Důtka i pro rodiče?

Školský zákon pojednává v § 31 o tzv. výchovných opatřeních, jejichž součástí kázeňská opatření jsou. Výchovná opatření mohou být jak negativního, tak pozitivního charakteru. Ta pozitivní ovšem nebývají trnem v oku rodičů a případným předmětem sporu. Pojďme se tedy zaměřit na výchovná opatření negativní, především ta kázeňská. Jaké možnosti obrany proti rozhodnutí o udělení kázeňského opatření nám dává právní řád?

Než se budeme detailněji zabývat závěry Nejvyššího správního soudu, připomeňme si nejdříve několik poznámek k aplikaci kázeňských opatření. Podle § 31 odst. 1 školského zákona „jsou výchovnými opatřeními pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením¹⁾ je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy dalších kázeňských opatření a podmínky pro udělování a ukládání těchto dalších kázeňských opatření a pochval nebo jiných ocenění“. Takovým prováděcím předpisem je vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školská vyhláška“) a vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „středoškolská vyhláška“).

Podle § 17 odst. 3 školské vyhlášky lze žákovi při porušení povinností stanovených školním řádem a podle závažnosti tohoto porušení uložit:

V případě § 10 odst. 3 středoškolské vyhlášky lze žákovi uložit následující kázeňská opatření:

Pokud dojde k uložení kázeňského opatření, je doporučeníhodný následující postup. Třídní učitel / učitel odborného výcviku neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky. Ředitel školy nebo třídní učitel či učitel odborného výcviku neprodleně oznámí uložení kázeňského opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. Uložení kázeňského opatření se poté zaznamená do dokumentace školy.

Odpověď na otázku zmíněnou v úvodu článku k možnostem obrany proti udělení kázeňských opatření nám může poskytnout nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 6. 8. 2019, čj. 8As 80/2019-30, v němž se nezletilá žákyně prostřednictvím svého zákonného zástupce domáhala žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu vydání rozhodnutí o odvolání, které nezletilá podala proti udělení ředitelské důtky. Soud prvního stupně žalobu odmítl a dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky řízení pro věcné projednání žaloby podle soudního řádu správního, protože nebyla dána pravomoc soudů ve správním soudnictví, když klíčovou okolností byla skutečnost, že nebylo vedeno správní řízení.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal zákonný zástupce nezletilé kasační stížnost, v níž namítá, že udělením důtky bylo zasaženo do subjektivních práv nezletilého dítěte, které nemá možnost se jakkoliv bránit, případně nechat přezkoumat takové rozhodnutí o udělení důtky.

Nejvyšší správní soud v úvodu svého rozhodnutí zdůraznil, že pro náležité posouzení je třeba rozlišovat, zda jde o kázeňská opatření, která mají, či která nemají právní důsledky pro žáka či studenta. Pokud jde o kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta související s poskytováním vzdělávání či školských služeb danému žákovi nebo studentovi, nepůjde o rozhodování ve správním řízení a nebude dána pravomoc správních soudů rozhodnout o zásahu do veřejných subjektivních práv zaručených Listinou (práva na vzdělání): „Uložením kázeňských opatření a jejich zaznamenáním ve školní matrice, popřípadě také na vysvědčení celý proces končí a v budoucnu nelze ze skutečnosti, že žákovi nebo studentovi bylo uloženo toto další kázeňské opatření, vyvozovat žádné právní důsledky.“²⁾

Nejvyšší správní soud výslovně uvedl, že „udělení důtky ředitele školy tak na rozdíl od (podmíněného) vyloučení³⁾ ze školy nebo školského zařízení nemá žádný dopad do práva na vzdělání. Nezletilá má tak nadále právo na pokračování ve vzdělávání a poskytování školských služeb školou, jejíž ředitel jí důtku uložil“. Je nutno si uvědomit, že smyslem výchovných opatření uvedených v § 17 odst. 3 školské vyhlášky je působit výchovně a upozornit na porušení povinností žáka. Na výchově dětí se kromě rodičů podílí značnou měrou škola a školské zařízení, proto jsou vybaveny odpovídajícími prostředky. Opatření uvedená v § 17 odst. 3 školské vyhlášky nemají žáka či studenta v právní rovině trestat, ale mají působit v rovině výchovné a preventivní a upozorňovat na více či méně závažné chování žáka či studenta. Jsou to zejména rodiče, kteří by měli na uložení těchto výchovných opatření adekvátně reagovat, ať již případnou snahou o pozitivní změnu v chování potomka, či vzájemnou komunikací se školou za účelem odstranění možných nedorozumění, která mohou vzniknout na obou stranách. Touto reakcí by ovšem primárně neměla být obrana cestou práva.

S kázeňským opatřením je často spjato hodnocení chování žáků na vysvědčení sníženou známkou. Hodnocení chování žáka na vysvědčení má odpovídat jeho chování v průběhu celého pololetí a lze ho hodnotit až na konci pololetí. Nelze tak snížit žákovi známku z chování bezprostředně po jeho závadném jednání, aniž by byla žákovi poskytnuta možnost nápravy. Hodnocení chování žáka na vysvědčení není kázeňským opatřením.

Pokud má zákonný zástupce jiný názor na chování svého dítěte než škola, pak může požádat o přezkoumání správnosti hodnocení chování dítěte, a to nejpozději do tří pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení dle § 52 odst. 4 školského zákona nebo § 69 odst. 9 školského zákona.

Udělení kázeňských opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta, je plně svěřeno do rukou ředitele školy nebo školského zařízení či (třídního) učitele. Podmínky jejich ukládání jsou specifikovány v jednotlivých podzákonných předpisech (§ 17 školské vyhlášky, § 10 středoškolské vyhlášky) a dále upraveny ve školním řádu, který mimo jiné obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů (§ 30 odst. 2 školského zákona).

Pokud byla kázeňská opatření udělena v souladu se školním řádem, mnoho možností „účinné“ obrany žákům a jejich zákonným zástupcům právní řád ČR neposkytuje. Pravděpodobně nejúčinnějším způsobem obrany se jeví následné projednání s příslušným pedagogickým pracovníkem, jenž kázeňské opatření udělil a který stejně tak může takové kázeňské opatření zrušit. V případě, že pedagogický pracovník udělení kázeňského opatření nezruší, je možné se obrátit na Českou školní inspekci, která v souladu s § 174 odst. 2 písm. b) školského zákona zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání. Současně existuje možnost obrátit se na zřizovatele či školskou radu, která dle § 168 odst. 1 písm. c) školského zákona schvaluje školní řád a navrhuje jeho změny a současně dle písm. d) stejného paragrafu schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Ovšem ani podnět České školní inspekci, zřizovateli či školské radě nemusí způsobit změnu v rozhodnutí pedagogických pracovníků, kteří kázeňské opatření uložili.

Pokud by se jednalo o udělení kázeňského opatření v rozporu se školním řádem, případně by rozhodnutí o udělení kázeňského opatření obsahovalo prvky svévole či diskriminace ze strany pedagogických pracovníků, bylo by možné obrátit se se svým návrhem na soud.