Zařazení do platové třídy
PhDr. Jiří Valenta
Příklad z praxe
Na naší škole od r. 1996 vyučuje učitelka, je jí 46 let, je absolventkou gymnázia s maturitní zkouškou z pedagogiky, státní zkouškou z kancelářského psaní strojem, dále střední pedagogické školy studijního oboru učitelství pro mateřské školy a rozšiřujícího studia zaměřeného na učitelství techniky administrativy a obchodní korespondence na Vysoké škole ekonomické. Její vzdělání lze tedy hodnotit jako vzdělání na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou bez požadavku absolvování doplňujícího pedagogického studia.
Při jejím nástupu na naši školu jsem uzavřela pracovní smlouvu se dvěma druhy práce - jako učitelka a tehdy jako mistrová odborného výcviku s podmínkou, že si musí doplnit vzdělání doplňkovým pedag. studiem, což splnila studiem na VŠE. Jako učitelce odborných předmětů jí byl přidělován úvazek do doby uplynutí výjimky. Protože se na naší škole učil obor vzdělání s výučním listem Technickoadministrativní pracovnice, byla plně vytížena jako učitelka odborného výcviku v tomto oboru. Proto nebylo požadováno vysokoškolské vzdělání.
Kromě tohoto oboru učila praktické vyučování studijních oborů, tudíž byla zařazena v 10. plat. třídě s příslušnými odpočty.
S datem 31. 8. 2006 však skončil obor vzdělávání Technickoadministrativní pracovnice, navíc ze školy odešla angličtinářka a další učitelka dokončila vysokoškolská studia. Proto došlo ke změně úvazků. Výše zmiňované učitelce odb. výcviku byl přidělen následující úvazek: v lichém týdnu 30 hodin odborného výcviku u oboru vzdělání Prodavač(ka) a v sudém týdnu 26 hodin výuky odborných předmětů (Chemie, Obchodní korespondence, Technika administrativy, Obchodní provoz, Obchodní počty, Zbožíznalství, Administrativa prodejny - vše u oboru vzdělání Prodavačka s výjimkou předmětu Obchodní korespondence u oboru vzdělání s mat. zk. Management techniky administrativy). Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti jí byl na tento školní rok stanoven v délce 28 hodin. Zůstala zařazena v 10. platové třídě.
Učitelka při výuce odborného výcviku nesplňuje odbornou kvalifikaci (není vyučena v oboru prodavačka), učební obor Prodavač nepatří mezi náročné obory (tudíž by měla být v 9. plat. Třídě). Lze mít za to, že vzděláním na VŠE splňuje § 9 odst. 2 písm. b) v návaznosti na § 22 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb.?
Paní učitelka se domáhá toho, aby jí zaměstnavatel provedl změnu pracovní smlouvy na 2 druhy činnosti - učitelku odb. předmětů ve 12. platové třídě (bez ohledu na to, že už jednou výjimku měla udělenu - před absolvováním ped. způsobilosti na VŠE) a učitelku odb. výcviku v 9. plat. třídě. Dále požaduje, aby jí v sudém týdnu platil 5 nadúvazkových hodin.
V uvedeném případě nesplňuje zaměstnankyně předpoklad odborné kvalifikace ani v jednom z obou pracovních zařazení. Jak je správně uvedeno, pro výkon práce učitele odborného výcviku chybí vyučení v oboru. Pro výkon práce učitele odborných předmětů zase chybí vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. Uváděné doplňkové pedagogické studium na VŠE v žádném případě nenahrazuje předpoklad odborné kvalifikace uváděný v ustanovení § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Pokud tedy zaměstnavatel předpokládá, že tato zaměstnankyně bude v obou druzích práce pokračovat i nadále, je třeba postupovat podle ustanovení § 32 zákona o pedagogických pracovnících. Podle tohoto ustanovení musí zaměstnankyně zahájit nejpozději do 31. 12. 2009 studium, kterým si doplní chybějící kvalifikace. Pokud ve stanovené lhůtě nezahájí studium potřebné k získání odborné kvalifikace a toto studium pak úspěšně nedokončí, nebudou moci nadále od 1. ledna 2010 přímou pedagogickou činnost vykonávat, a to v žádném z uvedených pracovních zařazení.
