… aneb co (ne)musíme, (ne)smíme a (ne)můžeme nejen ve školství. Abych se vyhnula debatám o tom, že nevím, co je informace, protože každý čtenář může tomuto slovu rozumět rozdílně, snažila jsem se najít její definici. Až jsem se málem nevyhnula tautologii, že „informace je informace, která obsahuje informaci“. Po nezbytném hledání pojmu „informace“ jsem se dopracovala k jednoduše vypadajícímu „údaji, který má nějaký význam“.
Rychlokurs orientace v informacích a jejich závaznosti
Mgr.
Veronika
Doležilová
právnička, členka koordinačního výboru spolku Spolu, z. s., a členka dozorčí rady nadačního fondu Qii
Proč však někdy něco chceme a nejde to nebo na to ani nepomyslíme a věci se dějí nejen samy, ale dokonce i tak, jak se dít mají, a jindy můžeme chtít sebevíce a něco nejde bez ohledu na příčinu, nebo dokonce zjistíme, že to není možné? Podstata spočívá právě ve významu a smyslu informací, se kterými pracujeme, a v podstatě věcí, ne v tom, jak je vnímáme a jak je toto vnímání od podstaty odlišné.
Když chtít neznamená moci a muset neznamená chtít…
Informace v podstatné části používáme k tomu, abychom se rozhodovali. Rozlišujeme proto, jestli jsou pro nás informace závazné, či nikoli a jestli je chceme, můžeme, nebo dokonce musíme ve svém konání použít. Informace, které jsou obsažené v právních předpisech, jsou závazné vždy a vždy také obsahují údaj, pro koho platí. Pokud zjistíme, nebo dokonce víme předem, že jsou informace určeny nám, pak nemáme jinou možnost než se jimi řídit. Pokud však jde o informace, které nejsou obecně závazným právním předpisem, je pak na nás, jestli je použijeme, nebo ne. Je to jako se světelnou signalizací na křižovatce a ozdobnými disky na kola automobilu – světelná signalizace platí pro každého, dokonce i pro vozidla integrovaného záchranného systému, která však mají současně absolutní přednost, pokud používají výstražnou signalizaci – mají tedy přednost i na oné pověstné červené. Co se týče disků na kola, je pak výsostným rozhodnutím každého si je vybrat podle svého. Ze všeho nejdůležitější je proto identifikovat, jestli jde o informaci závaznou, obsaženou v právním předpise, nebo o informaci právně nezávaznou.
V případě závazných informací je dále potřeba identifikovat, jestli jde o informaci obsaženou přímo v právním předpise, nebo jestli je to informace od někoho dalšího, který ji poskytuje, protože může/musí, a udělal to způsobem, kterým to udělat má. Jestliže máme informaci „z druhé ruky“, musíme pracovat s rizikem zkreslení obsahu pohledem toho, kdo nám ji poskytuje. Zde platí, že i když nám informaci poskytl někdo další, jsme za soulad našeho jednání se závaznou informací odpovědní my, ne ten, kdo nám ji poskytl. Důvodem je tzv. presumpce znalosti právních předpisů, ono známé „neznalost práva neomlouvá“.
V případě nezávazných informací není ani podstatné, jak je informac