Novela školského zákona, 1. část

Vydáno: 35 minut čtení

V únoru Poslanecká sněmovna schválila návrh novely školského zákona a některých dalších zákonů (zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, zákona o ochraně veřejného zdraví, zákona o specifických zdravotních službách, zákona o pedagogických pracovnících). V témže měsíci byl návrh novely doručen Senátu. Cílem článku je okomentovat nejdůležitější momenty uvedeného návrhu novely.

Novela školského zákona
(1. část)
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
První část článku je věnována navrhované novele obecných ustanovení školského zákona, ustanovení spojených s poskytováním předškolního a základního vzdělávání.
Podle návrhu má novela nabýt účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Některá ustanovení novely mají nabýt účinnosti 1. 9. 2015 nebo 1. 9. 2016. Tyto případy nabytí účinnosti jsou v textu článku zdůrazněny.
NAVRHOVANÉ ZMĚNY OBECNÝCH USTANOVENÍ ŠKOLSKÉHO ZÁKONA
Přehled obecných ustanovení, kterých se dotýká návrh novely
Orientaci v navrhovaných změnách pomůže výčet ustanovení, kterých se návrh novely školského zákona dotýká. Návrh novely školského zákona mění znění následujících ustanovení: § 8 Právní postavení škol a školských zařízení, § 13 Vyučovací jazyk, § 15, § 16 Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, § 16a Poradenská pomoc školského poradenského zařízení, § 16b Revize, § 17 Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů, § 19, § 20, § 27 Učebnice, učební texty, školní potřeby, § 30, § 32 a § 32a.
Nejzásadnější navrhované změny jsou spojeny se vzděláváním dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (§ 16, § 16a, § 16b).
Právní postavení škol a školských zařízení (§ 8)
Navrhovaná novela ustanovení § 8 odst. 3 a odst. 5 doplňuje oprávnění Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí a ostatních organizačních složek státu
zřizovat mateřské školy a zařízení školního stravování
jim sloužící, a to jako příspěvkové organizace. Předpokládá se, že tito zřizovatelé budou mateřské školy zřizovat pro děti svých zaměstnanců, tzn. podle § 34 odst. 8 školského zákona.
Dále se v doplněném § 8 odst. 6 upřesňují podmínky zřízení církevních nebo soukromých škol.
Vyučovací jazyk (§ 13)
Nově navrhované ustanovení § 13 odst. 4 se týká tzv. dvojjazyčných (bilingvních) gymnázií. Zavádí pravidlo, podle kterého v oborech středního vzdělávání s maturitní zkouškou, v nichž se podle rámcového vzdělávacího programu povinně vyučují některé předměty v cizím jazyce, jsou vyučovacími jazyky jazyk český a příslušný cizí jazyk.
Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (§ 16)
Návrh novely školského zákona i nadále používá pojem „speciální vzdělávací potřeby“, mění se však definice uvedeného pojmu.
Dítě, žák a student se speciálními vzdělávacími potřebami již není dítě, žák a student vymezený pomocí určitého hendikepu, tj. dítě, žák a student zdravotně postižený, zdravotně znevýhodněný nebo sociálně znevýhodněný.1)Nově se dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.
Podpůrná opatření
jsou obecně definována jako nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách, odpovídají zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta.
Navrhovaná novela zakotvuje právo dítěte, žáka nebo studenta se speciálními vzdělávacími potřebami na
bezplatné poskytování podpůrných opatření
školou a školským zařízením. Přitom zásada bezplatnosti podpůrných opatření se chápe jako zásada všeobecná a vztahuje se na školy a školská zařízení všech zřizovatelů. Tam, kde jsou vzdělávání a školské služby poskytovány za úplatu, nesmí uplatňování podpůrných opatření být důvodem pro zvýšení úplaty hrazené příjemcem (nebo za příjemce) podpůrných opatření.
Navrhovaná novela vypočítává devět
druhů podpůrných opatření
(„podpůrná opatření spočívají v...“). Současně konstatuje, že konkrétní výčet podpůrných opatření bude upraven prováděcí vyhláškou.
V souvislosti s uvedenými druhy podpůrných opatření je účelné zdůraznit:
 
„Úpravy obsahu vzdělávání“ [§ 16 odst. 2 písm. b)] jsou úpravami, které se nedotýkají očekávaných výstupů dle příslušného vzdělávacího programu ani nevyžadují povolení individuálního vzdělávacího plánu. Do úprav obsahu vzdělávání patří např. výuka předmětů speciálně pedagogické péče, která je v zákoně i výslovně uvedena.
 
