Aktivity žáků a zákonné a nezákonné užití učebnic, odborných publikací a literárních děl

Žák, který se připravuje na vyučování a v této souvislosti bude užívat učebnici, odbornou publikaci nebo literární dílo, by si měl ujasnit alespoň tři základní skutečnosti:

Volné dílo je takové autorské dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv³⁾ [viz § 28 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), dále jen "autorský zákon"]. Majetková práva přitom dle ustanovení § 27 odst. 1 autorského zákona trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti, a jedná-li se o dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv podle ustanovení § 27 odst. 2 autorského zákona od smrti spoluautora, který ostatní přežil.

Pro žáky je však důležité odlišit dvě základní skutečnosti, které (spolu s jejich důsledky) pro snazší pochopení uvádíme na příkladu v následující tabulce.

 I-----------------------------I----------------------------------------------I
 I Shakespearova divadelní hra I Publikace obsahující český překlad           I
 I                             I Shakespearovy divadelní hry opatřená         I
 I                             I ilustracemi                                  I
 I-----------------------------I----------------------------------------------I
 I Autor divadelní hry je více I Publikace, která "jen přepisuje" volné dílo  I
 I než 400 let po smrti. Z     I (to, co kdysi Shakespeare vytvořil), může    I
 I tohoto úhlu pohledu je      I být sama o sobě autorským dílem.             I
 I divadelní hra jako taková   I                                              I
 I volné dílo.                 I Proč? V publikaci se může původní autorské   I
 I                             I dílo (Shakespearova divadelní hra)           I
 I                             I zpracovávat tvůrčím způsobem. Může se jednat I
 I                             I např. o originální grafické zpracování nebo  I
 I                             I použití zvláštního fontu písma.              I
 I                             I                                              I
 I                             I V takovém případě publikace představuje      I
 I                             I "nové" autorské dílo ve smyslu ustanovení    I
 I                             I §§ 2 odst. 4 autorského zákona. To znamená,  I
 I                             I že uvedená publikace není volným dílem, ale  I
 I                             I podléhá standardní ochraně jako jakékoliv    I
 I                             I jiné autorské dílo.                          I
 I                             I                                              I
 I                             I Publikace obsahuje kromě volného díla        I
 I                             I (Shakespearovy divadelní hry) ilustrace      I
 I                             I vytvořené jiným autorem (malířem, grafikem), I
 I                             I u kterého autorská majetková práva stále     I
 I                             I trvají.                                      I
 I                             I                                              I
 I                             I Jazykový překlad Shakespearovy divadelní hry I
 I                             I je sám o sobě autorským dílem. Překlad této  I
 I                             I hry (např. do češtiny) nemusí být volným     I
 I                             I dílem, ale naopak autorským dílem se stále   I
 I                             I platnými majetkovými právy překladatele.     I
 I-----------------------------I----------------------------------------------I
 I Závěr: Aby žák užil toto    I Závěr: I když je Shakespearova divadelní hra I
 I volné dílo v souladu s      I jako taková volné dílo, v žádném případě to  I
 I autorským zákonem, musel by I neznamená, že by bylo možné danou publikaci  I
 I např. oskenovat původní     I (obsahující Shakespearovu divadelní hru)     I
 I vydání Shakespearovy hry    I libovolně kopírovat, rozmnožovat či jinak    I
 I jakožto skutečně "původní", I šířit.                                       I
 I a tedy již volné dílo.      I                                              I
 I                             I Pokud by chtěl žák takové dílo užívat dle    I
 I                             I svého uvážení, musel by Shakespearovu        I
 I                             I divadelní hru samostatně přeložit do         I
 I                             I češtiny, popř. ji i graficky upravit. Pak by I
 I                             I se totiž jednalo o žákovo nové - tvůrčí -    I
 I                             I ztvárnění jinak volného díla (Shakespearovy  I
 I                             I divadelní hry).                              I
 I-----------------------------I----------------------------------------------I 

Lze tedy uzavřít, že při zvažování, zda se jedná, či nejedná o volné dílo, nelze vycházet jen z toho, zda od smrti autora uplynulo více než 70 let. S ohledem na tato rizika nelze než doporučit, aby žáci, mají-li zájem s dílem libovolně nakládat, tak činili pouze v případě, že si ověřili, že se skutečně a prokazatelně jedná o volné dílo ve smyslu § 28 autorského zákona. V opačném případě lze dílo užívat pouze pro osobní potřebu ve smyslu ustanovení § 30 autorského zákona.

