Jak včas rozpoznat intelektově nadané dítě - 1. část

V populaci je statisticky 10 až 12 % dětí intelektově nadaných a 2 až 3 % dětí mimořádně intelektově nadaných. Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je v České republice aktuálně diagnostikováno pouze 2 244 nadaných žáků základních škol a z nich je 894 mimořádně nadaných. To je stále jen zlomek (0,2 %) z celkového počtu 940 928 školáků. Je tedy zjevné, že jen velmi málo MiND dětí je identifikovaných, a proto je třeba je aktivně vyhledávat.

Ze zcela praktických důvodů není možné, aby byla diagnostika realizována plošně u všech dětí, je nutné nejprve „vytipovat“ děti, které diagnostikou projdou.

Toto „vytipování“ může mít dvě podoby – první je tzv. nominace, tedy doporučení dítěte k diagnostice. Někdo si povšimne, že by jeho projevy chování (verbální i neverbální) mohly souviset právě s nadáním, a doporučí, aby dítě absolvovalo diagnostiku. Tím někým může být kdokoliv z okolí dítěte – rodič, pedagog, vedoucí na kroužku, člen širší rodiny či třeba soused. Velmi dobrou možností je i cílená nominace, většinou ve školním prostředí, kdy člověk se zkušeností v oblasti intelektového nadání během pozorování a interakce s dětmi ve vyučování nominuje děti, u kterých je následně realizována diagnostika. Takovým člověkem může být pedagog, školní psycholog či speciální pedagog nebo externí odborník (z Qiido PORADNY, PPP apod.). Při nominaci lze využít i pomocné nominační nástroje, v Qiido PORADNĚ využíváme Nominační dotazníky pro mateřské školy a 1. stupeň základních škol, které jsme vyvinuli – vyplňují je rodiče i učitelé a zaměřují se na typické charakteristiky MiND dětí, které si lidé běžně s projevy nadání většinou nespojují. Jejich vyhodnocení provádíme individuálně po zaslání vyplněné verze nominačního dotazníku.

Druhou možností je tzv. nadání. Ten se od nominace liší tím, že nejde pouze o doporučení na základě pozorování, ale většinou o soubor konkrétních úkolů, které se dětem předkládají, a na základě jejich plnění je zákonnému zástupci dítěte doporučeno, jestli má dítě diagnostiku podstoupit. Dostupné nástroje pedagogického screeningu jsou např. NOMI pro děti předškolního věku a IDENA pro žáky základních škol.

Pokud chce škola s MiND dětmi cíleně a systematicky pracovat, je dobré realizovat cílenou nominaci či screening nadání následovaný psychologickou diagnostikou u stávajících žáků. Ve spolupráci s našimi partnerskými školami se nám v Qiidovi velmi osvědčil i screening MiND dětí u zápisu do základní školy, pro který jsme vyvinuli vlastní screeningovou metodiku. Tímto způsobem je totiž možné vyhledat potenciální MiND děti a provést u nich diagnostiku ještě před nástupem do 1. třídy, což škole umožňuje začít s nimi adekvátně pracovat už od začátku jejich školní docházky. V současné době vyvíjíme i metodu screeningu MiND dětí již v mateřské škole, aby bylo možné začít adekvátně rozvíjet jejich intelektový potenciál a naplňovat jejich specifické potřeby co nejdříve.

Po fázi nominace či screeningu přichází samotná diagnostika. Diagnostiku nadání může provést pouze psycholog za využití standardizovaných komplexních testů inteligence, posouzení osobnosti dítěte a jeho kreativity. Jde tedy o komplexní psychologické vyšetření.

Kvalitní diagnostika intelektového nadání (a socioemočních dovedností) spojená s poradenstvím pro rodiče i učitele může být pro dítě i jeho okolí velmi prospěšná. Profil schopností bývá u MiND dětí velmi často nerovnoměrný, což souvisí s asynchronicitou vývoje, která je pro MiND děti typická. Diagnostika tak může pomoci určit, jaké jsou silné a nadprůměrné stránky dítěte, ve kterých oblastech se rozvíjí adekvátně věku a jestli jsou případně nějaké jeho schopnosti zatím nezralé nebo oslabené. Rodiče a učitelé potom mohou více porozumět prožívání daného dítěte, chápou důvody jeho chování, a mohou tak k dítěti lépe přistupovat, komunikovat s ním a rozvíjet ho v jednotlivých oblastech adekvátně úrovni jeho schopností. Často se totiž stává, že okolí dítěte nechápe, jak může být dítě v některých oblastech „tak napřed“ a v některých „tak pozadu“, a vnímá jeho chování jako drzost či vzdor. Stejně tak se stává, že okolí nadání dítěte zpochybňuje a argumentuje tím, že nemůže být nadané, když je např. pomalé nebo dělá chyby z nepozornosti. Včasná identifikace intelektového nadání tak může být klíčová pro adekvátní rozvoj dítěte a předcházení případným vzdělávacím i výchovným obtížím, většinou způsobeným neporozuměním mezi dítětem a jeho okolím.

Více o diagnostice MiND dětí, jejích úskalích a častých misdiagnózách bude následovat v příštím čísle.

Nadační fond Qiido poskytuje know-how nejen odborníkům ve vzdělávání (učitelům, speciálním pedagogům, ředitelům a jejich zástupcům, psychologům), ale i rodičům.

Pro ředitele a učitele základních škol vzdělávajících MiND žáky pořádá již čtvrtým rokem pracovní konference (SETKÁNÍ ŠKOL) zaměřené na získání nových znalostí, poznatků a výměnu zkušeností. Školy, ředitelé a učitelé mohou využít také programy Qiida v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP), které nabízí Qiido AKADEMIE. Další cyklus, akreditovaný MŠMT, s názvem „Jak systematicky vzdělávat a komplexně rozvíjet intelektově nadané žáky?“ se otevírá na jaře 2020. Do programu je možné se přihlásit nejpozději do konce února 2020. S partnerskými školami Qiido pracuje v tzv. formě programu Qiido NA MÍRU.

K dalším aktivitám Qiida patří provozování diagnosticko-poradenského centra Qiido PORADNA, kam se rodiče a poradenští pracovníci obracejí se žádostí o odbornou diagnostiku IQ i EQ, individuální poradenství a konzultace.

Pro rodiče, kteří si nevědí rady a chtějí prvotní kuchařku „Jak na své MiND dítě?“, je určeno každoroční SETKÁNÍ RODIČŮ.

Bližší informace o těchto aktivitách na internetových stránkách nadačního fondu www.qiido.cz.