Podpůrné opatření spočívající v úpravě očekávaných výstupů vzdělávání je podpůrným opatřením podle § 16 odst. 2 písm. e). Toto podpůrné opatření může spočívat ve snížení očekávaných výstupů (např. zařazení žáka do programu základní školy speciální nebo do vzdělání podle přílohy rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání upravené pro žáky s lehkým mentálním postižením), a proto musí být podloženo doporučením školského poradenského zařízení a písemným informovaným souhlasem žáka nebo zákonného zástupce.
 
Jestliže bude úprava očekávaných výstupů vzdělávání spočívat pouze v úpravě rozložení učiva do ročníků, lze podpůrné opatření provádět i v individuálním vzdělávacím plánu [§ 16 odst. 2 písm. f)]. Také v tomto případě musí být podpůrné opatření podloženo doporučením školského poradenského zařízení a písemným informovaným souhlasem žáka nebo zákonného zástupce.
 
Ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) umožňuje podpůrné opatření v podobě využití asistenta pedagoga. Využití asistenta pedagoga bude nově podmíněno souhlasem krajského úřadu, popř. ministerstva pouze v případě, že z důvodu využití asistenta pedagoga bude požadováno navýšení finančních prostředků poskytovaných na činnost školy ze státního rozpočtu. Bude-li funkce asistenta pedagoga financována z jiných zdrojů, nebude souhlas krajského úřadu, popř. ministerstva vyžadován (§ 16 odst. 9).
 
Nově se v ustanovení § 16 odst. 2 písm. h) vyčleňuje jako podpůrné opatření využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů (tj. zejména osobního asistenta).
 
V textu § 16 odst. 2 navrhované novely schválené Poslaneckou sněmovnou již není uvedeno podpůrné opatření spočívající v zařazení dítěte, žáka nebo studenta do školy nebo třídy zřízené pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním postižením [ve vládním návrhu § 16 odst. 2 písm. i)].
Návrh novely zákona stanoví, že
podpůrná opatření se člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti.
Zařazení podpůrných opatření do jednotlivých stupňů upraví prováděcí vyhláška.
Odlišná pravidla uplatnění podpůrných opatření v prvním stupni a podpůrných opatření ve vyšších stupních spočívají v následujícím:
 
Podpůrná opatření prvního stupně
uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení.
 
Podpůrná opatření druhého až pátého stupně
lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení. Škola nebo školské zařízení může místo doporučeného podpůrného opatření přijmout po projednání s příslušným poradenským zařízením a s předchozím písemným informovaným souhlasem zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka jiné podpůrné opatření stejného stupně, pokud to neodporuje zájmu dítěte, žáka nebo studenta.
 
Podmínkou poskytování podpůrného opatření druhého až pátého stupně školou nebo školským zařízením je vždy předchozí
písemný informovaný souhlas
zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka.
 
Škola nebo školské zařízení přestane poskytovat podpůrné opatření druhého až pátého stupně po projednání se zletilým žákem, studentem nebo zákonnými zástupci dítěte nebo žáka, pokud z
doporučení školského poradenského zařízení
vyplývá, že podpůrné opatření již není nezbytné.
Návrh novely zákona nově obsahuje upřesňující ustanovení spojená s poskytováním podpůrných opatření při vzdělávání neslyšících a hluchoslepých dětí, žáků a studentů.
Ustanovení § 16 Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami má nabýt účinnosti
1. 9. 2016.
Souvislost § 16 s problematikou zdravotního hendikepu
Nutným doplněním § 16 navrhované novely školského zákona jsou informace týkající se problematiky zdravotního hendikepu.
V návrhu novely školského zákona se upouští od definice zdravotního postižení. Okruh žáků, kterým
zdravotní hendikep aktivuje nárok na určité podpůrné opatření
nebo způsob jeho poskytování [např. bezplatné poskytování učebnic a učebních textů se schvalovací doložkou MŠMT žákům, kteří se vzdělávají na střední škole nebo základní škole dle § 27 odst. 4 a odst. 6; základní vzdělávání, které trvá deset let dle § 46 odst. 3; stanovení podmínek a konání maturitní zkoušky dle § 81 odst. 11 písm. d) školského zákona], je však nadále vymezen pomocí zdravotního hendikepu.
Stejně tak je nadále vymezen pomocí zdravotního hendikepu okruh dětí nebo žáků, pro které
zdravotní hendikep vyvolává jiné zákonem stanovené důsledky
(např. přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 odst. 6, povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2, uvolnění žáka střední školy z provádění určitých činností podle § 67 odst. 2, bezúplatné vzdělávání dítěte ve veřejné mateřské škole dle § 123 odst. 2 školského zákona).
To znamená, že v těchto případech se navrhovaná novela zákona odkazuje na ustanovení § 16 odst. 9, který v textu uvádí děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem.
Jak již bylo uvedeno, ustanovení § 16 má nabýt účinnosti 1. 9. 2016. Proto i ustanovení § 16 odst. 9 a na něj se odkazující ustanovení [např. § 27 odst. 4 a odst. 6, § 46 odst. 3, § 81 odst. 11 písm. d), § 34 odst. 6, § 67 odst. 2, § 123 odst. 2] mají nabýt účinnosti
1. 9. 2016.
Souvislost § 16 a přechodných ustanovení návrhu novely zákona
Návrh novely školského zákona mimo jiné stanoví tzv. přechodná ustanovení. Jedno z přechodných ustanovení (čl. II bod 1) upravuje postup ředitele školy, ve které jsou třídy zřízené pro děti, žáky nebo studenty podle § 16 odst. 9 školského zákona (tj. zřízené pro děti, žáky nebo studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem).
Jestliže se v takové třídě vzdělávají děti, žáci nebo studenti neuvedení v § 16 odst. 9 školského zákona a jsou zařazeni do třídy zřízené pro děti, žáky nebo studenty podle § 16 odst. 9 školského zákona, ředitel školy uvede jejich zařazení do tříd do souladu se školským zákonem nejpozději
k 1. září 2016.
Není-li možné zařadit takové dítě, žáka nebo studenta do první třídy, ve které se nevzdělávají děti, žáci nebo studenti uvedení v § 16 odst. 9 školského zákona v rámci téže školy, ředitel školy o tom bez zbytečného odkladu písemně uvědomí zákonného zástupce dítěte nebo žáka, nebo zletilého žáka nebo studenta a poskytne součinnost a metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to nejpozději
do 31. května 2016.
Poradenská pomoc školského poradenského zařízení (§ 16a)
Nový § 16a upravuje
činnosti školského poradenského zařízení
v souvislosti s poskytováním podpůrných opatření žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Školské poradenské zařízení poskytne poradenskou pomoc dítěti, žákovi, studentovi nebo zákonnému zástupci dítěte nebo žáka na základě:
 