Právě tak je velmi diskutabilní platové zařazení zaměstnankyně v obou případech. Určitou míru tolerance lze připustit v případě zařazení učitele odborného výcviku do 10. platové třídy. Je totiž plně v kompetenci ředitele školy, aby posoudil, zda obory vyučované v jeho škole jsou náročnými obory středního vzdělání s výučním listem a tedy srovnatelné s ustanovením části 2.16.1. 10.2. katalogu prací (nařízení vlády č. 469/2002 Sb.). Hlediskem může být např. podíl teorie na zvládnutí praktické přípravy, podíl zvláštních pedagogických metod, specifických požadavků apod.
Jednoznačně špatně je ale zařazení zaměstnankyně do 10. platové třídy v případě, že jsou po ní požadovány práce učitele odborných předmětů. V tomto případě jednoznačně náleží zařazení do 11. nebo 12. platové třídy, a to v závislosti na tom, jaké konkrétní činnosti po zaměstnankyni požaduje zaměstnavatel. Připomeňme, že pro správné zařazení v tomto případě platí následující zásady (vyplývající opět z katalogu prací).
11. platová třída
2.16.1. 11.2. Vzdělávací a výchovná činnost zaměřená na získávání vědomostí a dovedností ve všeobecně vzdělávacích nebo odborných předmětech podle školního vzdělávacího programu, podle vzdělávacího programu vyšší odborné školy nebo podle individuálních vzdělávacích plánů ve spolupráci s dalšími odborníky a dalších metodických doporučení z oblasti pedagogiky a psychologie.
Učitelé, kterým není zaměstnavatelem uložena tvorba učebních dokumentů podle příkladu prací uvedených ve 12. platové třídě. V případě zařazení učitele do této platové třídy musí být zřejmé, kdo místo něj zpracovává tyto učební dokumenty. Doporučuje se použít pouze dočasně např. u začínajících učitelů (absolventi), nebo u učitelů bez VŠ kvalifikace, dokud si pod vedením uvádějícího učitele neosvojí samostatnou tvorbu těchto dokumentů.
Metodická doporučení jsou doporučení vyplývající ze systému teoretických principů, metod a způsobů popisu, analýzy a objasňování pedagogických a psychologických jevů. Metodická doporučení pro práci učitele v této platové třídě vydává především uvádějící učitel a popř. další pedagogičtí pracovníci určení ředitelem školy.
12. platová třída
2.16.1. 12.1. Komplexní vzdělávací a výchovná činnost ve všeobecně vzdělávacích nebo odborných předmětech spojená s tvorbou a průběžnou aktualizací pedagogické dokumentace, kterou pedagogický pracovník vytváří, a podle níž postupuje při výkonu své přímé pedagogické činnosti nebo spojená s tvorbou a průběžnou aktualizací individuálních vzdělávacích plánů.
Typická platová třída pro učitele uvedených druhů škol. Uváděný příklad prací nejvíce odpovídá běžným činnostem této profesní kategorie. Ve 12. platové třídě může být zařazen učitel, pokud je po něm požadována činnost naplňující současně všechny části uvedené charakteristiky.
Komplexní vzdělávací a výchovná činnost znamená, že učitel působí na žáky a studenty nejen v oblasti výuky (jako jedné ze složek vzdělávání) - vzdělávání, ale je odpovědný též za oblast výchovnou.
Tvorbou a průběžnou aktualizací pedagogické dokumentace se rozumí kromě učebních dokumentů na každou jednotlivou vyučovací hodinu tvorba vlastních tematických plánů a vlastních vzdělávacích a metodických postupů. Tato tvorba je spojena s vlastním tvořivým přístupem k organizaci výuky, volbě učebnic, učebních textů, učebních pomůcek a doplňkových materiálů, volbě vyučovacích metod a forem výuky, využívání mezipředmětových vztahů atd. Pro zařazení do platové třídy se dále předpokládá, že při tvorbě vlastních učebních dokumentů učitel transformuje obsah školního vzdělávacího programu do svých vlastních vzdělávacích postupů a metod v návaznosti na ostatní vyučované předměty nebo celky. Učiteli zařazenému v této platové třídě nemusí zaměstnavatel nebo jím určený jiný pedagogický pracovník poskytovat metodická doporučení.
Tvorba a průběžná aktualizace pedagogické dokumentace může být v rámci prací zařazených ve 12. platové třídě nahrazena požadavkem tvorby a průběžné aktualizace individuálních vzdělávacích plánů.
Související předpisy:
zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
nařízení vlády č. 469/2002 Sb., katalog prací a změna nař. vl. o plat. poměrech zam. ve veř. služ.