upozornily na klíčový problém neférovosti současného online světa. Zmapuji také praktické zkušenosti s regulací smartphonů na půdě mezinárodních škol v Česku a přinesu pohled bývalé ředitelky Google Česká republika Taťány le Moigne.