jeho žádosti nebo
 
rozhodnutí orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu (tj. soudu nebo příslušného orgánu sociálněprávní ochrany dětí).
Pokud to vyžaduje zájem dítěte nebo nezletilého žáka, má škola nebo školské zařízení povinnost zákonnému zástupci dítěte nebo nezletilého žáka doporučit, aby vyhledal pomoc školského poradenského zařízení. Návrh novely zákona předpokládá, že zákonný zástupce nemusí být vždy schopen poznat, že je takový postup zapotřebí a v zájmu dítěte.
Pokud zákonný zástupce doporučení nerespektuje, a hrozí-li v důsledku neposkytnutí poradenských služeb dítěti nebo žákovi vážná újma, vyplývá z § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, že je škola povinna o tom informovat orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Dále jsou návrhem novely zákona upraveny výstupy poradenské činnosti, tj. zpráva a doporučení.
Ve
zprávě
školské poradenské zařízení uvede skutečnosti podstatné pro doporučení podpůrných opatření. Zprávu školské poradenské zařízení poskytne tomu, komu je poskytována poradenská činnost. Současně se nevylučuje, aby zprávu poskytnul škole dle vlastního uvážení zletilý žák nebo zákonný zástupce dítěte nebo nezletilého žáka.
V
doporučení
školské poradenské zařízení uvede závěry vyšetření a podpůrná opatření prvního až pátého stupně, které odpovídají zjištěným speciálním vzdělávacím potřebám a možnostem dítěte, žáka nebo studenta, a to včetně možných kombinací a variant podpůrných opatření a způsobu a pravidel jejich použití při vzdělávání. Školské poradenské zařízení poskytne doporučení:
 
tomu, komu je poskytována poradenská pomoc,
 
škole nebo školskému zařízení, v němž se dítě, žák nebo student vzdělává; návrh novely zákona vychází z předpokladu, že nelze ponechat pouze na libovůli zákonného zástupce, zda doporučení škole předá; předání doporučení poradenským zařízením škole má být automatické, neboť škola ani nemusí tušit, že doporučení existuje a že by si je měla vyžádat;
 
soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí (povinně bez vyžádání, nebo pokud si to orgán sociálněprávní ochrany dětí písemně vyžádá).
Návrh novely zákona také upravuje pojistku proti pochybením školy při nakládání s doporučením školského poradenského zařízení. Jestliže má zletilý žák, student nebo zákonný zástupce dítěte nebo žáka pochybnost o tom, že škola nebo školské zařízení postupuje v souladu s doporučením školského poradenského zařízení, může řediteli školy nebo školského zařízení navrhnout, aby s ním případ projednal za účasti pověřeného zaměstnance příslušného školského poradenského zařízení. Ředitel je povinen jednání bez zbytečného odkladu svolat.
Ustanovení § 16a Poradenská pomoc školského poradenského zařízení má nabýt účinnosti
1. 9. 2016.
Je vhodné zdůraznit, že text § 16a návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou neobsahuje kontroverzní ustanovení kritizované veřejnou ochránkyní práv.2)
Revize (§ 16b)
Podle nového ustanovení § 16b budou zprávy a doporučení školského poradenského zařízení podléhat revizi.3) Revizi má provádět Národní ústav pro vzdělávání.
O revizi zprávy může požádat dítě, žák, student nebo zákonný zástupce do 30 dnů ode dne, kdy zprávu obdržel. O revizi doporučení může požádat do 30 dnů ode dne, kdy doporučení obdržel:
 
dítě, žák, student nebo zákonný zástupce,
 
škola, školské zařízení,
 
orgán veřejné moci, který svým rozhodnutím uložil zákonnému zástupci dítěte nebo žáka, dítěti, žákovi nebo studentovi povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení.
Dále může požádat o revizi doporučení Česká školní inspekce.
V rámci revize Národního ústavu pro vzdělávání:
 
posoudí žádost o revizi,
 
posoudí zprávu nebo doporučení,
 
pokud je to nezbytné k naplnění účelu revize, prověří se souhlasem zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka
 
vzdělávací potřeby a možnosti dítěte, žáka nebo studenta; aby se vyšlo vstříc dětem a rodinám dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, revizní vyšetření nebude probíhat v Praze (v sídle Národního ústavu pro vzdělávání), ale v místě sídla školského poradenského zařízení, které vydalo zprávu nebo doporučení.
Národní ústav pro vzdělávání vydá o výsledku posouzení revizní zprávu, a to do 60 dnů od obdržení žádosti. Revizní zpráva může obsahovat i novou zprávu nebo doporučení podpůrných opatření. V tomto případě revizní zpráva nahrazuje revidovanou zprávu nebo doporučení.
Revizní zpráva se zasílá:
 
dítěti, žáku, studentovi nebo zákonnému zástupci v plném rozsahu,
 
příslušnému školskému poradenskému zařízení v plném rozsahu,
 
škole nebo školskému zařízení, a to s vyloučením údajů, které jsou pouze obsahem zprávy školského poradenského zařízení,
 
orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jestliže orgán sociálně-právní ochrany dětí o poskytnutí doporučení žádal, a to v rozsahu poskytnutého doporučení.
Současně návrh novely školského zákona zakotvuje presumpci správnosti zprávy a doporučení školského poradenského zařízení.To znamená, že do vydání revizní zprávy se postupuje podle původního doporučení a zprávy vydaných školským poradenským zařízením.
Ustanovení § 16b Revize má nabýt účinnosti
1. 9. 2016.
Definice „zákonného zástupce dítěte nebo nezletilého žáka“ (§ 17)
Z § 17 odst. 3 se odstraňuje legislativní zkratka „zákonného zástupce“. Nahrazuje ji definice zákonného zástupce v novém § 183 odst. 7.
§ 183 odst. 7
Zákonným zástupcem je pro účely tohoto zákona osoba, která je v souladu se zákonem nebo rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka.
Jak uvádí důvodová zpráva, zákonný zástupce je pro účely školského zákona definován podobně, jako jej pojímá dosavadní legislativní zkratka v § 17 odst. 3. Zřetelně se však stanovuje, že
postavení zákonného zástupce v pojetí školského zákona je relativní ke konkrétní věci
- soud může například ustanovit kolizního opatrovníka, který bude zastupovat dítě pouze v řízení o přijetí ke vzdělávání, v jiných věcech ale postavení zákonného zástupce mít nebude.
Jak ustanovení § 17 odst. 3, tak ustanovení § 183 odst. 7 školského zákona mají nabýt účinnosti
1. 9. 2016.
Školní matrika (§ 28)
Vzhledem k novému pojetí dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (§ 16) se mění údaje vedené ve školní matrice školy a školského zařízení. Nově se povedou ve školní matrice školy a školského zařízení:
 
údaje o znevýhodnění
dítěte, žáka nebo studenta uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona,
 
údaje o podpůrných opatřeních
poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školou nebo školským zařízením v souladu s § 16, a
 
