Relativní platy učitelů míří dolů a výhled je nejistý

V naší letošní studii think-tanku IDEA s výmluvným názvem ¹⁾ analyzujeme dlouhodobý vývoj učitelských platů až do roku 2024 a objasňujeme predikce vývoje letos a v letech 2026–2027. Pokud se v příštích dvou letech nic zásadního nezmění na údajích ze Střednědobého výhledu státního rozpočtu na roky 2026–2027, mohly by v roce 2027 relativní platy učitelů poklesnout dokonce pod historicky nejnižší úroveň z roku 2015. Tehdy Česko patřilo k zemím s nejnižšími relativními platy učitelů v rámci všech téměř 40 zemí OECD.

Relativní platy učitelů vzrostly mezi lety 2017 a 2021 z velmi nízké úrovně 106 % na 125 % průměrné mzdy v ekonomice (červená linie v grafu). Šlo o období silného růstu hrubého domácího produktu, reálného i nominálního, a také o výsledek dlouhodobého politického tlaku, kdy začalo být téma vzdělávání společností konečně více vnímáno jako investice do budoucnosti. Je ale třeba brát v potaz i to, že v pandemických letech 2020–2021 se navýšení učitelský platů událo z velké míry i díky výrazně vyšším deficitům státního rozpočtu.

Před pár lety pak došlo dokonce i k zákonnému zakotvení cílové hodnoty 130 %. Byť měl zákon zvýšit garance úrovně relativních platů, nestalo se tak, protože dikce zákona²⁾ je nejasná a praxe ukazuje, že negarantuje skoro nic. Současná administrativní a oficiální zákona je, že úroveň 130 % se vztahuje k úrovni mezd v ekonomice před dvěma lety. Tuto interpretaci relativních platů ukazuje zelená linie v grafu. Je přirozené, že všude vychází jako 130 % úrovni bližší. V letech 2019 až 2022 byly podle ní učitelské platy dokonce nad úrovní 130 %. Letos však i tento indikátor poklesne pod 130 %, podle našich odhadů na 124 %. Zde je ale třeba připomenout, že pro mezinárodní srovnání i ekonomické motivace na českém trhu práce je pouze srovnání platů s aktuální mzdou v ekonomice a o ní bude i další text.

V roce 2024 se relativní platy učitelů propadly zpět na 110 %. Důležitou roli v tom sehrála nejen energetická a inflační krize a zpomalení ekonomiky, ale také obrovský propad příjmů státního rozpočtu po roce 2021 v důsledku populisticky nezodpovědného způsobu zrušení superhrubé mzdy a následné potřeby výdajové státního rozpočtu.

Na základě vývoje lze očekávat, že v roce 2025 relativní platy učitelů poklesnou až na 108 %. A pokud by se snad naplnil Střednědobý výhled státního rozpočtu z podzimu 2024, který pro další roky dynamického růstu nominálních mezd v ekonomice předpokládá stagnaci školského rozpočtu, mohly by učitelské platy poklesnout dokonce až na 102 %. To je samozřejmě hluboko pod slibovanými 130 % a na úroveň nekonkurenceschopnou vůči většině vysokoškolsky kvalifikovaných profesí.

Je dobré vědět, že mezinárodní statistiky OECD sledují poměr platů učitelů k průměrným mzdám vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, tedy nikoliv k průměrným mzdám v ekonomice. Je to ale celkem přirozené, protože od učitelů se i u nás už dlouho většinově požaduje vysokoškolské, dokonce magisterské vzdělání. Jak už bylo zmíněno v úvodu, Česká republika si dlouhodobě vedla špatně. Zatímco v OECD se takto měřený průměrný relativní učitelský plat dlouhodobě pohybuje kolem 88–90 %, v Česku ani v rekordním roce 2021 stále nedosáhl 80 %. V roce 2017 a předtím jsme byli na pouhých zhruba 66 %. Krátké zlepšení před pár lety tedy moc dlouho nevydrželo. A výhled do dalších let směřuje opět k situaci, kdy většina českých učitelů bude vydělávat výrazně méně než většina jejich vysokoškolsky vzdělaných vrstevníků.

Výše uvedená čísla nejsou pouhé statistiky. Ve vzdělávací praxi mají a budou mít velmi konkrétní důsledky. Klesající finanční atraktivita učitelské profese snižuje zájem o ni, tedy o studium pedagogických a učitelských oborů, komplikuje nábor mladých učitelů, o to více v regionech a aprobacích, kde je v privátní sféře silná a mzdově mnohem atraktivnější poptávka (např. matematika, fyzika, informatika, cizí jazyky).

Ve studii IDEA také upozorňujeme, že nejméně atraktivní jsou relativní platy učitelů středního věku. A nejrychleji poslední čtyři roky klesá atraktivita platů nejmladších učitelů, která byla dříve poměrně vysoká. Na to se váže vyšší riziko brzkých odchodů z učitelské profese. Pro ředitele škol je to zpráva, že v příštích letech bude stále těžší mladé a schopné pedagogy najít, přilákat a ty středního věku udržet.

Pokud jde o nadtarifní odměňování, tam se poslední roky situace naštěstí příliš nezhoršila. Podíl odměn na platu zůstává oproti situaci před rokem 2020 poměrně vysoký. Ale i tak se v Česku platy učitelů odvíjejí hlavně od let praxe a kvalita a produktivita práce jednotlivých učitelů má na jejich finanční ohodnocení relativně malý vliv.

Z pohledu řízení školy může být frustrující, že existuje velmi omezený finanční prostor, jak učitele finančně motivovat. Základní mzdové tabulky a přidělené prostředky vedením škol neponechávají mnoho manévrovacího prostoru, aby kvalitní výkony skutečně promítaly do výplat.

Vývoj po roce 2021 ukazuje, jak snadno lze předchozí pokrok ztratit. Snižování relativních platů učitelů není problém pouze rozpočtový a politický. Představuje systémové riziko, které s odstupem dekády či dvou může ohrozit kvalitu vzdělávání a tím i konkurenceschopnost celé země. Ředitelé a pedagogové ve školách ale už dnes vidí první dopady – v menším zájmu uchazečů, v potížích s obsazením míst, ve frustraci mladších kolegů. Pokud má mít učitelská profese budoucnost, nestačí o ní mluvit jako o prioritě. Musí se jí skutečně stát.

Zároveň je potřeba mít na mysli i strukturu a diferenciaci platů. Udržitelnost profesní motivace bez možnosti ocenit excelentní výkon, osobní profesní rozvoj, kvalitní vedení školních projektů a podobně je těžko představitelná.

Ve studii IDEA na základě známých výhledů ekonomiky a státního rozpočtu odhadujeme, že samotné udržení současné úrovně relativních platů učitelů by vyžadovalo jejich každoroční nárůst přibližně o 5 % ročně, aby alespoň sledovaly vývoj nominálních mezd v ekonomice. Pokud by se měla cílová hodnota 130 % naplnit už v roce 2026, znamenalo by to navýšení výdajů státního rozpočtu na platy o cca 30–35 miliard korun nad rámec současného Střednědobého rozpočtového výhledu. Reálně by to ovšem znamenalo částku ještě vyšší, protože ze státního rozpočtu se hradí nejen platy učitelů, ale i dalších pedagogických pracovníků a těžko věřit tomu, že by se mohly nůžky mezi učiteli a ostatními dále rozevírat. Školský rozpočet na rok 2026 sice bude do Sněmovny posílat ještě vláda současná, na konci září, ale o státním rozpočtu 2026 se bude hlasovat až za Sněmovny a vlády nové. Rozhodně to nebude lehké.