Ve stínu loňských oslav 70. výročí založení Technické univerzity v Liberci (dále TUL; původně od r. 1953 Vysoké školy strojní a textilní) uběhlo v tichosti pro někoho možná překvapivých 30 let od vzniku první české vysokoškolské poradny a podpůrných aktivit pro studující s různými typy zdravotního postižení, funkčních poruch či závažnějších chronických onemocnění.
Malé velké výročí – 30 let zpřístupňování vysokoškolského studia lidem se zdravotním znevýhodněním
PhDr. Mgr. et Mgr.
Libor
Novosád
Ph.D.
zakladatel a do r. 2010 vedoucí Akademické poradny na TUL; nyní pracuje jako samostatný sociální pracovník, speciální/inkluzivní pedagog a nezávislý expert/konzultant
Tím bylo
de facto
zahájeno postupné systémové otevírání českých vysokých škol těm, jimž postižení, porucha či onemocnění1) (a z nich vyplývající specifické potřeby; dále jen SP) vytvářely mnohé lidské, psychické a fyzické bariéry v jejich dalším osobním rozvoji, a tedy i dalším studiu. Nelze však říci, že by před tím, ba i před rokem 1989, na československých VŠ lidé s postižením či onemocněním nestudovali. Tehdy to byli především studující s tělesným nebo zrakovým postižením či těžším chronickým onemocněním, kteří měli vpravdě silnou vůli a štěstí na rodinné zázemí, rozumné spolužáky a popř. i vstřícné, nepředpojaté vyučující.„Nejlepší způsob, jak začít někomu (něčemu) důvěřovat, je dát mu (tomu) příležitost.“ Ernest Hemingway
Prvotně se tak stalo díky iniciativě prvního porevolučního rektora TUL prof. Zděňka Kováře, inspirovaného mj. zahraničními trendy, i jeho nástupců prof. Davida Lukáše a prof. Vojtěcha Konopy a též d