údaje o závěrech vyšetření
uvedených v doporučení školského poradenského zařízení.
Ustanovení § 28 odst. 2 písm. f) a ustanovení § 28 odst. 3 písm. d), která zakotvují změnu údajů evidovaných ve školní matrice školy a školského zařízení, mají nabýt účinnosti
1. 9. 2016.
Systém podpůrných opatření
podle § 16 má být uváděn do praxe postupně od roku 2017. V případě, že škola nebo školské zařízení bude ve školní matrice evidovat podpůrné opatření podle nového § 16, budou se
příplatky na podpůrná opatření
poskytovat podle nového § 161 odst. 2 školského zákona. Jestliže se budou ve škole nebo školském zařízení vzdělávat děti, žáci nebo studenti se speciálními vzdělávacími potřebami, u nichž dosud nebude evidováno podpůrné opatření podle nového § 16, stanoví krajské úřady k normativům příplatky na speciální vzdělávací potřeby v dosavadní podobě. Uvedené pravidlo je zakotveno v jednom z přechodných ustanovení navrhované novely školského zákona (čl. II bod 8).
čl. II bod 8
Pro roky 2017 až 2019 stanoví krajský úřad pro případy, kdy ve školní matrice příslušné školy nebo školského zařízení není pro dítě, žáka nebo studenta ještě uvedeno podpůrné opatření podle § 16 zákona č. 71/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příplatky ke krajským normativům na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů.
Jak uvádí důvodová zpráva, teprve po třech letech účinnosti nového § 16 se počítá s tím, že se díky pravidelným rediagnostikám žáků zaktualizuje obsah školních matrik všech škol a bude možné využívat jednotně příplatků na podpůrná opatření.
Registr pedagogických pracovníků
Do návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou nebyla zařazena úprava registru pedagogických pracovníků.
Školní řád, vnitřní řád (§ 30)
Návrh novely školského zákona stanoví, že školní řád a vnitřní řád obsahuje podrobnosti o
pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci
ve škole nebo školském zařízení. Uvedené podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů již nebudou omezeny pouze na okruh pedagogických pracovníků.
Smlouva mezi žákem a právnickou či fyzickou osobou (§ 30)
Podle nového § 30 odst. 5 navrhované novely školského zákona ředitel střední nebo vyšší odborné školy může se souhlasem zřizovatele vystupovat jako zprostředkovatel smlouvy mezi žákem nebo studentem starším 15 let na jedné straně a právnickou či fyzickou osobou na druhé straně, ve které se za sjednaných podmínek právnická či fyzická osoba zaváže poskytovat žákovi či studentovi
příspěvek na výuku či studium
a žák či student se zaváže po ukončení výuky či studia uzavřít s určenou právnickou či fyzickou osobou pracovní poměr související s oborem jeho výuky či studia, a v tomto pracovním poměru setrvat po sjednanou dobu, nebo vrátit poskytnuté příspěvky.
Zákaz reklamy ve školách a školských zařízeních (§ 32)
Stávající znění § 32 odst. 2 školského zákona se rozšiřuje a konkretizuje.
§ 32 odst. 2
Ve školách a školských zařízeních se zakazuje reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, a reklama, nabízení k prodeji nebo prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj dětí, žáků a studentů nebo přímo ohrožujících či poškozujících životní prostředí a dále reklama a nabízení k prodeji nebo prodej potravin, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí, žáků a studentů. Požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, stanoví ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
Novelizované ustanovení § 32 odst. 2 školského zákona má nabýt účinnosti
1. 9. 2015.
Návrh zákona také stanoví nový § 7a zákona o ochraně veřejného zdraví (čl. IV návrhu zákona), podle kterého provozovatel potravinářského podniku nesmí ve škole nebo školském zařízení zapsaných do školského rejstříku nabízet k prodeji ani prodávat
potraviny, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu
dětí, žáků a studentů. Dále nový § 7a zákona o ochraně veřejného zdraví odkazuje na novou vyhlášku o stanovení požadavků na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních.
Také ustanovení § 7a zákona o ochraně veřejného zdraví má nabýt účinnosti
1. 9. 2015.
Výjimka z povinnosti evidovat programy spolufinancované z rozpočtu EU v informačním systému EDS/SMVS (§ 32a)
Podle nového § 32a odst. 7 se na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo jejich části, jejichž předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnost vzdělávání a školských služeb podle školského zákona, nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel.
Podle stávající právní úpravy [§ 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění] by všechny tyto programy bylo nezbytné evidovat v informačním systému EDS/SMVS (evidenčně-dotačním systému / správě majetku ve vlastnictví státu).
NAVRHOVANÉ ZMĚNY USTANOVENÍ UPRAVUJÍCÍCH POSKYTOVÁNÍ PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Novelizované ustanovení § 34 odst. 6 již neobsahuje slova „dítě se zdravotním postižením“.