I v případě prokazatelně volného díla, které lze dle ustanovení § 12 odst. 4 autorského zákona bez svolení a bezúplatně rozmnožovat a rozšiřovat v podobě rozmnoženin, však dle § 11 odst. 5 autorského zákona platí, že:

Skutečnost, že některé autorské dílo není volným dílem, ještě automaticky neznamená, že s ním není možné nakládat jinak než jen pro osobní potřebu. Jedním z důvodů, na základě kterého je možné autorské dílo dále legálně rozmnožovat či rozšiřovat, je poskytnutí licence. Autor, popř. držitel majetkových autorských práv, je-li odlišný od autora, může licenci poskytnout:

Lze předpokládat, že žáky bude zajímat zejména veřejná licence. Princip veřejné licence spočívá v tom, že držitel majetkových autorských práv poskytne dle svého uvážení některá svá autorská práva k užití veřejnosti a jiná si ponechá.⁴⁾ To, zda byla veřejná licence k danému dílu udělena, a rozsah dané licence (která práva si držitel majetkových autorských práv ponechal a která poskytl k užití) zjistí žák zpravidla přímo z databáze, jejíž součástí je licencované autorské dílo. Vzhledem k tomu, že veřejné licence jsou "výtvorem" moderní elektronické doby, nacházejí své využití především v autorských dílech v elektronické podobě (fotografie, hudba a autorské texty na internetu). Jedna z největších databází založených na veřejné licenci Creative Commons k tomu sama uvádí: "Mezi nejznámější projekty, jejichž obsah může být licencován pod jednou z licencí Creative Commons, patří encyklopedie Wikipedie, komunitní web pro sdílení fotek Flickr, Picasa/Google+, geolokačně zaměřené Panoramio, umělecký komunitní web deviantART, FreeMusicArchive.org a pod touto licencí je šířeno například i vysílání arabské televize Al-Džazíra, stránky českého ministerstva životního prostředí nebo web městské části Praha 10."⁵⁾

Poskytnutí veřejné licence k tištěné publikaci není příliš rozšířené ani obvyklé. Je tomu tak logicky proto, že zhotovení výtisku autorského díla je nákladnější než jeho prosté umístění na internet a autor, popř. nakladatel jakožto držitel majetkových autorských práv, by v takovém případě náklady na tisk utratil zbytečně, jelikož by si mohl kdokoliv koupit jen jeden výtisk a následně jej sám volně šířit.

Je proto nutné zdůraznit, že pokud žák zjistí, že autorské dílo je opatřeno veřejnou licencí, nemůže "automaticky" činit závěr, že s dílem může libovolně nakládat. V každém jednotlivém případě je totiž třeba zjistit, jaký rozsah veřejné licence držitel majetkových autorských práv poskytl a jestli tento rozsah odpovídá tomu, jak chce žák s autorským dílem nakládat. Zatímco některá veřejná licence může být velmi benevolentní (např. jen podmiňující další užití díla uvedením autora), jiná může být mnohem restriktivnější (např. zakazující jakékoliv úpravy díla a využití díla pro komerční účely).

V případě, že nejde o volné dílo nebo o autorské dílo s licencí umožňující sdílení díla, lze takové dílo užívat pouze na základě některé zákonné licence (§ 31 a násl. autorského zákona) nebo na základě volného užití díla (§ 30 autorského zákona).

Principy volného užití díla jsou již vyloženy v předchozím článku.⁶⁾ Proto jen zopakujeme, že žák dílo volně užívá, pokud pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla a účelem zhotovení záznamu, rozmnoženiny nebo napodobeniny není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.

Ve vztahu k žákovi je nutné zdůraznit, jak se chápe charakteristika "užívá dílo pro svou osobní potřebu". Užití díla "pro svou osobní potřebu" se chápe jako užití v rámci domácnosti a případně i dalšími blízkými osobami, jde-li při užití díla stále o uspokojování "osobních potřeb". Za osobní potřebu tak není možné považovat užití například v rámci nějaké zájmové či pracovní skupiny, tedy užití jdoucí již nad rámec osobní potřeby. O volné užití díla se proto bude jednat např. tehdy, když žák vytvoří "papírovou" kopii díla (např. obrazový slovník anglického jazyka) a tuto kopii sdílí se sourozencem tak, že ji společně využívají při přípravě na vyučování (procvičují si společně slovíčka).

Autoři předpokládají, že typicky dochází buď k legálnímu, nebo nelegálnímu užívání autorského díla tehdy, když:

Z uvedeného předpokladu vyplývá schematické shrnutí legálního a nelegálního díla na předchozí straně.

Při zhotovování papírových i digitálních rozmnoženin autorského díla, které není volným dílem, žák postupuje v souladu s autorským zákonem, pokud:

V případě volného díla lze jeho rozmnoženiny činit bez omezení. Prověření, zda nějaká publikace je, či není volným dílem, však klade na zájemce o její použití vysoké nároky na posouzení, zda skutečně jde, či nejde o volné dílo.