Cílem článku je shrnout práva a povinnosti rodičů, dítěte, školy, OSPOD a policie v situacích, které se škole (výchovnému poradci) jeví jako situace, ve kterých jsou rozvoj dítěte, jeho zdraví zásadně ohroženy.
Práva a povinnosti rodičů, dítěte a školy související s výchovným poradenstvím
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
Právními předpisy, ze kterých tato práva a povinnosti vyplývají, jsou zejména:
zákon č. 200/1990 Sb., zákon o přestupcích, v platném znění,
zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění,
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění,
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění,
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění.
Úvodní situace a otázky
Úvodní situaci lze v dotazech přiblížit takto:
Mají rodiče povinnost jít na lékařské, psychologické, speciálně pedagogické vyšetření, jestliže škola (tedy nejen třídní učitel, ale i např. výchovný poradce, metodik prevence) vyhodnotí potřebnost vyšetření z hlediska rozvoje dítěte nebo zachování, ochrany jeho tělesného a psychického zdraví? (Dítě se výrazně opožďuje ve čtení, je agresivní, odmítá pracovat, je velmi smutné, hubené, ničí dětem věci.) Rozhovor s rodiči ani přijatá opatření ve škole nepřinesly změnu.
Mají rodiče povinnost informovat o rozhodných událostech, které ovlivňují dítě, a patří mezi takové informace např. zpráva z pedagogicko-psychologické poradny?
Rodičovská odpovědnost, práva a povinnosti rodičů dle školského zákona
Základní práva a povinnosti rodičů jsou obsahem
rodičovské odpovědnosti.
Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud (§ 858 občanského zákoníku).Práva a povinnosti rodičů související se vzděláváním jsou zakotvena ve školském zákoně.
Jak je známo, dle § 21 odst. 2 školského zákona zákonní zástupci
mají právo:
na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte,
volit a být voleni do školské rady,
vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání dítěte,
na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona.
V souladu s ustanoveními § 22 odst. 3 školského zákona jsou zákonní zástupci
povinni:
zajistit, aby žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení,
na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.
Rodiče, se kterými škola (výchovný poradce) jedná, jsou samozřejmě rozdílní. K aktivnějšímu přístupu některých přispívá, že škola zdůrazní pomoc, kterou rodičům poskytne. V ostatních případech (nebo po vyčerpání první možnosti) většinou škola musí volit jinou cestu a informovat rodiče o možných negativních následcích jejich chování.
Z právního pohledu je důležité, jak jsou oba způsoby působení na rodiče
zakotveny v právních
předpisech (zákonech, vyhláškách).Návštěva školského poradenského zařízení
Zdůraznění pomoci, kterou škola rodičům poskytne, je pokračováním práva rodičů (zákonní zástupci mají právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona). Právo rodiče představuje pro školu povinnost – povinnost informovat rodiče o tom, že školská poradenská zařízení poskytují bezplatně standardní poradenské služby, a o tom, za jakých podmínek jsou speciálně pedagogické a psychologické služby poskytovány (§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 72/2005 Sb., v platném znění).
V situacích, které jsou nastíněny úvodními otázkami, je jasné, že škola svou povinnost již (minimálně jednou) splnila a snaží se s rodiči jednat opakovaně. Přitom se může škola odvolat na
povinnost zákonných zástupců na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka
(§ 22 odst. 3 školského zákona).Zdůraznění informační pomoci
, kterou může škola rodičům poskytnout, bude s největší pravděpodobností spočívat v tom, že:škola bude sdělovat informace maximálně konkrétně a adresně (konkrétní adresa, telefonní číslo, jak se objednat, co při objednání sdělit, co rodiče a dítě v poradně čeká atd.); nabídne pomoc i v případě, kdy rodiče informacím z pedagogicko-psychologické poradny nerozumí atd., pokusí rozptýlit „nevyslovené obavy“ (dítě už bude jednou provždy „zaškatulkované“, v poradně mě vyhodnotí jako špatného rodiče atd.);
škola bude akcentovat výsledný prospěch dítěte (a potažmo i prospěch rodičů), který převáží momentální „nepohodlné zařizování“, se kterým rodiče nemají zkušenosti.
I při veškeré vstřícnosti školy však stále platí, že
dítě absolvuje vyšetření ve školském poradenském zařízení tehdy, když o to požádá jeho zákonný zástupce.
Výchovný poradce (nebo jiný zaměstnanec školy) nemůže žáka sám na vyšetření objednat, nebo s ním dokonce na vyšetření jít.Z právních předpisů plyne, že i když škola rodičům návštěvu školského poradenského zařízení doporučí, r
odiče nemají povinnost školské poradenské zařízení s dítětem navštívit.
Proto škola nemá možnost sankcionovat rodiče, kteří s dítětem školské poradenské zařízení nenavštívili. Přechod od „pozitivního působení“ na rodiče k působení prostřednictvím sankcí není možný.Jedinou cestou je cesta zprostředkovaná OSPOD. Škola
má povinnost
oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (tj. OSPOD) skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozvědí (§ 10 odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).K dětem charakterizovaným v § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí patří např. dítě, jehož rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti a tato skutečnost trvá po takovou dobu nebo je takové intenzity, že nepříznivě ovlivňuje vývoj dítěte nebo je anebo může být příčinou nepříznivého vývoje dítěte.