§ 34 odst. 6
O přijetí dítěte uvedeného v § 16 odst. 9 rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího lékaře.
Novelizované ustanovení § 34 odst. 6 má nabýt účinnosti
1. 9. 2016.
Podmínky poskytování předškolního vzdělávání dále upravuje změněný § 123 odst. 2.
§ 123 odst. 2
Vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se poskytuje bezúplatně po dobu nejvýše jednoho školního roku. Bezúplatnost předškolního vzdělávání se uplatní pouze ve školním roce, ve kterém se dítě vzdělává v posledním ročníku mateřské školy poprvé. Omezení bezúplatnosti předškolního vzdělávání na jeden školní rok neplatí pro děti uvedené v § 16 odst. 9.
4)
To znamená, že návrh novely školského zákona nahrazuje limit pro bezúplatné vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy „12 měsíců“ novým limitem „jeden školní rok“. Školám se usnadní počítání délky nároku na bezúplatnost, který bude vždy ukončen koncem školního roku, v němž dítě začalo nárok čerpat.
Dále
bezúplatnost předškolního vzdělání
upravuje jedno z přechodných ustanovení návrhu novely školského zákona (čl. II bod 5):
čl. II bod 5
Bezúplatnost předškolního vzdělávání po dobu jednoho školního roku podle § 123 odst. 2 zákona č. 71/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje poprvé na děti, které se poprvé vzdělávají v posledním ročníku mateřské školy ve školním roce 2015/2016.
NAVRHOVANÉ ZMĚNY USTANOVENÍ UPRAVUJÍCÍCH POSKYTOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Přehled ustanovení upravujících poskytování základního vzdělávání, kterých se dotýká návrh novely
Orientaci v navrhovaných změnách pomůže výčet ustanovení upravujících poskytování základního vzdělávání, kterých se návrh novely školského zákona dotýká.
Návrh novely školského zákona mění znění následujících ustanovení: § 36 Plnění povinné školní docházky, § 38 Plnění povinné školní docházky v zahraničí, v zahraniční škole na území České republiky nebo v evropské škole, § 41 Individuální vzdělávání, § 47 Přípravné třídy základní školy, § 48 Vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a autismem, § 50, § 55 a § 56.
Evidence plnění povinné školní docházky (§ 36)
V současné době školský zákon neupravuje povinnost obce poskytnout řediteli spádové školy
seznam dětí, které patří do příslušného školského obvodu
(tj. mají trvalý pobyt v dané obci) a mají v dané škole právo na přednostní přijetí.
Tento jednostranný informační tok zavádí návrh novely školského zákona:
Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte.
Pomocí seznamu dětí, pro které je škola školou spádovou, a informací o zápisu uchazeče ve škole, pro kterého škola není školou spádovou (§ 36 odst. 5 školského zákona), může ředitel školy zjistit děti, které se měly zapsat k povinné školní docházce, ale nebyly zapsány. Tyto děti ředitel školy nahlásí orgánu sociálně-právní ochraně dětí.
Souvislost plnění povinné školní docházky a pokrytí území ČR školskými obvody spádových škol
V současné době mohou existovat obce, na jejichž území nezasahuje školský obvod spádové školy. Jedná se o obce, které nezřizují základní školu, neuzavřely dohodu o společném školském obvodu s jinou obcí (obcemi) nebo nejsou členem svazku obcí zřizujících základní školu. Uvedená situace může
ohrožovat plnění povinné školní docházky
dětí s místem trvalého pobytu na území takové obce.
Proto návrh novely školského zákona stanoví v § 178 odst. 3 následující pravidlo:
§ 178 odst. 3
Pokud území obce nebo jeho část nespadá pod školský obvod ani společný školský obvod a je ohroženo plnění povinné školní docházky dítěte uvedeného v odstavci 1, krajský úřad opatřením obecné povahy pro toto území vytvoří nebo na ně rozšíří školský obvod nebo společný školský obvod základní školy zřizované touto nebo jinou obcí nebo svazkem obcí, a to s platností nejdéle na 24 měsíců.
Plnění povinné školní docházky v zahraničí a osvědčení „české školy bez hranic“ (§ 38)
Připomeňme, že v souladu se současným zněním ustanovení § 38 odst. 5 školského zákona žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území ČR, a žák, který plní povinnou školní docházku v zahraničí formou individuální výuky, může na žádost zákonného zástupce
konat zkoušku z vybraných předmětů
v kmenové škole. Konkrétní podmínky, za kterých žák koná tyto zkoušky, upravuje ustanovení § 18 a § 18a vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi
vysvědčení
.
Navrhovaná novela školského zákona zakotvuje význam výstupu vzdělávání z institucí, které v souladu se smlouvou uzavřenou s ministerstvem poskytují českým občanům v zahraničí výuku českého jazyka a českých reálií (např. „české školy bez hranic“).
V závislosti na způsobu, kterým se žák v zahraničí vzdělává, může výstup vzdělávání takové instituce (např. osvědčení české školy bez hranic):
 
