Jak včas rozpoznat intelektově nadané dítě: 2. část: Úskalí psychologické diagnostiky

Nesnadné může být při diagnostice intelektového nadání už navázat s takovým dítětem kontakt. MiND děti potřebují spíše partnerskou formu komunikace a respektující přístup, což je třeba si hned na začátku setkání s nimi uvědomit. Na direktivní přístup mohou reagovat stažením do sebe, snížením motivace, nervozitou, odmítnutím spolupráce či tajným bojkotem, kdy si psychologa „zkouší“ tím, že odpovídají schválně špatně. V žádném z těchto případů se pak nepodaří odhalit opravdový potenciál dítěte a výsledky diagnostiky jsou více nebo méně zkreslené.

Jednou z typických charakteristik MiND dětí je i vysoká míra perfekcionismu, vysokých nároků sama na sebe a s tím spojený strach z neúspěchu. Pokud to psycholog nevezme v potaz, může se snadno stát, že se nadání při testování neprojeví. Velmi často se setkávám s tím, že pokud si dítě není odpovědí jisté, raději mlčí a dívá se do stolu, případně subjektivně těžký úkol raději předem vzdá, než aby chybovalo v řešení. Proto je velmi důležitou součástí diagnostické práce při posuzování nadání snižovat nervozitu a nejistotu těchto dětí, opakovaně je ujišťovat, že je v pořádku, když odpověď nebude správná, a že je důležité hlavně to, že to zkusí. Současně je však třeba nespokojit se s první odpovědí „nevím“ a podporovat dítě v hledání řešení. Stejně tak je důležité uvědomit si, že tento faktor někdy nelze zcela eliminovat a je možné, že potenciál dítěte může být i vyšší než jím podané výkony.

Myšlení MiND dětí bývá převážně divergentní. To je obecně vnímáno jako pozitivní – vidí více způsobů řešení, jsou kreativní apod. Při diagnostice se ale tato skutečnost někdy může jevit jako nevýhodná. MiND děti totiž často podávají neobvyklé odpovědi, které jsou z hlediska skórování testů nesprávné, ale své logické opodstatnění mají. Jako příklad si můžeme uvést úkol hodnotící verbální pojmové myšlení z IDS – inteligenční a vývojové škály pro děti ve věku 5–10 let, kdy má dítě z uvedených slov (ležet – jít – klečet – stát) vybrat to, které mezi ostatní nepatří. Dle testového manuálu je správnou odpovědí slovo „jít“ (označuje pohyb, ostatní jsou statické), ale desetiletý MiND chlapec mi jako odpověď určil slovo „ležet“, protože při ležení je člověk v horizontální poloze a při ostatních činnostech ve vertikální. Proto se vždy, když mi dítě podá dle testového manuálu nesprávnou odpověď, ptám, takto odpovědělo, a pokud mi svou volbu dokáže logicky zdůvodnit, zaznamenám si jeho odpověď jako správnou do závorky. Při vyhodnocení a interpretaci výsledků tak mívám někdy dva výsledky – výkon dítěte dle testových kritérií a jeho potenciál, který je často výrazně vyšší.

Kreativita a divergentní myšlení bývají patrné i na tom, že děti často napadají jiné možnosti, jak pracovat s testovým podnětovým materiálem (chtějí měnit zadání či postupy úkolů, nerespektují pokyny apod.), které je většinou zajímají více než původní zadání. Pokud jim psycholog v takové situaci neumožní si svou verzi úkolu vyzkoušet, často reagují sníženou motivací při další práci, odmítnutím spolupráce nebo i afektivně (zejména mladší a socioemočně nezralé děti). Proto je třeba jít spíše cestou kompromisu a s dítětem se dohodnout na možném postupu (např. nejdřív si vyzkouší svou verzi a potom verzi dle pokynů psychologa). Na možnost dohody MiND děti většinou reagují pozitivně.

Častým strašákem MiND dětí bývají časové limity. Jejich myšlení je sice velmi rychlé, ale vzhledem k jeho divergenci se často „zaseknou“ i na jednoduchém úkolu, ke kterému je napadne velké množství asociací, které promýšlejí. Vliv má i váhání nad odpovědí ze strachu ze selhání. To se projevuje i při diagnostice – většina testů inteligence má na zpracování jednotlivých úkolů časové limity, ve kterých je děti musejí splnit, některé hodnotí i rychlost zpracování (např. některé subtesty v testu WISC-III mají odstupňovaný počet bodů po 5–10 vteřinách). Nad tím je potřeba přemýšlet už při výběru testu inteligence, jako vhodný pro diagnostiku nadání vnímám například test Woodcock-Johnson, který má časových limitů minimum, nebo test IDS, který časové limity má, ale neodstupňovává bodově rychlost zpracování, pro děti předškolního věku pak test IDS-P. Nejčastěji užívaný již zmiňovaný test WISC-III vnímám pro diagnostiku nadání spíše jako méně vhodný právě z důvodu velkého množství přísných časových limitů.

I s časovými limity lze pracovat z hlediska potenciálu dítěte, nechat mu na zpracování čas, který potřebuje, a mít dva alternativní výsledky – výkon dítěte dle testových kritérií a jeho potenciál v dané oblasti v pro něj optimálních podmínkách.

Vzhledem k tomu, že vývoj MiND dětí bývá nerovnoměrný (tzv. asynchronní), i jejich výkony v jednotlivých subtestech jsou často nerovnoměrně rozložené. Pokud jsou tyto nerovnoměrnosti výrazné, může se stát, že celkový intelektový výkon je tímto snížen i do pásma průměru, což může svádět k tomu, abychom takové dítě nevyhodnotili jako nadané, ale průměrné. Proto je třeba vždy hodnotit zejména strukturu jednotlivých schopností, projevy dítěte, jeho kreativitu, motivaci a osobnost a od celkového skóru IQ spíše odhlížet.

Běžné projevy nadání u MiND dětí se mnohdy překrývají s projevy různých diagnóz, což může vést k tomu, že na základě svých projevů MiND děti dostanou mylnou diagnózu. Mezi nejčastější takové misdiagnózy patří ADHD (většinou na základě neklidu a nesoustředěnosti plynoucích z jejich hypersenzitivity a hyperexcitability) či PAS (většinou na základě jejich socioemoční nevyzrálosti, hypersenzitivity a hyperexcitability). Neznamená to, že MiND děti tyto diagnózy nemohou mít, ale často jsou jim přisuzovány mylně, bez znalosti projevů nadání ve vnímání, prožívání a chování, což je může poškodit na celý život jak z hlediska takové „nálepky“ ve společnosti, tak proto, že s nimi není adekvátně pracováno.

Je tedy evidentní, že kvalitní komplexní psychologická diagnostika intelektového nadání vyžaduje hlubší znalosti této problematiky i přímou zkušenost s MiND dětmi, aby bylo možné co nejlépe posoudit jejich opravdový potenciál a dále s nimi pracovat adekvátně jejich potřebám.