Navrhovaná novela školského zákona zakotvuje spolupráci přímo OSPOD a školského poradenského zařízení. Podle navrhované novely školského zákona školské poradenské zařízení poskytne vydané doporučení orgánu sociálně-právní ochrany dětí, pokud je o to orgán sociálněprávní ochrany dětí písemně požádá.
Sdělení doporučení školského poradenského zařízení škole
Jak bylo uvedeno výše,
zákonný zástupce má povinnost informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, a povinnost oznamovat škole a školskému zařízení údaje zapisované do školní matriky
a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích. K těmto údajům mohou patřit i údaje uvedené v doporučení školského poradenského zařízení.Při jednání s rodiči je vhodné zdůraznit, že tyto informace škola neshromažďuje samoúčelně. Cílem zpracování těchto informací je uzpůsobit podmínky vzdělávání možnostem a potřebám žáka. Stejně tak je vhodné apelovat na rodiče a vysvětlit jim, že uvedené informace může škola získat pouze přímo od rodičů.
Avšak stejně jako v případě doporučení návštěvy školského poradenského zařízení, i v tomto případě přechod od „pozitivního působení“ na rodiče k působení prostřednictvím sankcí není možný. Škola splnění uvedené povinnosti nemůže vynutit právními nástroji, které by jí byly k dispozici na základě školského zákona. Jiný právní předpis (odlišný od školského zákona) rodičům
nestanoví přímo povinnost předat škole informace obsažené v doporučení školského poradenského zařízení nebo doporučení školského poradenského zařízení
(zpráva školského poradenského zařízení není určena škole, ale pouze zákonným zástupcům dítěte).Uvedená právní úprava jistě není pro školu optimální a částečně ji mění navrhovaná novela školského zákona. Podle navrhované novely školského zákona se stanoví povinnost školského poradenského zařízení předat doporučení (formalizovaný výstup poradenských služeb) nejen zákonným zástupcům dítěte (žáka), ale také přímo škole.
Přestupek, trestný čin, oznamovací povinnost jakékoli osoby, oznamovací povinnost školy
Jak již bylo uvedeno, v některých případech mohou být rodiče motivováni k aktivnímu přístupu ke vzdělávání svých dětí hrozbou sankcí. Tyto sankce vyplývají zejména ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí, přestupkového zákona a trestního zákoníku. Ani jednu ze sankcí nemůže ukládat přímo škola.
Podle § 31 přestupkového zákona se
přestupku se dopustí ten, kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého zejména tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce nebo zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka. Za uvedený přestupek lze uložit pokutu do 3000 Kč.
Skutková podstata trestného činu ohrožování výchovy dítěte je definována v § 201 trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se mimo jiné dopustí
ten, kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že ho svádí k zahálčivému nebo nemravnému životu, umožní mu vést zahálčivý nebo nemravný život nebo závažným způsobem poruší svou povinnost o ně pečovat nebo jinou svou důležitou povinnost vyplývající z rodičovské zodpovědnosti.
Jakákoli fyzická osoba (např. i výchovný poradce) má povinnosti vyplývající ze skutkové podstaty neoznámení trestného činu (§ 368 trestního zákoníku). Pokud se např. výchovný poradce při výkonu poradenské činnosti hodnověrným způsobem dozví, že rodiče se vůči dítěti chovali tak, že spáchali trestný čin uvedený v § 368 trestního zákoníku (např. těžké ublížení na zdraví, zneužití dítěte k výrobě pornografie), je povinen to oznámit Policii ČR nebo státnímu zástupci. V opačném případě spáchá trestný čin neoznámení trestného činu.1)
Kromě výše uvedené oznamovací povinnosti, kterou má každá fyzická osoba, existuje speciální oznamovací povinnost školy podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Tato oznamovací povinnost již byla popsána v části věnované návštěvě školského poradenského zařízení.
Právo dítěte
Dítě má právo požádat o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv i školu nebo školské zařízení i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte (§ 8 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).
Pomoc, kterou může škola dítěti reálně poskytnout, je:
oznámení žádosti o pomoc dítěte dalším orgánům (nejčastěji OSPOD nebo Policii ČR),
zprostředkování kontaktu dítěte s těmito orgány.
ZÁVĚR
Možnosti školy působit na rodiče, aby v zájmu dítěte spolupracovali se školou a školským poradenským zařízením, jsou z právního hlediska velmi omezené. Působení na rodiče (vycházející ze zájmů dítěte) má svůj právní základ v podobě
informační povinnosti školy
(informace o právu navštívit školské poradenské zařízení, o právu sdělit doporučení školského poradenského zařízení škole). Záleží však na škole, jak přesvědčivě a důsledně bude tuto svou povinnost plnit, neboť vůči rodičům nemůže použít sankce stanovené zákonem.Podnětem k návštěvě školského poradenského zařízení nebo k řádnému plnění povinností rodiče může být i informování rodičů o tom, jakého přestupku nebo trestného činu se mohou dopustit, a o povinné oznamovací povinnosti jakékoli fyzické osoby a školy.
Dítě (žák) má právo
požádat o pomoc
školu nebo přímo OSPOD, a to i bez vědomí rodičů.Navrhovaná novela školského zákona obsahuje úpravu přímé spolupráce školy, školského poradenského zařízení a OSPOD, která by mohla alespoň částečně překonat překážky ve vzdělávání žáka vzniklé v důsledku pasivity rodičů.
1) Případy, kdy osoba není povinna trestný čin oznámit, jsou uvedeny v trestním zákoníku.