nahradit „rozdílové zkoušky“
z vybraných předmětů v kmenové škole v ČR,
 
v kombinaci s vysvědčením ze zahraniční školy být
rovnocenným ekvivalentem vysvědčení vydávaného českou základní školou v prvním až osmém ročníku.
Jestliže žák plní povinnou školní docházku v zahraničí ve škole nebo formou individuální výuky a současně navštěvuje „českou školu bez hranic“, pak osvědčení vydané „českou školou bez hranic“ může nahradit „rozdílové zkoušky“ z vybraných předmětů v kmenové škole v ČR, a to včetně devátého ročníku.
Jestliže žák plní povinnou školní docházku v zahraničí ve škole a současně navštěvuje „českou školu bez hranic“, pak se osvědčení z „české školy bez hranic“ spolu s vysvědčením ze zahraniční školy považuje za výstup rovnocenný s vysvědčením vydávaným českou základní školou. Výjimkou je vysvědčení z druhého pololetí devátého ročníku vydávaného českou základní školou, tohoto vysvědčení se rovnocennost netýká, neboť se podle českého práva jedná o speciální doklad osvědčující mj.
splnění povinné školní docházky a získání stupně vzdělání a požívající zvýšené právní ochrany.
Cílem navrhované právní úpravy je
snížit administrativní zátěž
žáků „české školy bez hranic“, neboť nebudou muset usilovat o vydání vysvědčení z prvního až osmého ročníku českou základní školou. Postačí, když zašlou kmenové škole na vědomí kopii osvědčení „české školy bez hranic“. Jak již bylo uvedeno, v případě žáků, kteří plní povinnou školní docházku v zahraničí formou individuální výuky, může osvědčení „české školy bez hranic“ nahradit „rozdílovou zkoušku“ z vybraných předmětů v kmenové škole v ČR. Osvědčení „české školy bez hranic“ bez vysvědčení ze zahraniční školy však nebude rovnocenné s českým ročníkovým vysvědčením.
Jako doplnění uveďme, že výše uvedení žáci jsou i nadále
povinně žáky kmenové školy v ČR
ve smyslu § 38 odst. 3 školského zákona. Vztah žáků ke kmenové škole se však zjednoduší.
Přípravné třídy (§ 47)
Podle navrhované novely školského zákona (§ 47 odst. 1) nebudou přípravné třídy základní školy určeny dětem s diagnostikovaným sociálním znevýhodněním, ale dětem v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně dětem, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.
Dále mohou nově zřizovat přípravné třídy i registrované církve a náboženské společnosti, a to s podmínkou souhlasu ministerstva.
Nejnižší možný počet dětí v přípravné třídě se zvyšuje ze 7 na 10 dětí.
Novelizované ustanovení § 47 odst. 1 školského zákona má nabýt účinnosti
1. 9. 2015.
Zařazení žáka do základní školy speciální (§ 48)
Návrh novely školského zákona zpřesňuje postup při zařazení žáka do základní školy speciální. Podkladem uvedeného zařazení již není „souhlas zákonného zástupce“, ale „žádost zákonného zástupce“. Tím se jednoznačně zakotvuje, že
pouze zákonný zástupce žáka
(a nikoli ředitel školy)
je oprávněn iniciovat zařazení žáka do základní školy speciální.
Uvolnění z tělesné výchovy (§ 50)
Návrh novely mění ustanovení § 50 odst. 2 školského zákona, které upravuje uvolnění žáka z vyučování v předmětu tělesná výchova. Nově ředitel školy uvolní žáka z vyučování v předmětu tělesná výchova na základě posudku vydaného registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního roku nebo na školní rok.
To znamená, že žák již nebude uvolněn na základě písemného doporučení, ale posudku. Posudek o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově vydává podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, pouze registrující lékař a nevydává jej odborný lékař.5)
Ukončení základního vzdělávání žáka-cizince, který nemá na území ČR trvalý pobyt (§ 50)
Nové ustanovení § 50 odst. 4 školského zákona stanovuje podmínky ukončení vzdělávání cizince, který nemá na území ČR trvalý pobyt.
§ 50 odst. 4
Pokud se cizinec, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů a nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, přestává být dnem následujícím po uplynutí této doby žákem školy.
Vyhláška č. 48/2005 Sb. (§ 56)
Navrhovaná novela mění zmocnění ministerstva k vydání prováděcí vyhlášky - vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění.
Nově ustanovení § 56 školského zákona zakotvuje, že prováděcí právní předpis (tj. vyhláška č. 48/2005 Sb.) stanoví:
 
pravidla organizace a průběhu zápisu k povinné školní docházce,
 
pravidla organizace, průběhu a ukončování vzdělávání v kurzech pro získání základního vzdělání a pravidla pro zajištění dostupnosti kurzů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání.
Zmocnění týkající se zřízení
funkce asistenta pedagoga
a podrobnosti o jeho činnosti se přesouvá z § 56 do § 19 školského zákona.
SHRNUTÍ
Nejzásadnější změny obecných ustanovení školského zákona jsou spojeny se vzděláváním dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto změny se následně promítají i do jiných ustanovení školského zákona, které v současné době pojednávají o dětech, žácích nebo studentech se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním. Navrhovaná účinnost těchto ustanovení je 1. září 2016.
Nejvýraznější změnou ustanovení upravujících poskytování předškolního vzdělávání v mateřských školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je zavedení nového limitu, podle kterého se předškolní vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy poskytuje bezúplatně po dobu nejvýše jednoho školního roku. Uvedené omezení se i nadále nebude vztahovat na děti se zdravotním postižením (podle nové terminologie na děti uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona).
Lze očekávat, že v praxi základních škol se nejčastěji projeví změny spojené s poskytováním řediteli spádové školy seznamu dětí, které patří do příslušného školského obvodu a mají zahájit povinnou školní docházku; zřizováním přípravných tříd a přijímáním dětí do přípravných tříd, zařazením žáků do základní školy speciální a uvolněním žáka z vyučování v předmětu tělesná výchova na základě lékařského posudku. Navrhovaná novela ustanovení spojených se zřizováním přípravných tříd a přijímáním dětí do přípravné třídy má nabýt účinnosti 1. září 2015.

1) Návrh novely zákona nahrazuje nevhodnou definici „sociálního znevýhodnění“. Kategorie „sociálního znevýhodnění“ je transformována do podpůrných opatření odpovídajících některým překážkám ve vzdělávání z důvodu životních podmínek žáka a doplněna otevřeným výčtem vyčleňujícím žáky s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, žáky s postavením azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany nebo účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, žáky v hmotné nouzi, jakož i další případy hodné zvláštního zřetele (§ 27 odst. 5).
2) Vládní návrh novely zákona obsahoval ustanovení § 16a odst. 5: Závisí-li pomoc školského poradenského zařízení na posouzení zdravotního stavu dítěte, žáka nebo studenta, dbá školské poradenské zařízení na to, aby podklady pro výstupy poradenské pomoci byly opatřeny v souladu se zásadami lékařské vědy. Posouzení mentálního postižení dítěte nebo žáka pro účely tohoto zákona vždy vychází z hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí.
3) Revize není správním řízením.
4) Děti uvedené v § 16 odst. 9 jsou děti, které se v současné době zahrnují do kategorie děti zdravotně postižené.
5) Vyhláška č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu, již s účinností od 31. 12. 2013 uvádí, že závěr o zdravotní způsobilosti, zdravotní nezpůsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou obsahuje lékařský posudek.

Související dokumenty

Pracovní situace

Školský zákon a jeho vyhlášky
Školský rejstřík
Založení pracovního poměru jmenováním – zástupce ředitele
Školy a cestování žáků: školní zájezdy
Maturita - právní předpisy, pokyny, informace, výklady, zdroje informací
Maturita - přehledy obsahu právních předpisů
Informace o zkušebních předmětech profilové části maturitní zkoušky - příklad
Přístupnost školního webu podle litery zákona
Metodické komentáře k zákonu Lex Ukrajina 2
Způsob poskytování poradenských služeb školským poradenským zařízením
Duben 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Květen 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Červen a červenec 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
2022/2023: Plán činnosti střední školy v 1. pololetí školního roku
2022/2023: Činnost školní družiny a školního klubu v 1. pololetí školního roku
2022/2023: Činnosti školní jídelny v 1. pololetí školního roku
2022/2023: Plán činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence v 1. pololetí školního roku
2022/2023: Činnost základní umělecké školy v 1. pololetí školního roku
Účetní závěrka vybraných (příspěvkových) organizací
BOZP - přehled základní legislativy

Poradna

Vstupní lékařská prohlídka u pedagoga na DPP
Cestovní náklady v případě cesty na soutěž - odborná poradna, odpověď na dotaz
Zahraniční výjezd ředitele školy - odborná poradna, odpověď na dotaz
Cestovní náhrady při cestě na školení - odborná poradna, odpověď na dotaz
Čipy ve školní jídelně - odborná poradna, odpověď na dotaz
Volby do školské rady
Dohoda o výkonu práce z domova
Úplata za zájmové vzdělávání
Směrnice
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost

Články

Novela školského zákona, 3. část
Novela školského zákona, 2. část

Zákony

359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí
218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)